Přednáška č. 9 Interní strategická analýza podniku (interní analýza) § Vymezení zdrojů podniku § Nalezení klíčových kompetencí podniku * Použití metod interní strategické analýzy Složky podniku Externí prostředí podniku představuje vzhledem k jeho strategickému rozvoji příležitosti nebo hrozby, = hledáme poptávkovou variantu strategického rozvoje podniku. Definice: Poptávková varianta strategického rozvoje podniku reaguje na příležitosti a bere současně v úvahu hrozby, které existují ve vnějším prostředí podniku. Definice: V případě t.zv.nabídkové varianty strategického rozvoje podniku příležitosti se i hrozby mohou nacházet ve vnitřním prostředí podniku. Příležitostí zpravidla může být inovační úroveň ( viz problematika řízení hodnoty pro zákazníka ) např. řešení produktu, pro který musí být aktivním marketingem ve vnějším prostředí podniku připravena poptávka. U jakéhokoli objektu objektivní reality, tedy i podniku lze definovat 3 složky. Jsou jimi: § substance, t.j. látka ze které se objekt tvořen § uspořádanost objektu, jeho organizace § procesy, které v objektu probíhají Substance, ze které je objekt tvořen, může mít podobu hmotnou nebo nehmotnou. Objekty s hmotnou substancí – látky, ze které jsou tvořeny - lze zkoumat z pohledu § fyzikální podoby substance § chemické podoby substance § biologické podoby substance Analýza objektu z pohledu fyzikální podoby substance znamená zkoumání jeho molekulární struktury, jeho pevnosti a pružnosti, termodynamických vlastností a pod. Analýza objektu z pohledu chemické podoby substance spočívá v identifikaci chemických prvků a sloučenin, ze kterých se objekt skládá. Je známá chemická struktura lidského organizmu, biogenní prvky ze kterých se skládá, stejně jako chemická struktura léků a Biologická podoba – živé organizmy, živá hmota … Uspořádanost objektu znamená vymezení jeho struktury, tvaru, organizace jeho subsystémů a prvků a pod. Architekt řeší projekt, situaci, plastický chirurg řeší estetickou uspořádanost obličeje, podnikový manažer dislokaci a organizaci firmy, logistiku, procesy ekonomicko – finanční a pod. procesy přírodní a umělé !!!! Přírodní procese např. stárnutí biologického organismu, koroze kovů a pod., umělý proces - proces výroby, technologický proces ale i manažerská podoba procesního řízení. Procesy 1) mechanicko- fyzikální látková substance objektu nemění své vlastnosti, může měnit vzhled , tvar a pod. V přírodě probíhají v podobě eroze, omílání oblázků a pod., ve výrobě jako proces tváření, obrábění ve strojírenství, dřevozpracujícím průmyslu, výroba obuvi a oděvu ve spotřebním průmyslu a pod. 2) chemické procesy - látková podoba substance objektu se mění oxidace, redukce, zpracování organických I anorganických látek, zpracování ropy, rud, a při 3) biologické procesy - látková podoba substance objektu rovněž mění své vlastnosti. potravinářský průmyslu při výrobě piva, sýrů a pod., ve farmaceutický průmysl při výrobě léků, penicilinu a pod., 4) informační procesy výměna informací ve všech oblastech 5) energetické procesy- energetické procesy probíhají miliardy let v kosmu a platí-li první věta termodynamiky, vesmír jednoho dne skončí tepelnou smrtí. za podpory matematiky, fyziky, komplexity U každého umělého objektu je nejprve nutno definovat účel, pro který je vytvářen, funkce, které by měl plnit. Definice: Uspořádanost substance, uspořádání a procesů je syntetizujícím poznatkem pro analýzu a hodnocení podniku. Uspořádanost podniku, t.j. uspořádanost jeho substance, organizace a procesů v podniku probíhajících je nositelem efektu. Entropie jako vyjádření neuspořádanosti podniku) U jakéhokoli objektu, t.j. I podniku lze vymezit 3 základní složky, ze kterých se podnik skládá. 