Úvod do veřejné ekonomie Juraj Nemec, prof. Ing. CSc. Katedra veřejné ekonomie Cieľ predmetu •Cílem předmětu je získat znalosti z oblasti principů fungování veřejného sektoru, porozumět jeho podstatě, aktuálním trendům a problémům a získat základní analytické dovednosti k tvorbě a hodnocení státních intervencí. •Dále také naučit se získané poznatky aplikovat v konkrétním prostředí a subsystému veřejného sektoru. Obsah predmetu •Blok 1: První základní teorém: Selhání trhu. Paretovo optimum, tržní rovnováha, selhání trhu (veřejné statky, externality, rostoucí výnosy z rozsahu, asymetrie informací) Blok 2: Druhý základní teorém: Redistribuce. Trh a sociální spravedlnost, redistribuce a optimalita Blok 3: Makroekonomická regulace a právní stát Blok 4: Selhání státu. Veřejná volba, teorie byrokracie Blok 5: Rozsah a struktura veřejného sektoru Blok 6: Veřejné finance Blok 7: Fiskální federalismus. Výhody a nevýhody decentralizace, organizace a financování místního veřejného sektoru v Evropě, demokracie jako základ místní veřejné volby Blok 8: Determinanty rozpočtového rozhodování místních celků Ukončenie predmetu •Test vo francúzštine •Akademická esej (česky, slovensky, anglicky) •Esej sa píše na zvolenú tému, jej draft je potrebné prezentovať na druhej spoločnej konzultácii •Dva možné okruhy: •Efektívne uplatnenie vybranej funkcie „štátu“ (čo „štát“ urobil, prečo to urobil a čo dosiahol) •Zlyhanie „štátu“ (čo „štát“ urobil, čo chcel dosiahnuť a prečo opatrenie zlyhalo, prinieslo nevhodné výsledky) •Rozhoduje obsah a nie rozsah eseje •Esej je možné zaslať (mailom) opakovane, najneskôr však dva týždne pred skončením skúšobného obdobia Dnešná konzultácia •Téma: Blok 4: Selhání státu. Veřejná volba, teorie byrokracie •Podtémy: •Všeobecné príčiny zlyhávania štátnych intervencií •Teória byrokracie •Verejná voľba • Všeobecné príčiny zlyhávania štátnych intervencií •Mnohé problémy, ktoré štát rieši sú tzv. „wicked problems“ •Uveďte príklady a s nimi spojené problémy •Nízka „policy making“ kapacita štátu •Ranking ČR v indikátoroch „policy making“ •Regulatory impact analysis •Oportunistické správanie sa hlavných „stakeholders“ Teória byrokracie •Je byrokracia („štátna správa/ úradníci) potrebná? •Čo maximalizuje byrokracia? Parkinsonove zákony byrokracie (diskutujte) •Počet úředníků roste nezávisle na objemu jejich úkolů. Vysvětluje to působením dvou sil: 1.Úředník stoupá v kariéře, jak přibývá jeho podřízených. 2.Každý úředník přidělává práci ostatním. •Dále rozvinul novou vědu, kterou nazval „komitologie“ – nauka o činnosti komitétů a vlád. Historická zkušenost říká, že čím více lidí se podílí na rozhodování, tím nesmyslnější jsou jejich rozhodnutí a zformuloval vzorec pro nekompetentnost, kde hlavní proměnnou je počet účastníků schůze. Jak roste počet ministrů, klesá schopnost vlády rozumně rozhodovat, a při počtu „někde mezi 19,9 a 22,4“ schopnost rozhodovat zcela mizí. •Otázce, kterou je třeba rozhodnout, se věnuje tím víc času, čím menší je její význam: vláda diskutuje o stavbě kůlny déle než o miliardovém projektu (správní rada velké soukromé korporace rozhoduje o občerstvení za 5 dolarů na své příští schůzi půl hodiny, investici za miliardu dolarů schválí jednomyslně během tří minut). Důvod je v tom, že velké projekty jsou složité a nikdo se v nich nevyzná, kdežto k příslovečné „barvě kůlny“ se každý cítí kompetentní vyjádřit (popisuje známý psychologický jev: pět dolarů si umí představit ve své kapse každý člověk, zatímco miliardu dolarů nikdo v životě pohromadě neviděl). • Verejná voľba •Čo maximalizujú politici? •Napr. Stiglitz • •Ako sa správa volič? •Racionálna ignorancia •V súčasnosti úloha sociálnych médií •Aké sú mechanizmy verejnej voľby? •Arrow: problémy väčšinového hlasovania, hlasovací paradox