‹#›
PRINCIPY
PRÁVNÍHO MYŠLENÍ
 PRÁVNÍ A PRÁVNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

‹#›
2
nSnímky slouží k orientaci posluchačů přednášek
na k činění si poznámek.
n   Nenahrazují přednášky, učebnice ani cvičebnice.
n
n
n
n
n
n
n
nverze 1.2 (2007)
n© Ivo Telec, 2007

‹#›
3

n„Učitele kanonických knih snadno potkáš,
n učitele života potkáš ztěží.“
n
n   Kronika C’-č’ tchung-ťien od S’-ma Kuana
n   (1017 – 1086). Lexikon čínského mudrosloví.
n    Praha 1999, s. 331. Překl. Hejzlarových.

‹#›
4
n
j0397612

‹#›
5
TEMATICKÝ OBSAH
1.filozofie vzdělávání
2.právní průprava
3.východiska a cíle vzdělávání v právu
4.studijní programy a struktura
5.právně didaktické metody
6.vady právního a právnického vzdělávání

‹#›
6
FILOZOFIE VZDĚLÁVÁNÍ
ü   duchovní zrání prožitím dějů
ü   osobnostní vlastnosti výchovou
ü   rozumové znalosti výukou
ü   profesní návyky tréninkem
ü
nE   filozofie vzdělávání

‹#›
7
n   „lidská důstojnost vyžaduje, aby se šířily
n    kultura a vzdělání ke spravedlnosti, svobodě
n    a míru“
n
n    preambule Úmluvy, jíž se zřizuje Organisace Spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu (1945)
n(č. 196/47 Sb.)

‹#›
8
CO SE MÁ PRÁVNĚ UMĚT?
n
nò
nvzdělávací priorita:
n
v   vyřešit různé životní situace,
n       osobní nebo majetkové, z hlediska
n       spravedlivého uspořádání poměrů (práva)

‹#›
9
KDO TO MÁ UMĚT?
1.právník
2.právní laik (i právník):
a.   rozhodce (arbitr)
b.   prostředník (mediátor)
c.   insolvenční správce
d.   likvidátor právnické osoby
e.   správce dědictví
f.   jiný člověk, např. úředník - neprávník

‹#›
10
VÝZNAM PRÁVNÍHO MYŠLENÍ
n Právní filozofie
n
n Právní věda
n
n Právní a právnické vzdělávání

‹#›
11
PRÁVNÍ PRŮPRAVA
1.právní filozofie
Ø   cit spravedlnosti; životní hodnotový postoj
n          a etika právnických povolání
2.právní věda
Ø   metodika, topika, systematika
n         argumentace: logika a rétorika
3.právní a právnické vzdělání
Ø   odbornost a profesní zdatnost (um)
n

‹#›
12
JAK VZDĚLÁVAT V PRÁVU?
1.důraz na právní metodologii
n      a argumentační strukturu
n          r  pouze dogmatika abstraktních pojmů
n               a pouze legální definice
n
2.soustředění na právo hmotné
n          srv. komunitární právo hmotné
n          r   právo procesní (formální)
2.

‹#›
13
ï
3.soustředění na právo srovnávací
n
n          r  uzavírání jen na právo vnitrostátní
4.
Eobecně uznávané trvalé právní principy
Esvětově ustálená právní metodologie
n        r  detaily pomíjivých legálních úprav
n

‹#›
14
img182

‹#›
15
              VÝCHODISKA          ð
1.filozoficko-hodnotový (životní) základ
2.
2.účeloslovně-hodnotová právní věda
3.
3.obecná a právní metodologie

‹#›
16
VÝCHOVNĚ FILOZOFICKÝ CÍL
nSvětonázorové přesvědčení
1.životní vůbec
2.právní (o spravedlnosti),
n       založené na vědění o působení objektivních
n       přirozených zákonitostí a na jeho věcném
n       zkoumání
n          r  pouhá slepá víra v něco nebo někoho
nZměna přesvědčení, srv. a. z.
n
1.

