MB102 Matematika II DDÚ 1 Polynomy a interpolace 1.1 Interpolace Metodou neurčitých koeficientů sestrojte polynom P(x) procházející body: 1. [2, 0], [1, 2], [3, 1] P(x) = 3 2 x2 − 13 2 x + 7 2. [−2, 0], [−1, 6], [1, 6], [3, 30] P(x) = x3 − x + 6 3. [0, 1], [1, 2 + i], [i, −1] P(x) = x2 + ix + 1 1.2 Lagrangeův interpolační polynom Sestrojte Lagrangeův interpolační polynom P(x) procházející body: 1. [1, 0], [2, 1], [3, 2] [P(x) = x − 1] 2. [−1, 2], [0, 1], [1, 0], [2, 5] P(x) = x3 − 2x + 1 3. [−1, 3], [0, −3], [1, 3], [2, 15] P(x) = −x3 + 6x2 + x − 3 1.3 Hermiteův interpolační polynom Sestrojte Hermiteův interpolační polynom P(x) splňující: 1. f(1) = 0, f(2) = 3, f′ (1) = 1, f′ (2) = 3, P(x) = −2x3 + 10x2 − 13x + 5 2. f(−1) = 3, f(0) = 2, f(1) = 7, f′ (−1) = 0, f′ (0) = 1, f′ (1) = 12, P(x) = x5 + 3x2 + x + 2 3. f(2) = 64, f(1) = −6, f(0) = −10, f′ (2) = 173, f′ (1) = 14, f′ (0) = 1, P(x) = 2x5 + x3 + x − 10 1 MB102 Matematika II DDÚ 1.4 Rozklad na parciální zlomky Rozložte lomenné funkce na parciální zlomky: 1. 9x3 −4x+1 x4−x2 3 x−1 + 2 x+1 − 1 x2 + 4 x 2. x3 −4x2 +x−2 x4−2x3+2x2−2x+1 x x2+1 − 2 (x−1)2 3. 3x3 +3x2 −1 2x4+x3+2x2+x 1 2x+1 + 2x+1 x2+1 − 1 x 4. x7 +2x6 +3x5 +5x4 +2x3 +5x2 +1 x5+2x3+x x2 + 2x + 1 + x (x2+1)2 − 1 x2+1 + 1 x 5. x5 −3x4 −x3 +4x2 −3x−2 x3−x x2 − 3x + 1 x+1 − 2 x−1 + 2 x Rozložte polynom v R (pomocí Hornerova schématu): 1. x4 − 5x2 + 4 [(x − 1)(x + 1)(x − 2)(x + 2)] 2. x4 − 6x3 + 13x2 − 12x + 4 (x − 1)2 (x − 2)2 3. x6 − 4x5 − 3x4 + 32x3 − 54x2 + 36x x(x − 2)(x − 3)(x + 3)(x2 − 2x + 2) 2 MB102 Matematika II DDÚ 2 Diferenciální počet 2.1 Supremum a infimum Nalezněte infima a suprema množin: 1. X = 3n−1 n , n ∈ N [inf(X) = 2, sup(X) = 3] 2. X = {|x − 4| , |x| < 3} [inf(X) = 1, sup(X) = 7] 3. X = −x2 + 6x + 1, x ∈ R [inf(X) neexistuje, sup(X) = 10] 4. X = m n , m, n ∈ N, 0 < m < n [inf(X) = 0, sup(X) = 1] 5. X = r ∈ Q, r2 < 2 inf(X) = − √ 2, sup(X) = √ 2 2.2 Definiční obor funkce Určete definiční obory funkcí: 1. y = √ 3x − x3 −∞, − √ 3 ∪ 0, √ 3 2. y = log5 x + 1 1 5 , ∞ 3. y = √ x sin(πx) [R+ − N] 4. y = √ 1+ 1 x√ 1− 1 x √ x + 1 [{−1} ∪ (1, ∞)] 3 MB102 Matematika II DDÚ 2.3 Limita posloupnosti Spočtěte limity posloupností: 1. limn→∞ 1 n2 [0] 2. limn→∞ √ n + 2 [∞] 3. limn→∞ √ n2 + n + 1 [∞] 4. limn→∞ 1 n [0] 5. limn→∞(1 2 )n [0] 6. limn→∞(−1)n · 1 n [0] 7. limn→∞ (n−2)2 (1−4n)(n+1) 2n4−100n3 [−2] 8. limn→∞ 5+(−1)n ·n n+2 [ neexistuje ] 9. limn→∞( √ n2 + n + 1 − √ n2 − n) [1] 10. limn→∞ n( a + 1 n − √ a) 1 2 √ a 11. limn→∞ 2 √ 2 4 √ 2 8 √ 2 . . . n √ 2 (tip: součet geometrické řady) [2] 12. limn→∞ sin(n2 +1) n [0] 4 MB102 Matematika II DDÚ 2.4 Limita funkce Spočtěte limity funkcí: 1. limx→−3 x2 +2x−3 x3+4x2+3x −2 3 2. limx→−1 x3 −2x−1 x4+2x+1 −1 2 3. limx→∞( √ x2 − 2x − 1 − √ x2 − 7x + 3) 5 2 4. limx→3 √ x+1−2 x2−5x+6 1 4 5. limx→0 x5 −x4 3√ 1+x4−1 (tip: a3 − b3 = (a − b)(a2 + ab + b2 )) [−3] 6. limx→∞( (x + a)(x + b) − x), a ∈ R, b ∈ R a+b 2 7. limx→a √ x−b− √ a−b x2−a2 1 4a √ a−b 8. limx→0 √ 2− √ 1+cos x sin2 x 1 4 √ 2 9. limx→0 tg x−sin x x3 1 2 10. limx→0 e2x −1 5x 2 5 11. limx→0 ex −e−x sin x (tip: ex − e−x = (ex − 1) − (e−x − 1)) [2] 12. limx→0 arctg x x 5 MB102 Matematika II DDÚ (tip: substituce x = tg t (+ zaměnit x → 0 za t → . . .)) [1] 13. limx→0 x sin x [0] 14. limx→2− |x−2| x−2 limx→2+ |x−2| x−2 [−1; 1] 15. limx→−1− 1 x+1 limx→−1+ 1 x+1 [−∞; ∞] 16. limx→0− e 1 x limx→0+ e 1 x [0; ∞] 17. * limx→∞ x+ √ x+ √ x √ x+1 [1] 18. * limx→0 3√ 1+x2− 4 √ 1−2x x2+x 1 2 19. * limx→ π 4 cos x−sin x cos 2x 1√ 2 20. * limx→∞(1 + a x )x , a ∈ R (Rada: Pomožte si substitucí 1 y = a x a vyjádřením Eulerova čísla limn→∞(1 + 1 n )n = e. Nezapomeňte zaměnit limx→0 za limy→....) [ea ] 2.5 Spojitost funkce Pozn.: Funkce f(x) je spojitá v bodě x0 ∈ R, jestliže limx→x0 f(x) = f(x0), resp. jestliže limx→x− 0 f(x) = limx→x+ 0 f(x) = f(x0). 