Výsledky cvičení 69 Výsledky cvičení 1. 2. 3. 4. 5. 1. VYPOČET DETERMINANTU a) 19, (b) 36 a) sudá, (b) lichá, (c) lichá, (d) lichá a) x = 8, y = 3, (b) x = 2, y = 7 x n(n—l) , , n(n—l) , , , , n(n+l) , , , , n(3n—1) ... a) (-I)t, (b) (-I)t, (C) (-I)t, (d) (-l)-S-1, (e) (-1)' a) ano, (b) ne 6. +Gtl2a34a21a43? — a12a34a23a41 7. det A = -11, det 5 = 90, det C = -4, det D = -100, det£ = 5, detF = -2 + 2i 8. det A = -195, det 5 = 18, detC = -28, det D = 30, det E = 39, detF = 6, detG = -i, detiJ = -2, detJ = 301, det J = -153, detií = 1932, detL = -336, det M = -7497, det N = 10, det O = 60, det P = -21, det Q = 78, det R = 800 9. det A = -105, det 5 = -18 10. det A = [a + (n — l)x] (a — x)n_1, nejprve k prvnímu sloupci přičteme všechny ostatní, a pak od všech řádků odečteme první det B = xn + (—l)n+1yn, uděláme rozvoj podle prvního sloupce det C = ai 2, uděláme rozvoj podle posledního sloupce det B = 3 det An_x — 2 det — 2, pro n > 3, uděláme rozvoj podle prvního řádku, pak u druhé matice podle prvního sloupce det C = 3 det An-\ — 2 det An — 2, pro n > 3, uděláme rozvoj podle posledního řádku, pak u druhé matice podle posledního sloupce det D = 5 det An_\ — 6 det An_2, pro n > 3, uděláme rozvoj podle posledního řádku, pak u druhé matice podle posledního sloupce det E = 7detAn_i — 10detAn_2, pro n > 3, uděláme rozvoj podle prvního řádku, pak u druhé matice podle prvního sloupce det F = (x + l)detAn_i — x det An-2, pro n > 3, uděláme rozvoj podle prvního řádku, pak u druhé matice podle prvního sloupce det G = (x2 — y2) det A2(n-i), pro n > 2, uděláme rozvoj podle prvního řádku, pak u první matice podle posledního sloupce a u druhé matice podle prvního sloupce det H = det An-\ — det An-2, pro n > 3, uděláme rozvoj podle prvního řádku, pak u druhé matice podle prvního sloupce 13. (a) 1, (b) f(l + 2k), f (2 + 6fc), f (4 + 6k) 14. det A det B det C — 144, po vytknutí ze druhého řádku matice dostáváme determinat V(—l, 1, 2, 2880, transponováním matice dostáváme determinant V(2,1, —2,3, —1) IL <í>2 _ >2 i >2 i ,y.2 _ >2 _ >2 21. /(ai, B) = tr(aA ■ M ■ B) = atr(A ■ M ■ B), analogicky f (A, aB) = a f (A, B) f(A1 + A2,B) = tr((A1+A2)-M-B) = tr(A1 ■ M ■ B + A2 ■ M ■ B) =tr(A1-M-B) + tr(A2- M ■ B) = f(A1,B) + f(A2,B), analogicky f(A,B1 + B2) = f(A,B1) + f(A,B2) Vektorový prostor má dimenzi 4, matice bilineární formy je