Úloha 2 ­ bezešvé uložení geografických dat ­ výhody a nevýhody
Popis situace
V minulosti byl zaveden způsob aktualizace geografických dat na rozsáhlém území po mapových
listech: území bylo rozděleno na části (obdélníky, lichoběžníky) ­ tzv. mapové listy. Pokud ležel
geografický objekt na více mapových listech, byl rozdělen a každá jeho část se uložila do příslušného
mapového listu. Změny geografického objektu se promítaly do všech mapových listů, ve kterých
geografický objekt ležel. Hranice mapových listů tvořily tzv. švy při ukládání geografických dat. Jedním
z důvodů takového rozdělení území byla nemožnost uložení většího množství dat v jedné jednotce
úložiště (na papíru, na fólii, v souboru).
Rozvoj počítačů a zejména GIS umožnil uchovávat všechny geografické objekty i v rozsáhlém území
dále nedělené v jedné jednotce úložiště (v databázi, ale i ve velkých souborech) nebo území dělit po
přirozených jednotkách (po katastrálních územích pro katastrální mapy, po sídlech pro inženýrské
sítě, apod.). Švy způsobené rámy mapových listů byly odstraněny ­ tomuto způsobu uložení se začalo
říkat bezešvé uložení dat.
Úkol
Popište výhody a nevýhody bezešvého uložení geografických dat při jejich aktualizaci.
1