Příkazy a řídicí struktury v Javě Příkazy a řídicí struktury v Javě V Javě máme následující příkazy: • Přiřazovací příkaz = a jeho modifikace (kombinované operátory jako je += apod.) • Řízení toku programu (větvení, cykly) if, switch, for, while, do-while • Volání metody • Návrat z metody příkazem return • Příkaz je ukončen středníkem ; Přiřazení v Javě • Operátor přiřazení = (assignment) 1. na levé straně musí být proměnná 2. na pravé straně výraz přiřaditelný (assignable) do této proměnné • Rozlišujeme přiřazení 1. primitivních hodnot a 2. odkazů na objekty Přiřazení primitivní hodnoty • Na pravé straně je výraz vracející hodnotu primitivního typu: ◦ číslo, logická hodnotu, znak ◦ ale ne např. řetězec (to je objekt) • Na levé straně je proměnná téhož nebo širšího typu jako přiřazovaná hodnota: ◦ např. int lze přiřadit do long • Při zužujícím přiřazení se také provede konverze, ale může dojít ke ztrátě informace: ◦ např. int → short nebo i int → float nebo i int → double jsou zužující • Přiřazením primitivní hodnoty se hodnota zduplikuje ("opíše") do proměnné na levé straně. 1 Přiřazení odkazu na objekt • Konstrukci = lze použít i pro přiřazení do objektové proměnné, např. Person z1 = new Person() • Co to udělalo? 1. pravá strana vytvoří se nový objekt typu Person ( new Person() ) 2. přiřazení přiřadilo jej do proměnné z1 typu Person • Nyní můžeme odkaz na tentýž vytvořený objekt například znovu přiřadit do z2: Person z2 = z1; • Proměnné z1 a z2 ukazují nyní na fyzicky stejný (identický) objekt typu osoba!!! • Proměnné objektového typu obsahují odkazy (reference) na objekty, tedy ne objekty samotné!!! Volání metody • Metoda objektu je vlastně procedura/funkce, která realizuje svou činnost primárně s proměnnými objektu. • Volání metody určitého objektu realizujeme: • identifikaceObjektu.názevMetody(skutečné parametry), kde: ◦ identifikaceObjektu, jehož metodu voláme ◦ . (tečka) ◦ názevMetody, jíž nad daným objektem voláme • v závorách uvedeme skutečné parametry volání (záv. může být prázdná, nejsou-li parametry) Návrat z metody • Návrat z metody se děje: ◦ Buďto automaticky posledním příkazem v těle metody ◦ nebo explicitně příkazem return • Oboje způsobí ukončení provádění těla metody a návrat, přičemž u return může být specifikována návratová hodnota • Typ skutečné návratové hodnoty musí korespondovat s deklarovaným typem návratové hodnoty. Větvení výpočtu — podmíněný příkaz Podmíněný příkaz neboli neúplné větvení pomocí if if (logický výraz) příkaz 2 • Platí-li logický výraz (má hodnotu true), provede se příkaz. • Neplatí-li, neprovede se nic. Úplné větvení Příkaz úplného větvení if (logický výraz) příkaz1 else příkaz2 • Platí-li logický výraz (má hodnotu true), provede se příkaz1. • Neplatí-li, provede se příkaz2. • Větev else se nemusí uvádět. Cyklus while, tj. s podmínkou na začátku while Tělo cyklu se provádí tak dlouho, dokud platí podmínka, obdoba v Pascalu, C a dalších • V těle cyklu je jeden jednoduchý příkaz: while (podmínka) příkaz; Cyklus while se složeným příkazem • Nebo příkaz složený z více a uzavřený ve složených závorkách: while (podmínka) {   příkaz1;   příkaz2;   příkaz3;   ... } • Tělo cyklu se nemusí provést ani jednou — to v případě, že hned při prvním testu na začátku podmínka neplatí. Doporučení k psaní cyklů/větvení • Větvení, cykly: doporučuji vždy psát se složeným příkazem v těle (tj. se složenými závorkami)!!! Jinak hrozí, že se v těle větvení/cyklu z neopatrnosti při editaci objeví něco jiného, než chceme, např.: 3 while (i < a.length)   System.out.println(a[i]);   