proto matice řádu 4, jejíž prvky jsou dány vztahy = f{e,n e,-), kde ei? e,- jsou bázové vektory, např. fll2 = ír(J o)'0 s)'(o l)=tr(l o)'(o l)=tr(°o l)=0 Matice formy pak je: /1 0 2 o\ 0 1 0 2 3 0 4 0 \o 3 0 4/ 3. SKALÁRNÍ SOUČIN 1. (a) ne, (b) ne, (c) ano 2. (a) ano, (b) ne, (c) ne, (d) ano, (e) ano Výsledky cvičení 73 3. (a) ano, (b) ne 4. (a) ne, (b) ne, (c) ne, (d) ano 5. (a) (u, v) = 13-Ui^i + 5-^2^2 — 8u±V2 — 8-^2^1 (b) nelze, vektory u a v jsou lineárně závislé 6. vektory jsou lineárně nezávislé a jejich lineární obal je R4, a tedy např. a=[(l, 0, 0, 0)T, (0,1, 0, 0)T, (0, 0,1, 0)T, (0, 0, 0,1)T] 7. a = [(1, 0,4, -lf, (1, -4, 0,1)T, (-32, -7, 9,4f], báze W± je /3 = [(4, 9, 7, 32f] 8. «=[(l,l,-l,-lf,(3,-l,l,lf,(0,l,l,0h 9. (a) a = [(1, 2, 2, -lf, (2, 3, -3, 2f, (2, -1,-1, -2)r] (b) «=[(l,0,l,0f,(0,l,0,-7f] (c) a= [(1,2, 0,1, 2f, (1,0, 6,-1, 0)T] (d) a = [(1, -1, 0,1,1)T, (3, -3,4, -1, -5)T, (3, -18, -31, -11, -10)T] 10. (a) (1,0,-1,1)T, (-1,0,0,1)T (b) (24,-2,2,9f, (0,l,l,0f (c) (-7,0,l,0f, (0,-1, 0,7f / 1 0 -§ 0 \ 6 _3 2 11. pr 0 1 o -f 001 o \ o o o 1 y ,»2 _ 1^ ,y>3 _ 3 ryl 3 ; g J 12. (a) a= [(1,0,-1,1,0)T,(1,3,2,1,-3)T] (b) a = [(-1, 5, 3, 0, 0)T, (0,1, 0,1, 0)T, (1, -8, 0, 0, 3)T] t" 13. a n -i___L n 14. (a) -1, -| (b) -1 + 3 (c) žádné 15. P-L = [(4,2,7,0)r] 16. (a) W = [(l,l,l,lf,(-5,3,-3,5)T] (b) a = -17, 6= 13 17. (l,|,ff 18. (a) LL = [(1,1,-1, -lf], Pz = (2, 2, -2, -2f 74 I. Sbírka úloh z lineární algebry a geometrie (b) L-l = [(4,2,1,-1h,P^= (4,2,1,-l)r 19. (a) Pu = (-1,1,-2,3)T (b) Pu = (0,0,0,0)T (c) Pu = (0,3,0,3)T (d) Pu = (1,-1,-1,5)T 20. Budeme počítat druhou mocninu velikosti vektoru u — v: \\u — v\\2 = (u — v, u — v) = (u, u) — 2(u, v) + (v, v) = ||m||2 — 2(u, v) + IIvII2 . Z Cauchy-Schwartzovy nerovnosti víme, že |(m,w)| < ||it|| \\v\\. Protože v naši rovnici {u, v) odčítáme, bude platit \\u — v\\2 > IM|2 — 2 ||w|| ||^|| + ||^||2 a tedy ||it — v\\2 > (\\u\\ — ||-í;||)2, tj. | ||it|| — \\v\\ \ < \\u — v\\ 21. Stačí zvolit vektorový prostor V = Rn se standardním skalárním součinem a vektory x = (xi,X2, • • •, x n) G Rn a í/ = (1,1,...,1) G Rn. Pro tyto dva vektory musí platit Cauchy-Schwartzova nerovnost \{x,y}\ < \\x\\ \\y\\ z toho plyne 1 x\ + 1 X2 + • • • + 1 xn < \ x\ + x\ + ... x2n \pň, X\ -\- X2 ~\~ ' ' ' ~\~ Xn I X-\ -\- Xn ~t~ ' ' ' ~t~ X2 a tedy - < • ' n y n 22. Zvolíme