1. Jak je nutno dodefinovat funkci f(x) = x2 −1 x3−1 v bodě x = 1, aby byla spojitá ve všech bodech x ∈ R? f(1) = 2 3 ; tj. f(x) = x2 −1 x3−1 x = 1 2 3 x = 1 6 MB102 Matematika II DDÚ 2. Buď f(x) = 2 cos x x ≥ 0 x+sin x x x < 0 . Je funkce f spojitá v bodě x = 0? [ano] 3. Buď f(x) = x + 1 x ≤ 1 3 − ax2 x > 1 . Určete parametr a tak, aby byla funkce f spojitá ve všech bodech x ∈ R. [a = 1] 4. Buď f(x) =    −2 sin x x ≤ −π 2 A sin x + B −π 2 < x < π 2 cos x x ≥ π 2 . Určete parametry A, B tak, aby byla funkce f spojitá ve všech bodech x ∈ R. [A = −1, B = 1] 5. Udejte příklad funkce f definované na celém R, která není spojitá v žádném bodě x ∈ R, ale její absolutní hodnota f∗ = |f| je funkce spojitá na celém R. [např. f(x) = 1 x ∈ Q −1 x ∈ R − Q 2.6 Body nespojitosti Najděte body nespojitosti a určete jejich druh: Pozn.: Postup najdete v Teorii ke cvičení v souboru Diferenciální počet 8. 1. f(x) = x3 −x2 x−1 [x = 1 ON] 2. f(x) = ln(x+1) |x| [x = 0 NN 1.d.] 3. f(x) = e 1 x−3 [x = 3 NN 2.d.] 7 MB102 Matematika II DDÚ 2.7 Derivace Zderivujte funkce: 1. y = e2x y′ = 2e2x 2. y = ( √ x + 1)( 1√ x + 1) y′ = 1 2 √ x − 1 2 √ x3 3. y = tg x − 1 3 tg3 x + 1 5 tg5 x y′ = 1−tg2 x+tg4 x cos2 x 4. y = sin(sin(sin x)) [y′ = cos(sin(sin x)) · cos(sin x) · cos x] 5. y = ln( √ 1 + e2x) y′ = e2x 1+e2x 6. y = 1+cos 2x 2 y′ = − √ 2 sin 2x 2 √ 1+cos 2x 7. y = 1+cos2 x 2 y′ = − √ 2 sin x cos x 2 √ 1+cos2 x 8. y = 1−ex 1+ex y′ = − ex (1+ex) √ 1−e2x 9. y = arctg x+1 2x+1 − π 4 y′ = − 1 2((2x+1)2+(x+1)2) arctg x+1 2x+1 − π 4 10. * y = 1 6 ln (x+1)2 x2−x+1 + 1√ 3 arctg 2x−1√ 3 y′ = 1 x3+1 11. * y = arcsin x√ 1−x2 + 1 2 ln 1−x 1+x y′ = x arcsin x√ (1−x2)3 8 MB102 Matematika II DDÚ 12. * y = 1 4 √ 3 ln √ x2+2−x √ 3√ x2+2+x √ 3 + 1 2 arctg √ x2+2 x y′ = 1 (x4−1) √ x2+2 Vypočtěte n-tou derivaci funkcí: 1. y = x ln x, n = 5 y(v) = −6x−4 2. y = x2 ex , n = 4 y(iv) = 12ex + 8xex + x2 ex 3. y = 1+x 1−x , n = 3 y(iii) = 12 (1−x)4 2.8 Tečna a normála Napište rovnici tečny a normály ke grafu funkcí v bodě x0: 1. y = tg x, x0 = π 4 t : y = 2x + 1 − π 2 , n : y = −1 2 x + 1 + π 8 2. y = 1 x2+1 , x0 = 1 t : y = −1 2 x + 1, n : y = 2x − 3 2 3. y = 2x3 + 1, x0 = 0 [t : y = 1, n : x = 0] 4. y = 2 √ 2 sin x, x0 = π 4 t : y = 2x + 2 − π 2 , n : y = −1 2 x + 2 + π 8 5. y = etg x , x0 = 0 [t : y = x + 1, n : y = −x + 1] 9 MB102 Matematika II DDÚ 2.9 L’Hospitalovo pravidlo Pomocí l’Hospitalova pravidla spočtěte limity funkcí: 1. limx→0 tg x arcsin x [1] 2. limx→0 esin 4x −cos x sin 2x [2] 3. limx→0 tg x−x x−sin x [2] 4. limx→∞ x3 ax , a > 1 [0] 5. limx→1− ln(1−x2 ) ln(sin πx) [1] 6. limx→1( 1 ln x − 1 x−1 ) 1 2 7. limx→0( 1 sin x − 1 ex−1 ) 1 2 8. limx→1− ln x · ln(1 − x) [0] 9. limx→∞(π 2 − arctg x) ln x [0] 10. limx→0+ (sin x)tg x [1] 11. limx→0+ (1 x )tg x [1] 12. limx→0+ (ln 1 x )x [1] 13. limx→∞( 2 π arctg x)x e− 2 π 10 MB102 Matematika II DDÚ 14. limx→−∞(x2 −1 x2 )x4 [0] 15. limx→0(1 + 3 tg2 x)cotg2 x e3 16. * limx→0+ x(xx −1) [1] 2.10 Derivace implicitně zadané funkce Pozn.: Viz skripta str. 37-38. 