1) První složkou jakéhokoli objektu je substance (hmota, látka), za které je objekt složen. Tuto substanci lze dále charakterizovat z fyzikálního, chemického hlediska, a u některých objektů a to živých rovněž z hlediska biologického. Substanci jakéhokoli objektu lze rovněž charakterizovat z pohledu její uspořádanosti ( zlato, platina, mosaz… ) 2) Druhou složkou jakéhokoli objektu – živého, neživého; přírodního, umělého; hmotného nebo nehmotného je uspořádanost tohoto objektu.Ta se projevuje jeho organizací, prostorovým uspořádáním a pod. 3) třetí složkou složka procesů, které v objektech probíhají. Tyto procesy lze klasifikovat z nejrůznějších hledisek.Z pohledu managementu lze procesy klasifikovat jako procesy chtěné, žádoucí a nechtěné, nežádoucí. Uspořádanost, přesněji neuspořádanost objektu je vyjadřována pomocí entropie. Pojem entropie je dnes již standardně používán v řadě disciplín, zejména v termodynamice, informatice, biologii i ekologii. Nachází využití i v oblasti managementu. Entropie interní a externí Entropie – stav, úroveň uspořádanosti vnitřku objektu, substanci, látku, ze které je vytvořen, jak je objekt uvnitř uspořádán a jaké procesy v něm probíhají. Vyjádření pomocí entropie má podobu entropie interní, endogenní, vnitřní. hodnota 0 – 1 s tím, 0 představuje dokonale rovnovážně uspořádanou vnitřní strukturu objektu z pohledu kvality, kvantity a intenzity vazeb 3 složek objektu, t.j. substance, uspořádanosti a procesů. 1 Hodnota interní entropie 1 představuje objekt, jehož vnitřní struktura je totálně neuspořádaná. Živý objekt při hodnotě interní entropie 1 přešel do podoby objektu neživého, neživý objekt při hodnotě endogenní entropie 1 přestal plnit účel, ke kterému je určen. Většina objektů objektivní reality existuje obklopena vnějším prostředím. Uspořádanost vnějšího prostředí, t.j. jejích 3 složek je vymezená jako entropie externí, exogenní nebo vnější a může se pohybovat v hodnotách externí entropie 0 - 1. ( pozn. dál viz literatura ) Model úspěšnosti podniku Definice: Relativní stupeň komplexnosti vyjadřuje jak daleko je určitý podnik vzdálen od stavu totální neuspořádanosti, představované rovnováhou zániku . Relativní stupeň komplexnosti představuje současně úroveň daného konkrétního podniku v porovnání s nejvyšší v daném čase dosaženou úrovní. Relativní stupeň komplexnosti v tomto pojetí rovněž vyjadřuje stav vnitřní uspořádanosti daného podniku v konfrontaci s uspořádaností vnějšího prostředí a je vyjadřován prostřednictvím vnitřní a vnější entropie. Vyjádřením vnitřní a vnější entropie ve vazbě na stav sociálního a věcného subsystému určitého ekonomického organismu a současně vyjádřením pravděpodobnosti jeho úspěchu je model úspěšnosti …. Prověření zdrojů podniku Zkoumáme jak velký objem zdrojů má podnik k dispozici a jakým způsobem je možné s danými zdroji pracovat. Je také velmi důležité posoudit, do jaké míry jde o zdroje jedinečné a nenapodobitelné, tedy o zdroje s obsaženou konkurenční výhodou. Nalezení a popis klíčových kompetencí podniku Výkonnost podniků je dána také způsobem, jak jsou tyto zdroje využívány a přerozdělovány. Přestože každý podnik musí dosahovat určité výkonnosti ve všech relevantních oblastech, pouze některé lze považovat za klíčové. Definice: Klíčové kompetence podniku budou takové, jež není možno jednoduchým způsobem napodobit tak, aby byla zajištěna dlouhodobost jejich existence. Specifické kompetence organizace lze popsat na základě analýzy hodnotového řetězce a návazných kroků. Analýzami zjištěné strategické kompetence podniku zároveň determinují silné a slabé stránky podniku, tedy jeho strategické možnosti. Analýza hodnotového řetězce Definice: Analýza hodnotového řetězce vychází z analýzy přidané hodnoty jednotlivých částí podnikových procesů, jež byla původně využívána pro určení potenciálu úspor nebo zvýšení