PRINCIPY PRÁVNÍHO MYŠLENÍ PRÁVNÍ A PRÁVNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ •2 nSnímky slouží k orientaci posluchačů přednášek na k činění si poznámek. n Nenahrazují přednášky, učebnice ani cvičebnice. n n n n n n n nverze 1.4 (2016) n© Ivo Telec, 2007 •3 n„Učitele kanonických knih snadno potkáš, n učitele života potkáš ztěží.“ n n Kronika C’-č’ tchung-ťien od S’-ma Kuana n (1017 – 1086). Lexikon čínského mudrosloví. n Praha 1999, s. 331. Překl. Hejzlarových. •4 n j0397612 •5 TEMATICKÝ OBSAH 1.filozofie vzdělávání 2.právní průprava 3.východiska a cíle vzdělávání v právu 4.studijní programy a struktura 5.právně didaktické metody 6.vady právního a právnického vzdělávání •6 FILOZOFIE VZDĚLÁVÁNÍ ü duchovní zrání prožitím dějů ü osobnostní vlastnosti výchovou ü rozumové znalosti výukou ü profesní návyky tréninkem ü nE filozofie vzdělávání •7 n „lidská důstojnost vyžaduje, aby se šířily n kultura a vzdělání ke spravedlnosti, svobodě n a míru“ n n preambule Úmluvy, jíž se zřizuje Organisace Spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu (1945) n(č. 196/47 Sb.) •8 CO SE MÁ PRÁVNĚ UMĚT? n nò nvzdělávací priorita: n v vyřešit různé životní situace, n osobní nebo majetkové, z hlediska n spravedlivého uspořádání poměrů (práva) •9 KDO TO MÁ UMĚT? 1.právník 2.právní laik (i právník): a. rozhodce (arbitr) obecný n (vyjma spotřebitelské spory) b. prostředník (mediátor) c. správce cizího majetku d. svěřenský správce e. insolvenční správce f. správce pozůstalosti g. likvidátor právnické osoby h. jiný člověk, např. úředník - neprávník •10 VÝZNAM PRÁVNÍHO MYŠLENÍ n Právní filozofie n n Právní věda n n Právní a právnické vzdělávání •11 PRÁVNÍ PRŮPRAVA 1.právní filozofie Ø cit spravedlnosti; životní hodnotový postoj n a morálka právnických povolání 2.právní věda Ø metodika, topika (pravděpodobnostní úseky), n systematika, argumentace: logika a rétorika 3.právní a právnické vzdělání Ø odbornost a profesní zdatnost (um) n •12 JAK VZDĚLÁVAT V PRÁVU? 1.důraz na právní metodologii n a argumentační strukturu n r pouze dogmatika abstraktních pojmů n a pouze legální definice n 2.soustředění na právo hmotné n srv. evropsko-unijní právo hmotné n r právo procesní (formální) 2. •13 ï 3.soustředění na právo srovnávací n n r uzavírání jen na právo vnitrostátní 4. Eobecně uznávané trvalé právní principy (hodnoty) Esvětově ustálená právní metodologie n r detaily pomíjivých legálních úprav n •14 img182 •15 VÝCHODISKA ð 1.filozoficko-hodnotový (životní) základ 2. 2.účeloslovně-hodnotová právní věda 3. 3.obecná a právní metodologie •16 VÝCHOVNĚ FILOZOFICKÝ CÍL nSvětonázorové přesvědčení 1. životní vůbec 2. právní (o spravedlnosti), n založené na vědění o působení objektivních n přirozených zákonitostí a na jeho věcném n zkoumání n r pouhá slepá víra v něco nebo někoho n např. v něčí názor, srv. názor vůdce nZměna přesvědčení, srv. a. z. n 1. •17 ï nŽivotní zdatnost n Øprávní zdatnost jako dílčí výchovně filozofický cíl n = schopnost obstát při nalézání n spravedlnosti a jejím uplatňování n n •18 VZDĚLÁVACÍ CÍL 1.rozvoj vlastního ducha věcným n zkoumáním dějů a míry věcí; n prožíváním dobra spravedlnosti Ø poměr práva v lidském životě Ø spravedlnostní význam životní n