1. Určete derivaci funkce zadané rovnicí y = x2 . [y′ = 2x] 2. Určete derivaci funkce zadané rovnicí y2 = x3 + 1. y′ = 3x2 2y 3. Určete derivaci funkce zadané rovnicí 2y + ln y = cos x. y′ = −y sin x 2y+1 4. Určete první a druhou derivaci funkce zadané rovnicí 3x4 − 4y3 = 1. y′ = x3 y2 ; y′′ = 3x2 −2y(y′ )2 y2 = 3x2 y3 −2x6 y5 5. Určete rovnici tečny a normály ge grafu funkce zadané rovnicí x2 + y2 = 25 v bodech [−3, 4], [5, 0] a [0, 5]. Načrtněte si obrázek. t1 : y = 3 4 x + 25 4 , n1 : y = −4 3 x; t2 : x = 5, n2 : y = 0; t3 : y = 5, n3 : x = 0 2.11 Vyšetřování průběhu funkce 2.11.1 Monotonie Určete intervaly, na nichž je funkce f(x) rostoucí, resp. klesající: 1. f(x) = 2x 1+x2 [R : (−1, 1), K : (−∞ − 1), (1, ∞)] 2. f(x) = x2 − ln x2 [R : (−1, 0), (1, ∞), K : (−∞, −1), (0, 1)] 3. f(x) = x ln x [R : (e, ∞), K : (0, 1), (1, e)] 11 MB102 Matematika II DDÚ 2.11.2 Lokální extrémy Určete lokální extrémy funkce f(x): 1. f(x) = x − 2 arctg x max : −1, −1 + π 2 , min : 1, 1 − π 2 2. f(x) = ln cos x [max : {[2kπ, 0] , k ∈ Z}] 3. Určete hodnotu parametru a ∈ R tak, aby funkce f(x) = a sin x + 1 3 sin 3x měla v bodě x = π 3 extrém. [a = 2] 2.11.3 Globální extrémy Určete globální extrémy funkce f(x) na intervalu I: 1. f(x) = x − 1 − √ x, I = 0, 1 max : [0, −1] , [1, −1] , min : 1 4 , −5 4 2. f(x) = x + arctg x, I = −1, 1 max : 1, 1 + π 4 , min : −1, −1 − π 4 3. f(x) = x2 ln x, I = 1, e max : e, e2 , min : [1, 0] 2.11.4 Konvexnost, konkávnost, inflexní body Určete intervaly, na nichž jsou funkce konvexní, resp. konkávní, a určete inflexní body funkcí: 1. f(x) = x4 − 6x3 + 12x2 − 5x + 1 [konv : (−∞, 1), (2, ∞), konk : (1, 2), infl : [1, 3] , [2, 7]] 2. f(x) = e−2x2 konv : (−∞, −1 2 ), (1 2 , ∞), konk : (−1 2 , 1 2 ), infl : −1 2 , e− 1 2 , 1 2 , e− 1 2 3. f(x) = xe−x konv : (2, ∞), konk : (−∞, 2), infl : 2, 2e−2 12 MB102 Matematika II DDÚ 2.11.5 Asymptoty Určete asymptoty funkcí: 1. f(x) = ex [bs : nejsou ; ss : y = 0 pro −∞, pro +∞ není ] 2. f(x) = x3 x2−5x+6 [bs : x = 2, x = 3; ss : y = x + 5 pro ±∞] 3. f(x) = arccotg 1 x [bs : nejsou (ani x = 0); ss : y = π 2 pro ±∞] 2.11.6 Celkový průběh funkce Vyšetřete průběh funkcí (včetně grafu): 1. f(x) = x2 x+2 2. f(x) = (x − 1)2 e−x 3. f(x) = ln 1+x2 1−x2 (přímky v grafech značí asymptoty) –20 –10 0 10 20 y –20 –10 10 20 x 13 MB102 Matematika II DDÚ –1 0 1 2 3 4 y –2 2 4 6 8 10x –2 0 2 4 6 8 10 y –2 –1 1 2 x 14 MB102 Matematika II DDÚ 2.12 Diferenciál Pomocí diferenciálu přibližně určete: 1. arccotg(1, 02) ≈ π 4 − 0, 01 ≈ 0, 7754 (f(x) = ar cotg(x), x0 = 1)] 2. sin 29o ≈ 1 2 − √ 3 2 · π 180 ≈ 0, 4849 f(x) = sin x, x0 = π 6 3. √ 5 ≈ 9 4 = 2.25 (f(x) = √ x, x0 = 4)] 2.13 Taylorův rozvoj Napište Taylorův polynom stupně n v bodě x0 funkcí: 1. f(x) = x2 + 1, x0 = 1, n = 5 T5(x) = 2 + 2(x − 1) + (x − 1)2 2. f(x) = 1 1+x , x0 = 0, n = 4 T4(x) = 1 − x + x2 − x3 + x4 3. f(x) = x3 − 2x + 5, x0 = 1, n = 6 T6(x) = 4 + (x − 1) + 3(x − 1)2 + (x − 1)3 Napište Maclaurinův rozvoj funkcí: 1. f(x) = sin x Tn(x) = x − x3 3! + x5 5! − · · · + (−1)n−1 x2n−1 (2n−1)! + (−1)n cos ξ x2n+1 (2n+1)! 2. f(x) = cos x Tn(x) = 1 − x2 2! + x4 4! − · · · + (−1)n x2n (2n)! + (−1)n cos ξ x2n+2 (2n+2)! 