IB015 Neimperativní programování A zase ta REKURZE ... (Uživatelské typy, rekurzivně definované typy) Jiří Barnat Libor Škarvada Sekce Uživatelem definované typy IB015 Neimperativní programování – 05 str. 2/39 Riziko nepoužití uživatelem definovaných typů Pozorování Počítač veškerá data reprezentuje čísly. Programátoři jej dobrovolně, či nedobrovolně napodobují. Riziko Mnohdy číselná reprezentace různých hodnot není přímočará a tedy umožňuje nechtěné zadání neplatných hodnot. Neplatné hodnoty mohou vzniknout i neopatrnou aplikací číselných operací. Použití neplatných hodnot může být nebezpečné. IB015 Neimperativní programování – 05 str. 3/39 Riziko nepoužití uživatelem definovaných typů – příklad Příklad Chceme reprezentovat den v týdnu a definovat funkce pracující s touto reprezentací. Možné číselné kódování, je následující: pondělí = 1, úterý = 2, ..., neděle = 7 Funkce zitra (s chybou) a funkce je_pondeli : zitra :: Int -> Int zitra x = x+1 – nesprávně i (x+1) ‘mod‘ 7 je_pondeli :: Int -> Bool je_pondeli x = if (x==1) then True else False Chyba ve výpočtu je_pondeli 8 False je_pondeli (zitra 7) ... False IB015 Neimperativní programování – 05 str. 4/39 Uživatelem definované typy Definice typů V Haskellu pomocí klíčového slova data . Obecná šáblona: data Název_typu = Datové_konstruktory Jednotlivé datové konstruktory se oddělují znakem | Syntaktické omezení Haskellu: nově definovaný typ i datové konstruktory musí začínat velkým písmenem. Příklad Dny v týdnu lze definovat jako nový typ, který má 7 hodnot. data Dny = Po | Ut | St | Ct | Pa | So | Ne Hodnoty jsou definovány výčtem. Jsou použity nulární datové konstruktory – konstanty. IB015 Neimperativní programování – 05 str. 5/39 Definice n-árních datových konstruktorů Uživatelem definované Obecná šablona pro n-ární datový konstruktor: Jméno Typ1 ... Typn Příklad typu s ternárním datovým konstruktorem: data Barva = RGB Int Int Int Hodnoty typu Barva: RGB 42 42 42 RGB 12 (-23) 45 Částečná aplikace datového konstruktoru RGB :: Int -> Int -> Int -> Barva RGB 23 :: Int -> Int -> Barva RGB 23 23 :: Int -> Barva RGB 23 23 23 :: Barva IB015 Neimperativní programování – 05 str. 6/39 Typové konstruktory Typové konstanty Definicí dle šablony: data Název_typu = Datové_konstruktory zavádíme nový typ s označením Název_typu. Název_typu je nulární typový konstruktor, typová konstanta. N-ární typové konstruktory Typové konstruktory jako například -> nebo [] nedefinují typ, pouze předpis jak nový typ vyrobit. Tvorba typu Každá typová konstanta definuje typ. Typ získám také úplnou aplikací n-árních typových konstruktorů na již definované typy. (->) Dny Bool = Dny -> Bool [] Dny = [Dny] (->) (Dny -> Bool) [Dny] = (Dny -> Bool) -> [Dny] IB015 Neimperativní programování – 05 str. 7/39 Hodnoty a typy Tvorba nových hodnot Aplikace datových konstruktorů vytváří nové hodnoty. Tvorba nových typů Aplikace typových konstruktorů vytváří nové typy. Uspořádané n-tice a seznamy Používá se stejné označení pro typové i datové konstruktory! ’a’ :: Char [(’a’,’a’),(’a’,’a’)] :: [(Char,Char)] – datové [(’a’,’a’), (’a’,’a’)] :: [(Char,Char)] – typové IB015 Neimperativní programování – 05 str. 8/39 Definice polymorfních typových konstruktorů Polymorfní typové konstruktory Seznam prvků typu a , strom