Přítomný čas (indicativo) AR: TRABAJAR ER: COMER IR: VIVIR Co bude na zkoušce zejména: pret. imperfecto
1. Yo trabajo 1. Yo como 1. Yo vivo pret. indefinido
2. Tú trabajas 2. Tú comes 2. Tú vives zájmena (přímý a nepřímý předmět - takový to le lo la... 3. a 4. pád)
3. Él trabaja 3. Él come 3. Él vive časová souslednost (nepřímá řeč, cuando a jiné časové spojky)
1. Nosotros trabajamos 1. Nosotros comemos 1. Nosotros vivimos nepravidelná slovesa
2. Vosotros trabajáis 2. Vosotros coméis 2. Vosotros vivís předložky
3. Ellos trabajan 3. Ellos comen 3. Ellos viven
Zajímavost, co nikam jinam nepatří: poner i dar znamenají dát, ale poner = put a dar = give
> vyjádření přítomného času expresión acciones pasadas (los tiempos del pasado), vyjádření minulých akcí (časy minulosti),
> indikativ se používá, podáváme-li o něčem zprávu nebo popisujeme-li fakta či skutečné děje verbos ser x estar, slovesa jsou x být,
> lze jím vyjádřit budoucnost, pokud znamená jistotu, určitost, přesný odhad (funguje stejně jako v ČJ) expressin opinión, vyjádřit názor,
-> Mi abuela vuelve mañana. = Moje babička se vrací zítra. preposiciones por x para, předložky x pro,
-> ¿Qué harás mañana? Mañana escribo un exámen. = Co budeš dělat zítra? Zítra píšu zkoušku. condicional, podmíněné,
-> ¿Cuándo te vas? Me voy a las seis. = Kdy odjíždíš? Odjíždím v 6. expressar gustos y sentimientos, vyjádřit vkus a pocity,
ir x venir, jít x přijít,
perífrasis verbales, slovní perifrasa,
Zvratná slovesa SE: LLAMARSE pronombres personales, y de objeto directo e indirecto, osobní zájmena a přímých a nepřímých objektů,
1. Me llamo imperativos, imperativy,
2. Te llamas expressar impersonalidad expressi obligación, vyjádřit neosobnost výslovný závazek,
3. Se llama expressi prohibición, výslovný zákaz,
1. Nos llamamos presente de subjuntivo, přítomný konjunktiv,
2. Os llamáis futuro, budoucnost,
3. Se llaman cuando + presente de subjuntivo, když + přítomný konjunktiv,
expresa necesidad o conveniencia, vyjádřit potřebu nebo pohodlí,
Slovesa v záporu NO + sloveso expresa posibilidad, vyjádřit možnost,
Sloveso v odpovídajícím tvaru, záporku píšeme zvlášť. antes de / después, před / po,
-> Alicia no es checa. = Alice není Češka. terminar de + inf., konec + inf.,
-> No somos de Cádiz. = Nejsme z Cádizu. estilo indirecto - correlación de los tiempos, nepřímý styl - korelace časů,
faltar / sobrar, chybí / zbývá,
Výslovnost hlásek V a B - na začátku slova se čte jako B, stejně tak po M, N a samohláskách conectores del discurso, hlasové konektory,
Ge, Gi - čteme CHe, CHi -> gente [chente] = lidé expresar propósito, výslovný účel,
Ga, Go, Gu - čteme Ga, Go, Gu -> Galicia [Galisia], gordo [gordo] = tlustý, guantes [guantes] = rukavice expresar deseos e intenciones, vyjádřit touhy a úmysly,
LL - Ď/J - tak něco mezi -> llave [jave] = klíče senalar el inicio de una actividad, signalizovat zahájení činnosti,
Ň - Ň comparar, porovnat
CH - Č -> muchacho [mučačo] = kluk, chicle [čikle] = žvýkačka expresar hipótesis y probabilidad, vyjádřit hypotézu a pravděpodobnost,
J - CH -> ja ja ja [cha cha cha], julio [chulio] = červenec ofrecer una opinión, nabídnout názor,
Ce, Ci - Se, Si (v Latinské Americe); šišlavé S ( jako při šlapání na jazyk - ve Španělsku) -> cine [s/0 ine] = kino reaccionar ante opiniones ajenas, reagovat na vnější názory,
Ca, Co, Cu - Ka, Ko, Ku -> café [kafé] transmitir palabras de otros, zprostředkovat slova druhých,
Z - O/S (něco mezi) jako šišlavé S comparar cantidades proporcionales, porovnat proporcionální množství,
H - nikdy se nečte -> Alhambra [Alambra]Ale jako by v pozadí trochu znělo, takový přídech frasé , frasé,
R - R -> pero [pero] (jako naše R) hablar de cantidades indeterminadas de personas, mluvit o neurčitém množství lidí,
RR - RR -> perro [perrrrro] (drnčivě) infinitivo pasado minulost infinitiv
Ti, Di, Ni - Ty, Dy, Ny (nezměkčovat)
Nepravidelná slovesa EMPEZAR = začít
(přítomné časy) 1. empiezo 1. empezamos
2. empiezas 2. empezáis
3. empieza 3. empiezan
Nepravidelnost bývá ve tvaru boty (není v 1. a 2. os. mn. č.).
primární je výslovnost, proto se psaná forma musí někdy upravit
Slovesa BÝT SER ESTAR HABER
(SER, ESTAR, HABER) 1. soy 1. estoy 1. he
2. eres 2. estás 2. has
3. es 3. está 3. ha/hay
1. somos 1. estamos 1. hemos
2. sois 2. estáis 2. habéis
3. son 3. están 3. han
> trvalé věci/vlastnosti, konání akce > konkrétní věc někde je > něco někde je
> být, existovat > být - dočasný stav > používá se jen tvar HAY
> trvalá vlastnost > nacházet se > nacházet se
> konat se > konkrétní věci s urč. členem > pro neurčité věci
> profese, příslušnost !> ne pro místo konání akce > s čísly
> v definicích Příklady: !> nikdy s určitým členem
>vyjádření času ?Cómo estás? Estoy bien. Příklady:
!> není pro určení místa ?Dónde está? Estoy en casa. Hay 2 personas en la clase.
El cine está en el centro. ?Hay tomates?
Estoy listo. = Jsem připraven.
Ella es lista. = Je chytrá.