3. f(x) = ln(x + 1) Tn(x) = x − x2 2 + x3 3 − · · · + (−1)n+1 xn n + (−1)n+2 xn+1 n+1 1 (1+ξ)n+1 15 MB102 Matematika II DDÚ 2.14 Optimalizace 1. Kladné číslo a rozložte na součet dvou nezáporných sčítanců tak, aby jejich součin byl maximální. a = a 2 + a 2 2. Kladné číslo a rozložte na součet dvou nezáporných sčítanců tak, aby hodnota s součtu jejich n-tých mocnin byla minimální, resp. hodnota S součinu jejich n-tých mocnin byla maximální. Určete tyto hodnoty. s = an 2n−1 ; S = a 2 2n 3. Určete poměr stran a, b obdélníka, pro nějž platí, že při daném obsahu má nejmenší obvod. [a = b, tj. čtverec ] 4. Určete poměr poloměru r a výšky v rotačního válce, pro nějž platí, že při daném povrchu má největší objem. (Pozn.: S = 2πr2 + 2πrv, V = πr2 v) [v = 2r] 5. Určete rozměry válcové nádoby s víkem tak, aby při daném objemu R litrů měla co nejmenší povrch. (Pozn.: S = 2πr2 + 2πrv, V = πr2 v) r = 3 R 2π dm, v = 3 4R π dm 6. Do koule o poloměru R vepište válec s co nejmenším objemem. Určete poloměr r tohoto válce. r = 2 3 R 7. Z plechu tvaru obdélníka o rozměrech 30 x 14 cm vyřežte krabici bez víka o maximálním objemu. Jaké budou rozměry této krabice? [ 24 x 8 x 3 cm ] 8. Plotem dlouhým 200 m ohraďte 3 strany obdélníkové parcely (4. stranou parcela přiléhá k plotu již hotovému). Při jakých rozměrech bude mít parcela maximální plošnou výměru? [ 100 x 50 m ] 9. Konstruktér plánuje vyrobit krabici tvaru kvádru (tj. má čtvercové dno a víko) o objemu V = 256 litrů, přičemž materiál na výrobu bočních stran stojí 50 Kč/m2 a materiál na výrobu dna a víka stojí 200 Kč/m2 . Určete rozměry krabice a (= délka hrany dna krabice) a b (= výška krabice) tak, aby materiál pro její výrobu byl co nejlevnější. Kolik bude stát taková krabice? [a = 40 cm, b = 160 cm; cena: 192 Kč] 16 MB102 Matematika II DDÚ 2.15 Jednoduché slovní úlohy s derivacemi 1. Dívka pouští draka ve výšce 120 m nad zemí. Vítr draka unáší od dívky ve vodorovném směru rychlostí 10 m/s. Jakou rychlostí musí dívka odvíjet provaz v okamžiku, kdy je od ní drak 200 m daleko? [8 m/s] 2. Z pásového dopravníku padá písek rychlostí 10 m3 /min na hromadu ve tvaru kužele. V každém okamžiku platí, že výška tohoto kužele odpovídá 3 8 průměru podstavy. Jak rychle se mění a/ výška hromady, b/ poloměr podstavy hromady v okamžiku, kdy je aktuální výška kužele 4 m? Odpovědi udejte v cm/min. [11, 2 cm/min; 14, 9 cm/min] 3. Balón tvaru koule je nafukován héliem rychlostí 40π m3 /min. Jak rychle se zvětšuje poloměr balónu v okamžiku, kdy je jeho hodnota rovna 2 m? Jak rychle roste jeho povrch? 2, 5 m/min; 40π m2 /min 4. Lampa na sloupu veřejného osvětlení svítí ve výšce 20 m nad zemí. Ve stejné výšce ve vzdálenosti 12 m od lampy je puštěn k zemi balónek. Jak rychle se pohybuje stín balónku 1 sekundu poté? Použijte hodnotu gravitační zrychlení 10 m/s 2 , tj. vzdálenost balónku od místa puštění v čase t je rovna 5 t2 . [96 m/s] 5. Hodiny s dvanáctihodnovým ciferníkem ukazují čas 12:20. Jak rychle se v tomto okamžiku mění vzdálenost konce minutové ručičky od horního okraje ciferníku (značka 12 hodin), je-li poloměr hodin 12 cm? Předpokládáme, že tvar ciferníku je ideálního kruh a konec minutové ručičky se dotýká jeho okraje. [π cm/h] 6. Jaká je rychlost klesání hladiny kapaliny uvnitř válcové nádrže o poloměru podstavy r metrů při rovnoměrném vypouštění, když za 1 minutu vyteče 3000 l kapaliny? 