Pirátství dnes i kdysi Jiří Zlatuška 14. listopadu 2011 Pirátství • V češtině slovo vyhrazené pro námořní lupiče • V angličtině je primárním významem protiprávní  kopírování a prodej knih, hudebních nosičů,  videonahrávek, počítačových programů • Často spojováno s elektronickými nebo  digitálními záznamy a zařízeními pro „domácí“  kopírování nebo Internetem • Bohatá historie, úzce spojená s rozvojem práv k  duševnímu vlastnictví Slovníková definice Slovníky angličtiny a „pirátství“ • Několik anglických slovníků vydaných po roce  1600 (Cawdrey, 1604; Bullokar, 1616, Cockeram,  1623; Blount, 1656; Coles, 1676) tento význam  neobsahují • Chybí ve Shakespearovi, Francisi Baconovi,  Hobbesovi nebo Miltonovi • Metaforicky užito ve tvaru „wit‐pyrats“ Johnem  Donnem roku 1611, ale týkalo se plagiátů (toto  slovo začalo být užíváno kolem 1600 – Cervantes vydává 2. díl Dona Quijot roku 1615 jako reakci na  plagiát A.F. Avellaneda z roku 1614)  Začátek užívání slova „pirát“ • Koncem 17. století velmi frekventované slovo:  Defoe, Swift, Addison, Gay, Congreve, Ward,  Pope • „pirát“ ve slovnících jako „ten, kdo neprávem  vytiskne kopii díla někoho jiného“ (Buchanan 1757 • Knihtisk přinesl rozvoj tisku knih jako řemesla  a předmětu obchodu, ochrana proti pirátství  byla součástí ochrany obchodních zájmů Ochrana duševního vlastnictví • Patenty/privilegia v Benátkách od 13. stol. – nikoli  jen vynálezy, ale činnosti prospěšné místní  komunitě • V 15. stol. většina evropských panovníků udílela  patenty na nová zařízení nebo nové činnosti • Neexistoval koncept práva na patent, jednalo se o  panovníkem udělenou výsadu • Benátky 1477 – první obecné nařízení týkající se  nových vynálezů  • Patenty na nové činnosti vyžadovaly naučení  dovedností místním pracovníkům Stationers a Stationers´Hall • Company of Stationers (Caxton, po roce 1471)  jako sdružení všech, kteří vstupovali do obchodu s  knihami – tiskaři, vazači, knohkupci, atd.) • Kód chování/oblékání, atd. • Registrace knih v rejstříku ve Stationer´ Hall • Práva udělená společnosti královnou Mary roku  1557 • Registrace původně jako nástroj distribuce práce,  velmi rychle se stala součástí ochrany komerčních  práv Patenty a knihy • Monopolies Act z roku 1624 • James I a Charles I získávali přes monopoly finance na  občanskou válku 1642‐60 • Monopolies Act omezoval patenty na aktivity svěřené  Koruně (váhy, míry, střelný prach) • Po popravě Charlese I nastalo 11 let republikánského  režimu, všechny patenty byly anulovány až do Charlese II • Sto let starý patent od Elisabeth II na právnické knihy získal  R. Atkyns – první střet mezi právem a zvyklostí cechu. • Tisk jako zajímavá komerční aktivita. • Atkyn vs. Stationers: Atkyns dosáhl revokace práv  udělených Stationers. • Od roku 1688 vše v rukou krále (Oxforský biskup nazývá  Sttioners „pozemními piráty“ (Stationers užívá pro ty, kdo  porušili registr termín „pirát“ od r. 1680. Osvícenectví a pirátství • V 18. století generovaly reprinty originálních  knih masová množství knih za nižší ceny • Pirátství jako fenomén  stejně důležitý jako  knihtisk • Technicky se nejednalo o porušení zákona,  pokud se tisklo za hranicemi ‐ a to i Anglie vs.  Skotsko • Výrazný efekt přeshraniční produkce v  Německu Osvícenenctví a duševní vlastnictví • Condorcet vs. Diderot – Diderot chránící své  zájmy proti cechu tiskařů • Condorcet (Fragmenty týkající se svobody  tisku) – vědomosti se získávají smysly, které  mají lidé stejné a, veřejný zájem má větší  váhu, než osobní zájem autora. Kant a autorova práva • Kant – „O špatnosti neautorizovaného vydávání knih“ – potřeba zajistit výhradní práva pro vydavatele • Práva leží u autora, vydavatel je jen „hlásná trouba“. • Autorské vlastnictví podle kanta nebylo oddělitelné od  tvůrčího