Členy (artículos) Mužský rod Ženský rod
Jednotné číslo - určitý el (*del, al) la
Jednotné číslo - neurčitý un (**uno) una
Množné číslo - určitý los las
Množné číslo - neurčitý unos unas
Koncovky podstatných jmen -o; -os -a; -n; -as; -nas
Koncovky pod. jm. - výjimky el amor, corazón, profesor la frase, tarde, ciudad
Výjimky el mapa, día, problema, sofá la foto, mano, moto, radio
> člen určitý mužského rodu v jednotném čísle se zkracuje ve spojení s předložkami DE + EL -> DEL a A + EL -> AL
> v okamžiku, kdy vypustíme podstatné jméno, musíme neurčitý člen mužského rodu v jednotném čísle udat v základním tvaru - uno
> přehled užití určitých, neurčitých a nulových členů:
Člen Oblast Konkrétní užití Příklad
URČITÝ
(EL, LA, LOS, LAS)
1. známost objektu konkrétní věc, posluchači je známá,
už jsme o ní mluvili
Tráeme el libro. = Dones mi TU knihu. (už jsme se o ní bavili, víme kterou knihu; ale jde to i v situaci, kdy jsme
se o té věci nebavili, ale víme oba přesně, kterou myslíme)
2. spojení se slovesem GUSTAR Me gusta el fútbol. = Mám rád fotbal.
TOCAR Yo toco el violin. = Hraji na housle.
ESTAR Aquí está el banco. = Tady je ta banka. (jedna konkrétní, kterou jsem hledal, ne jakákoliv)
3. abstrakce a neurčitost abstraktní podstatná jména el amor, el orgullo, ... ; La felicidad está en las cosas pequeñas. = Štěstí je v maličkostech.
4. konkrétní věci/případy užití unikátní věci a názvy světové strany - el sur = jih
sopky, hory, pohoří, jezera, řeky, moře - El Teide, los Pirineos
vesmírné pojmy: el Sol = Slunce
postavení - el Rey = král
názvy sportů - el fútbol (fotbal - je jen jeden, je to unikátní druh sportu)
něco, co je společné pro
všechny/zobecnění skupiny
Los españoles cenan muy tarde. = Španělé večeří velmi pozdě. (obecné konstatování o národu)
Saca el dinero del banco. = Vybral peníze z banky. (všechny, které tam měl)
El perro es el mejor amigo del hombre. = Pes je nejlepší přítel člověka. (ne jeden, ale všichni psi)
některá města, kraje a zamě La Mancha, La Habana, los Estados Unidos (člen nelze nijak odvodit, je třeba si tato spojení zapamatovat; u
názvů zemí se člen často objevuje v plurálu)
určování času Son las dos. = Jsou dvě.
dny v týdnu Mi día favorito es el sábado. = Mým oblíbeným dnem je sobota.
vl. jména a přezdívky, která jsou
doplněná přívlastkem
el Odysseo agalludo , la Roma antigua
superlativ přídavných jmen el más alto
názvy politických stran a jiných
organizací
el Partido Polular
u titulů el señor, la señora la señora Gonzáles
mnohá ustálená spojení dar las gracias = (po)děkovat
NEURČITÝ
(UN, UNA, UNOS, UNAS)
1. známost objektu neznámá věc, o které jsme zatím
nemluvili
Tráeme un libro de cocina. = Dones mi knihu z kuchyně. (nějakou knihu, co leží v kuchyni -> posluchač ji
nezná, neviděl)
2. spojení se slovesem HABER Allí hay un banco. = Tam je banka. (je tam nějaká banka, nevím konkrétně jaká nebo je to jedno)
3. abstrakce a neurčitost Tvar unos, unas = neurčité, nějaké
věci (ve smyslu několik, pár, asi)
Hemos comprado unas cosas para la casa nueva. = Nakoupili jsme pár věcí do nového bytu.
He conocido a unos chicos majísimos. = Potkal jsem nějaké supr kluky.
Lee unos libros por un mes. = Čte několik knih za měsíc.
4. konkrétní věci/případy užití jedinec reprezentuje skupinu Es un profesor de checo. = To je profesor češtiny. (chceme sdělit, že je to jeden z několika profesorů českého
jazyka)
afektivně zabarvené výrazy ¡Es un idiota! = Je to idiot!
vl. jména zastupující díla un Dalí = obraz nakreslený Dalím
NULOVÝ
(-)
1. známost objektu nespecifická věc, kterou nijak
přibližovat nechceme/není potřeba
ji přibližovat
Es un profesor de Filosofía. = Je profesorem filosofie. (filosofii netřeba nijak přibližovat, každý zná)
Vamos a pie. = Jdeme pěšky. (prostě jdeme po svých, není třeba vysvětlovat, které nohy to jsou)
2. spojení se slovesem TENER Yo tengo coche. = Mám auto. (obecně - mám auto, nesejde na tom jaké)
3. abstrakce a neurčitost neurčité množství (z nějakého
většího celku)
Saca dinero del banco. = Vybral peníze z banky. (nevybral všechny, co v té bance byly, jen část)
Yo no bebo cerveza. = Nepiju pivo. (obecně nepiju pivo, ne nějaké konkrétní)
4. konkrétní věci/případy užití profese Mi marido es abogado. = Manžel je advokát.
vlastní jména Pedro, Laura, Luisa ...
pokud je použit jiný determinátor
(zájmeno, číslovka, ...)
Esta pluma. = Toto pero.
Veo a tres vaqueros. = Vidím tři kovboje.
vokativ ¡Abuelo!
podstatná jména látková la mesa de madera = stůl ze dřeva
jmenný přísudek se sponami SER,
ELEGIR, NOMBRAR, dále
nerozvitý
Es profesor. = Je profesorem.
u titulů don,doña don Pedro, doña Pedra
názvy školních předmětů a jiných
studijních věd
Es un profesor de Filosofía. = Je profesorem filosofie.
v mnohých předložkových a
slovesných vazbách či jiných
ustálených spojeních
> Situace, kdy změnou členu dojde ke změně významu věty: Estoy recibiendo clases de guitarra. = Dostávám hodiny hry na kytaru. (nejedná se o fyzickou kytaru, ale o hraní na nástroj - umění)
Esta mañana he visto una guitarra magnífica para ti. = Dnes ráno jsem viděl skvělou kytaru pro tebe. (nějaká kytara, ty jsi ji neviděl)
¿Puedes comprarme la guitarra? = Můžeš mi koupit tu kytaru? (konkrétní nástroj, o kterém jsme už spolu mluvili)
Mi marido es abogado. = Manžel je advokát. (povolání)
El abogado de mi empresa se llama Pedro. = Advokát naší firmy se jmenuje Pedro. (už jsme o něm mluvili, jen ti říkám jméno)
Conozco a un abogado muy bueno. = Znám jednoho dobrého advokáta. (znám nějakého, ty ho neznáš - je to pro tebe JAKÝSI advokát)
> Přízvučné A: U podstatných jmen ženského rodu, která začínají na přízvučné A-, HA- se nahrazuje žesnký člen kvůli výslovnosti za mužský (rod ovšem zůstává stejný, čili ženský).