3 πr2 m/min 7. Vrtulník dálniční hlídky letí 3 km nad rovnou silnicí rychlostí 120 km/h. Pilot zaměří radarem auto jedoucí proti směru letu vrtulníku a naměří, že auto se při vzdušné vzdálenosti 5 km od vrtulníku k němu přibližuje rychlostí 160 km/h. Spočítejte rychlost auta. [80 m/min] 8. O dům je opřený žebřík dlouhý 13 stop (ft). Náhle základna žebřku podklouzne a žebřík začne sjíždět k zemi (stále zůstává opřený o dům). Když je základna žebříku 12 stop od domu, klouže od něj rychlostí 5 ft/s. Jak rychle v tomto okamžiku a/ klesá vršek žebříku po zdi, b/ se mění obsah trojúhelníka vymezeného žebříkem, domem a zemí, c/ se mění úhel, který svírá žebřík se zemí? 12 ft/s; −59, 5 ft2 /s; −1 rad/s 17 MB102 Matematika II DDÚ 3 Integrální počet 3.1 Primitivní funkce Spočtěte integrály: 1. 3 + x2 dx 3x + x3 3 + c 2. (1 − 1 x2 ) x √ x dx 4 7 x 7 4 + 4x− 1 4 + c 3. √ x−2x x3 +3x2 x3 dx −2 3 x− 3 2 − 2x ln 2 + 3 ln x + c 4. 2x+1 −5x−1 10x dx 2 ( 1 5 )x ln 1 5 − 1 5 ( 1 2 )x ln 1 2 + c 5. e2x dx 1 2 e2x + c 6. sin kx dx −1 k cos kx + c 7. cos 2x cos2 x dx (Pozn.: cos 2x = cos2 x − sin2 x.) [2x − tg x + c] 8. 1+cos2 x 1+cos 2x dx 1 2 (tg x + x) + c 9. 2 sin2 x 2 dx (Pozn.: sin2 z = 1−cos 2z 2 .) [x − sin x + c] 10. sin 6x cos 2x dx (Pozn.: sin a cos b = 1 2 (sin(a + b) + sin(a − b)).) − 1 16 cos 8x − 1 8 cos 4x + c 11. tg x dx [− ln |cos x| + c] 18 MB102 Matematika II DDÚ 12. x x2+a2 dx 1 2 ln x2 + a2 + c 13. ( 5 2 √ x2−3 − (2 3 )x ) dx 5 2 ln x + √ x2 − 3 − ( 2 3 )x ln 2 3 + c 3.2 Metoda Per partes Spočtěte integrály: 1. (x2 + x)ex dx ex (x2 − x + 1) + c 2. x3 e2x dx e2x (1 2 x3 − 3 4 x2 + 3 4 x − 3 8 ) + c 3. (x3 + x2 )3x dx 3x (x3 +x2 ln 3 − 3x2 +2x ln2 3 + 6x+2 ln3 3 − 6 ln4 3 ) + c 4. x cos 2x dx x 2 sin 2x + 1 4 cos 2x + c 5. arctg x dx x arctg x − 1 2 ln 1 + x2 + c 6. ex cos x dx 1 2 ex (cos x + sin x) + c 7. e2x sin x dx 1 5 ex (2 sin x − cos x) + c 8. sin2 x cos x dx 1 3 sin3 x + c 9. x2 ln x dx x3 9 (3 ln x − 1) + c 10. ln2 x x2 dx −ln2 x+2 ln x+2 x + c 11. cos2 x dx 1 2 (x + cos x sin x) + c 19 MB102 Matematika II DDÚ 3.3 Substituční metoda Spočtěte integrály (PP ve výsledcích znamená použití metody Per partes): 1. xex2 dx 1 2 ex2 + c; t = x2 2. dx x ln2 x − 1 ln x + c; |t = ln x| 3. x2 3 √ 1 + x3 dx 1 4 3 (1 + x3)4 + c; t = 1 + x3 4. x2 cos x3 dx sin x3 3 + c; t = x3 5. arccos2 x√ 1−x2 dx −arccos3 x 3 + c; |t = arccos x| 6. sin5 x cos5 x dx sin6 x 6 − sin8 x 4 + sin10 x 10 + c; |t = sin x| nebo −cos6 x 6 + cos8 x 4 − cos10 x 10 + c; |t = cos x| 7. sin2 x cos4 x dx tg3 x 3 + c; |t = tg x| 8. x2 arccos x dx x3 3 arccos x − 1 3 √ 1 − x2 + 1 9 (1 − x2)3 + c; PP + t = 1 − x2 9. arccos x dx x arccos x − √ 1 − x2 + c; PP + t = 1 − x2 10. 1√ a2−x2 dx arcsin x a + c; t = x a 11. 1 x2+9 dx 1 3 arctg x 3 + c; t = x 3 12. − 1√ 16−x2 dx arccos x 4 + c; t = x 4 13. √ a2 − x2 dx a2 2 (arcsin x a + x a 1 − (x a )2) + c; |x = a sin t| 14. arctg √ x dx (x + 1) arctg √ x − √ x + c; x = t2 + PP 20 MB102 Matematika II DDÚ 3.4 Integrování racionálních lomených funkcí Spočtěte integrály: 1. x x3−x2−4x+4 dx −1 3 ln |x − 1| − 1 6 ln |x + 2| + 1 2 ln |x − 2| + c 2. cos x sin2 x+6 sin x+5 dx 1 4 ln |1 + sin x| − 1 4 ln |5 + sin x| + c; nejdříve substituce t = sin x] 3. x4 +6x2 +x−2 x4−2x3 dx x − 1 2x2 − 3 ln |x| + 5 ln |x − 2| + c 4. x2 +x+1 x3+x dx [ln |x| + arctg x + c] 5. x2 x2+1 dx [x + arccotg x + c] 6. 2x3 +8x2 +12x+1 x2+4x+6 dx x2 + 1√ 2 arctg x+2√ 2 + c 7. 4x−10 x2−6x+25 dx 2 ln x2 − 6x + 25 + 1 2 arctg x−3 4 + c 8. 4x−5 x2+4x+7 dx 2 ln x2 + 4x + 7 + 13√ 3 arccotg x+2√ 3 + c 9. x4 +1 x3−x2+x−1 dx x2 2 + x + ln |x − 1| − 1 2 ln x2 + 1 + arccotg x + c 10. 