přidané hodnoty. Primární aktivity společnosti jsou podle Portera rozděleny do pěti základních oblastí: • řízení vstupních operací = výroby a provozu, • řízení výstupních operací = marketingu, odbytu a servisních služeb. Cíl aktivit - zlepšovat nebo alespoň udržovat hodnotu produktu pro zákazníka. primární aktivita podniku je přitom propojena se čtyřmi tzv. podpůrnými aktivitami, ( Porter ) § infrastrukturu podniku, § řízení pracovních sil, § technologický rozvoj a § obstaravatelskou činnost. Analýza nákladové efektivity V rámci analýzy nákladové efektivity se snažíme determinovat, jakým způsobem organizace vykonává konkrétní činnosti a jestli v jejich efektivním plnění není skryt potenciál konkurenční výhody. Z hlediska nákladů pak existuje pět základních zdrojů nákladové efektivity. 1. Výhoda úspor z rozsahu produkce. 2. Výhoda nízkých logistických nákladů. 3. Výhoda vhodné konstrukce produktu a procesů. 4. Výhoda znalostí a zkušeností. 5. Výhoda komparativních efektů volby vhodného operačního prostoru Analýza efektivity přidané hodnoty Možných způsobů dosahování efektivity přidané hodnoty je celá řada. Všechny však vycházejí z míry konvergence požadavků zákazníka a vlastností prodávaného produktu. Snažíme se vyjádřit či odhadnout, do jaké míry odpovídá struktura nákladů firmy na zajištění jednotlivých funkcí výrobku také struktuře přidané hodnoty tvořené takovými vlastnostmi ( resp. veškerých služeb a činností s výrobkem spojených ) Srovnávací analýzy Obvyklými způsoby hodnocení jsou jednak analýzy historických dat vývoje společnosti či analýza vývoje odvětví, v němž se firma pohybuje. Srovnáváme výsledky dosahované společností s výsledky charakteristickými pro dané odvětví. Tímto způsobem jsme schopni jednak umístit firmu v rámci daného odvětví a zároveň rozpoznat její eventuelní růstový potenciál, její dynamiku růstu. Finanční analýza Definice: Finanční analýzu lze charakterizovat jako formalizovanou metodu, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, podle nichž by bylo možné přijmout různá rozhodnutí. Představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku. Faktory finanční a rozpočtové § účel – posoudit finanční kondici podniku , zhodnocení současného stavu, posouzení , zda je uvažovaný strategický rozvoj reálný z finančního hlediska § nebezpečí – pokud podnik používá finanční řízení pouze na tvorbu finančního plánu – úkol musí být posuzování a prognóza kapitálové struktury , zajišťování a alokace finančních zdrojů, pohybu peněz, atd. § metody analýzy – § procentní rozbor § analýza poměrových ukazatelů § speciální postupy – Altmanův vzorec - DuPontův vzorec - Pyramidová analýza Postup analýzy § Sběr údajů § Výpočet poměrových ukazatelů § Trendová analýza § Sektorová analýza ( srovnání v oboru ) § Hodnocení vazeb mezi ukazateli ( DuPont, pyramida ) § Návrhy opatření Skupiny ukazatelů § Ukazatelé likvidity § Ukazatelé aktivity § Ukazatelé zadluženosti § Ukazatelé výnosnosti § Ukazatelé tržní hodnoty a tržního rizika Pravidla: Optimalizace finanční struktury - vzájemné vyrovnávání faktorů výnosnosti a rizika tak, aby bylo dosahováno max. tržní ceny akcií. Při optimalizaci míry zadluženosti se vychází z toho, že: § cizí kapitál je levnější než vlastní, protože nese větší riziko (při likvidaci jsou akcionáři poslední při vyrovnávání nároků) § s růstem zadluženosti roste i úroková míra, roste riziko pro věřitele vyžadující větší výnos § vychází ze struktury dluhů = podíl krátk. a dlouh. kapitálu. Krátkodobý je levnější, což zvyšuje riziko platební neschopnosti (splácení v krátké době) = financovat pouze likvidní aktiva (peníze, pohledávky, hotové výrobky). Dlouhodobý kapitál by měl krýt dlouh. majetek (investiční). § použití krátkodobého CK k financování dlouhodobých aktiv je vysoce