hodnot typu a , ... Definice polymorfních typových konstruktorů Definice s využitím typových proměnných: data Název_typu a1 ... an = ... Typové proměnné lze použít pro definici datových konstruktorů. Kompletní obecná šablona data Tcons a1 ... an = Dcons1 typ(1,1) typ(1,2) ... typ(1,arita1) ... Dconsm typ(m,1) typ(m,2) ... typ(m,aritam) IB015 Neimperativní programování – 05 str. 9/39 Typový konstruktor Maybe Maybe Předdefinovaný unární polymorfní typový konstruktor. data Maybe a = Nothing | Just a Zamýšlené použití pro funkce, jejichž hodnota může být nedefinována. Příklad Chceme ošetřit dělení nulou, definujeme novou funkci deleni deleni :: Fractional a => a -> a -> Maybe a deleni x y = if (y==0) then Nothing else Just (x/y) Jaký je výsledek aplikace deleni na argumenty 32 a 8 ? IB015 Neimperativní programování – 05 str. 10/39 Typový konstruktor Maybe Maybe Předdefinovaný unární polymorfní typový konstruktor. data Maybe a = Nothing | Just a Zamýšlené použití pro funkce, jejichž hodnota může být nedefinována. Příklad Chceme ošetřit dělení nulou, definujeme novou funkci deleni deleni :: Fractional a => a -> a -> Maybe a deleni x y = if (y==0) then Nothing else Just (x/y) Jaký je výsledek aplikace deleni na argumenty 32 a 8 ? Just 4.0 Proč je následující definice špatně? deleni x y = if (y==0) then Nothing else (x/y) IB015 Neimperativní programování – 05 str. 10/39 Sekce Jiný pohled na rekurzivní funkce IB015 Neimperativní programování – 05 str. 11/39 Rekurze připomenutí Rekurze Definice funkce, nebo datové struktury, s využitím sebe sama. Příklad Funkce length , která při aplikaci na seznam vrací jeho délku, je definovaná rekurzivně: length :: [a] -> Integer length [] = 0 length (_:s) = 1 + length s IB015 Neimperativní programování – 05 str. 12/39 Rekurze a zacyklení výpočtu Zacyklení výpočtu Ne každé použití definovaného objektu na pravé straně definice je smysluplné. Nesprávné použití může vést k nekonečnému vyhodnocování, které nemá žádný efekt – výpočet cyklí. Příklad Nesprávné použití rekurze ve funkci length’ : length’ :: [a] -> Integer length’ [] = 0 length’ x = length’ x Při aplikaci length’ na neprázdný seznam výpočet cyklí. Chybu neodhalí typová kontrola, definice je typově správně. IB015 Neimperativní programování – 05 str. 13/39 Kruh versus spirála Pozorování Rekurze se někdy představuje jako definice kruhem. Lépe je však představit si rekurzi jako spirálu. Při výpočtu rekurzivního výrazu, který necyklí, se výpočet pohybuje "po spirále"a nevyhnutelně spěje k jejímu konci. Demonstrace length [4,3,2,1] = 1 + length [3,2,1] = 1 + 1 + length [2,1] = 1 + 1 + 1 + length [1] = 1 + 1 + 1 + 1 + length [] = 1 + 1 + 1 + 1 + 0 = 4 IB015 Neimperativní programování – 05 str. 14/39 Kruh versus spirála Pozorování Rekurze se někdy představuje jako definice kruhem. Lépe je však představit si rekurzi jako spirálu. Při výpočtu rekurzivního výrazu, který necyklí, se výpočet pohybuje "po spirále"a nevyhnutelně spěje k jejímu konci. Demonstrace length [4,3,2,1] = 1 + length [3,2,1] = 1 + 1 + length [2,1] = 1 + 1 + 1 + length [1] = 1 + 1 + 1 + 1 + length [] = 1 + 1 + 1 + 1 + 0 = 4 IB015 Neimperativní programování – 05 str. 14/39 Kruh versus spirála Pozorování Rekurze se někdy představuje jako definice kruhem. Lépe je však