2x5 −7x4 +11x3 −24x2 +27x−16 x4−3x3+3x2−8x+12 dx x2 − x + ln |x − 2| + √ 11 x+ 1 2 + 1 2 ln x2 + x + 3 + 1√ 11 arctg( 2√ 11 (x + 1 2 )) + c 11. * 2x+4 (x2+2x+5)2 dx x−3 4(x2+2x+5) + 1 8 arctg x+1 2 + c 12. * 2x−1 (x2+x+1)2 dx − 4 3 x− 5 3 x2+x+1 − 8 3 √ 3 arctg 2x+1√ 3 + c 21 MB102 Matematika II DDÚ 3.5 Riemannův integrál Spočtěte určité integrály: 1. 3 −1 3 √ x dx 9 3√ 3−3 4 2. 2 0 e2x dx 1 2 e4 − 1 2 3. 0 −1 1√ 9−9x2 dx π 6 4. 1 0 x arctg x dx π 4 − 1 2 5. 1 0 x2 ex dx [e − 2] 6. 1 0 x ex dx (tip: x ex = x 1 ex = xe−x + PP) 1 − 2 e 7. e 1 ln x dx [1] 8. 0 −π sin2 x dx π 2 9. 1 0 arcsin x dx π 2 − 1 10. 1 0 arccos x dx [1] 11. 2 1 ln x x dx ln2 2 2 12. 1 0 x2 x2+1 dx 1 − π 4 22 MB102 Matematika II DDÚ 13. π 4 0 tg2 x dx 1 − π 4 14. π −π sin3 x cos3 x dx [0] 15. 1 0 √ x (1+ 3 √ x)2 dx 167 10 − 21π 4 16. 1 −1 f(x) dx, f(x) = 0 x = 0 1 x = 0 (Rada: Rozdělte si integrál na dva, podle vzorečku o záměně součtu integrálů přes sousedící intervaly za integrál přes součet těchto dvou intervalů. Integrál přes ”jednobodový interval” I = 0 je roven nule, proto se nemusíte bát tento bod vypustit a zbydou integrály přes −1, 0) a (0, 1 z konstantní funkce.) [2] 17. 2 −1 sgn(x) dx [3] 3.6 Aplikace integrálu 3.6.1 Plocha mezi grafy 1. Určete obsah podgrafu funkce y = 1 na intervalu 1, 2 . (Pozn.: Podgraf je omezen shora grafem funkce a zdola osou x.) [1] 2. Určete obsah podgrafu funkce y = |x| na intervalu −1, 1 . [1] 3. Určete obsah nadgrafu funkce y = −x na intervalu 0, 1 . (Pozn.”’ Plocha musí být kladná, proto musíme počítat ”− ”. Nadgraf je omezen shora osou x.) 1 2 4. Určete velikost plochy omezené grafem funkce y = cos x a osou x na intervalu −π 2 , 3π 2 . [4] 5. Určete velikost plochy určené grafy funkcí y = 2x , y = 2 a přímkou x = 0. 2 − 1 ln 2 6. Určete velikost plochy sevřené mezi grafy funkcí y = 2x − x2 a y = x2 − 2x. 8 3 7. Určete velikost plochy sevřené mezi grafy funkcí y = x a y = x3 . 1 2 23 MB102 Matematika II DDÚ 3.6.2 Délka křivky 1. Určete délku jednotkové půlkružnice. (Pozn.: Parametrizace t → [cos t, sin t], t ∈ 0, π .) [π] 2. Určete délku oblouku cykloidy t → t − 1 2 sin(2t), 1 − 1 2 cos(2t) , t ∈ 0, π . (Pozn.: cos(2t) = cos2 t − sin2 t.) [4] 3. Určete délku asteroidy t → cos3 t, sin3 t , t ∈ 0, 2π . (Pozn.: Počítejte jako 4x délka jednoho oblouku pro t ∈ 0, π 2 .) [6] 4. Určete délku grafu funkce y = 3 na intervalu −10, 10 . [20] 5. Určete délku grafu funkce y = 2 3 x √ x na intervalu 0, 2 . 2 √ 3 − 2 3 6. Určete délku grafu funkce y = x mezi body [0, 0] a √ 2, √ 2 . [2] 7. * Určete délku grafu funkce y = ln x na intervalu √ 3, √ 8 . 1 + 1 2 ln 3 2 3.6.3 Objem rotačního tělesa 1. Určete objem rotačního tělesa vzniklého rotací grafu funkce y = cos x kolem osy x na intervalu 0, π 2 . π2 4 2. Určete objem rotačního válce o výšce 10 a poloměru 2. [40π] 3. Určete objem koule o poloměru 3. (Pozn.: y = √ r2 − x2.) [36π] 24 MB102 Matematika II DDÚ 3.6.4 Povrch pláště rotačního tělesa 1. Určete povrch pláště rotačního tělesa vzniklého rotací grafu funkce y = x kolem osy x na intervalu −1, 1 . 2 √ 2π 2. Určete povrch koule o poloměru r. 4πr2 3.7 Nevlastní integrály Spočtěte integrály: Pozn.: Postup najdete v Teorii ke cvičení v souboru Integrální počet 6. 1. ∞ a 1 x2 dx, a > 0 1 a 2. ∞ 1 1√ x dx [∞] 3. 1 0 ln x dx [−1] 4. ∞ −∞ 1 1+x2 dx [π] 5. 