Umístíme-li mezi člen a takovéto slovo nějaké slovo, nebo je dané slovo v množném čísle, pak je tam normálně člen ženský:
-> el arma
-> la nueva arma
-> las armas
Množné číslo přidání S přidání ES
> pod.jm. končící samohl. > pod. jm. končící souhl.
-> hombre => hombres -> mujer => mujeres
!> výjimky jsou z důvodu zachování výslovnosti
-> lápiz => lápices
Přídavná jména končící na E => vždy E končící na O => dle rodu A/O
el es triste/ella es triste el es cansado/ella es cansada
> přídavná jména jdou ve většině případů za podstatná jména
-> el amigo cansado, la amiga alegre, las mujeres alegres
Blízká budoucnost IR + a + INFINITIV
(Futuro próximo) -> ?Qué vas a hacer hoy por la tarde?
-> No voy a hacer nada. = Nebudu dělat nic (nemám nic v plánu).
-> Voy a leer un libro.
-> Vamos a ir de excursion.
Nesamostatná přivlastňovací Jednotné mužský rod Jednotné ženský rod Množné mužský rod Množné ženský rod
zájmena mi mi mis mis
tu tu tus tus
su su sus sus
nuestro nuestra nuestros nuestras
vuestro vuestra vuestros vuestras
su su sus sus
-> mi barrio, mi casa, mis teléfonos, mis gatas
-> nuestro barrio, nuestra casa, nuestros teléfonos, nuestras gatas
-> su barrio, su casa, sus teléfonos, sus gatas
> nemohou stát samostatně
> vyskytují se před podstatnými jmény
-> Es mi amigo Juan. Son mis amigos José y Alberto. José está en tu casa. Nuestros gatos son negros. Su hija es muy simpática.
Samostatná přivlastňovací Jednotné mužský rod Jednotné ženský rod Množné mužský rod Množné ženský rod
zájmena mío mía míos mías
tuyo tuya tuyos tuyas
suyo suya suyos suyas
nuestro nuestra nuestros nuestras
vuestro vuestra vuestros vuestras
suyo suya suyos suyas
> vyskytují se společně s členem
> stojí za podstatným jménem, používají se především ke zdůraznění
> konstrukce věty: člen + podstatné jméno + přivlastňovací zájmeno
-> Es Juan, un amigo mío. Son los amigos míos, José y Jorge. José está en la casa tuya. Los gatos nuestros son negros.
La hija suya es muy simpática. Mi lápiz es verde, el tuyo es azul.
Citové zabarvení slov Zdrobněliny + ito/ita Zveličeniny +on
-> amorcito (amor) jugetón
Číslovky Číslovky 0-9 Číslovky 10 – 19 Číslovky 20 – 29 Číslovky 30 – 99 Stovky Tisíce Vyšší řády
Číslovka sto se před číslovkami většími (1 000, 1 000 000,... )nebo podstatnými
jmény, resp. přídavnými (cien buenos caramelos, cien días ) krátí na cien. Před
nižšími (desítky, jednotky) zůstává stejná (ciento dos, ciento noventa y nueve).
Číslovka sto v nezkráceném tvaru - ciento - má stejný tvar pro oba rody a nepřibírá
koncové -S: cienta chicas cientos días cientas chicas, pokud se nejedná o význam
neurčité číslovky "stovky, sta", pak je pouze v množném čísle a užívá se s
předložkou DE: cientas de chicas.
0 – cero 10 – diez 20 – veinte 30 – treinta 100 - ciento, cien 1000 - mil Milión = el millón/es
1 – uno, una 11 – once 21 – veintiuno / veintiuna 40 – cuarenta 200 - doscientos/as 2000 - dos mil Miliarda = el millardo/s nebo častěji
2 – dos 12 – doce 22 – veintidós 50 – cincuenta 300 - trescientos/as 3000 - tres mil mil millones
3 – tres 13 – trece 23 – veintitrés 60 – sesenta 400 - cuatrocientos/as Bilión = el billón, un millón de millones
4 – cuatro 14 – catorce 24 – veinticuatro 70 – setenta 500 - quinientos/as Trilión = el trillón/es, un millón de billones
5 – cinco 15 – quince 25 – veinticinco 80 – ochenta 600 - seiscientos/as
6 – seis 16 – dieciséis 26 – veintiséis 90 – noventa 700 - setecientos/as
7 – siete 17 – diecisiete 27 – veintisiete 800 - ochocientos/as
8 – ocho 18 – dieciocho 28 – veintiocho 900 - novecientos/as
9 – nueve 19 – diecinueve 29 – veintinueve
> Jednotka UNO se krátí před > 21 – se krátí před pod. či > píšeme zvlášť přes Y: > tisíc jako MIL a je neměnné, > vše se píše samostatně
přídavným nebo podstatným příd.jm. mužského rodu na -> 31 - treinta y uno/a -> ochocientos libros nepřibírá S ani A > mužský rod
jménem mužského rodu na veintiún: veintiuna muchachas/ -> 42 - cuarenta y dos -> quinientas casas > píší se zvlášť > jsou to podstatná jména
UN, čili jako neurčitý člen. veintiún muchachos -> 75 - sesenta y cinco > mezi stovkami a desítkami > "miles" má význam "tisíce" -> 7 002 015 348 422:
> opět krátím čísla končící 1: není žádná spojka > podst. jm. je "millar/millares" siete billones
UNO – ÚN: -> 248 - doscientos cuarenta y ocho -> 100 000 - cien mil dos millardos
-> 31 treinta y una muchachas -> 963 - novecientos sesenta y tres -> 115 000 - ciento quince mil quince millones
-> 31 treinta y ún muchachos -> 378 456 - trescientos setenta trescientos cuarenta y ocho mil
y ocho mil cuatrocientos cuatrocientos veintidós
cincuenta y seis
Hodiny Ručičkové hodiny Digitální čas
V 2. polovině hodiny odečítám V 1. polovině přičítám > Používáme číslovky 0-23 pro hodiny a 0-59 pro minuty.