i++; • Provede v cyklu jen ten výpis, inkrementaci již ne a program se tudíž zacyklí!!! Doporučení k psaní cyklů/větvení • Pišme proto vždy takto: while (i < a.length) {   System.out.println(a[i]);   i++; } • U větvení obdobně: if (i < a.length) {   System.out.println(a[i]); } Příklad použití while cyklu • Dokud nejsou přečteny všechny vstupní argumenty — vč. toho případu, kdy není ani jeden: int i = 0; while (i < args.length) {   System.out.println(args[i]);   i++; } Příklad while — celočíselné dělení • Dalším příkladem (pouze ilustračním, protože na danou operaci existuje v Javě vestavěný operátor) je použití while pro realizaci celočíselného dělení se zbytkem. 4 public class DivisionBySubtraction {   public static void main(String[] args) {   int dividend = 10; // dělenec   int divisor = 3; // dělitel   int quotient = 0; // podíl   int remainder = dividend;   while (remainder >= divisor) {   remainder -= divisor;   quotient++;   }   System.out.println("Podil 10/3 je " + quotient);   System.out.println("Zbytek 10/3 je " + remainder);   } } Cyklus do-while, tj. s podmínkou na konci • Tělo se provádí dokud platí podmínka (vždy aspoň jednou) • obdoba repeat v Pascalu (podmínka je ovšem interpretována opačně) • Relativně málo používaný — hodí se tam, kde něco musí aspoň jednou proběhnout do {   příkaz1;   příkaz2;   příkaz3;   ... } while (podmínka); Příklad použití do-while cyklu • Tam, kde pro úspěch algoritmu "musím aspoň jednou zkusit", např. čtu tak dlouho, dokud není z klávesnice načtena požadovaná hodnota. 5 float number; boolean isOK; // create a reader from standard input BufferedReader in = new BufferReader(new InputStream(System.in)); // until a valid number is given, try to read it do {   String input = in.readLine();   try {   number = Float.parseFloat(input);   isOK = true;   } catch (NumberFormatException nfe) {   isOK = false;   } } while(!isOK); System.out.println("We've got the number " + number); Příklad: Načítej, dokud není zadáno číslo import java.io.InputStreamReader; import java.io.BufferedReader; import java.io.IOException; public class UntilEnteredEnd {   public static void main(String[] args) throws IOException {   BufferedReader input = new BufferedReader(   new InputStreamReader(System.in));   String line = "";   do {   line = input.readLine();   } while (!line.equals("end"));   System.out.println("Uživatel zadal " + line);   } } Cyklus for • Obdobně jako for cyklus v C/C++ jde de-facto o rozšíření cyklu while. • Zapisujeme takto: for(počáteční op.; vstupní podm.; příkaz po každém průch.)   příkaz; • Anebo obvykleji a bezpečněji mezi { a } proto, že když přidáme další příkaz, už nezapomeneme dát jej do složených závorek: 6 for (počáteční op.; vstupní podm.; příkaz po každém průch.) {   příkaz1;   příkaz2;   příkaz3; } Příklad použití for cyklu • Provedení určité sekvence určitý počet krát: for (int i = 0; i < 10; i++) {   System.out.println(i); } • Vypíše na obrazovku deset řádků s čísly postupně 0 až 9. Doporučení — asymetrické intervaly a pevný počet • for se většinou užívá jako cyklus s pevným počtem opakování, známým při vstupu do cyklu. Tento počet nemusí být vyjádřený konstantou (přímo zadaným číslem), ale neměl by se v průběhu cyklu měnit. • Používejte asymetrické intervaly (ostrá a neostrá nerovnost): ◦ počáteční přiřazení i = 0 a ◦ inkrementaci i++ je neostrou nerovností: i se na začátku rovná 0), zatímco ◦ opakovací podmínka i < 10 je ostrou nerovností: i už hodnoty 10 nedosáhne! • Vytvarujte se složitých příkazů v hlavičce (kulatých závorkách) for cyklu. • Je lepší to