1 −1 1√ 1−x2 dx [π] 6. ∞ 2 2 x2+x−2 dx 2 3 ln 2 7. ∞ 0 e−ax dx, a > 0 1 a 8. ∞ 0 x sin x dx [∞] 9. ∞ −∞ 1 (x2+x+1)2 dx 4π 3 √ 3 25 MB102 Matematika II DDÚ 4 Nekonečné řady 4.1 Nekonečné číselné řady Určete součet těchto řad: 1. ∞ n=1 1 (2n−1)(2n+5) 23 90 2. ∞ n=1 1 (3n−2)(3n+1) 1 3 3. ∞ n=1( √ n + 2 − 2 √ n + 1 + √ n) 1 − √ 2 4. ∞ n=0(−1)n+1 2n 3n −3 5 5. ∞ n=1(−1)n−1 2n 3n 2 5 6. ∞ n=1 2n [ diverguje k +∞ ] 7. * ∞ n=1 n 2n [2] 8. ∞ n=0 1 2n + 2 3n [5] 9. ∞ n=1 2n −3n 4n [−2] 10. ∞ n=0 5·4n −3n+1 6n [9] Můžou následující řady konvergovat? 1. ∞ n=1 1 arctg n [ne] 2. ∞ n=0 n2 2n [ano] 3. ∞ n=1 n2 2n2+1 [ne] 26 MB102 Matematika II DDÚ 4.2 Nekonečné řady s nezápornými členy Pomocí srovnávacího kritéria rozhodněte o konvergenci řad: 1. ∞ n=1 1√ n [ D (např. 1 n ) ] 2. ∞ n=1 1 (n+1)(n+4) [ K (např. 1 n2 ) ] 3. ∞ n=1 1 ln(n+1) (tip: ln(n + 1) ≤ n) [ D (např. 1 n ) Pomocí integrálního kritéria rozhodněte o konvergenci řad: 1. ∞ n=1 ln n n2 [ K ] 2. ∞ n=2 1 n lna n , a > 0, a ∈ R [ K pro a > 1; D pro a ≤ 1] Pomocí podílového kritéria rozhodněte o konvergenci řad: 1. ∞ n=1 (n!)2 (2n)! [ K ] 2. ∞ n=1 2n n [ D ] 3. ∞ n=1 4n−3√ n( √ 3)n [ K ] 4. ∞ n=1 en (n+1)! [ K ] Pomocí odmocninového kritéria rozhodněte o konvergenci řad: 1. ∞ n=1 n2 (2+ 1 n )n [ K ] 2. ∞ n=1 an n , a > 0, a ∈ R [ K pro a < 1, D pro a > 1 ] 3. ∞ n=1( a arctg n )n , a > 0, a ∈ R [ K pro a < Π 2 , D pro a > Π 2 ] 27 MB102 Matematika II DDÚ 4.3 Alternující číselné řady Rozhodněte o konvergenci alternujících řad: 1. ∞ n=1 (−1)n√ n n+100 [K] 2. ∞ n=1 (−1)n n √ n [D] 3. ∞ n=1(−1)n−1 1 n−ln n [K] 4.4 Absolutně a relativně konvergentní řady Rozhodněte o absolutní a relativní konvergenci řad: 1. ∞ n=1(−1)n 1√ n [KN] 2. ∞ n=0(−1)n n 2n [KA] 3. ∞ n=2 (−1)n n ln n [KN] 4. ∞ n=0(−1)n+1 n 6n−5 [D] 5. ∞ n=1 cos nπ n! (tip: |cos nπ = 1|) [KA] 6. ∞ n=0 √ 9n+1√ 4n+1 [D] Určete, pro která a ∈ R řady konvergují absolutně, relativně, divergují: 1. * ∞ n=1 (a)n n [ KA pro |a| < 1; KN pro x = −1; D pro |a| > 1 a x = 1 ] 28 MB102 Matematika II DDÚ 4.5 Mocninné řady Určete poloměr a obor konvergence mocninných řad: 1. ∞ n=1(−1)n+1 xn n [R = 1; I = (−1, 1]] 2. ∞ n=1 n+1 n xn [R = 1; I = (−1, 1)] 3. ∞ n=1 xn−1 n3n−1 [R = 3; I = [−3, 3)] 4. ∞ n=1 n2 (x + 2)n [R = 1; I = (−3, −1)] 5. ∞ n=1 n! an2 xn , a > 1 [R = ∞; I = (−∞, ∞)] 6. ∞ n=0 n! xn [R = 0; I = {0}] 7. ∞ n=1 2n n! (2n)! x2n [R = ∞; I = (−∞, ∞)] Určete poloměr konvergence a součet mocninných řad: 1. ∞ n=1(−1)n (2n + 1)x2n R = 1; 1−x2 (1+x2)2 2. ∞ n=1(n)2 xn−1 R = 1; 1+x (1−x)3 3. ∞ n=1(−1)n−1 xn n [R = 1; ln(1 + x)] 4. ∞ n=1 x4n−1 4n−1 R = 1; 1 4 ln 1+x 1−x − 1 2 arctan x 5. ∞ n=1(−1)n+1 xn+1 n(n+1) [R = 1; ln(x + 1) − x] 29 MB102 Matematika II DDÚ Pomocí součtu mocninné řady určete součet číselných řad: 1. ∞ n=1 n2 (1 4 )n−1 80 27 2. ∞ n=1(−1)n−1 1 n [ln 2] 3. ∞ n=1 1 n2n [ln 2] 4.6 Taylorova a Maclaurinova řada Rozviňte následující funkce do Maclaurinovy řady a určete jejich obor konvergence: 1. f(x) = e x 2 ∞ n=0 xn 2nn! ; x ∈ R 2. f(x) = x2 ex ∞ n=0 xn+2 n! ; x ∈ R 3. f(x) = (1 + x)e−x ∞ n=0(−1)n xn +xn+1 n! ; x ∈ R 4. f(x) = sin x2 ∞ n=0(−1)n x4n+2 (2n+1)! ; x ∈ R 5. f(x) = ln 1+x 1−x (tip: ln a b = ln a − ln b) 2 ∞ n=1 x2n−1 2n−1 ; |x| < 1 6. f(x) = arccotg x ∞ n=0(−1)n+1 x2n+1 2n+1 ; |x| ≤ 1 7. f(x) = 1 3−2x 1 3 ∞ n=0(2 3 x)n ; |x| < 3 2 8. f(x) = 1 x2−1 − ∞ n=0 x2n ; |x| < 1 30 MB102 Matematika II DDÚ 9. f(x) = 1 2x2−6x+4 1 4 ∞ n=0(2 − 1 2n )xn ; |x| < 1 Rozviňte následující funkce do Taylorovy řady se středem v bodě x0. Postupujte podle definice (přes derivace funkce f). 