MENOS Y > Čas oznamujeme tak, že řekneme hodinu a hned minuty.
> Není zde žádná spojka.
> V případě, že je jedna hodina, používáme jednotné číslo.
2. polovina celá hodina 1. polovina -> Příklady: 1:00 - Es la una (hora).
9:35 - Son las diez menos
veinticinco. 1:00 - Es la una (hora). 1:01 - Es la una y un minuto. 13:00 - Son las trece (horas).
12:40 - Es la una menos veinte. 5:00 - Son las cinco (horas).
10:15 - Son las diez y cuarto. / Son
las diez y quince. 1:05 - Es la una (hora) cinco.
17:45 - Son las dieciocho menos
cuarto (/ menos quince). / Son las
seis menos cuarto.
17:00 - Son las diecisiete. / Son las
cinco.
17:19 - Son las diecisiete y
diecinueve. / Son las cinco y
diecinueve. 5:09 - Son las cinco nueve (minutos)
20:53 - Son las nueve menos siete.
19:00 - Son las diecinueve. / Son
las siete. 1:30 - Es la una y media. 16:15 - Son las dieciseis quince.
12:59 - Son las trece menos uno. /
Es la una menos uno.
23:00 - Son las veintitrés. / Son las
once. 7:30 - Son las siete y media. 1:34 - Es la una treinta y cuatro.
DE LA MAÑANA - pro ranní a dopolední hodiny
DE LA TARDE - pro odpolední a večerní hodiny
DE LA NOCHE - pro velmi pozdní hodiny
DE LA MADRUGADA - pro velmi časné ranní
DESDE ... HASTA ... - od ... do ...
DE ... A ... - od ... do ...
Vytváření pádů pomocí Pád Předložka Příklady
předložek 1. pád bez předložky Es el maestro.
2. pád DE Es un profesor de espaňol.
příklady !> de + el => del Es un libro del profesor.
3. pád A Escribo a Carmen.
Lo dije a mi profesor.
4. pád A pro životná pod. jm. Busco a Carmen.
O pro neživotná pod. jm. Busco un libro.
!> a + el => al Busco al profesor.
5. pád neexistuje, používají 1. pád
6. pád DE ve významu O Hablan de mí.
SOBRE = O, PŘES, NA, NAD La pluma está sobre la mesa.
EN = V Mi madre trabaja en una fabrica.
7. pád CON = S Vendré con Carmen.
Rozkaz (imperativo) Kladný (DAR) Záporný (HABLAR)
-u sloves končící na AR 1. - 1. -
2. das -> da! 2. hablas -> no hables! tvary zápotného rozkazu jsou zároveň i tvary přít. subjuntiva
3. da -> dé! 3. habla -> no hable!
1. damos -> demos! 1. hablamos -> no hablemos!
2. dais -> dad! 2. habláis -> no habléis!
3. dan -> den! 3. hablan -> no hablen!
> 2.o.m.č. INF: R->D
Trpný rod se + 3. osoba No se permiten los perros.
(neosobní vyjádření) Se vende ropa en esta tienda.
SER + participio La carrera es ganada por el caballo más rapido.
Příčestí minulé (participio) > využití: tvorba trpného rodu, několika SJ časů, přídavných jmen
> tvorba: změnou koncovky infinitivu a přidáním ADO/IDO (ADA/IDA pro ženský rod)
1. třída AR => ADO/A TRABAJAR => TRABAJADO/A
2. a 3. třída IR/ER => IDO/A VIVIR => VIVIDO/A
! VÝJIMKY: abrir->abierto (otevřít), poner->puesto (dát), descubrir->descubierto (odhalit), ver->visto (vidět)
hacer->hecho (dělat), decir->dicho (říct), romper->roto (rozbít), volver->vuelto (vrátit se),
cubrir->cubierto (zakrýt), morir->muerto (umřít), escribir->escrito (napsat), freír->frito (smažit)
Zpodstatnělý infinitiv > vždy mužský rod
poder = moci el poder = moc
leer = číst el leer = čtení
> zpodstatnit se dají i zvratná slovesa
moverse = pohybovat se el moverse = pohybování se
Průběhový čas (gerundio) Slovesná třída Jednoduché gerundium Složené gerundium
I. – AR -ANDO HABIENDO + příčestí
II. a III. -ER, -IR -IENDO HABIENDO + příčestí
> gerundium jednoduché -> popisuje současnost, souběžnost, bezprostřednost, zřídka také následnost s dějem věty, ke které se vztahuje
> gerundium složené -> popisuje předčasnost, ukončené a proběhlé události
hablar – hablando – habiendo hablado
comer – comiendo – habiendo comido
partir – partiendo – habiendo partido
> mnohá nepravidelná slovesa, potažmo slovesa se změnami kmenových samohlásek, mají tyto změny promítnuté i do gerundia, např.:
dormir – durmiendo – habiendo dormido
decir – diciendo – habiendo dicho
poder – pudiendo – habiendo podido
-> Habiendo leído el libro, compró un otro. = Když dočetl tu knihu, koupil si novou.
-> Habiendo comido, nos sentimos mejor. = Poté, co jsme se najedli, cítili jsme se lépe.
-> La mujer está cantando. = Ta žena zpívá.
-> Estamos considerando comprar un nuevo automóvil. = Zvažujeme koupi nového auta.
Podmiňovací způsob přítomný Podmiňovací způsob přítomný vyjadřuje podmníku, přání, nejistotu, aj. Popisuje potenciálně možný děj: Kdybych měl auto,
(condicional) mohl bych jet na dovolenou. V uvedené větě byla vyslovena podmínka, že nemůže jet na dovolenou, pokud nemá auto,
ale nikdo nevylučuje, že auto jednoho dne bude vlastnit. Je to tedy potenciálně možný děj.
> tvoří se přidáním koncovek k infinitivu:
Osoba Jednotné číslo Množné číslo
1. -ÍA -ÍAMOS
2. -ÍAS -ÍAIS
3. -ÍA -ÍAN
Koncovky jsou shodné pro všechny tři třídy bez rozdílu:
Osoba HABLAR COMER PUNIR
1. yo hablaría comería puniría
2. tú hablarías comerías punirías
3. él/ella/usted hablaría comería puniría
1. nosotros/-as hablaríamos comeríamos puniríamos
2. vosotros/-as hablaríais comeríais puniríais
3. ellos/-as/ustedes hablarían comerían punirían
> podmíněný děj -> Saltaría pero me duelen los pies. = Skákal bych, ale bolí mě nohy.