riskantní § použití dlouhodobého CK k financování krátkodobých aktiv je nehospodárné. § přebytek OM nad krátkodobým CK = čistý pracovní kapitál = vložené prostředky, které zůstanou podniku k dispozici po úhradě všech běžných závazků. § pokud naopak krátkodobý CK převýší OM → nekrytý dluh (nežádoucí) § dluh je účelné zvýšit, když vyšší zadluženost zvyšuje majetek akcionářů. Vyšší podíl CK zvyšuje tržní cenu akcií. Pokud však dluhy velké → zvyšuje se fin. riziko a narušuje se fin. stabilita a důsledkem náklady na kapitál začnou růst (úroky) Faktory ovlivňující optimální finanční strukturu - požadavky věřitelů a dodavatelů na včasné zaplacení), postoje manažerů k riziku, velikost a stabilita realizovaného zisku Pokud má podnik kapitálu více než potřebuje = je překapitalizován = pokud je dlouhodobým kapitálem kryt i oběžný majetek. Pokud má kapitálu méně = je podkapitalizován = způsobuje poruchy v chodu podniku. Dochází k tomu v období expanze podniku, když podnik prudce rozšiřuje výrobu a prodej, čímž rostou jeho aktiva (HIM, zásoby), ale ty nejsou kryta potřebnými zdroji. Podnik se zadlužuje u dodavatelů a krátkodobým cizím kapitálem je kryt i dlouhodobý majetek → podnik se dostává do platební neschopnosti !!!!! Důvody pro použití cizího kapitálu: § p. nemá dost VK nutný k založení podniku (může si přibrat společníka, což ale omezuje jeho pravomoci, tak je to dražší než bank. úvěr). Použitím cizího kapitálu nevznikají poskytovateli práva v řízení podniku § p. přechodně nedisponuje kapitálem když jej potřebuje (nákup strojů) § použití cizího kapitálu je levnější, proto zvyšuje rentabilitu podniku (úroky z CK snižují daňové zatížení protože úrok jako součást nákladů snižuje daň. základ, ze kterého se platí daně = daňový efekt. Důvody proti použití cizího kapitálu (tj. pro použití vlastního kapitálu): § CK zvyšuje zadluženost a tím snižuje finanční stabilitu § každý další dluh je dražší a obtížnější jej získat (věřitelé se obávají o svůj kapitál) § vysoký podíl CK omezuje jednání managementu, jež jsou přizpůsobeny věřitelům x ovšem další emise akcií snižuje pravomoci původních vlastníků, kteří proto preferují větší zadluženost = konflikt mezi managementem a vlastníky. → nové formy financování (leasing, factoring) § použití cizího kapitálu zvedá výnosnost VK a tím současně zvyšuje i jeho rizikovost = finanční páka (poměr cizí a vlastní kapitál) → management musí usilovat o optimální kapitálovou strukturu = optimální zadluženost a rizikovost. § (provozní páka = struktura majetku, podíl oběžného a fixního majetku) Ukazatel Zadluženosti (fin. stability): „Cizí peníze ti nesmí přerůst přes hlavu“ podíl vlastních zdrojů na aktivech (koef. Samofinancování, udává finanční nezávislost) = VK (VJ) / A celkem ……………………… celk. zadluženost (věritelské riziko) = CK./ A celkem (dop. 40 – 60 %.) = …………………… Struktura dluhů Krátkodobé záv. = levnější, ale vyšší riziko platební neschopnosti Dlouhodobé závazky = ………….. úrokové krytí = ČPK (NWC) = OM – CK OK = OM – CK / OM x 100 (část majektu, který je kryt dlouhodobými zdroji), zůstane po úhradě krátk. závazků = dobré = není nekrytý dluh Rentabilita (ziskovost): „Má to vůbec smysl?“ 1) ÚVK (úhrnný vložený kapitál) = čistý zisk + úroky / VK …………….. 2) rent. aktiv = čistý zisk + úroky / aktiva = …………. 3) rent. vlastního kapitálu = čistý zisk / VK = ……………… 4) rent. tržeb = čistý zisk / tržby = ………………… Likvidita : jsme schopni plnit své závazky ? 1) celková likvidita – OA / krátk. závazky (1,5-2,5) nebo 2 – 2,5 ? = …………. 