Baroko •vyspělý novověk 17.-18.století •Náboženské spory ustupují •Do popředí se dostávají hospodářské problémy •Kapitalismus – merkantilismus – absolutismus – osvícenský absolutismus •Manufaktury – textilní, železářské, hutnické •Rusko se snaží přibližovat Evropě •Rozvoj přírodních věd •Nové filozofické koncepce •Baroko •Rokoko •Klasicismus • •1.pol.17.století - třicetiletá válka (vestfálský mír 1648) •Postavení Habsburků •Švédsko, Itálie, Německo, Nizozemí, Francie, Anglie •USA Barokní sloh -Řím jako centrum křesťanského světa a zároveň stín antické imperiální minulosti – syntézou obojího vzniká fenomén monumentální architektury 17. a 18. století -architektonické i prostorové experimenty vyrůstají z tradice 16. století (Michelangelo), mají však zároveň konkrétní předobrazy v dochovaných antických stavbách (lázně, Hadrianova vila v Tivoli) -vedle experimentální „radikálně barokní“ linie vždy existoval paralelní „klasicizující“ proud, který v však tvarosloví často přejímal „radikální“ motivy a činil je tak paradoxně přístupnější širšímu publiku • •Základní časové dělení: •předehra – 1580-1620 – Vignola, Giacomo della Porta, Carlo Maderna •vrchol – 1620-1680 •v Římě Bernini, Borromini, Pietro da Cortona •v Benátkách Baldassare Longhena •v Turíně Guarino Guarini •vyznění – 1680-1740 – v Římě Carlo Fontana, Alessandro Galliei, Ferdinando Fuga ad., v severní Itálii Filippo Juvara • Nové prvky •Barokní ovál •Stlačený barokní oblouk •Okna oválný, lichoběžníkový nebo složitě konstruovaný tvar •Průnik geometrických obrazců •Iracionalita •Dymaničnost a atektoničnost •Zprohýbané stěny •Vnějšek stavby je jinak členěn než vnitřek •Kupole na elipsovitém základě s lucernou ve vrcholu otevírá iluzionistickou freskou divákův pohled do nadpřirozeného prostoru •Bohatá malířská a sochařská výzdoba zámek •Navázal na renesanční typ se čtvercovým dvorem •Oblíbený byl i centrální půdorys •Schodiště, bohaté na plastickou výzdobu, vede k reprezentačnímu sálu v prvním patře – sál prostupuje dvěma patry •Ostatní místnosti jsou symetricky přiřazeny •Schodiště z prvního patra zadního průčelí spadá do architektonicky řešené zahrady • •Klasicizující barok •Dynamické baroko – vznik, Itálie po r. 1630, po roce 1700 se přenesl do střední Evropy •Barokní gotika (gotizující barok) • • Stavební druhy •Jako v renesanci •Poutní místa a koleje •Zámek – rozvoj •Barokní zahrada Francouzská zahrada – André Lenôtre (1613-1700) Anglická zahrada – 17.století •Skleníky •Voliéry •Orangérie •Salla terrena – součást zámku nebo i samostatně stojící Barokní tvarosloví –volské okno, okna, sloupy Teoretici barokní architektury •Abraham Leüthner •Quido Ubaldi del Monte •Andrea Pozzo • Sochařství •Druhy, techniky a náměty přejalo barokní sochařství z renesance, ale vše podřídilo svým uměleckým záměrům. •Dynamismus •Dekorativnost •Záliba v plnosti tvarů a kupení motivů •Figurativní sochařství opustilo renesanční ideál harmosnické a tvarově vyrovnané krásy •Lidské tělo se stalo prostředkem výrazu lidské duše •Obliba – drastické mytologické scény Lorenzo Bernini (1598-1680) - David Apollo a Dafné Únos Proserpiny Papež Urban VIII Extáze sv. Terezy, Santa Maria della Victoria Fontána čtyř řek, Piazzo Navona Tritonova fontána na Piazza Barberini Blahoslavená Lodovika Albertone •Od konce 17.století obládl Berniniho styl celé území přes Benátky a až na sever od Alp •Sochaři 18.století se odklonili od