představit si rekurzi jako spirálu. Při výpočtu rekurzivního výrazu, který necyklí, se výpočet pohybuje "po spirále"a nevyhnutelně spěje k jejímu konci. Demonstrace length [4,3,2,1] = 1 + length [3,2,1] = 1 + 1 + length [2,1] = 1 + 1 + 1 + length [1] = 1 + 1 + 1 + 1 + length [] = 1 + 1 + 1 + 1 + 0 = 4 IB015 Neimperativní programování – 05 str. 14/39 Kruh versus spirála Pozorování Rekurze se někdy představuje jako definice kruhem. Lépe je však představit si rekurzi jako spirálu. Při výpočtu rekurzivního výrazu, který necyklí, se výpočet pohybuje "po spirále"a nevyhnutelně spěje k jejímu konci. Demonstrace length [4,3,2,1] = 1 + length [3,2,1] = 1 + 1 + length [2,1] = 1 + 1 + 1 + length [1] = 1 + 1 + 1 + 1 + length [] = 1 + 1 + 1 + 1 + 0 = 4 IB015 Neimperativní programování – 05 str. 14/39 Kruh versus spirála Pozorování Rekurze se někdy představuje jako definice kruhem. Lépe je však představit si rekurzi jako spirálu. Při výpočtu rekurzivního výrazu, který necyklí, se výpočet pohybuje "po spirále"a nevyhnutelně spěje k jejímu konci. Demonstrace length [4,3,2,1] = 1 + length [3,2,1] = 1 + 1 + length [2,1] = 1 + 1 + 1 + length [1] = 1 + 1 + 1 + 1 + length [] = 1 + 1 + 1 + 1 + 0 = 4 IB015 Neimperativní programování – 05 str. 14/39 Kruh versus spirála Pozorování Rekurze se někdy představuje jako definice kruhem. Lépe je však představit si rekurzi jako spirálu. Při výpočtu rekurzivního výrazu, který necyklí, se výpočet pohybuje "po spirále"a nevyhnutelně spěje k jejímu konci. Demonstrace length [4,3,2,1] = 1 + length [3,2,1] = 1 + 1 + length [2,1] = 1 + 1 + 1 + length [1] = 1 + 1 + 1 + 1 + length [] = 1 + 1 + 1 + 1 + 0 = 4 IB015 Neimperativní programování – 05 str. 14/39 Kruh versus spirála Pozorování Rekurze se někdy představuje jako definice kruhem. Lépe je však představit si rekurzi jako spirálu. Při výpočtu rekurzivního výrazu, který necyklí, se výpočet pohybuje "po spirále"a nevyhnutelně spěje k jejímu konci. Demonstrace length [4,3,2,1] = 1 + length [3,2,1] = 1 + 1 + length [2,1] = 1 + 1 + 1 + length [1] = 1 + 1 + 1 + 1 + length [] = 1 + 1 + 1 + 1 + 0 = 4 IB015 Neimperativní programování – 05 str. 14/39 Kruh versus spirála Pozorování Rekurze se někdy představuje jako definice kruhem. Lépe je však představit si rekurzi jako spirálu. Při výpočtu rekurzivního výrazu, který necyklí, se výpočet pohybuje "po spirále"a nevyhnutelně spěje k jejímu konci. Demonstrace length [4,3,2,1] = 1 + length [3,2,1] = 1 + 1 + length [2,1] = 1 + 1 + 1 + length [1] = 1 + 1 + 1 + 1 + length [] = 1 + 1 + 1 + 1 + 0 = 4 IB015 Neimperativní programování – 05 str. 14/39 Kruh versus spirála Pozorování Rekurze se někdy představuje jako definice kruhem. Lépe je však představit si rekurzi jako spirálu. Při výpočtu rekurzivního výrazu, který necyklí, se výpočet pohybuje "po spirále"a nevyhnutelně spěje k jejímu konci. Demonstrace length [4,3,2,1] = 1 + length [3,2,1] = 1 + 1 + length [2,1] = 1 + 1 + 1 + length [1] = 1 + 1 + 1 + 1 + length [] = 1 + 1 + 1 + 1 + 0 = 4 IB015 Neimperativní programování – 05 str. 14/39 Kruh versus spirála Pozorování Rekurze se někdy představuje jako definice kruhem. Lépe je však představit si rekurzi jako spirálu. Při výpočtu rekurzivního výrazu, který necyklí, se výpočet pohybuje "po spirále"a nevyhnutelně spěje k