11 Podmínka uzavření dokonale konkurenční firmy (v krátkom období) jc naplněna, pokud
A jc záporný zisk.
B celkové náklady převýší celkové příjmy.
C prúmorné náklady převýší cenu.
D průměrné variabilní náklady převýší cenu.
E Ž/jrUiŕi 'J- ostiit.ních možností není správné
tr - vjc - f < - y
p ^ -VJC ^ o
^ víc
^ < AvjC
Jiří má 49 Jf. které může utratit na statek x nebo na statek y. Jeden statek x stojf 5 $ a jeden statek j/ stojí 11$. Jiří má užitkovou funkci L-U^jj) ~^r'' ' f;y
a může nakoupit urccločfecliié nmožství statku x a y. Pozor, preference jsou konkáVÍi .Miří si vybere
A jen je.
C úba statky ale víc: iy než z.
D oba statky, ale víc x než
E stejné množství obou statků.
v
I0A
5
3
V) --
v; - í
11
C 74 D 288
e aiu
Farmář Hogluud používa N liber hnojiva ua akr. Mezní produkt hnojiva je 1 - Ar/200 biishelů (1 biishd — 36,369 lítni) obilí. Kolík liber hnojivu n;i akr by mel Hqglimrl použit, aby maximalizoval svůj zisk, jratližť wfUL* ubili jť 4 S ^l* bnsliel aréna, hnojiva 1,2 S za, libru? 140
ríf-- 1-
k -í
2K?
*1
Ve ísroviiáiii a iiwliskriiiiiinijĹĽÍiu monopolem vede cenová diskriminace prvního stupně k
vyššímu prebytku spotřebitele, Stejnc-uiu přebytku výrobce a, vyššímu celkovému přebytku, uiž&hmi přebytku spotívbitek'. vy šramu pn^yik;; výrobce n ť v iiši u u i t \'\ ká v c-tiiiij >rel >ť t k u, nižšímu přebytku gpotřrbitekš íiižšíiŕhi přebytku výrobce ti vyšší tnu celkovému přebytku, i ú?, ši i n u pŕc-1 >y tk i i s p iA. ŕ pb i t. r-lo, vyšší] m i p ŕeby t k 1.1 v ý-robce1 a stejiKunu celkovému přebytku, vyššímu přebytku spotnibitek1. nižšímu přebytku výrobce a nižšímu celkovému prebytku,
5   Na, trhu udclátck jsou dvě firmy, které prodŘTOJí
identický produkt a iiiiijí konstantní mezní náklady; ^ *~ (\
Tyto firmy si konkuruj f t ti k, že obě zároveň stanoví p í ode j ní cenu- Jaká by byla rovnovážná cena a množství ve srovnaní se situací na. dckuiuiLíi konkurenčnímu trhu si; st.irjiiou tržní puptAvkou?
A   stejné mTioTjjtv] a. stejná cena
B vyšší inncre^t.vi n rni;i
C nižší množství a vyííí cena
D nižší umuŽLitví ů, stejná cena
E stejné úiiiůžství a. vyšší cena
Lenka ve svém rodinném dome provozuje kavárnu s ručními příjmy 2 500 000 Kŕ, její náklady na materiál 500 000 Kč & bcuistre Kláre platí í>00 0C0 Kŕ:. Liink;i mA možnost kavámu pronajmout Petrovi za $00 (tŮO Kc za rok ji pracovat: v Pavlově kavtiiiie 'za rot'ni plat ťilHl [J(J(I Kŕ. Z rasových dirvuclii Lnika
nemůže mít dvě práce zároveň. K L ľitj z následujících tvrzeni je pravdivé?
Lenka liy měla pruiiajmout svoji kavárnu a ^^ĽÍt práci v Pavlově kavárně. . Lenka nemá žádné implicitní' náklad v. Lenčiny implicitní náklady jsoli 800 000 Kč Lcnčina. kavárna, má ekonomický zisk 10O 000 Kc. Lenčina kavárna má účetní zisk 1 200 000 Kč,
L I / I
[r~| Předpokládejme, že máme binární re lad JT definovanou přes všechny lidi v České republice takovou, ae xRi/ znamená, ze má osoba x stejné rodiče jako osoba y.
A   Relace R je Teflexivuú tranzitivní a íipľná (srovna-i i-hi;'i:.
13    líťalac-(í lí jfL trjuiKitiviií. lípliiá. alt1 iimií reflexivní.