‹#›
17
ï
nŽivotní zdatnost
n
Øprávní zdatnost jako dílčí výchovně filozofický cíl
n         =  schopnost obstát při nalézání
n             spravedlnosti a jejím uplatňování
n
n

‹#›
18
VZDĚLÁVACÍ CÍL
1.rozvoj vlastního ducha věcným
n      zkoumáním dějů a míry věcí;
n      prožíváním dobra spravedlnosti
Ø   poměr práva v lidském životě
Ø   spravedlnostní význam životní
n        situace konkrétního člověka
n

‹#›
19
ï
2.světový profesní standard právní zdatnosti
Ø  schopnosti a dovednosti (hlavní výsledek):
n        např. chápavost, argumentace, eristika,
n        metodika (technika), rétorika, přesvědčivost,
n        obhajitelnost, srozumitelnost, tvůrčí psaní,
n        vědecká rozprava (racionální diskurs)
nI
nprávní paměťové vědomosti
n(vedlejší výsledek)
n

‹#›
20
ï
3.ochrana před nadbytkem právních informací jejich vlastním výběrem
Øvyhledání a třídění právních informací (údajů)
Øochrana před zahlcením informacemi,
n     před „právně informačním smogem“
Øvýběr profesně významných informací
n

‹#›
21
n
j0299171

‹#›
22
ð     OSOBNOSTNÍ PROFIL
nVlastnosti:
1.spravedlivost
2.přirozenost
3.smysluplnost
4.svědomitost, srv. nejlepší vědomí a svědomí
5.věcnost, srv. vystižení podstatného
6.rozhodnost
7.nezávislost a nestrannost, srv. soudce

‹#›
23
ï
nSchopnosti:
1.vnímavost, srv. životní situaci
2.vcítěnost; srv. u osoby blízké
3.chápavost
4.schopnost metodického dosažení
n      odůvodněného a přezkoumatelného názoru
nNaučenosti:
1.dovednosti, např. právně tvůrčí psaní
2.znalosti, např. právně pojmové
n

‹#›
24
n„Die Schulen sollen nicht nur Wissen und Können
nvermitteln, sonderch auch Herz und Charakter bilden.“
n
n„Školy nemají zprostředkovat pouze vědění a znalosti,
nale obzvlášť mají zušlechťovat srdce a charakter.“
n
nčl. 131/1 Ústavy Svobodného státu Bavorsko (1946).

‹#›
25
TEORETICKÝ ZÁKLAD
1.světový a evropský výzkum práva
n      srv. evropský výzkumný prostor
2.vědecké poznatky světové právní vědy
3.formulace a obhájení vlastního názoru
n
n       r  mechanické učení se nazpaměť
n             bez pochopení podstaty a smyslu
n             práva

‹#›
26
OTEVŘENÝ PŘÍSTUP
KE VZDĚLÁVACÍ SLUŽBĚ
n Tradiční otevřenost vysokých škol
n     v českých zemích a Československu
n     do ak. roku 1948/1949
n
n Event. talentová přijímací zkouška
n    srv. Law School Admission Test (LSAT)

‹#›
27
PRÁVNICKÉ
STUDIJNÍ PROGRAMY
n Bakalářský studijní program
n    Právní základ nebo Právní specializace
n Magisterský studijní program
n    Právo a právní věda; navazující
n Doktorský studijní program
n    Teoretické právní vědy; navazující

‹#›
28
STRUKTURA
PRÁVNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ
nProstupnost:  3 + 2 + 3
n
1.tříletý studijní program Bc. Právní základ
n      „tvrdé jádro“ platného práva
2.dvouletý studijní program Mgr. Právo a právní věda
n       doplnění a rozvinutí + mimoprávní aplikace
3.tříletý studijní program Ph.D. Teoretické právní vědy
n
nSamostatnost: 2 - 3
1.dvou až tříletý studijní program Bc. Právní specializace