jejímu konci. Demonstrace length [4,3,2,1] = 1 + length [3,2,1] = 1 + 1 + length [2,1] = 1 + 1 + 1 + length [1] = 1 + 1 + 1 + 1 + length [] = 1 + 1 + 1 + 1 + 0 = 4 IB015 Neimperativní programování – 05 str. 14/39 Rekurzivní definice funkcí Pozorování Uvědomění si toho, co udává vzdálenost od středu pomyslné spirály, je klíč k správnému použití rekurze. Rekurze ve funkci length Vzdálenost od středu odpovídá délce zbývající části seznamu. S každým dalším rekurzivním voláním funkce se seznam, který je argumentem funkce, zkracuje. Funkce length je tedy jednou nevyhnutelně volána pro prázdný seznam, což je volání, které rekurzi zastaví. IB015 Neimperativní programování – 05 str. 15/39 Definice rekurzivní funkce 2 části definice Při definici rekurzivní funkce je nutné si uvědomit, co je středem spirály, tj. kde se má výpočet rekurzivní funkce zastavit, a jak se k tomuto středu bude výpočet blížit. Příklad – 2 části definice funkce length Ukončení rekurzivního výpočtu (střed spirály) length [] = 0 Jedno rekurzivní volání (přiblížení se o "jednu otáčku") length (x:s) = 1 + length s Příklad – 2 části definice v jednom výrazu Obě části v jednom řádku definice f1 :: Integer -> Integer f1 x = if (odd x) then x else f1 (x ‘div‘ 2) IB015 Neimperativní programování – 05 str. 16/39 Poznámky za hranicí triviality 1/5 Rekurzivní funkce a větvení V případě, že se výpočet funkce větví, vzdálenost od středu pomyslné spirály musí klesat s každou větví. Musí existovat větev, která rekurzi ukončuje a je proveditelná, pokud jsme ve středu pomyslné spirály. f2 :: Integer -> Integer f2 x = if (x==0) then 0 – chyba, případ nemusí nastat else if (odd x) then f2 (x-2) else f2 (x-1) Funkce s nekonečnou rekurzí Teoreticky je možné použít rekurzi pro realizaci nekonečného cyklu. V praxi však toto řešení nemusí fungovat vzhledem k omezené velikosti paměti pro uchovávání návratových adres. IB015 Neimperativní programování – 05 str. 17/39 Poznámky za hranicí triviality 2/5 Vzdálenost od středu To, že pomyslná vzdálenost od středu klesá, nemusí nutně znamenat, že datová struktura, se kterou rekurzivní funkce pracuje, se zmenšuje. Příklad Je-li cílem algoritmu opakovaným dělením celku dosáhnout určitého počtu dílků, počet dílků při každém dělení roste. Vzdálenost od středu pomyslné spirály lze v tomto případě identifikovat jako počet dělení, které zbývá k dosažení cílového počtu. Všimněme si, že pokud se při každém kroku zdvojnásobí počet dílků, jejich počet roste vzhledem k počtu rekurzivních kroků exponenciálně. IB015 Neimperativní programování – 05 str. 18/39 Poznámky za hranicí triviality 3/5 Pozadí rekurze Struktura, podle níž se řídí rekurze, nemusí být spojena s úplným uspořádáním. Musí však být dobře založená (well-founded), což znamená, že v ní neexistuje nekonečně dlouhá klesající posloupnost prvků. Příklad Množina všech podmnožin dané množiny je pouze částečně uspořádána vzhledem k inkluzi, avšak postupné odebírání prvků z libovolné podmnožiny nevyhnutelně dospěje k prázdné množině. IB015 Neimperativní programování – 05 str. 19/39 Poznámky za hranicí triviality 4/5 Vnořená rekurze Rekurzivně volané funkce se mohou vnořovat. "Spirála spirál". IB015 Neimperativní programování – 05 str. 20/39 Poznámky za hranicí triviality 5/5 Rozeklaná