C     IvHiiff Jí       I ni LLjíÍI JVLM !■ Lvllf\ÍYI lí. LIT iiplllil.
D    Re Inci: lí je úplná. Jíle ne tranzitivní jí reflexivní. E    Relacs.: E. není ani reflexivní, ani transitivní a ani úplná.
©
1 I '
S_ V Rezavé Vsi prodávají 200 ojctých aut, Polovina v nich \v v dobivm stavu, druha polovina jsou křápy. M<ijit.filíi křápů-jsou ochotni jo prodat za 100 dola-rfi, niajlUrlé d;ib["v£ji<íuV jsem ochotni prodat jen za lStlťl dolarů a vil1, Na trhu íu velké množství rizikové líc Litu Líních kupen ochotných dát 300 dolarů za křáp a 1900 dolarů za dobré auto. Kupci neumí rozlišit dobré auto od křápu, na rozdíl od majitelů. Kupci jsou riziková neutrální.
A V rovnováze se všechna auta prodají za 1 100 dolarů 2a km,
B   Jediná rovnováha je ta, vc které se prodají jcu křápy
za 300 dolarů za kus. C   V rovnováze se prodají křápy za 100 dolarů za kus a
dobrá auta za 1 500 rlolaríi za kus. 1)   V rovnováze se všechna auta prodají za 800 dolarů
z$ kuíi.
E V rovnovázíf se prodají křápy za ÍÍOO dolarů za km a dobrá auta za 1 M00 dolarů za kus.
0,c 2go + oLc ÍRoo - 11oo
y     Klilii ■/ : .i:- ]■ < 11 l.j i< I: I ] :- i 111. i ■ i •'    -. . ■ I I k'    I'M ;\i-
zace?
Výrobce potraviu zibkíí n ren cmi 10 vauého tcr tífikáto-ra auačku "kvalitní potravina1.
Olovčk studuje 2 roky v pětiletém magisterském stu- J diu, pak studium prerušia s nabytými zualostmi .jde / na pracovní trli. -— C   Prodejce ojťtrLc) nutii nabídne: gáxukn. ?iby Kvýŕí-il
svou šand prodat kvalitní a drahé ojeté auto. D   PrjK:cívník kí nerastným zpÚHubKiu knupí akademický titul ]VfnA  protože crhte získat pratuvní puaiii, která je podniíiiŕua titulem MDA. E   Všechny uvedené situace jsou příkladem signalíaaee.
\fAiti!1 ripftrf»]i<|íiv oligopol $ homogenním produktem, ve kterém mají vSetimy firmy atejué, kurL.4ta.11N ní nu? zní uJÍkUuly 'A miluve Ruciií iiAklmly, Ptiknd st: zvýSí pačet firem,
triuí rvuix kléSne a. triní inuu^tví £b z-vý3í, průtůže
Lhu.1l' ulužitrjší uzavřít kin'tel.
tržní cena klesne kvůli a výšené konkurenci, ale tržili
množství zůstane konstantní.
tržní cena, a, tršní množství se nezmění,
tržní cena zůstane stejná, ale tršní množství so zvý&í,
pTOtuJÍi V in\ II lili Viri' I-l ■ I li.
tržní cena stoupne, protože se na trhu musí uživit vii- :ii i-hi.
11 Pii cenách (jjj.jig) je spotřební koS (3:1,2:2) přililo projevený jako preferovaný před košem (3/1,^2), jestliže si spotřebitel vybírá bej lepší spotřební ko¥, který- si může dovolit, a jestliže
E      Zác lilií 2 DStH-tllítL IHŮZIlÚfití,
ľukllil K':1m i11 .ii " ivl\ -• u| i ::.-1■■ ■■ ■ 1   ■■[Vi/ľ spcilíc-
bovat 5 jednotek statku x a 13 jednotek statky y_ Cena statku x je dvakrát t-ilt vysoká jako cena statku y, Její príjem KtlvOjiiáiiobí a cena statku y se zdvojnásobí., ale cena ňtatku x zůstane atejiuL Pokud nadále kupuje jednotek statku y, jaké je nejvétší íiniuiství statky x, které si inuže dovolit?
5
C 12 D 14
E   Na základě těchto informaci ucuí možné určit správnou odpověď,
2c>
7w> -      +- ^1-2.»