-> Sé que no querrías vivir en mi país. = Vím, že bys nechtěl žít v mé zemi.
> přání -> Leería. = Četl bych si.
> zdvořilá žádost a dotaz -> Me prestaría usted atención, ¿por favor? = Věnoval byste mi pozornost, prosím?
-> Apagarías la televisión. = Vypnul bys televizi.
> pravděpodobnost v minulosti -> Cuando pasabamos por la avenidad, serían las dos. = Když jsme procházeli po třídě, byly asi 2 hodiny.
(Pravděpodobnost v minulosti – nejsme si jistí, kolik bylo hodin, ale rozhodně bylo po obědě a tak mohlo být kolem dvou hodin.)
> nepravidelných je pouze několik sloves a tato nepravidelnost je úplně stejná jako u futura
Sloveso Změna slovesného základu Koncovky jsou standartní Výsledný tvar 1.os.j.č.
DECIR dir-
-ía
-ías
-ía
-íamos
-íais
-ían
diría
HABER habr- habría
HACER har- haría
PONER pondr- pondría
PODER podr- podría
QUERER querr- querría
SABER sabr- sabría
SALIR saldr- saldría
TENER tendr- tendría
VENIR vendr- vendría
Subjunktiv (subjuntivo) Subjunktiv je slovesný způsob, který se používá převážně ve vedlejších větách, vyjadřují-li hlavní věty mínění, domněnku,
nutnost, přání, požadavek, naději, pochybnost nebo nejistotu, aj. Fakta nebo děje jsou tím hodnoceny, označeny jako
(ne)žádoucí, žádány, očekávány nebo zpochybněny.
Pokud je po chci a podobných slovedech vedlejší věta, tak tam bude subjuntivo nebo infinitivo.
-> Quiero que hagas ejercicios. = Chci, abys cvičil.
ALE: Quiero hacer ejercicios. Stejný podmět - infinitiv; různé podměty - subjuntivo.
Využití subjuntivu:
Názor/úsudek Pocit Nutnost Přání, výzva nebo naděje Údiv Nejistota, pochybnost
Está bien/mal + que Me gusta + que Es importante + que Quiero + que Qué raro + que Dudo + que
Me parece bien/mal/raro Me encanta Es necesario Exijo No puede ser No creo
Es normal Me hace ilusión Es fundamental Deseo No es posible No está comprobado
Es una pena Me molesta Espero Me extraña No es verdad Ale pozor: Es verdad que + INDIKATIV!
A mí me da igual Me pone nervioso No es cierto
No me importa Me pone de mal humor
V jednoduchých větách, už ustálené
fráze:
Lo más importante es No soporto ¡Que te diviertas!
Lo principal es Detesto ¡Ojalá no llueva mañana!
Přítomný čas subjunktivu se tvoří připojením příslušné koncovky ke kmeni slovesa: shodné tvary jako u záporného rozkazu
> -AR => změna -A na -E
> -ER/-IR => změna -E/-I na -A
Osoba HABLAR COMER VIVIR
1. yo hable coma viva
2. tú hables comas vivas
3. él/ella/usted hable coma viva
1. nosotros/-as hablemos comamos vivamos
2. vosotros/-as habléis comáis viváis
3. ellos/-as/ustedes hablen coman vivan
> Kvůli zachování výslovnosti se u některých sloves mění pravopis.
-> llegar => llegue
-> explicar => explique
Nepravidelná slovesa
> slovesa se změnami e -> ie, o -> ue, u -> ue v přítomném čase si tuto změnu ve tvaru boty přenáší i do subjuntivu
> slovesa se změnami e -> i v přítomném čase si tuto změnu přenáší do všech osob v subjuntivu
Osoba E -> IE: EMPEZAR O -> UE: PODER U -> UE: JUGAR E -> I: PEDIR
1. yo empiece pueda juegue pida
2. tú empieces puedas juegues pidas
3. él/ella/usted empiece pueda juegue pida
1. nosotros/-as empecemos podamos juguemos pidamos
2. vosotros/-as empecéis podáis juguéis pidáis
3. ellos/-as/ustedes empiecen puedan jueguen pidan
> slovesa s nepravidelností v 1. osobě jednotného čísla přítomného času mají tuto změnu ve všech osobách subjuntivu
Sloveso 1. osoba jednotného čísla Kořen subjuntivu Přípony subjuntivu
CONOCER conozco conozc-
-a
-as
-a
-amos
-áis
-an
TRADUCIR traduzco traduzcDECIR
digo digHACER
hago hagOÍR
oigo oig-
PONER pongo pong-
-a
-as
-a
-amos
-áis
-anSALIR salgo salgTENER
tengo tengVENIR
vengo vengZcela
nepravidelná slovesa
Sloveso Kořen subjuntivu Přípony subjuntivu
HABER hay- -a
-as
-a
-amos
-áis
-an
SER seIR
vayVER
veSABER
sepDAR
d- -é, -es, -é, -emos, -eis, -en
ESTAR est- -é, -és, -é, -emos, -éis, -én
Budoucí čas jednoduchý > tvoří se přidáním následujících koncovek k infinitivu slovesa:
(futuro simple) Osoba Jednotné číslo Množné číslo
1. -É -EMOS
2. -ÁS -ÉIS
3. -Á -ÁN
> koncovky jsou shodné pro všechny tři třídy:
Osoba HABLAR COMER PUNIR
1. yo hablaré comeré puniré
2. tú hablarás comerás punirás
3. él/ella/usted hablará comerá punirá
1. nosotros/-as hablaremos comeremos puniremos
2. vosotros/-as hablaréis comeréis puniréis
3. ellos/-as/ustedes hablarán comerán punirán
> nejhojněji využívaný, pomineme-li opisný ekvivalent "IR a + INFINITIV"
> budoucí čas se využívá pro budoucnost a je jedno, zdali se odehraje za deset vteřin, pět minut, měsíc, dvacet let
-> Traduciré el artículo al español. = Přeložím to do španělštiny.
-> Esta puerta dará al jardín. = Ty dveře povedou do zahrady.
-> ¿Hablarán ustedes con él? = Budete s ním mluvit?