situace konkrétního člověka n •19 ï 2.světový profesní standard právní zdatnosti Ø schopnosti a dovednosti (hlavní výsledek): n např. chápavost, argumentace, eristika, n metodika (technika), rétorika, přesvědčivost, n obhajitelnost, srozumitelnost, tvůrčí psaní, n vědecká rozprava (racionální diskurs) nI nprávní paměťové vědomosti n(vedlejší výsledek) n •20 ï 3.ochrana před nadbytkem právních informací jejich vlastním výběrem Øvyhledání a třídění právních informací (údajů) Øochrana před zahlcením informacemi, n před „právně informačním smogem“ Øvýběr profesně významných informací n •21 n j0299171 •22 ð OSOBNOSTNÍ PROFIL nVlastnosti: 1. spravedlivost 2. přirozenost 3. smysluplnost 4. svědomitost, srv. nejlepší vědomí a svědomí 5. věcnost, srv. vystižení podstatného, odlišení n nepodstatného 6. rozhodnost 7. nezávislost a nestrannost, srv. soudce •23 ï nSchopnosti: 1. vnímavost, srv. životní situaci 2. vcítěnost; srv. u osoby blízké 3. chápavost 4. schopnost metodického dosažení n odůvodněného a přezkoumatelného názoru nNaučenosti: 1. dovednosti, např. právně tvůrčí psaní 2. znalosti, např. právně pojmové n •24 n„Die Schulen sollen nicht nur Wissen und Können nvermitteln, sonderch auch Herz und Charakter bilden.“ n n„Školy nemají zprostředkovat pouze vědění a znalosti, nale obzvlášť mají zušlechťovat srdce a charakter.“ n nčl. 131/1 Ústavy Svobodného státu Bavorsko (1946). •25 TEORETICKÝ ZÁKLAD 1.světový a evropský výzkum práva n srv. evropský výzkumný prostor 2.vědecké poznatky světové právní vědy 3.formulace a obhájení vlastního názoru n n r mechanické učení se nazpaměť n bez pochopení podstaty a smyslu n práva •26 OTEVŘENÝ PŘÍSTUP KE VZDĚLÁVACÍ SLUŽBĚ n Tradiční otevřenost vysokých škol n v českých zemích a Československu n do ak. roku 1948/1949 n n Event. talentová přijímací zkouška n srv. Law School Admission Test (LSAT) •27 PRÁVNICKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY n Bakalářský studijní program n Právní základ nebo Právní specializace n Magisterský studijní program n Právo a právní věda; navazující n Doktorský studijní program n Teoretické právní vědy; navazující •28 TEORETICKÁ STRUKTURA PRÁVNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ nProstupnost: 3 + 2 + 3 n 1.tříletý studijní program Bc. Právní základ n „tvrdé jádro“ platného práva 2.dvouletý studijní program Mgr. Právo a právní věda n doplnění a rozvinutí + mimoprávní aplikace 3.tříletý studijní program Ph.D. Teoretické právní vědy n nSamostatnost: 2 - 3 1.dvou až tříletý studijní program Bc. Právní specializace •29 PROGRAMY CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V PRÁVU a.profesní (výkon povolání) n např. právo průmyslového vlastnictví n b.zájmové, např. U3V n i.v rámci akreditovaných studijních programů ii.jiné nE osvědčení o absolvování studia účastníka n r diplom studenta vysoké školy •30 ï n „Insolvenční správce je povinen se soustavně n vzdělávat a prohlubovat své odborné znalosti n pro řádný výkon činnosti insolvenčního správce.