‹#›
29
PROGRAMY CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V PRÁVU
a.profesní (výkon povolání)
n       např. právo průmyslového vlastnictví
n
b.zájmové, např. U3V
n
i.v rámci akreditovaných studijních programů
ii.jiné
nE   osvědčení o absolvování studia účastníka
n          r   diplom studenta vysoké školy

‹#›
30
ï
n   „Insolvenční správce je povinen se soustavně
n    vzdělávat a prohlubovat své odborné znalosti
n    pro řádný výkon činnosti insolvenčního správce.“
n
n§ 23 z. č. 312/06 Sb.

‹#›
31
METODY PRÁVNĚ DIDAKTICKÉ
1.metoda řešení modelových situací,
n      (řešení fiktivního případu), (moot)
2.metoda případových studií,
n      řešení skutečného případu (case study)
3.právně klinická metoda
4.metoda procesní simulace (právnické divadlo), (moot court)
5.metoda odborných stáží
6.metoda právně tvůrčího psaní
7.doktrinárně paměťová metoda
8.

‹#›
32
KONTROLA A ODPOVĚDNOST
nKontrola
üvypracování klausurních právně situačních řešení    r   zkouška paměti
n
nOdpovědnost za vzdělávání
1.právní:
a.   soukromoprávní, zejm. pracovní
b.   veřejnoprávní, zejm. akademická
1.

‹#›
33
ï
2.morální za obecnou úroveň právní kultury a právnické, kupř. soudcovské, vzdělanosti
3.politická, srv. školskou a vědní politiku

‹#›
34
n
img205

‹#›
35
n
img218

‹#›
36
VADY PRÁVNÍHO
A PRÁVNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ
1. Chorobný (přepjatý) formalismus          L
a. upřednostnění formy práva
n       před jeho účelem a obsahem
n       např. důraz na procesní formalismus,
n       nežli na hmotněprávní argumentaci
n       o podstatě sporu a o jeho spravedlivém
n       vyřešení
n

‹#›
37
ï
b.upřednostnění pouhého slovního znění
n     (literárního vyjádření, textového sdělení)
n     právní normy před všestranným výkladem její podstaty a smyslu          L
n          =  záměna nosiče právní normy
n              za normu samu
n

‹#›
38
ï
Øprávní dogmatismus
n        =  uzavřená myšlenková soustava s předem
n            danou „kanonizovanou“ (mocensky
n            chtěnou) jedinou odpovědí
Øprávní pozitivismus
n        =  statické převyprávění politicko (mocensko)
n            volní právní normy bez ohledu na její
n            životní (přirozený) smysl pro lidi
Ø
n
Ø

‹#›
39
ï
Øprávní formalismus
n        =   např. posedlost formálně bezvadným
n             označením smluvních stran
n             či účastníků řízení bez ohledu na možný
n             jiný způsob ztotožnění osob
n             srv. město  r   městský úřad

‹#›
40
ï
v   Vadná právní výchova k otrocké víře
n       v nutnost poslušnosti státní moci za každou
n       cenu a v nutnost formální bezchybnosti
n       bez ohledu na podstatu a smysl spravedlnosti
n       (viz Malý).
v   Politická výchova studentů práva aj. oborů
n      v Československu 1948 – 1989

‹#›
41
ï
2.Didaktické vady metodické                          L
3.
n      např. záměna forem výuky,
n      nejasnost dosažení vzdělávacího cíle
n      z hlediska použitých metod
n
n

‹#›
42
n
IMG_4171

‹#›
43
LITERATURA VŠEOBECNÁ
nBrezinka, Filozofické základy výchovy. Praha 1996.
nDawson, Krize západní vzdělanosti. Praha 1992.2
nChlup, Pedagogika. Praha 1948.3
nPalouš, Čas výchovy. Praha 1991.2
nVízdal, Případová studie jako metoda výuky.
n   In: Humanitní vědy v období globalizace. Brno 2002.
n

