6 Nabídka na trhu výrobků a služeb 1. Náklady firmy 2. Příjmy a zisk firmy 3. Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu 4. Nabídka firmy V ekonomii se rozlišují tři časové horizonty, ve vztahu k možnostem rozšiřování výroby: · velmi krátké období, v němž výrobce není schopen rozšířit nabídku produkce · krátké období, v němž výrobci jsou schopni zvyšovat objem produkce tím, že uvádějí do chodu existující nevyužité výrobní kapacity, tzn., že rozsah reakce je omezený. · dlouhé období, ve kterém je možno zvyšovat objem produkce cestou zavádění nových výrobních kapacit. 1. Náklady firmy K výrobě produkce, kterou firma dodává na trh, nakupuje firma výrobní faktory, za které platí. Firmě vznikají náklady. Náklady rozumíme peněžní výdaje spojené s výrobou a realizací tržní produkce. · náklady samy o sobě jsou sice důležité, ale ekonomický význam získávají především tehdy, když je porovnáme s příjmy. · ne všechny složky nákladů jsou stejně významné pro rozhodování, neboť mají rozdílnou dynamiku vývoje ve vztahu k množství produkce. · Navíc, jak brzy uvidíme, při analýze nákladů musíme pečlivě přihlížet k délce časového období v němž náklady zkoumáme. V obecné ekonomické teorii dělíme náklady do dvou skupin: § fixní náklady (FC) § variabilní náklady (VC) Fixní náklady zahrnují takové nákladové položky, které se s rozsahem výroby nemění. V krátkém období není možno fixní náklady změnit. Tyto náklady firma uhrazuje i při nulovém rozsahu výroby (např. náklady na údržbu stavebních a strojích zařízení). Variabilní náklady s rostoucím objemem výroby vzrůstají Součtem variabilních a fixních nákladů získáme tzv. celkové náklady (TC). Celkové náklady a jejich složky náklady TC VC FC 0 Q V rozhodování firmy hrají důležitou roli náklady na jednotku produkce, tzv. průměrné (jednicové) náklady ‑ AC. Jejich velikost je závislá na celkových nákladech a objemu produkce, tedy: TC AC = ------------ Q Vzhledem k vymezení celkových nákladů můžeme i u průměrných nákladů rozlišovat jejich fixní složku (AFC) a variabilní složku (AVC). Křivka průměrných fixních nákladů klesá s rozšiřováním výroby. Průměrné variabilní náklady nejdříve klesají a od určitého rozsahu produkce rostou. Obdobnou vývojovou tendenci mají i průměrné náklady jako celek. Čím je jejich vývoj vyvolán? Mezními náklady (MC) rozumíme dodatečné náklady vyvolané zvýšením objemu produkce o jednotku. § MC vyjadřují, co stojí další jednotka produkce. § MC vyjadřují Δ krátkodobých TC § MC = DTC / DQ Mezní náklady jsou přírůstkovou veličinou a v krátkém období se prosazuje tendence k jejich růstu (viz zákon klesajících výnosů a mezního produktu). Mezní náklady n-té jednotky produkce vypočítáme jako přírůstek celkových nákladů: MC[n] = TC[n] - TC[n - 1] Jejich grafickým vyjádřením je křivka nejdříve klesající a poté rostoucí. Jestliže mezní náklady nejdříve klesají a poté rostou, pak rostoucí křivka celkových nákladů mění svůj sklon. Vztah mezi náklady si ilustrujeme pomocí následující tabulky: Q MC FC VC TC AC 0 10 10 1 10 10 10 20 20 2 8 10 18 28 14 3 10 10 28 38 12,7 4 12 10 40 50 12,5 5 14 10 54 64 12,8 6 16 10 70 80 13,3 V tabulce je zachycen vztah mezi mezními a průměrnými náklady, který plyne ze způsobu definice průměrných nákladů. Mezní náklady ovlivňují vývoj variabilních i celkových nákladů. Tím se jejich vliv projevuje i do nákladů průměrných, jejichž pokles se růstem mezních nákladů postupně zpomaluje, je zastaven a křivka průměrných nákladů získává růstovou tendenci. Přitom platí, že křivka mezních nákladů protíná křivku průměrných nákladů v