1. f(x) = 1 x , x0 = 3 ∞ n=0(−1)n (x−3)n 3n+1 2. f(x) = ex , x0 = −2 e−2 ∞ n=0 (x+2)n n! 3. f(x) = ln x, x0 = 1 ∞ n=1(−1)n+1 (x−1)n n 31 MB102 Matematika II DDÚ 5 Elementární diferenciální rovnice Rozhodněte, zda je funkce y pro x ∈ I řešením dané diferenciální rovnice: 1. ( √ 1 + x2)y′′ − x3 (y′ )2 + x = 0, y = ln( √ 1 + x2 + x), I = R [ano] 2. (y′ )2 + cos(2x)y′′ = 4, y = ln cotg x, I = (0, π 4 ) [ne] 3. (1 + x)y′′ + y′ = 0, y = ln √ 1 − x2 + x 0 1 1−t2 dt, I = (−1, 1) [ano] 5.1 Diferenciální rovnice 1. řádu 5.1.1 Diferenciální rovnice se separovanými proměnnými Vyřešte diferenciální rovnice: 1. y′ = − xy x+1 [y = C(x + 1)e−x , C ∈ R] 2. y − y2 + xy′ = 0 y = 1 1−Cx , C ∈ R; y = 0 3. e−y (1 + y′ ) = 1 [e−y = 1 − Cex , C ∈ R] 4. y′ = ex−y [ey = ex + C, C ∈ R] 5. x(1 + y2 ) dx + y(1 + x2 ) dy = 0 y2 = C(1 + x2 ) − 1, C ∈ R+ Vyřešte diferenciální rovnice s počáteční podmínkou: 1. 2y − x3 y′ = 0, y(1) = 1 y = e1− 1 x2 2. y′ tg x − y2 = 1 − 2y, y(π 2 ) = 1 2 y = 1 − 1 2+ln|sin x| 32 MB102 Matematika II DDÚ 3. sin y cos x dy = cos y sin x dx, y(0) = π 4 y = arccos cos x√ 2 Vyřešte homogenní diferenciální rovnice: 1. xy′ + y ln x = y ln y y = xeCx+1 , C ∈ R 2. y′ = x+y x−y arctg y x = ln Cx 1 + y2 x2 ), C ∈ R 3. (y2 − x2 ) dx = 2xy dy y2 = −x2 + Cx, C ∈ R 5.1.2 Lineární diferenciální rovnice 1. řádu Vyřešte diferenciální rovnice: 1. y′ = −2y y = Ce−2x , C ∈ R 2. y′ = −2y + 6x y = 3x − 3 2 + Ce−2x , C ∈ R 3. y′ cos x = (y + 2 cos x) sin x y = sin2 x+C cos x , C ∈ R 4. x dy + (x2 − y) dx = 0 y = −x2 + Cx, C ∈ R Vyřešte diferenciální rovnice s počáteční podmínkou: 1. y′ = 4xy + (2x + 1)e2x2 , y(0) = 1 y = (x2 + x + 1)e2x2 2. y′ − 4y = cos x, y(0) = 1 y = 1 17 sin x − 4 17 cos x + 21 17 e4x Vyřešte Bernoulliho diferenciální rovnice: 1. y′ = 2xy + 2x3 y2 33 MB102 Matematika II DDÚ y = 1 ( 3 2 −x2)ex2 +(1+e−x2 )C , C ∈ R 2. 3x2 y′ + xy = y−2 y3 = ln|x|+C x , C ∈ R 3. y′ = 4 x y + x √ y y = x4 (ln |x| + C)2 , C ∈ R 4. y dy = (ay2 x2 + b x2 ) dx, a = 0 y2 = − b 2a + Ce− 2a x , C ∈ R Záměnou proměnných vyřešte diferenciální rovnice: 1. (xy + x2 y3 )y′ = 1 x = 1 2−y2+Ce− y2 2 , C ∈ R 2. 2y dx + (y2 − 4x) dy = 0 x = (−1 2 ln |y| + C)y2 , C ∈ R 5.2 Aplikace lineárních diferenciálních rovnic 1. řádu 1. Stroncium 90 Sr má poločas rozpadu 29 let. V zamořené oblasti byla zjištěna koncentrace (množství) stroncia v povrchové vrstvě půdy na úrovni 2, 5-násobku bezpečnostní hranice. Jak dlouho bude trvat, než úroveň zamoření poklesne alespoň na povolenou bezpečnostní hranici? Q0 2,5 = Q0 · e− ln 2 29 t ; t = 38 let 2. Popálenina kůže velikosti A0 = 9 cm2 se bude hojit tak, že její plocha klesá s časem jako funkce A = A(t) (A je v cm2 , t je ve dnech), přičemž pro proces hojení lze předpokládat závislost A′ (t) = −0, 9e−0,1t . Jak velká bude popálenina po 5 dnech hojení? A(5) = 5, 5 cm2 3. První měsíc růstu rostliny bavlníku je jeho okamžitá rychlost W′ (t) = 0, 21W(t), kde W(t) je dosažená hmotnost (mg) rostliny v čase t (dny). Jestliže tedy na začátku měsíce váží taková rostlinka 70 mg, kolik bude vážit na konci tohoto měsíce? [W(30) = 38120 mg] 4. Plná nádrž o objemu 1000 l obsahuje mořskou vodu o koncentraci soli 30 g/l. Do nádrže přitéká rychlostí 1 l/min zředěná mořská voda o koncentraci c = 20 g/l. Po důkladném promíchání vytéká z nádrže roztok rychlostí 2 l/min. Určete množství soli (v g) v nádrži v libovolném čase t a koncentraci soli v nádrži (v g/l) v okamžiku, když nádrž bude z poloviny plná. Q(t) = t2 100 − 40t + 30000; C(500) = 25 g/l 34