Anatomie stáří
Tvarové známky, které ohlašují stáří, se objevují v různém věku,
neboť rychlost stárnutí je ovlivněna konstitucí, rasovou příslušností,
pohlavím i dědičností. Většina autorů stanovuje dobu, kdy se objevují
náznaky stárnutí na 40 až 50 rok života. Všechny tvarové změny
stáří jsou regresivního rázu a vedoucí známkou je zmenšování (atrofie)
téměř všech částí a ústrojí těla.
Nejnápadnější je kůže, která se stává bledou a hladkou, ztrácí
pružnost a na těle se začnou objevovat bradavice. Největší kožní
změny se odehrávají na místech nekrytých šatstvem ­ na rukou, krku
a obličeji. V pozdním věku podkožního tuku ubývá, nadměrná kůže
se skládá v řasy, tím se ztrácí zaoblené a plné tvary těla. Povrchově
uložené kosti jsou kryty pouze tenkou kůží bez podkožního vaziva.
Tělo se zdá kostnaté a vyhublé. Svalovou slabostí se tělo kloní, hřbet
hrbí a hlava sklání. Záda jsou u starých lidí hubená se zřetelnou modelací
lopatky a svalů. Střední rýha prakticky chybí, neboť záda jsou
shrbená a trny obratlů jsou patrné. Jen v bederní části je malá rýha.
Větší ukládání kožního pigmentu v kůži a úbytek tuku mají za následek
změnu barvy kůže, na některých místech, na spáncích, čele, na
hřbetu ruky se objevují hnědé skvrny. Vlasy samozřejmě šednou,
chlupy pod paží a ohanbí řídnou, až někdy zmizí. Naopak se chlupy
objeví na jiných místech ­ v nosních dírkách a při zevním zvukovodu.
Čelo se zdá, díky ústupu vlasů, vysoké. Oči jsou vpadlé,
nadočnicový oblouk je výrazný. Obočí je ve stáří, vzhledem
k poklesu kůže do čela, nízko a může až clonit oko. Ztráta tuku ve
víčkách způsobuje, že kůže často visí ve váčkách. Ztráta zubů způsobuje,
že při zavření úst se brada obrátí vzhůru a je výrazná.
Nos získává s postupujícím věkem na výšce a šířce, neboť nosní chrupavky se zvětšují,
zároveň se kůže na nose ztlušťuje a činí
jej mohutným a masitým. Zvětšení
mazových žláz a městnání žilní krve
nos deformuje, zvláště u mužů. Stejně
tak ušní boltce jsou velké ze stejných
důvodů jako nos. Krk je v první fázi
stárnutí tlustý, proti hlavě i hrudníku
nepřesně ohraničený. V tomto období
se vytváří pod bradou kožní lalok ­
dvojitá brada, která pokračuje až
k ušnímu boltci, proti tvářím není
ohraničena a prodlužuje proto tvář na
úkor krku. Také na šíji je v této fázi
více tuku. V období ztráty tuku je hubený
krk jasně ohraničen. Zvedači hlavy
se jasně rýsují. Jamka hrdelní a
nadklíčová je jasně patrná.
Hrudník po skončení růstu stále
zvětšuje svůj objem, neboť
v podkožním vazivu přibývá tuku, ženám
se dále zvětšují prsa. Po ztrátě
tuku se prsa prověsí, kůže se nařasí do šikmých vrás
souběžných s prsní rýhou. Žebra jsou patrné. Ramena
jsou skleslá, ostře modelovaná. Břicho si zachovává
tukové polštáře nejdéle. Později se tukový polštář
v nadbřišku zmenšuje a udržuje se jen v podbřišku.
Ochablá břišní stěna se vyklenuje vahou břišních
útrob a visí mnohdy přes tříselní ohbí.