jejím minimu. Vztah průměrných a mezních nákladů MC náklady AC 0 Q[m] Q R je‑li rozsah výroby Q[1 ]<[ ]Q[m,][ ]může firma svoji produkci zvyšovat a její výroba se zlevňuje (AC klesají). R bude-li firma vyrábět větší množství produkce Q[2], rychlý růst mezních nákladů již výrobu zdražuje. R u m‑té jednotky produkce jsou mezní a průměrný náklad shodné, u každé další jednotky platí, že její mezní náklad je vyšší než jsou průměrné náklady. Může vůbec firma vyrábět efektivně větší množství produkce než je Q[m]? - jak se změní nákladové křivky s přechodem do dlouhého období. - Investiční aktivita umožňuje udržet, případně snížit mezní náklady, které by při využívání stávajících kapacit neúměrně vzrostly. - Nové investice znamenají přechod k novým, směrem doprava posunutým křivkám mezních a průměrných nákladů. Nákladové křivky v našich grafech mají platnost pro krátké období. R Z dlouhodobého hlediska dochází k jejich posouvání, které vyjadřuje možnost vyrábět vyšší množství produkce s nižšími náklady. R Zdokonalení jsou pro danou úroveň techniky konečná, existuje hranice zdokonalení, optimum, po jehož překročení již není možné dosahovat růstu výkonu a snižování průměrných nákladů současně. R Existuje obalová křivka, která představuje průměrné náklady z hlediska dlouhého období AC[L]. Svá rozhodnutí o rozsahu výroby firma nevyvozuje z poměřování samotných nákladů, ale vždy ve vztahu k příjmům. Jak uvidíme, není pro firmu významné to množství produkce, při kterém jsou minimalizovány náklady na jednotku produkce (minimální AC). Těmito náklady není zaručen nejvyšší zisk. 2. Příjmy a zisk firmy Za realizované zboží a služby pobírá firma příjem. Celkový příjem (TR) jsou veškeré peněžní příjmy (tržby), které firma získá za realizovanou produkci. Tedy TR = P x Q kde P je cena jednotky produkce a Q je objem realizovaného množství. Pokud se cena nemění, pak celkový příjem roste s rostoucím objemem realizované produkce. Na reálném trhu se mění: R ceny (vlivem vztahu S a D) R množství realizované produkce, Þ křivku celkového příjmu, ani její trend, nemůžeme jednoznačně popsat. Þ pro každý objem realizované produkce a příslušné tržní ceny můžeme vyjádřit rozdíl mezi celkovým příjmem a celkovými náklady - zisk = (TR – TC pokud je rozdíl kladný). Vymezení je jednoznačné, ale rozlišujeme dvojí pojetí zisku, jedná se o důsledek možnosti interpretovat dvojím způsobem náklady. À účetní zisk - zachycuje pohled podnikatele vycházejícího z nákladů evidovaných v účetních knihách (tzv. explicitní náklady). R položky, které podnikatel skutečně vynaložil v peněžní formě (nákup strojů, zařízení, surovin, energie, mzdy aj.). Á ekonomie pracuje s koncepcí tzv. čistého ekonomického zisku. R vychází z poznání, že podnikatel může vynakládat ve skutečnosti náklady vyšší, - v souvislosti s používáním výrobních faktorů, které jsou v jeho vlastnictví a za které neplatí. R jedná se o možnost alternativního využití výrobních faktorů, které jsou ve vlastnictví podnikatele. Hovoříme o implicitních nákladech alternativního použití výrobních faktorů. Velikost čistého zisku je dána rozdílem mezi účetním ziskem a implicitními náklady. Zisk není možno realizovat při libovolném množství realizované produkce. Vztah příjmů a nákladů TR TC TC TR Čárový popisek 3 (bez ohraničení): zisk 0 Q Jestliže firma usiluje o maximalizaci zisku, orientuje se její rozhodování na tu kombinaci množství produkce a ceny, při které je zisk maximální. K tomu firma nevystačí s celkovými příjmy. Vyšší vypovídací schopnost mají příjmy průměrné a mezní. Průměrný příjem (AR) je možno odvodit z celkového příjmu vydělením množstvím realizované produkce, tedy: AR = TR / Q Mezní příjem (MR) je přírůstkem celkového příjmu (tržby) dosaženým realizací dodatečné jednotky produkce. MR [n] = TR [n] - TR [n - 1] MR = D TR / DQ 3. Postavení firmy v podmínkách dokonalé konkurence Základní charakteristikou dokonale konkurenčního trhu je: § jednotlivá firma nemůže ovlivnit celkovou tržní nabídku Þ tedy ani tržní situaci. § Cena je vůči firmě objektivní (její výše se nemění s množstvím produkce, které firma dodává na trh. TZN: poptávka po produkci firmy je dokonale pružná a platí: p = MR = AR Q p MR TR AR 1 3 3 3 3 2 3 3 6 3 3 3 3 9 3 4 3 3 12 3 - Rovnost MR = AR je důležitou vlastností dokonale konkurenčního trhu. Kdy dosáhne firma rovnováhy v uvedených podmínkách? Odpověď podle časového kontextu řešení: § Z hlediska krátkého období může firma měnit pouze variabilní vstupy. § Co platí pro MR a MC? § Dokud platí, že MR je větší než MC, pak zvyšováním rozsahu produkce vylepšuje vztah mezi TR a TC. Obr. 1.: Rovnováha firmy - bod vyrovnání P MC pE E p = MR 0 qE Q Bod E je bodem rovnováhy firmy. PROČ? Co vyjadřuje rovnost MR = MC? Co nerovnost? Je firma v E zisková? – čtení nákladů a příjmů R setrvá v této pozici? R bude vychýlena? Firma je na trhu jedním z mnoha producentů identické produkce. Posuzujeme-li otázku rovnováhy firmy z hlediska dlouhého období, pak platí: rovnováha firmy je závislá na rovnováze odvětví jako celku. Kdy je odvětví v rovnováze? – rovnováha dílčího trhu? firmy v odvětví jsou schopny uspokojit požadavky poptávky a nastala rovnováha tržní nabídky a tržní poptávky. Může se změnit D nebo S? Postavení všech výrobců je shodné v tom, že jsou závislí na vývoji tržní situace. Co charakterizuje odvětví? Vztah AR a AC je významný. Jestliže platí, že: AC > AR , potom nejméně schopní výrobci výrobu opustí. Jestliže však nastane situace, že: AC < AR potom ceny obsahují přebytek v podobě rozdílu AR ‑ AC, který je mimořádným ziskem. Jen tehdy, jsou‑li AC a AR vyrovnány, jsou vytvořeny předpoklady rovnováhy odvětví z hlediska dlouhodobého. To znamená, že podmínkou rovnováhy firmy v rámci odvětví (tedy z dlouhodobého hlediska) je rovnost: MC = MR = AR = AC = p Rovnováha firmy v rámci odvětví (rovnováha dlouhého období) P MC AC p MR,AR 0 Q firma dosahuje příjem, který zahrnuje následující složky: § úhradu vložených spotřebovaných prostředků (u kapitálových statků ve výši opotřebení) § důchody vynaloženým výrobním faktorům, tzn.: Ø mzdy jako odměny za vynaložený výrobní faktor práce, včetně výnosu práce podnikatele Ø úrok jako výnos použitého kapitálu Ø rentu jako důchod plynoucí z užití půdy Ø odměnu za podstoupené riziko podnikání a podnikatelskou aktivitu. 4. Nabídková křivka firmy § Jsme stále na dokonale konkurenčním trhu § firma bude volit takový rozsah výstupu, při kterém dojde k vyrovnání mezních nákladů a mezního příjmu (ceny), tento bod označujeme jako bod vyrovnání. § Co z toho plyne pro nabídku? § skutečnost signalizuje těsný vztah mezi křivkou mezních nákladů a nabídkovou křivkou firmy, který můžeme vyjádřit tak, že: pro dokonale konkurenční firmu je rostoucí křivka mezních nákladů ilustrací nabídkové křivky firmy. Jedná se skutečně o rostoucí část? § Celkové náklady firmy se skládají s variabilní a fixní složky. § Víme, že fixní náklady firma platí bez ohledu na rozsah výroby. § Variabilní složka nákladů představuje v rozhodovacím procesu firmy významnou hranici. Závěr: Cenou, při které se příjmy rovnají variabilním nákladům, je určen bod ukončení činnosti.