‹#›
44
LITERATURA ZVLÁŠTNÍ
nBejček, K obsahovým otázkám právnického studia.
n   Práv. rádce, 1996/11.
nBobek, O (ne)reformovatelnosti studia práv v Čechách.
n   Práv. rozhl., 2005/10, 12, 14, 16.
nBystřina, K otázkám zlepšení vysokoškolské výchovy
n    právnických kádrů v SSSR a u nás. Právník, 1956, s.
n   139 an. Za novou socialistickou výchovu právníků. Právník, 1949, s. 428 an.
nCepl, Jaká společnost, taková práva. MF Dnes, 28. 5. 05,
n    příl.
nDohnal, Právní kliniky – vzdělávací model pro 21. století?
n    Práv. fórum, 2005/2.
nFiala, Týč (eds.), Výuka práva na počátku 21. století. Brno
n    1999.
n

‹#›
45
ï
nHajn, K přípravě právníků pro podnikovou sféru. Vysoká
n    škola, 1978/79/4. Poznámky k rozvoji právních
n    dovedností. Socialist. zákonn., 1982/8.
nHurdík, Ad: O didaktice českého občanského práva. Čas. pro práv. vědu a praxi, 1998/4.
nK reformě studia právnického. Hovorna. Právník, 1927, passim.
nKalab, Katedry, hlavní článek přestavby našich vysokých
n    škol. Právník, 1951, s. 193 an.
n
n

‹#›
46
ï
nKlokočka, Koncepce právnické fakulty v Brně. Právník,
n   1969, s. 684 an.
n
n
nKroupa (ed.), Aktuální problémy vysokoškolského
n    právnického vzdělávání v České republice. Brno 1996.
nMachalová, Ohlas na to, co bylo jen něčím navíc. Čas.
n    pro práv. vědu a praxi 1999/2.
nMalý, Poznámky ke stavu studia na právnické fakultě
n    a potřebě jeho reformy. Právník 2003/7.
n
n

‹#›
47
ï
nPatakyová et al., Itinerár budúceho právnika - profesionála.
n   Bratislava 2004.
nPavlíček, Koncepce reformy vzdělávání na Právnické
n   fakultě Univerzity Karlovy ve společenských
n   souvislostech. Právník 1991/2.
nPosluch (ed.), Právna kultúra a význam právnického
n   vzdelávania na Slovensku. Bratislava 2002.
nSalyková, Koncepce vysokoškolského právního vzdělání. [Diplomová práce.] Praha: Univ. Karlova
2004.

‹#›
48
ï
nStaša, Vysokoškolské vzdělávání jako předmět činnosti právnických osob soukromého práva. Právo a
podnik., 1999/2.
nRáth, Slávnostná reč profesora Dr. Augustína Rátha.
n    In: Právníci na Univerzite Komenského v Bratislave.
n    Bratislava 1996.
nSchorm, Právnická fakulta Burgundské univerzity v Dijonu.
n    Práv. praxe,1993/10.
n
n

‹#›
49
ï
nTelec, Jak studovat právo a uchovat si zdraví?
n    Univerzit. nov., 2001/11. Ještě o didaktice českého
n    občanského práva. Čas. pro práv. vědu a praxi 1999/1.
n    O didaktice českého občanského práva. Čas. pro práv.
n    vědu a praxi, 1998/1.
nTomsa, O filosofické výchově právníka. Bratislava, 1927,
n    s. 394 an.
nTýč, Právnické studium: potřeba dalších změn. Čas.
n    pro práv. vědu a praxi 1994/6.
nZitta, Úvahy o novém studijním řádu právnického diplomového studia v Rakousku. Praha 1996.
n
n
n

‹#›
50
n
n
n%

‹#›
51
n
n
n
n
n
n
n
nFoto:
nSloní ostrov, Siamský záliv, Thajsko 2549 (2006)