za vektorový prostor množinu všech spojitých funkcí na intervalu (a, b), značíme C[a,b], se skalárním součinem definovaným pro f,geC[a,b] (f,g)= f(x)g( J a zvolíme dvě funkce / = f(x) a g = 1, pro které musí platit Cauchy-Schwartzova nerovnost \(f,9)\< 11/11 NI z toho plyne J f(x)dx< y J f2(x)dx^jJ ldx a tedy / f(x)dx< \ / f2(x) dx\Jb — a f(x)dx<\-- / f2{x)dx b — a L \ a — b b Výsledky cvičení 75 23. Vezmeme-li dva vektory (2,4), (x,y) G R2, platí pro ně Cauchyova-Schwarzova nerovnost (2x + Ay)2 < (22 + A2) {x2 + y2). Odtud pak už pro 2x + Ay = 1 dostáváme požadovanou nerovnost. 24. Vezmeme-li dva vektory (^75 > ^75 > ) ? ^/3> v^) ^ dostaneme z Cauchy-Schwarzovy nerovnosti 1 x i 1 y i 1 2N\2/'lililN\/'rE2i?/2i2;2 .^2^2 VěVěy "V2 3 Qj \2 3 6 což je požadovaná nerovnost. 25. Vezmeme vektory ^-^=, -^=,..., ^f=), (^, ..., ^/a^, ^/al) G Rn, pro které platí Cauchy-Schwarzova nerovnost \ 2 / 2 2 2 \ 0l ^2"+^|=V^ + -- - + ^= V^j < í^ + — + ••• + — ) («1+02-' a2 Va3 Vai / Va2 % ai což je požadovaný výsledek. 26. Vezmeme vektory ;^j=, • • •, ~^r^j-> (v^i' • • •' v^) ^ Pro které platí C auchy- S chwarzova nerovnost /ll 1 \ n2 < (--1---1-----1--(dl + a2 H-----ha„). 27. F = F1+F2 + F3 + F4, potom |F|2 = (F, F) = \F1\2 + \F2\2 + \F3\2 + \F4\2 + 2(F1,F2)+2(F1,F3)+2(F1,F4) + 2(F2, F3) + +2 = \F1\2+\F2\2+\F3\2+2({F1,F2) + (F1,F3) + !-I)T] vlastní čísla závisí na parametrech: Ai = 5, A2 = 2 + a, A3 = —2 7. Matice A = ^ ^ ^ J je ortogonální, jestiže platí A-AT = E, z toho plyne a2+62 c2 + d2 = 1, ac + 6cř = 0. Matice A je pak tvaru cos a — sin a \ n / cos a sin a nebo sm a cos a / \ sm a — cos a 78 I. Sbírka úloh z lineární algebry a geometrie První matice reprezentuje otočení o úhel a, druhá složení překlopení podle osy x s otočením o úhel a. A0 B0 Co Dn En Gn Hn 1 0 0 0 1 0 0 0-1 1 0 0 0 0 1 0-10 1 0 0 0 i a a ^(l,l,lf,^(l,0,-lf,^(l,-2,l) Všy 0 2 2 y/3 1 a ^(1,1,0)T,(0,0,1)T,^(1,-1,0)3 ^(l,l,l)r,^(2,-1,-1)^,^(1,-1,0) Všy V2K 1 o o 0 ± o 2 2 Vš i ^(l,l,0f,^(l,-l,0f,(0,0,lf / 1 o o 2^ 4 4 . n ^/7+4V2 2V2-1 \ U 4 4 0 \ / 1 o o o \ 0 10 0 a 0 0 10 \ 0 0 0 -1 / / 1 0 0 0 \ 0-100 0 0 0 1 \ o o -10/ 1 o o o \ f 1 0 i [i(l,l,l,-l)r,i(l,l,-l,l)r,i(l,-l,l,l) i(-i,i,i,iH = [^(l,l,0,0f,^(0,0,l,-lf, ^(i,-i,o,of,^(o,o,i,iH T ^(l,l,lf,^(2,-l,-lf,^(l,-l,0) T VŠ[ V2[ 2 2 1 0 o 0 0-1 0 1 o 1 o o a = [|(-1, 2, 2)r, 1(2, 2,-lf, i(-2,1, -2)r] 