projevu. • Kniha jako nástroj svobody slova. • Piráti kradou člověku hlas, kterým hovoří • Během let 1750‐1800 problematika autorských práv  začala být běžně diskutovanou. Vědecké poznatky • Royal Society of London • Aliance se Stationers, udílení imprimatur na  prověřené a autentické práce • Praktické demonstrace • Úschova prototypů • Každý týden čtení vědeckých prací • Časopis Philosophical Transactions – první  vědecký časopis • Oldenburg, Newton Před copyrightem • 18. století, Británie • 1707‐9 skupina vydavatelů přesvědčila Parlament ke  změnám tiskařského zákona • Ochrana nejen vytištěným dílům, ale hlavně duševnímu  vlastnictví • J. Addison: zastavení skandálních praktik pirátů a jejich  pomocníků. • D. Defoe – právo nejen k vlastnictví, ale i autorské právo. • „An Act for Encouragement of Learning“ (10. 4. 1710). • Masivní pašování knih ze zahraničí • 1730 nový zákon zavádějící „literární vlastnictví“ resp.  copyright (soudní předběžná opatření při porušení) – zahájil  desítky let trvající spory  Skotští piráti v. Londýňané • Po roce 1710 masivní dovozy knih ze Skotska • Několik soudních sporů (Chambersova Encyklopedie a  Diderotova Encyklopedie) • 1759 – John Whiston, londýnský knihkupec, odstartoval  masivní kampaň proti nákupu knih, které dřív vyšly  autorům v Anglii • Následovalo několik soudních žalob proti prodeji ve  Skotsku vytištěných/přetištěných knih nebo časopisů,  jedna z nich Tonson v. Collins sledovala cíl případný  pozitivní rozsudek poté z moci londýnského nejvyššího  soudu rozšířit na Skotsko; soudce ale žádný rozsudek  nevydal. Skotští piráti v. Londýňané 2 • Několik soudních pří následovalo s argumentací typu: ‐ v zemích svobody panuje utlačovatelská moc  monopolů ‐ producenti levných knih byli zváni „piráty a  nájezdníky“ • Právní argumenty vs. podpora veřejnosti • Edinburghský knihkupec Donaldson otevřel své  knihkupectví s levnými knihami v Londýně  • Po úspěšné obhajobě před soudy v Edinburghu Donaldson s provokativním vystavením knih v Londýně,  následoval zásah proti němu a odvolání k Horní  sněmovně, která mohla vytvářet legislativu i pro  Skotsko  Otázky nastolené pirátskou ofenzívou • Rozdíl mezi autorstvím psaného textu a  objevem? • Je kniha něco jako stroj – a pokud ano, do jaké  míry; pokud ne, proč? • Vlastnictví obejvů v matematice nebo  přírodních vědách – může monopol trvat  navěky? Pozice sporu • Protivníci existence vlastnictví psaného textu  argumentovali shodou mezi autorstvím a vynálezem – zákon o monopolech z roku 1624 totiž omezoval jejich  trvání. (Donaldson“ Kniha je kombinací myšlenek stejně jako  stroj.“) • Zastánci existence tohoto vlastnictví argumentovali  rozdílností a chtěli práva udržet neomezeně. (Nepřímý argument přes kopírování: Kopie stroje je jiný  stroj, kopie knihy je totéž literární dílo. Argument před soudem: „Tisk knihy je fundamentálně  odlišnou činností od výroby mechanického stroje.“) Autorství na jednání Horní sněmovny • Donaldsonova argumentace pře Horní sněmovnou v roce  1774: „Veřejná sféra vyžaduje, aby díla mysli mohla být  šířen tak široce, jak je to možné.“ • Nepřetržité vlastnictví díla knihkupcem, např. pro  Newtonovy „Principia“, by zastavilo další pokrok, všechno  vědění by bylo uzamčeno v majetku velkých vydavatelství. • Lord Dalrymple: „Knihkupci hanlivě nazývají ty, kteří si  zaslouží uznání za rozšiřování okruhu literatury přes nové  vydávání hodnotných děl, piráty.“ • Lord Kames přirovnal kopírování knih aktu stvoření a  monopol pro autory za chybu kosmických dimenzí. • Finální verdikt stanovil, že literární vlastnictví neexistuje (a  copyright je umělá ochrana vytvořená státem). • Další kolo jednání před Horní sněmovnou tento závěr  potvrdilo. Nové příležitosti po roce 1774 • Verdikt oslabil londýnský monopol. • Okamžitý vznik řady nových vydavatelství. • Nové oblasti činnosti – vydávání sbírek básníků, dětské  literatury, románů. • Rozmach recyklace (odhady o cca 500 kopírovačů nebo  kompilátorů na jednoho originálního autora) • Motivace pro formulaci copyrightu jako důsledku  neobyčejně silného sporu mezi autorstvím a mechanickým  vynálezectvím.  • V amerických koloniích byly reprinty naprosto dominantní  formou šíření knih Vědecká spolupráce druhá polovina 19. století • Edward Youman – propagátor veřejného rozvoje vědy v  USA v polovině 19. století. • Snaha o revoluci ve vědecké komunikaci, • tvorba univerzální vědecké kultury založené na  komunikaci.  • Youman: idea odměňovat autory vědeckých publikací  bez ohledu na zemi; vědecký duch překračující hranice států, národů a  jazyků. • Problémy v národních systémech copyrightu a hrozbě  mezinárodního pirátství. USA vs. UK • Americký průmysl reprintů těžící z průmyslové revoluce: ‐ mechanizace produkce papíru r. 1816, deset let před Británií  (desetinásobek produkce papíru během 30 let), ‐ parní tiskárny v kombinaci se železnicí pro rychlé šíření  (během jedné generace se produkce knih zvětšila 8krát – romány tištěné na zadní straně jízdních řádů, atd.) ‐ masové využívání tisku stereotypií a sdílení desek mezi  vydavateli • Transatlantický business „The Game“, iniciovaný zprvu  poptávkou po Scottově Wawerley • Agenti v Londýně posílající knihy rychlými loděmi k reprintu v  USA – vše, co v Londýně vyšlo, za nepatrné honoráře • Efektivita umožňující mít nový román v prodeji během 2‐3 dní • Vzájemná válka vydavatelů stlačující ceny, vzájemné  ekonomické ničení vydavatelů v době kolem roku 1822 • Motiv pro boj s pirátstvím, pouze uvnitř USA Kontroverze uvnitř USA jednání vydavatelů o pravidlech • Priorita publikace – první vydavatel zahraniční knihy má  právo na neomezenou dobu • Priorita v periodických publikacích – právo vydat je v  knižní formě • Priorita získání předlohy – předloha plus oznámení  úmyslu vydat má zaručit prioritu • Priorita oznámení úmyslu vydat • Priorita autorství ‐ první vydání zahraničního autora  zaručuje i další díla • Penalizace proti těm, kteří nebudou dodržovat  (nerealizovaný návrh nakladatelství Harpers) USA a mezinárodní copyright • H. Carey: Letters on International Copyright  (1853) a The International Copyright Question Considered (1872) • Idea, že stupeň civilizace závisí na rozvoji  vydavatelské činnosti • Centralizace a civilizace – centralizace autorských  práv jako v Londýně byla podle Careyho škodlivá,  odtud odpor k mezinárodnímu copyrightu • V řeči v Kongresu roku 1865 označil přijetí  mezinárodního copyrightu za sebevražedné pro  USA USA a mezinárodní copyright 2 • USA přijaly zákon o mezinárodním copyrightu  v roce 1890, • Bernskou úmluvu však ratifikovaly až v roce  1988. • Po dlouhou dobu bylo převládající doktrínou,  že kopírovat zahraniční knihy je v pořádku – mezinárodní copyright byl nahlížen jako  pokračování nadvlády Velké Británie nad svými  bývalými koloniemi. Pirátství hudby • Masové šíření not a klavírních výtahů na začátku  20. stol (na přelomu století bylo v Británii  publikováno zhruba dvacet milionů kusů ročně,  náklady nejprodávanějších byly stovky tisíc). • Před rokem 1770 byla hudba zcela mimo hranice  copyrightu a pirátství neexistovalo z definice. • Litografie rozšířila možnosti reprodukce. • Rozšíření klavírů ve viktoriánské Anglii generovalo  poptávku – kolem roku 1910 připadal jeden  klavír/piáno na 10 obyvatel. Pirátství hudby 2 • První roky 20. stol. – zátahy na neoprávněné kopie  tištěné hudby • Spor mezi právem na domovní prohlídku a vymáháním  autorských práv, nemožnost konfiskace tištěného materiálu, na který  bylo nahlíženo jako na vlastnictví fyzického objektu – potištěného papíru (přeplněné policejní sklady – běžně  150‐300 tisíc kopií měsíčně) – nefunkční zákon z roku  1902. • Hlavním motorem byla cena – řádově levnější produkce  pirátů spolehlivě vítězila: „Hudební svět musí zohlednit  touhu mas sdílet potěšení z hudby vyšších tříd.