spirála Spirála je v místě dosažení středu rozeklaná, tj. končí ve dvou a více bázových případech. IB015 Neimperativní programování – 05 str. 21/39 Poznámky za hranicí triviality 5/5 Rozeklaná spirála Spirála je v místě dosažení středu rozeklaná, tj. končí ve dvou a více bázových případech. IB015 Neimperativní programování – 05 str. 21/39 Příklad rekurzivní funkce s více bázovými případy Příklad Definujte funkci, která pro zadaný seznam vrátí seznam, který vznikne z původního seznamu vynecháním všech prvků na sudých pozicích. oddMembers [1,2,3,4,5,6,7,8] ∗ [1,3,5,7] oddMembers "Trol ej ej schomoula." ∗ "To je cool." Myšlenka a definice Rekurzivní volání zkracuje zadaný seznam vždy o dva prvky. Krajními případy jsou prázdný a jednoprvkový seznam. oddMembers :: [a] -> [a] oddMembers [] = [] oddMembers (x:[]) = [x] oddMembers (x:y:s) = x : oddMembers s IB015 Neimperativní programování – 05 str. 22/39 Sekce Rekurzivní datové struktury IB015 Neimperativní programování – 05 str. 23/39 Stejné principy rekurze Pozorování Pro definici rekurzivních datových struktur (hodnot rekurzivních typů) platí podobná pravidla jako pro definice rekurzivních funkcí. Opačný směr Vytváření hodnot rekurzivního datového typu probíhá od středu pomyslné spirály směrem ven. Rekurzivní datová struktura má základní (bázovou) hodnotu. Základní hodnota je rozvíjena rekurzivním pravidlem. IB015 Neimperativní programování – 05 str. 24/39 Seznam Klasický pohled na seznam Prázdná, konečná, případně nekonečná posloupnost prvků stejného typu. Rekurzivní pohled na seznam [] je seznam. ( a : seznam ) je seznam. Demonstrace [] [1] = 1 : [] [2,1] = 2 : [1] [3,2,1] = 3 : [2,1] [4,3,2,1] = 4 : [3,2,1] IB015 Neimperativní programování – 05 str. 25/39 Seznam Klasický pohled na seznam Prázdná, konečná, případně nekonečná posloupnost prvků stejného typu. Rekurzivní pohled na seznam [] je seznam. ( a : seznam ) je seznam. Demonstrace [] [1] = 1 : [] [2,1] = 2 : [1] [3,2,1] = 3 : [2,1] [4,3,2,1] = 4 : [3,2,1] IB015 Neimperativní programování – 05 str. 25/39 Seznam Klasický pohled na seznam Prázdná, konečná, případně nekonečná posloupnost prvků stejného typu. Rekurzivní pohled na seznam [] je seznam. ( a : seznam ) je seznam. Demonstrace [] [1] = 1 : [] [2,1] = 2 : [1] [3,2,1] = 3 : [2,1] [4,3,2,1] = 4 : [3,2,1] IB015 Neimperativní programování – 05 str. 25/39 Seznam Klasický pohled na seznam Prázdná, konečná, případně nekonečná posloupnost prvků stejného typu. Rekurzivní pohled na seznam [] je seznam. ( a : seznam ) je seznam. Demonstrace [] [1] = 1 : [] [2,1] = 2 : [1] [3,2,1] = 3 : [2,1] [4,3,2,1] = 4 : [3,2,1] IB015 Neimperativní programování – 05 str. 25/39 Seznam Klasický pohled na seznam Prázdná, konečná, případně nekonečná posloupnost prvků stejného typu. Rekurzivní pohled na seznam [] je seznam. ( a : seznam ) je seznam. Demonstrace [] [1] = 1 : [] [2,1] = 2 : [1] [3,2,1] = 3 : [2,1] [4,3,2,1] = 4 : [3,2,1] IB015 Neimperativní programování – 05 str. 25/39 Rekurzivní datové struktury Pozorování Rekurzivní nahlížení na seznam se může jevit jen jako mentální hříčka. Stromy jako rekurzivní datové struktury Mnoho problémů je přirozené řešit s využitím jiné rekurzivně definované datové struktury – binárního stromu. Nelineární rekurzivní datová struktura. IB015 