- L J
2^
1
tri
"í
13 I. ■ . . - nxilkiivii funkí i' .;<• r.-,.r!{. k'h- .;<■ ■»-"■1-1 jablek a x b počet banánů, Cena jablek je 1$ kus a cena banáoii j c 2 S za kus. Jeho příjem čiuí 40 S za den. Kdyby cena jablek vzrostla na 1,50 $ íi cena hanami klesla na 1,75 S, pak aby Karlův současný spotřební koš byl dostupný, musel by jeho-denní příjem činit
A   23375 í-
C   96 8-D    71,25 $. E    19(] í.
- 1
(b
	Ví)
	
	
	
- — -2i)
4o
2i,.
2- "■*
14 I l)i]0])olisté Karel ti Si nimi čelí poptávkoví: Liinkri p<j dýních dané vztahem Q = 2 200 —400^ kde Q o?n.i t:njť Li-lkuvi' i inmrrr vi (lv::ľ nu liliu .i P i i l ■ 11 c-euii. Přepokládejme dálo, že Karel u Sinu m utají koo-Btajitní mtaní náklady ve výši 1,5$ na každou vyprš t ovanou dýní. Jestliže Karel věří, že Simon vypěstuje letos Q s dýní, pak nám právě reakční krivka říká,, kolik dýni by měl Karel vypěstovat, aby inaxi-malisovid svůj zisk. Karlovu ro;ikřuí křivku můžeme vyjádřit jako
A   RkÍQs) = 490 - Qs/2. B   ^(Qí) = 221JU - SOOC^.
D   RxiQs) = 22(Kt -E   RK(QS) = 1200 - Qs.
15 Poptávková funkce po vstupenkách do divadla je dána rovnicí g = 7500 - ?5p. Jaká cena zajisti divadlu maximální celkový příjem/
A
U
c_
D
100 dolaru 200 dolarů 50 dolarů 25 dolaru
E   Žádna v, ostatních možností.
x?
TI   - ^
3 ŕ
1
16 Která s následujících změn by měla zvýšit stabilitu kartelu v nekonečné opakované hře?
A   Firmy jsou méně trpělivé (zvýší se úroková sazba). B    Zvýší M1 zisk v. podncíii (ďpfiinlt.). "\/ C   Sníží    inronjdta konkurence, což vede k nistn jdskn v konkurenci.
D   Kvůli efektivucrjSí organizaci hc: zvýší zisk kartelu,
"Ziiiéiry uvedené ve vítech ostatních, odpovedí tli by mely snížit stabilitu kartelu.
JĽT Předpokládej nie, äe dlouhodobá nákladová funkce dokonale konkurenční autoopravny Dent Car je dána vztahem c(s7= Zs2 +12, kde ä označuje množství opravených aut za týden. Kolik zakázek na týdeu na opravu aut tato firma prijme, jestliže se snaží maximalizovat svůj zisk v dlouhém období a jestiiže cena za opravu ;iht* jo rovna 24 $?
a e
B 4
TT o D 8 E 12
TT =
f
Tí
- 1Z
- (k - o
18   Kuncepl ordiiiÁluílio užitku umožňuje zjistit,
A    u knlik více iítčstí sputřrrliiUrli priiicsĽ iirSity kuä ve
si'ovuání s jiňýin Kosen*, B   ktorý spotřebitel si cení určitého statku víc. s*\ C   IHnrý /p dvou a potřebních kr?m"i pnnnm> n.pi>l. rnhit.pl i
vetsí užitek.
D   jakou pcncžuí hodnotu získá spotřebitel spotřebou ^y.
určitého statku, ^ E    ftádnŕ v, ostatních tvrzení není pravdivé.
19  Trii s otlklí/* iiítn sněhu je ve meste East Icicle. Min-   ^ "V \r nesota, dokonale konkurenční. Všichni majitelé sněž-        * j\ ných pluhů mají nákladnou funkci C = Q2 I 1, kdc^ t . Ô '« Q je počet odklizených vjezdů. Poptávka po odklízení je dána Q* = 120 - P- Dlouhodobě rovnovážný počet firem v odvetví je__
t)   = 1^1
A 2Í3
í K,
D 120.
E h<i.
/ML
^-1 ^
_ 4
Ql1
1 -1
a1-v
(a -Z.
-o
4
20 Máme výrolnií prticcs s piotlukřní funkcí V = iniii{xi. } a s cenami vstupů 1 a. 2 w-\ a iť-j. Funkce puriniínčné puptávky pu výrtíbiiíiii fakturu 2 jů
C   ti{x3) = 0,5ara. D   ia(l/) = 2y.
E   Žádná z ostahiíclk možností.