3^/5 0 ? n 2 u 7 7 a fe(l,l,l)r,^(l,-l,0)r,^(3,5,-8) T V3< 7^ 1 Výsledky cvičení 79 K0 La í1 O 0 1 o \ 12(-2+7v/2) O 1 12-\/42+28^2 V 12^42+28^2 12(-2+7^2) / ^(l,l,Of,^(l,-l,Of,(0,0,-l)5 a 9. A0 ^(o,i,-ir,^(o,i,if,(i,o,o^ 1 O O O O -1 | a O 1 O otočení o úhel | v rovině kolmé ke směru (0,1, — 1)T t 1 0 0 5, ^(l,l,0)r,^(-l,l,0)r,(0,0,l) V2 0 0-1 0 1 o otočení o úhel | v rovině kolmé ke směru (1,1, 0)T 10 0 T C0 0 0 a= [(0,l,0)T,(l,0,0)r,(0,0,l)T] otočení o úhel arccos | v rovině kolmé ke směru (0,1, 0) T 10. A0 1 1 + iy/2 0 0 1 - ň/2 11. 12. | 1 4 -i\/Š 0 1 0 1 \ -1 0 0 0 J 1 -1 ^2 -1 1 x/2 ->/2 -y/2 0 0 ř^3 Bn ' 1 0 0 0 i 0 vo 0 ?' o N 0 —i j 13. 14 i j.<±. 2 80 • Sbírka úloh z lineární algebry a geometrie / -1 0 0 ... 0 \ 0 1 o ... o 15. O O 1 ... O \ o o o ... oj 16. Označme matici zobrazení G, matici prvního skalárního součinu A a druhého B, přičemž /lil G= I -1 1 0 \ 0 0 1 Má-li být zobrazení ortogonální, musí zachovávat skalární součin, musí tedy pro všechna u, v E R3 platit (u, v) = ((f){u),(f){v)) uT ■ A ■ v = (G ■ u)T ■ B ■ (G ■ v) = uT ■ (GT ■ B ■ G) ■ v Volme např. matici druhého skalárního součinu jednotkovou a po patřičném vynásobení dostáváme matici '201 .4=1 0 2 1 1 1 2 (Ověřte ještě axiomy skalárního součinu.) 6. SYMETRICKÉ MATICE A METRICKÁ KLASIFIKACE KUŽELOSEČEK 1. A, 2. A, B, = Ci = 5 0 0 0 4 0 ' 0 2 3 0 0 10 7 0 N 0 2 , E1 Q' = a = ( 8 0 0 0 \ 0 0 0 0 0 0 0 0 V o o o o y T -A. ViV [VE _^\T T 2 T / 1 o o o \ 0 10 0 0 0 3 0 V 0 0 0 3 ) Výsledky cvičení D1 El F! G1 25 0 0 0 -3 0 0 0 -50 2 0 0 N \ 0 0 0 0 0 o, / 3 0 0 N 0 3 0 0 0 0 j / 4 "5' o,§)r,(o,i,o)T,(f,o,f) a 1^2' V? 0)t'(ts' (0,0,1; T #1 / 4 0 0 o\ 0 2 0 0 0 0 0 0 \0 0 0 oj f -25 0 0 0 25 0 0 0 -25 l 0 0 0 a = (0,0,1, of, (o,o,o,i)T(^,o,o)r,(^, o \ o o 25 J a (-|,|,o, o)T,(|,|,o,o)T (0,0,-14) 3. (a) hyperbola, střed S = (3, — 4)T, osy ei = ( 1 2 >/5' VŠ kanonická rovnice: tt — ^ y Jo ,e2 (b) parabola, střed S = (0, — 1)T, osy ei = ( 10' T e2 2 1 >/5' VŠ i= -5_ 10' ^/IÔ T kanonická rovnice: y no (c) 4. (a) (b) (c) (d) (e) (f) (g) (h) (i) 5. (a) rovnoběžky, střed S = (^, |)r, osy e\ kanonická rovnice: x2 = 2 hyperbola, kanonická rovnice: x2 2 elipsa, kanonická rovnice: (t2>7i) >e2 1 1 V2' V2 'Ml 16 1 9 'Ml 4 = 1 ,,2 1 hyperbola, kanonická rovnice: ^— |6 různoběžky, kanonická rovnice: x2 — 4y'2 = 0 prázdná množina, kanonická