Neimperativní programování – 05 str. 26/39 Binární stromy Rekurzivní definice binárního stromu Prázdný strom je binární strom Hodnota a k ní asociovaný levý a pravý binární strom je binární strom Příklad Graficky zadaný binární strom. E označujeme jako kořen stromu E, B a J jsou vnitřní vrcholy stromu D, G a W označujeme jako listy Levý a pravý binární strom asociovaný s danou hodnotou označujeme jako levý a pravý podstrom. Binární stromy asociované k hodnotám D, G, W a levý podstrom asociovaný s hodnotou B jsou prázdné stromy. E B D J G W IB015 Neimperativní programování – 05 str. 27/39 Binární stromy v Haskellu Definice datového typu BinTree a data BinTree a = Empty | Node a (BinTree a) (BinTree a) Příklady hodnot definovaného typu tc :: BinTree Char tc = Node ’e’ (Node ’i’ Empty (Node ’c’ Empty Empty)) (Node ’j’ (Node ’d’ Empty Empty) (Node ’r’ Empty Empty)) ’e’ ’i’ ’j’ ’c’ ’d’ ’r’ tn :: BinTree Int tn = Node 4 (Node 2 (Node 0 Empty Empty) (Node 3 Empty Empty)) (Node 7 Empty (Node 9 Empty Empty)) 4 2 7 0 3 9 IB015 Neimperativní programování – 05 str. 28/39 Funkce pro práci s rekurzivními datovými strukturami Problém Chceme definovat funkci, která při aplikaci na hodnotu typu BinTree Int zvýší o jedna všechny hodnoty uložené v uzlech stromu. Jak takovou funkci definovat? Výčtem hodnot nelze – možných hodnot je nekonečně mnoho. treeP1‘ :: Num a => BinTree a -> BinTree a treeP1‘ Empty = Empty treeP1‘ (Node x Empty Empty) = Node (x+1) Empty Empty ... Rekurzivně, rekurzi vedeme podle struktury stromu treeP1 :: Num a => BinTree a -> BinTree a treeP1 Empty = Empty treeP1 (Node x left right) = Node (x+1) (treeP1 left) (treeP1 right) IB015 Neimperativní programování – 05 str. 29/39 Funkce treezipwith 1/2 Popis funkce treezipwith Funkce treezipwith pomocí binární operace op vytvoří ze dvou stromů nový strom, jehož struktura bude průnikem obou stromů a v jehož uzlech budou výsledky aplikace operace op na hodnoty uzlů ze stejné pozice v obou stromech. IB015 Neimperativní programování – 05 str. 30/39 Funkce treezipwith 2/2 Definice funkce treezipwith treezipwith :: (a -> b -> c) -> BinTree a -> BinTree b -> BinTree c treezipwith op (Node v1 l1 r1) (Node v2 l2 r2) = Node (v1 ‘op‘ v2) (treezipwith op l1 l2) (treezipwith op r1 r2) treezipwith _ _ _ = Empty Příklad 2 5 7 7 9 45 2 3 1 4 6 0 4 0 6 3 8 5 *treezipwith (+) IB015 Neimperativní programování – 05 str. 31/39 Příklad: Stromová struktura bez fixní arity Pozorování V následujícím typu, nemá rekurzivní sestup pevnou aritu. Příklad data Policie = Hlidka (String,String) | Oddeleni [Policie] deriving Show h1 = Hlidka ("Pepa", "Emil") h2 = Hlidka ("Jason", "Drson") o1 = Oddeleni [h1, h2] jmena :: Policie -> [String] jmena (Hlidka (a,b)) = a:b:[] jmena (Oddeleni []) = [] jmena (Oddeleni (x:s)) = jmena x ++ jmena (Oddeleni s) IB015 Neimperativní programování – 05 str. 32/39 Sekce Dokazování rekurzivních programů IB015 Neimperativní programování – 05 str. 33/39 Dokazování správnosti programů Fakta Ověřování správnosti navržených algoritmů je součást práce programátora. Testování je nedokonalé. Správnost algoritmu můžeme prokázat například tím, že ji formálně (= s matematickou přesností) dokážeme. Důkaz korektnosti algoritmu Dokazujeme, že pokud výpočet algoritmu na platných