“ • Množství zabavených not na konci roku 1903 vyvolalo  zvláštní slyšení ve výboru parlamentu v lednu 1904. Pirátství hudby 3 • Prosinec 1903 – zatčen organizátor  (pirate king“)velké  anglické sítě James Frederic Willets • Velmi úspěšná obhajoba vedená argumenty, že pirátství má  významnou společenskou funkci a slouží veřejnému zájmu: ‐ přináší levnou hudbu širokému obyvatelstvu; ‐ zaměstnává tisíce Britů (legální vydavatelé tisknou v  zahraničí, zatímco piráti zaměstnávají doma Brity, ‐ slouží jako katalyzátor budoucích právních změn, které  jsou vždy pomalé. • Proces zahájený v prosinci 1905 ,založený mimo jiné na  zločinném spolčení, skončil uvězněním Willetse na 9  měsíců, • cena notových publikací následně vzrostla o polovinu… Radiové pirátství • Po roce 1920 nastupuje šíření hudby ilegálním  rozhlasovým vysíláním. • Cca 5 – 10 tisíc experimentátorů s nelegálním  vysíláním jen v Británii. • Licence pro vysílání i přijímání. • Jeden z posledních příkladů závisejících  masivně na fyzické infrastruktuře. Posledních 50 let • Pásky, disky, sdílený obsah přes Internet • Programy, open‐source, atd. • Technická zařízení a znalost, jak je ovládat. • Viry, hacking, vzdálené ovládání zařízení  řízených čipy. • Překonávání šifer zabezpečujících přístup k  obsahu. • Atd., atd. USA ‐ „Digital Millenium Act“ • Oběma komorami Kongresu jednomyslně přijatý zákon  na nátlak velkých publikačních společností: ‐ kriminalizace zdolávání ochranných mechanismů i  šíření jejich kódu, ‐ nejasná interpretace teritoriality zákona a jurisdikce, ‐ absurdní důsledky (Secure Digital Music Initiative nejprve vyzvala k prolomení ochrany, pak hrozila  autorovi kriminalizací), protipirátská opatření mohou generovat víc problémů  než užitku – například programy, které se z nosiče  instalují kvůli dozoru (zneužití hackery), ACTA – „obchodní dohoda proti  mezinárodnímu padělatelství“ • Iniciativa USA, Japonska a Kanady z roku 2006, • poté se připojila EU a Švýcarsko, • od roku 2008 oficiální jednání, velký stupeň utajení. • Výrazný tlak producentů digitálních materiálů  podléhajících autorským právům: ‐ zapojení poskytovatelů Internetu do ochrany držitelů  práv; ‐ překračování ochrany osobních údajů ve prospěch  ochrany práv (včetně např. prohlídek na hranicích); ‐ stanovení škod podle vydavatelů, v podstatně vyšší  míře, než dnes. Výhled? • Pirátství vzniklo v období 1660‐1680 • Dnes žijeme cca 150 let v éře vymáhaných autorských  práv / copyrightu • Vztah ceny a dostupnosti, podpory tvůrčích činností,  decentralizace přístupu autorské produkci, otázky  cenové politiky či dostupnosti, • ale zejména vztah mezi tvůrčími činnostmi a obchodem  zůstávají na právní úrovni zhruba stejné, jak se  ustanovily mezi polovinou 18. a koncem 19. století. • Problémy vypadající na první pohled nově a  technologicky jsou ve skutečnosti analogiemi toho, co  zde již bylo. Podpora rozvoje? • Přístup rozvojových zemí k duševním produktům – zhruba se stejnou důležitostí, jako USA koncem 19. stol. • Technologické možnosti typu projektu Google scanned books (dohoda dosažená v souvislosti s žalobou může v  USA knihy masově zpřístupnit; plán na vznik „Registru  knižních práv“ – analogie The Stationer´s Registry pro  digitální věk?). • Princip užití pro osobní nebo výukové účely. • Nevede uplatňování paradigmat z doby průmyslové  revoluce k eskalaci krize duševního vlastnictví? Doporučená literatura: Adrian Johns: Piracy, The Intellectual Property Wars from Gutenberg to  Gates, The University of Chicago Press, Chicago 2009