1,5 (nízká, nutno zvýšit zásoby, pohledávky nebo CF) 2) pohotová likvidita – OA – zásoby / krátk. závazky (1-1,5) nebo 1 = 10 + 130 / 180 = 0,94 (ok) 3) okamžitá likvidita – fin. maj. / krátk. závazky (0,9-1,1) nebo 0,2 ? = 0,2 (nízká, ale ok, nutné zvýšit) Aktivita: Doba obratu pohledávek < doba obratu závazků, „Peníze se musí točit“ jak dlouho dodavatel počká než mu zaplatíme za dodávku zboží 1) obrátka celk. aktiv = tržby / celk. aktiva (počet obratů za rok) = ……………… 2) doba obratu aktiv = celk. aktiva * 360 / tržby = ………….. dní 3) doba obratu zásob = zásoby / prům. denní tržby (dny) = …………………. dobré? Pokud se sníží doba obratu, zlepší se fin. situace Bilance zdrojů a kompetencí vzhledem k organizaci 1) BCG matice portfolia - zkoumá umístění produktů v závislosti na míře růstu trhu a dosahovaném relativním tržním podílu, 2) Portfolio matice atraktivity – zkoumá umístění produktů společnosti v závislosti na jejich konkurenční pozici a celkové úrovni atraktivity trhu 3) Matice výrobek/trh - vyjadřující vzájemnou závislost konkurenční ozice jednotlivých výrobků podniku s pozicí v rámci jejich životního cyklu. Analýza kritických faktorů úspěchu úspěšnost či neúspěšnost strategie vztahujeme obvykle k míře uspokojení zákazníka, Jedním ze způsobů jak přehledně sumarizovat tyto skutečnosti je využití analýzy kritických resp. klíčových faktorů úspěchu – KSF resp. CSF nebo KFÚ Klíčem k provedení analýzy CSF (KSF) je znalost potřeb zákazníka a schopnost ohodnotit stav, jehož podnik pro danou oblast dosahuje. Vymezením rozdílů mezi skutečnou a požadovanou úrovní lze jednoduše a přehledně popsat ty oblasti rozvoje podniku, jež jsou klíčové resp. kritické z pohledu zákazníka. Kritické faktory úspěchu můžeme charakterizovat jako schopnosti a zdroje… • úspěšně soutěžit na určitém trhu nebo segmentu, • dodávat výrobky a služby, které zákazníci vysoko hodnotí. SWOT analýza Dnes již standardním způsobem definice řešených problémů jsou výstupy některých souhrnných analýz. Jednou z běžně používaných metod je analýza SWOT, vycházející z výsledků externích i interních strategických analýz. Definice: SWOT analýza - v rámci této analýzy se snažíme zjistit, do jaké míry kolidují silné a slabé stránky společnosti popsané během interních strategických analýz s vývojem externího prostředí resp. s jeho změnami ve formě příležitostí a ohrožení Metoda SWOT je založena na kombinaci: § silných stránek podniku (strenghts); § slabých stránek podniku (weaknesses); § příležitostí okolí (opportunities); § hrozeb okolí (threats) varianty strategického chování podnikatelského subjektu ve vztahu k budoucímu vývoji 1) Přístup S – O: využívat silných stránek a příležitostí, které nabízí okolí podniku. 2) Přístup W – O: snažit se neutralizovat slabé stránky za pomoci příležitostí z okolí. 3) Přístup S – T: využívat svých silných stránek pro eliminaci hrozeb. 4) Přístup W – T: snažit se vyřešit nepříznivý stav i za cenu likvidace organizace Výhody SWOT analýzy - jednoduchost, přehlednost, srozumitelnost a názornost. Nevýhody SWOT analýzy • statičnost – hodnotí současnou situaci, mnohem důležitější je však budoucnost; • subjektivnost – její výsledky jsou často ovlivněny subjektivním pohledem toho, kdo ji provádí; • konzervatismus – analýza se snaží existující stav zlepšit, ale nehledá nová řešení. Použití SWOT analýzy umožňuje • identifikovat stav a trendy ve vývoji vnitřního a vnějšího prostředí • identifikovat slabé a silné stránky a zhodnotit jejich potenciální působení na realizaci strategických cílů firmy • identifikovat a zhodnotit potenci příležitostí a hrozeb • na základě konfrontační analýzy a zhodnocení usnadňuje a upřesňuje rozhodování o cílech a záměrech strategického projektu firmy. Příklad Výsledek : Matice efektu a významnosti silných a slabých stránek Stručné označení strategie: **** pokračovat upevňovat a kontrolovat výsledky *** soustředěné posilování výkonnosti s cílem zlepšovat výsledky ** analyzovat a zhodnotit závažnost, zvažovat a zvolit výběrovou podporu * na základě analýzy zvážit zásadní změn