-> Alguien hay a la puerta. -¿Quién es/será? Será Monica. = Někdo je za dveřmi. Kdo to asi je/bude? Bude to Monika.
> zároveň se ale používá pro přítomost (pochopitelně i budoucnost), chceme-li vyjádřit nejistotu, pochyby, pravděpodobnost
-> ¿Qué hora es? -No lo sé, pero serán las diez de la mañana. = Kolik je hodin? Nevím, ale bude asi 10 dopoledne.
-> Vivirá tu abuela todavía en aquella casa al lado de supermercado? = Žije tvá babička stále v onom domě vedle supermarketu?
> s rozkazovacím způsobem může plnit funkci podmiňovací (imperativ + y + futurum)
-> Apréndelo y te daré una guitarra. = Nauč se to a dám ti kytaru.
> u zvratných sloves nedochází k žádným změnám. Budoucí čas je pravidelný.
-> Nos lavaremos las manos. = Umyjeme si ruce.
> POZOR! Pokud mluvím o budoucí události se slovem CUANDO (když/až/pokud/jakmile), nepoužívá se futuro, ale přítomný subjuntiv: cuando + PRESENTE DE SUBJUNTIVO
-> Cuando termine la carrera, quiero irme de viaje a Sudamérica. = Jakmile skončí závod, chci jet na výlet do Jižní Ameriky.
-> Cuando reciba el extracto de sus gastos, usted podrá decidir la cantidad que quiere pagar. = Až obdržíte výpis svých výdajů, můžete se rozhodnout, jakou částku chcete zaplatit.
> nepravidelných je pouze několik sloves a tato nepravidelnost je úplně stejná jako u kondicionálu
Sloveso Změna slovesného základu Koncovky jsou standartní Výsledný tvar 1.os.j.č.
DECIR dir-
-é
-ás
-á
-emos
-éis
-án
diré
HABER habr- habré
HACER har- haré
PONER pondr- pondré
PODER podr- podré
QUERER querr- querré
SABER sabr- sabré
SALIR saldr- saldré
TENER tendr- tendré
VENIR vendr- vendré
Minulý čas jednoduchý > tvoří se ze slovesného kmene přidáním následujících koncovek (2. a 3. třída má koncovky stejné):
(pretério indefinido/ Osoba 1. třída -AR 2. třída -ER 3. třída -IR
pretérito perfecto simple) 1. yo -é -í -í
2. tú -aste -iste -iste
3. él/ella/usted -ó -ió -ió
1. nosotros/-as -amos -imos -imos
2. vosotros/-as -asteis -isteis -isteis
3. ellos/-as/ustedes -aron -ieron -ieron
> vzor:
Osoba HABLAR COMER PUNIR
1. yo hablé comí puní
2. tú hablaste comiste puniste
3. él/ella/usted habló comió punió
1. nosotros/-as hablamos comimos punimos
2. vosotros/-as hablasteis comisteis punisteis
3. ellos/-as/ustedes hablaron comieron punieron
Ve třetí osobě jednotného čísla je koncovka Ó s přízvukem. Kdyby tam přízvuk značen nebyl, mohli bychom habló zaměnit za hablo a dostali bychom nejenom
jinou osobu, ale i jiný čas. Kromě toho je třeba si dávat velký pozor na první osobu množného čísla - hablamos, která se shoduje s přítomným časem.
> často odpovídá dokonavým slovesům v češtině (přečíst, vypít, dozrát, skončit, přijít, zazvonit)
> pro popis jevů, které se odehrály a byly ukončeny v minulosti, pro jednorázové události
> mají-li události časový údaj, ze kterého lze poznat, že situace je ukončená
> často se u nich vyskytuje příslovečné určení času sdělující, že daná věc je již plnou minulostí (včera, minulý rok, před třemi dny)
> pro události, většinou jednorázové, jsou li časově ohraničené, víme, že již nemají platnost, že skončily
> popisujeme procesy jako jsou koncerty, oslavy, party, ad. Které již nemají platnost na rozdíl od popisů objektů
-> El año pasado usted no escribió a su amigo. = Loni jste nenapsal svému příteli.
-> No comprendí bien. = Nerozuměl jsem dobře.
-> Abristeis la ventana. ¿Quién abrió la puerta? = Otevřeli jste okno. Kdo otevřel ty dveře?
> velmi často se pojí s následujícími vyjádřeními času:
-> ayer, anteayer, anoche
-> el año/mes/... pasado
-> la semana pasada
-> el lunes/martes...
-> en enero
-> en 2007
> pret. indefinido se nepoužívá pro minulé děje tohoto dne ani týdne -> použít předpřítomný HABER + PARTICIPIO
este mes, hoy, todavía no....- zde se použije předpřítomný čas
> pravopisné změny:
slovesa mající kmen zakončený samohláskou => Slovesa zakončená na -CAR, -GAR a ZAR => změna před
měkké i se ve třetích osobách mění na tvrdé koncovkou É v první osobě j.č. (kvůli zachování výslovnost)
LEER - LE - +IÓ - +YÓ - LEYÓ PAGAR - pagé (četlo by se /pa'xe/) - PAGUÉ
CREER - CRE - +IÓ - +YÓ - CREYÓ EXPLICAR - explicé (četlo by se /ekspli'θe/) - EXPLIQUÉ
LEER - LE - +IERON - +YERON - LEYERON ORGANIZAR - organizé (z před e nebývá) - ORGANICÉ
CREER - CRE - +IERON - +YERON - CREYERON
> nepravidelná slovesa:
Sloveso Změna slovesného základu Koncovky Výsledný tvar 1.o.j.č. (3.o.m.č.)