napsat podle situace před cyklus nebo až do jeho těla! Doporučení — řídicí proměnná • V cyklu for se téměř vždy vyskytuje tzv. řídicí proměnná, • tedy ta, která je v něm inicializována, (obvykle) inkrementována a testována. • Někteří autoři nedoporučují psát deklaraci řídicí proměnné přímo ◦ do závorek cyklu for (int i = 0; … ◦ ale rozepsat takto: int i; for (i = 0; … • Potom je proměnná i přístupná ("viditelná") i za cyklem, což se však ne vždy hodí. 7 Vícecestné větvení switch case default • Obdoba pascalského select - case - else • Větvení do více možností na základě ordinální hodnoty, v novějších verzí Javy i podle hodnot jiných typů, vč. objektových. • Chová se spíše jako switch-case v C, — zejména se chová jako C při "break-through" Struktura switch - case - default   switch(výraz) {   case hodnota1: prikaz1a;   prikaz1b;   prikaz1c;   ...   break;   case hodnota2: prikaz2a;   prikaz2b;   ...   break;   default: prikazDa;   prikazDb;   ...   } • Je-li výraz roven některé z hodnot, provede se sekvence uvedená za příslušným case. • Sekvenci obvykle ukončujeme příkazem break, který předá řízení ("skočí") na první příkaz za ukončovací závorkou příkazu switch. switch další info • Řídicí výraz může nabývat hodnot ◦ primitivních typů byte, short, char a int, dále ◦ výčtových typů (enum), ◦ typu String a některých dalších. • Tutoriál Oracle Java: Switch statement switch příklad s čísly 8 public class MultiBranching {   public static void main(String[] args) {   if (args.length == 1) {   int i = Integer.parseInt(args[0]);   switch (i) {   case 1: System.out.println("jednicka"); break;   case 2: System.out.println("dvojka"); break;   case 3: System.out.println("trojka"); break;   default: System.out.println("neco jineho"); break;   }   } else {   System.out.println("Pouziti: java MultiBranching ");   }   }   } switch příklad se String Převzato z tutoriálu Oracle   switch (month.toLowerCase()) {   case "january":   monthNumber = 1;   break;   case "february":   monthNumber = 2;   break;   case "march":   monthNumber = 3;   break;   ... switch příklad se společnými větvemi case Převzato z tutoriálu Oracle int month = 2; int year = 2000; int numDays = 0; switch (month) { case 1: case 3: case 5: case 7: case 8: case 10: case 12: numDays = 31; break; case 4: case 6: case 9: case 11: numDays = 30; break; … 9 Použití nové syntaxe větví → • V nových verzích Java 14+ lze použít namísto otravného ukončování větví pomocí break (což je kdysi poděděné z C) nové syntaxe s šipkou →. switch (day) {   case MONDAY, FRIDAY, SUNDAY -> System.out.println(6);   case TUESDAY -> System.out.println(7);   case THURSDAY, SATURDAY -> System.out.println(8);   case WEDNESDAY -> System.out.println(9); } • Ve vybrané větvi se provede příkaz nebo blok, je-li uveden v { }. • Jednu větev lze vybrat více výrazy současně (např. MONDAY, FRIDAY, SUNDAY). Výraz switch • switch nemusíme používat jen jako příkaz vícecestného větvení • zejména ve výše uvedených příkladech, kdy se v každé větvi provedlo jen přiřazení do stejné proměnné, je lepší použít switch v nové formě jako jakýsi rozšířený podmíněný výraz • funguje v Javě 14+ int numLetters = switch (day) {   case MONDAY, FRIDAY, SUNDAY -> 6;   case TUESDAY -> 7;   case THURSDAY, SATURDAY -> 8;   case WEDNESDAY -> 9; }; Vnořené větvení • Větvení if - else můžeme samozřejmě vnořovat do sebe. • Toto je vhodný způsob zápisu: 10 if(podmínka_vnější) {   if(podmínka_vnitřní_1) {   ...   } else {   ...   } } else {   if(podmínka_vnitřní_2) {   ...   } else {   ...   } } Vnořené větvení (2) • Je možné "šetřit" a neuvádět složené závorky, v takovém případě se else vztahuje vždy k nejbližšímu neuzavřenému if , např. znovu předchozí příklad: if(podmínka_vnější)   if(podmínka_vnitřní_1)   ...   else // vztahuje se k if(podmínka_vnitřní_1) else // vztahuje se k if(podmínka_vnější)   if (podmínka_vnitřní_2)   ...   else // vztahuje se k if (podmínka_vnitřní_2) ... • Tak jako u cyklů ani zde tento způsob zápisu (bez závorek) nelze v žádném případě doporučit!!! Příklad vnořeného větvení 11 public class NestedBranching {   public static void main(String args[]) {   int i = Integer.parseInt(args[0]);   System.out.print(i+" je cislo ");   if (i % 2 == 0) {   if (i > 0) {   System.out.println("sude, kladne");   } else {   System.out.println("sude, zaporne nebo 0");   }   } else {   if (i > 0) {   System.out.println("liche, kladne");   } else {   System.out.println("liche, zaporne");   }   }   } } Řetězené if - else if - else • Časteji rozvíjíme pouze druhou (negativní) větev: if (podmínka1) {   ... // platí podmínka1 } else if (podmínka2) {   ... // platí podmínka2 } else if (podmínka3) {   ... // platí podmínka3 } else {   ... // neplatila žádná } • Opět je dobré všude psát složené závorky. Příklad if - else if - else 12 public class MultiBranchingIf {   public static void main(String[] args) {   if (args.length == 1) {   int i = Integer.parseInt(args[0]);   if (i == 1)   System.out.println("jednicka");   else if (i == 2)   System.out.println("dvojka");   else if (i == 3)   System.out.println("trojka");   else   System.out.println("jine cislo");   } else {   System.out.println("Pouziti: java MultiBranchingIf ");   }   }   } Příkazy break • Realizuje "násilné" ukončení průchodu cyklem nebo větvením switch. • Syntaxe použití break v cyklu: int i = 0; for (; i < a.length; i++) {   if(a[i] == 0) {   break; // skoci se za konec cyklu   } } if (a[i] == 0) {   System.out.println("Nasli jsme 0 na pozici "+i); } else {   System.out.println("0 v poli neni"); } • Použití u switch jsme již viděli přímo v ukázkách pro switch. Příkaz continue • Používá se v těle cyklu. • Způsobí přeskočení zbylé části průchodu tělem cyklu 13 for (int i = 0; i < a.length; i++) {   if (a[i] == 5) continue; // pětku vynecháme   System.out.println(i); } • Výše uvedený příklad vypíše čísla 1 , 2 , 3 , 4 , 6 , 7 , 8 , 9 , nevypíše hodnotu 5. Příklad na break i continue public class BreakContinue {   public static void main(String[] args) {   if (args.length == 2) {   int limit = Integer.parseInt(args[0]);   int skip = Integer.parseInt(args[1]);   for (int i = 1; i <= 20; i++) {   if (i == skip)   continue;   System.out.print(i+" ");   if (i == limit)   break;   }   System.out.println("\nKonec cyklu");   } else {   System.out.println(   "Pouziti: java BreakContinue ");   }   } }  Příklad je pouze ilustrativní — v reálu bychom break na ukončení cyklu v tomto případě nepoužili a místo toho bychom limit dali přímo jako horní mez for cyklu. break a continue s návěštím • Umožní ještě jemnější řízení průchodu vnořenými cykly: ◦ pomocí návěští můžeme naznačit, který cyklus má být příkazem break přerušen nebo ◦ tělo kterého cyklu má být přeskočeno příkazem continue. 14 public class Label {   public static void main(String[] args) {   outer_loop:   for (int i = 1; i <= 10; i++) {   for (int j = 1; j <= 10; j++) {   System.out.print((i*j)+" ");   if (i*j == 25) break outer_loop;   }   System.out.println();   }   System.out.println("\nKonec cyklu");   } } Repl.it demo k řídicím strukturám • https://repl.it/@tpitner/PB162-Java-Lecture-03-control-structures 15