vstupech skončí, tak algoritmus vrací korektní výsledek. O algoritmu, který má tuto vlastnost říkáme, že je částečně správný. Pokud je algoritmus částečně správný a dokážeme, že na platných vstupech svůj výpočet vždy skončí, pak říkáme, že algoritmus je úplně správný. IB015 Neimperativní programování – 05 str. 34/39 Rekurze a matematická indukce Pozorování Pro důkazy částečné správnosti i terminace rekurzivních funkcí se používá matematická indukce. Matematická indukce Matematická indukce je metoda dokazování tvrzení, která se používá, pokud chceme ukázat, že dané tvrzení platí pro všechny prvky dobře založené rekurzivně definované nekonečné posloupnosti. (Jako jsou například přirozená čísla.) Princip matematické indukce Ukážeme platnost tvrzení pro bázovou hodnotu. Ukážeme, že tvrzení se přenáší při aplikaci rekurzivního kroku. T(0) a T(i) ⇒ T(i+1) =⇒ T(0), T(1), T(2), . . . IB015 Neimperativní programování – 05 str. 35/39 Příklad Pozorování Klíčovým problémem při použití matematické indukce je identifikace toho, podle čeho má být indukce vedena. Napovědět může místo rekurzivního volání funkce, neboť rekurze a matematická indukce spolu úzce souvisí. Příklad Dokažte, že pro každá dvě přirozená čísla x a y taková, že x > 0 platí, že funkce fpow aplikovaná na argumenty x a y vrátí hodnotu xy . fpow :: Integer -> Integer -> Integer fpow x 0 = 1 fpow x y = x * fpow x (y-1) IB015 Neimperativní programování – 05 str. 36/39 Příklad Pozorování Klíčovým problémem při použití matematické indukce je identifikace toho, podle čeho má být indukce vedena. Napovědět může místo rekurzivního volání funkce, neboť rekurze a matematická indukce spolu úzce souvisí. Příklad Dokažte, že pro každá dvě přirozená čísla x a y taková, že x > 0 platí, že funkce fpow aplikovaná na argumenty x a y vrátí hodnotu xy . fpow :: Integer -> Integer -> Integer fpow x 0 = 1 fpow x y = x * fpow x (y-1) Důkaz povedeme indukcí vzhledem k hodnotě y. IB015 Neimperativní programování – 05 str. 36/39 Příklad – Bázový krok Bázový krok, T(0) Nechť y=0, a nechť x je libovolné. fpow x y se redukuje dle fpow x 0 = 1 na hodnotu 1 . x0 = 1, pro libovolné x. Tudíž pro y = 0 tvrzení platí. IB015 Neimperativní programování – 05 str. 37/39 Příklad – Indukční krok Indukční krok, T(i)=>T(i+1) Dokazujeme, že pokud tvrzení platí pro hodnotu i, pak tvrzení platí i pro hodnotu i + 1. Platnost tvrzení pro hodnotu i se označuje jako indukční předpoklad. Platnost tvrzení pro hodnotu i říká, že fpow x i ∗ xi pro libovolnou hodnotu x. fpow x (i+1) x * fpow x (i+1-1) x * fpow x i dleIP = x * xi xi+1 Ukázali jsme, že pokud tvrzení platí pro i, pak platí i pro i + 1. Z platnosti bázového kroku a vlastností matematické indukce plyne, že pro libovolnou hodnotu x tvrzení platí pro všechny hodnoty y. IB015 Neimperativní programování – 05 str. 38/39 Další příklady Věta 1 Jsou-li s, t dva konečné seznamy stejného typu a délek, pak length (s ++ t) = (length s) + (length t). Důkaz veden indukcí podle délky seznamu s. Věta 2 Pro každé tři seznamy s, t, u platí rovnost (s ++ t) ++ u = s ++ (t ++ u). Důkaz veden indukcí podle délky seznamu s. Věta 3 Pro každý seznam s a celé číslo m ≥ 0 platí take m s ++ drop m s = s. Důkaz veden indukcí podle m. IB015 Neimperativní programování – 05 str. 39/39