ESTAR estuv-
-e
-iste
-o
-imos
-isteis
-ieron (*-eron)
estuve
HACER hic- (hiz- pro 3.o.j.č.) hice
PODER pud- pude
PONER pus- puse
QUERER quis- quise
SABER sup- supe
TENER tuv- tuve
VENIR vin- vine
DECIR* dij*pro
3. os. mn. č. se u sloves s
kmenem končícím na j použije
koncovka -eron
dije (dijeron)
PRODUCIR* produj- produje (produjeron)
TRAER* traj- traje (trajeron)
INTRODUCIR* introduj- introduje (introdujeron
> zcela nepravidelná slovesa:
Osoba IR SER DAR
1. yo fui fui di
2. tú fuiste fuiste diste
3. él/ella/usted fue fue dio
1. nosotros/-as fuimos fuimos dimos
2. vosotros/-as fuisteis fuisteis disteis
3. ellos/-as/ustedes fueron fueron dieron
Čas souminulý = průběhový > tvoří se ze slovesného kmene přidáním následujících koncovek (2. a 3. třída má koncovky stejné):
(pretério imperfecto) Osoba 1. třída -AR 2. třída -ER 3. třída -IR
1. yo -aba -ía -ía
2. tú -abas -ías -ías
3. él/ella/usted -aba -ía -ía
1. nosotros/-as -ábamos -íamos -íamos
2. vosotros/-as -abais -íais -íais
3. ellos/-as/ustedes -aban -ían -ían
> 2. a 3. třída mají koncovky kondicionálu :)
> vzor:
Osoba HABLAR COMER PUNIR
1. yo hablaba comía punía
2. tú hablabas comías punías
3. él/ella/usted hablaba comía punía
1. nosotros/-as hablábamos comíamos puníamos
2. vosotros/-as hablabais comíais puníais
3. ellos/-as/ustedes hablaban comían punían
Nepravidelnosti tvoří pouze tři slovesa, a sice SER, VER a IR.
> často odpovídá nedokonavým slovesům (číst, pít, zrát, končit, přicházet, zvonit)
> pro popis okolností, opakovaných a častých dějů či jevů bez časového omezení, které se odehrávaly v minulosti
> dlouhotrvající děje v minulosti
> okolnosti, děje, které běžely delší dobu, nejsou ohraničené, nevíme kdy skončily, běžely současně s jinými ději a přetrvávaly
> Souminulým čase popisujeme vlas-tnosti objektů, jako např. lidí, zvířat a věcí
-> En su juventud vivía en Praga. = V mládí žil v Praze
-> Cuando no aprendía, mi padre me punía. = Když jsem se neučil, otec mě trestal.
-> Al lado del cine había un supermercado. = Vedle kina býval supermarket.
-> Antes de ir a dormir, yo siempre leía. = Před spaním jsem si vždycky četl.
> nepravidelná slovesa:
Osoba IR SER VER
1. yo iba era veía
2. tú ibas eras veías
3. él/ella/usted iba era veía
1. nosotros/-as íbamos éramos veíamos
2. vosotros/-as ibais erais veíais
3. ellos/-as/ustedes iban eran veían
Pretério indefinido vs. Protože souminulý čas popisuje okolnosti, odehrává se většinou na pozadí. Minulý čas jednoduchý, který popisuje jednotlivé
pretério imperfecto události, je do něj začleněn. Mohli bychom si tyto dva časy představit jako filmovou pásku, na které je natočen film.
Filmová páska je souminulý čas. Pokud bychom z tohoto filmu vybrali jednotlivé záběry (fotografie částí filmu),
byl by to minulý čas jednoduchý. Graficky znázorněno:
-> Cuando mi padre miraba la televisión, mi madre vino. = Když můj otec sledoval televizii, má matka přišla.
Otec, který sledoval televizi je okolnost. Je to pozadí, na kterém se budou dít další události. Je to film, který běží. Otec v něm
sleduje televizi, třeba deset minut. V tom přijde matka. V jeden okamžik přijde a je doma. Tento jev je událost, minulý čas
jednoduchý, je to fotka udělaná z filmu. Stejně tak bychom mohli větu rozšiřovat dál:
-> Cuando mi padre miraba la televisión, mi madre vino, le besó a mi padre, cocinó una cena y se duchó. =
Když můj otec sledoval televizi, má matka přišla, políbila ho, uvařila večeři a osprchovala se.
Film, který běží – souminulý čas – popisuje okolnost, čili: OTEC SLEDUJE TELEVIZI. Po celou tu dobu,
co sleduje televizi, se odehrálo několik událostí – matka přišla, pak ho políbila, pak uvařila večeři a pak se osprchovala.
Předpřítomný čas HABER + příčestí (participio) HABER + ESTAR v participiu + gerundium
(pretérito perfecto compuesto) 1. he trabajado he estado haciendo
2. has trabajado - předpřítomný průběh, ve zk. nebude
3. ha trabajado
1. hemos trabajado
2. habéis trabajado
3. han trabajado
-> Las costumbres han cambiado. (Zvyky se změnily.)
> Předpřítomný čas se často využívá s výrazy jako siempre,
toda la vida, nunca, jamás, esta semana, este día, esta tarde,
últimamente, alguna vez, esta Navidad, hoy, atd.
Pretério indefinido vs. Adverbium (příslovce) Překlad Pretério indefinido (min.č.jed.) Pretério perfecto (předpřít.)
pretérito perfecto compuesto ayer včera X
todavía no dodnes ne X
nunca nikdy X
tres veces třikrát X
el otro día onehdy X
el martes v úterý X
esta semana tento týden X
hoy dnes X
anteayer předevčírem X
la semana pasada minulý týden X
en abril v dubnu X
en 1999 v 1999 X
hace tres años před třemi lety X
el año pasado loni X
> předpřítomný čas se používá ve Španělsku, ale v některých částech jižní a střední Ameriky ne - tam používají jen minulý čas
Vyjádření časových vztahů Vazba Vyjádřený časový vztah Příklad
pomocí vazeb s infinitivem AL + INFINITIV současnost Al comer, lee revistas. = Při jídle čte časopisy
ANTES DE + INFINITIV předčasnost Antes de irse, Pedro pasa por la casa de abuela. = Před odjezdem se Petr zastaví u babičky.
DESPUÉS DE následnost Después de comer, toman helado. = Po obědě si dají zmrzlinu.
> uvedené vazby překládáme do češtiny buď vedlejší větou časovou (spojky když, dříve než, poté, co...) nebo podstatným jm. s předložkou (před, po, při...)
> u infinitivu zvratných sloves se mění zvratné zájmeno podle podmětu hlavní věty
-> Antes de irte, tienes que despedirte de la abuela. = Než odejdeš, musíš se rozloučit s babičkou.