rovnice: x2 + 2y2 bod, kanonická rovnice: 2x2 + 3y2 = 0 parabola, kanonická rovnice: y2 — 2x = 0 rovnoběžky, kanonická rovnice: x2 = 1 prázdná množina, kanonická rovnice: y2 1 elipsa o poloosách délky a = 3, b 82 I. Sbírka úloh z lineární algebry a geometrie 12 2 elipsa o poloosách délky a = 3, b = 2 hyperbola o poloosách délky a = 2, b hyperbola o poloosách délky a = 5, b parabola s parametrem p = 3 parabola s parametrem p = 3 parabola s parametrem p = \/2 parabola s parametrem p ■ hyperbola, délky poloos: a = \/2, b = \/2, střed: S = (0, 0)T elipsa, délky poloos: a = 4, b = 2, střed: S = (0, 0)r parabola, parametr: p = 1, vrchol: V různoběžky, střed: S = (2, — 3)T elipsa, délky poloos: a = 2, b = \/2, střed: S = (0, 0)T elipsa, délky poloos: a = 2, b = 1, střed: S = (0, 0)T hyperbola, délky poloos: a = 1, b = 1, střed: S = (0, 0)T 4 ' 4 5. a ^ 0 2\/5 4V5 \/5 15 ' 15 ' 3 2 2\T ' 3 ' 3 / 9. a (0,0,1) ,0 ' (v/5' 7. JORDÁNŮV KANONICKY TVAR 1. J A D 0 1 0 o o o J< c -2 0 0 0 1 0 0 0 1 / 0 1 0 0 \ 0 0 0 0 0 0 0 1 \ 0 0 0 0 ) 2. ~Báze, ve které má matice lineárního operátoru Jordánův kanonický tvar, není dána jednoznačně. Báze uvedená v řešení tohoto příkladu je tedy pouze příkladem takové 2 1 0 \ báze.JA=\ 0 2 0 a = [(1,4, 3)T, (1, 0, 0)T, (3, 0,1)T] 0 0 2 / Výsledky cvičení 83 Jb = Jc = a Jd = ( 1 1 O O \ OlOO 0 0 11 \ O O O 1 j f 2 1 O O \ 0 2 0 0 0 0 2 0 V O O O 1 J [(i,-35-2r5(i,o,or,(i,o,ir] «=[(1,1,1, lf, (-1,0, O, Of, (1,1, O, 0)r, (O, 0,-1, 0): y = K"1' - !> -1» 0f> (2,1, O, 0)r, (1, O, O,-lf, (3, 6, 7, lf ] 3. J4 = 3 1 O 4=1030 0 0 3 4. J4 = J.7 = Jm = 1 1 o o 1 o 0 0-1 / 2 1 0 0 \ Jb 0 2 0 0 0 0 2 1 ^ 0 0 0 2/ f 1 0 0 0 \ Jc = o -2 O 0 1 -2 y O -2 O O O O -2 O O 0 1 \ o o V o (2 1 O 2 O O V o o /-l o o o 1 o -1 o o o o o o \ o o 2 1 o 2 y 1 1 -1 O O Jt /l o o v o -2 o o o o o o -2 O -1 o o \ 0 1 -2/ 0 v o o o -2 y o o o \ 2 0 0 O 2 1 0 o 2 y 1 O O \ 1 1 o 0 0 10 \ o o o i y 5. Nebereme-li v úvahu pořadí Jordánových buněk, je Jordánových kanonických tvarů celkem 7. (1 buňka - 5x5, 2 buňky - lxl a 4x4, nebo 2x2 a 3x3, 3 buňky - lxl, lxl a 3x3, nebo 1x1,2x2 a 2x2, 4 buňky - lxl, lxl, lxl, 2x2, 5 buněk) J, o ( i o O O \ 0 110 0 0 11 V o o o i y \ o 0 1 -i y o 0 1 -1 / I. Sbírka úloh z lineární algebry a geometrie Nebereme-li v úvahu pořadí Jordánových buněk, je Jordánových kanonických tvarů celkem 21.