berniniovského stylu a usilovali o výraz půvabu, lehkost a melancholickou krásu •Po smrti G. L. Berniniho doznívá až do devadesátých let 17. století berninismus v díle sochařů, kteří s Berninim spolupracovali na jeho velkých zakázkách pro katedrálu sv. Petra a jinde a jejichž první významné samostatné práce najdeme v interiéru kostela Santa Agrese na Piazza Navona. •Poslední významný sochařsko-architektonický podnik barokního Říma, představuje výzdoba kolosální fontány di Trevi. •Giovanna Baptisty Mainiho (1690-1752), Filippa della Valle (1697-1770) i Pietra Bracciho (1700-1773). Malířství •Barokní životopisci: Giovanni Baglione: Levitede´pittori, scultori, architetti…1572-1642. Roma 1642; Battista Passeri: •Levitede´pittori, scultori, architetti…1641-1673. Řím 1772; Pietro Bellori: Levitede´pittori, scultori, architetti moderni. Řím 1672; FilippoBaldinuc: Notiziede´professoridel disegnodaCimabuein qua. Florencie 1681-1728. •Řím, papežové: Pavel V Borghese(1605-1621); Urban VIII. (1623-1644); Inocenc X. (1644-1655); Alexandr VII (1655-1667) •Nové řády-jezuité, oratoriáni, theatini - potřeba reprezentace •Řím-1593 – Accademia di SanLuca •1. První polovina 17. století •Radikální proud: Caravaggio, Ribera •Klasicizující proud : AnnibaleCarracci, QuidoReni, Domenico Zampieri-zvvDomenichino, ClaudeLoraine, Nicolas Poussin, Andrea Sacchi •Iluzivní malba –PietroCortona •Bamboccianti–umělci z Nizozemía z Flander v Římě–Pietervan Laer •Umění v Neapoli (Neapolské království Habsburků 1516-1700) , místokrálové, životopisec BernardoDe Dominicini: Levitede´pittori, scultori architetti napoletani. Neapol 1742-1743 •Caravaggio, Giovanni Lanfranco, ArtemisiaGentischi, SalvatorRosa, JusepeRibera •2. Druhá polovina 17. století •Carlo Maratta, FraAndrea Pozzo •3. 18. století–benátský luminismus –Tiepolo • Carravagio, David s hlavou Golíáše, 1609-1610 Carravagio, Hlava Medusy, 1596-1597 Caravaggio, Vyvolení sv. Matouše, 1600 Caravaggio, Martyrium sv. Matouše, 1600 Caravaggio, Vyvolení sv. Matouše, 1600 Caravaggio, Martyrium sv. Matouše, 1600 Annibale Carracci, Nástropní freska v Palazzo Farnese, asi 1600 Quido Reni, Vraždění neviňátek, 1611 Claude Lorrain, Nalodění sv. Voršily, 1642 Claude Lorain, Námořní přístav při východu slunce, 1674 Claude Lorrain, Noli me tangere, 1681 Carlo Maratta, Smrt sv. Františka Xaverského, Řím, Il Gesů,1674-1678 Andrea Pozzo, Alegorie misíjní činnosti jezuitů, Řím, Sant Ignazio, 1691-1694 Jusepe Ribera, Zápas dvou žen, 1636 Diego Velázquez, Kapitulace Bredy, 1635 Diego Velázquez, Přadleny, 1656 Diego Velázquez, Král Filip IV. 1644 Frans Hals, Správkyně mužského starobince v Haarlemu, 1664 Petr Pavel Rubens, Rubens a Isabella Brantová v besídce s růžemi z Jericha, 1609-1610 Petr Pavel Rubens, Přistání Marie Medicejské v Marseille, 1625 Petr Pavel Rubens, Opilý Silén, 1618-1626 Petr Pavel Rubens, Kožíšek, asi 1638 Petr Pavel Rubens, Vlastní podobizna, 1638-1640 Petr Pavel Rubens, Snímání z kříže, stř. část triptychu, 1612 Rembrandt, Snímání z kříže, 1633 Rembrandt, Anatomie doktora Tulpa, 1632 Rembrandt, Noční hlídka, 1642 Jan Vermeer van Delft, Kuchařka, 1660-1661 Jan Vermeer van Delft, Žena s váhou, kolem 1664 Jan Vermeer van Delft, Dívka s číší vína, kolem 1662 Pieter de Hooch, Holandská domácnost, 1659-1660 Jan Brueghel, Kytice, 1606 Anthonis van Dyck, Philip, lord Wharton, 1632 Anthonis van Dyck, Louise de Kérouale, kolem 1671