Předminulý čas > používá se pro označení dějů, které předcházely nějakému ději v minulosti
(Pretério Pluscuamperfecto) > užití např. v nepřímé řeči (časová souslednost)
> tvoří se pomocí slovesa HABER v imperfectu + participiem
Osoba HABER v imperfectu Participio
1. yo había
-ado (tř. AR)
-ido (tř. ER, IR)
2. tú habías
3. él/ella/usted había
1. nosotros/-as habíamos
2. vosotros/-as habíais
3. ellos/-as/ustedes habían
> příklad:
Osoba AR: ANALIZAR ER: ESTABLECER IR: REUNIR
1. yo había analizado había establecido había reunido
2. tú habías analizado habías establecido habías reunido
3. él/ella/usted había analizado había establecido había reunido
1. nosotros/-as habíamos analizado habíamos establecido habíamos reunido
2. vosotros/-as habíais analizado habíais establecido habíais reunido
3. ellos/-as/ustedes habían analizado habían establecido habían reunido
Časová souslednost indikativu > časová souslednost znamená, že v nepřímé řeči ("Honza řekl, že ...") i v některých dalšich souvětích je potřeba podle času věty hlavní někdy nutné upravit čas věty vedlejší
(correlación de los tiempos) > přehled posunu (nebo zachování) časů ve větách vedlejších
Čas hlavní věty Bude posun času vedlejší věty?
Čas vedlejší věty
původní =/-> nový
Příklady
Přímá řeč (původní sdělení)
Nepřímá řeč (reprodukované sdělení)
Věta hlavní Věta vedlejší
- perfecto compuesto
- presente indicativo
- futuro
NE
indefinido = indefinido Vendió su coche. (perf. compuesto:) Ha dicho que...
(presente:) Dice que...
(futuro:) Dirá que...
vendió su coche.
presente = presente Ahora no tiene ningún coche. ahora no tiene ningún coche.
futuro = futuro Comprará un coche nuevo. comprará un coche nuevo.
- jakýkoliv minulý čas
- condicional
ANO
indefinido -> pluscuamperfecto Vendió su coche.
(indefinido:) Dijo que...
(imperfecto:) Decía que...
(condicional:) Diría que...
había vendido su coche.
perf. compuesto -> pluscuamperf. Ayer ha comprado un coche nuevo. había vendido su coche.
presente -> imperfecto Ahora no tiene ningún coche. no tenía ningún coche.
futuro -> condicional Comprará un coche nuevo. compraría un coche nuevo.
futuro próximo ->
IR (imperfecto) + a + infinitiv
Va a comprar un coche nuevo.
iba a comprar un coche nuevo.
NE
pluscuamperfecto = pluscuamperf. Había vendido su coche. había vendido su coche.
imperfecto = imperfecto No tenía ningún coche. no tenía ningún coche.
condicional = condicional Compraría un coche nuevo. compraría un coche nuevo.
perfecto compuesto - většinou se chová jako přítomný čas, ale je i po tomto čase možný převod
> pro zachování smysluplného významu věty dochází k vypuštění nebo změne příslovcí:
-> hoy -> aquel día
-> maňana -> al día siguiente
-> ayer -> al día anterior
-> ahora -> a esa hora / entonces
> někdy je zachován ve vedlejší větě přítomný čas, a to tehdy, pokud je jejím obsahem nějaká všeobecná pravda anebo stav, který stále trvá:
-> Dijo que tiene dos hermanos. = Řekl, že má 2 bratry. (to se pravděpodobně nezměnilo a platí to stále).
Časové věty > časové věty podávají informaci o momentu realizace nějaké akce nebo situace
(Oraciones temporales) > pokud vedlejší časová věta vyjadřuje budoucnost (futuro), sloveso v ní je v subjuntivu (nikdy nesmí být použito futuro hned v časové větě, jen až v té další!)
> v ostatních případech je v indikativu - přítomnost nebo minulost (presente, pret. imperfecto, pret. indefinido)
> přehled:
Čas děje Slovesný způsob Příklad
minulost indicativo Cuando fui a Madrid, visité el Museo de Prado. = Když jsem jel do Madridu, navštívil jsem Muzeum Prado.
současnost indicativo Cuando voy a Madrid, siempre me quedo en tu casa. = Když jezdím do Madridu, vždy pobývám u tebe doma.
budoucnost subjuntivo Cuando vaya a Madrid, visitaré el Museo de Prado. = Až pojedu do Madridu, navštívím Muzeum Prado.
> pozor je třeba dávat na spojení antes de, hasta a después de - zde se slovesný spůsob řídí shodou podmětů obou vět:
-> pokud je podmět shodný, používá se infinitiv: Te llamaré (yo) antes de salir (yo).
-> pokud je podmět různý, používá se subjuntivo: Te llamaré (yo) antes de que salgan (ellos).
> po antes de que se nikdy nepoužívá indicativo
> sloveso mientras může mít dva různé významy a podle toho se používá infinitivo nebo subjuntivo:
-> pokud je mientras ve významu "zatímco/po celou dobu" - subjuntivo: No pienso salir mientras esté enfermo. = Nesmím vycházet ven po celou dobu, co jsem nemocný.
-> pokud je mientras ve významu "mezitím/ve stejnou chvíli" - indicativo: Voy a ducharme mientras haces la cena. = Osprchuji se mezitím, co uděláš večeři.
Časové spojky Příklad
cuando = když, až Cuando voy a Madrid, siempre me quedo en tu casa. = Když jezdím do Madridu, vždy pobývám u tebe doma.
antes (de) que = předtím než Tenemos que salir antes de que empiece a llover. = Musíme vyrazit předtím, než začne pršet.
después (de) que = poté, co Después de escribir la carta, la echaré al correo. = Poté, co dopíšu ten dopis, hodím ho do schránky.
en cuanto = jakmile Díselo en cuanto lo veas. = Řekni mu to, jakmile ho uvidíš.
hasta que = dokud ne Esperamos hasta que venga Pedro. = Čekáme, dokud nepřijde Petr.
mientras (que) = dokud, zatímco Mientras haya nieve, podremos ir a esquiar. = Dokud bude sníh, budeme moci jet lyžovat.
Mientras yo veo la tele, Pablo escucha la música. = Zatímco se dívám na TV, Pavel poslouchá hudbu.
siempre que = pokud Siempre que tengáis alguna duda, me podéis contactar por mi correo electrónico. =
Pokud budete mít nějakou pochybnost, můžete mě kontaktovat emailem.
tan pronto como = jakmile Tan pronto como lo sepa, te lo diré. = Jakmile to budu vědět, řeknu ti to.
así que = když, až, jakmile Se pondrá en camino así que salga el sol. = Vydá se na cestu, jakmile vyjde slunce.
en cuanto (que) = jakmile Mis hijas meriendan en cuanto llegan a casa. = Moje dcery se vždy nají, jakmile se vrátí domů.
desde que = od La conozca desde que era pequeña. = Znal jsem ji od malička.