“ n n§ 23 z. č. 312/06 Sb., o insolv. správcích •31 METODY PRÁVNĚ DIDAKTICKÉ 1.metoda řešení modelových situací, n (řešení fiktivního případu), (moot) 2.metoda případových studií, n řešení skutečného případu (case study) 3.právně klinická metoda 4.metoda procesní simulace (právnické divadlo), (moot court) 5.metoda odborných stáží 6.metoda právně tvůrčího psaní 7.doktrinárně paměťová metoda 8. •32 KONTROLA A ODPOVĚDNOST nKontrola üvypracování klausurních právně situačních řešení r zkouška paměti n nOdpovědnost za náležité vzdělávání 1.právní: a. soukromoprávní, zejm. pracovní b. veřejnoprávní, zejm. akademická 1. •33 ï 2.morální za obecnou úroveň právní kultury a právnické, kupř. soudcovské, vzdělanosti 3.politická, srv. školskou a vědní politiku •34 n img205 •35 n img218 •36 VADY PRÁVNÍHO A PRÁVNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 1. Chorobný (přepjatý) formalismus L a. upřednostnění formy práva n před jeho účelem a obsahem n např. důraz na procesní formalismus, n nežli na hmotněprávní argumentaci n o podstatě sporu a o jeho spravedlivém n vyřešení n •37 ï b.upřednostnění pouhého slovního znění n (odborně literárního vyjádření, textového n sdělení) právní normy před všestranným n výkladem její podstaty a smyslu L n = záměna nosiče právní normy n za normu samu n •38 ï Øprávní dogmatismus n = uzavřená myšlenková soustava s předem n danou „kanonizovanou“ (mocensky n chtěnou, žádoucí) odpovědí Øprávní pozitivismus n = statické převyprávění politicko (mocensko) n volní právní normy bez ohledu na její n životní (přirozený) smysl pro lidi Ø n Ø •39 ï Øprávní formalismus n = např. posedlost formálně bezvadným n označením smluvních stran n či účastníků řízení bez ohledu na možný n jiný způsob ztotožnění osob n srv. v civilním řízení město r městský úřad •40 ï v Vadná právní výchova k otrocké víře n v nutnost poslušnosti státní moci za každou n cenu a v nutnost formální bezchybnosti n bez ohledu na podstatu a smysl spravedlnosti n (viz Malý, 2003). v Politická výchova studentů práva aj. oborů n v Československu 1948 – 1989 n srv. též povinnou společensko-politickou n praxi vedle praxe odborné •41 ï 2.Didaktické vady metodické L 3. n např. záměna forem výuky, n nejasnost dosažení vzdělávacího cíle n z hlediska použitých metod n n •42 n IMG_4171 •43 LITERATURA VŠEOBECNÁ nBrezinka, Filozofické základy výchovy. Praha 1996. nDawson, Krize západní vzdělanosti. Praha 1992.2 nChlup, Pedagogika. Praha 1948.3 nPalouš, Čas výchovy. Praha 1991.2 nVízdal, Případová studie jako metoda výuky. n In: Humanitní vědy v období globalizace. Brno 2002. n •44 LITERATURA ZVLÁŠTNÍ nBejček, K obsahovým otázkám právnického studia. n Práv. rádce, 1996/11. nBobek, O (ne)reformovatelnosti studia práv v Čechách. n Práv. rozhl., 2005/10, 12, 14, 16. nBystřina, K otázkám zlepšení vysokoškolské výchovy n právnických kádrů v SSSR a u nás. Právník, 1956, s. n 139 an. Za novou socialistickou výchovu právníků. n Právník, 1949, s. 428 an. nCepl, Jaká společnost, taková práva. MF Dnes, 28. 5. 05, n příl. nDohnal, Právní kliniky – vzdělávací model pro 21. století? n Práv. fórum, 2005/2. nFiala, Týč (eds.), Výuka práva na počátku 21. století. Brno n 1999. n •45 ï nHajn, K přípravě právníků pro podnikovou sféru. Vysoká n škola, 1978/79/4. Poznámky k rozvoji právních n dovedností. Socialist. zákonn., 1982/8. nHurdík, Ad: O didaktice českého občanského práva. Čas. pro práv. vědu a praxi, 1998/4. nK reformě studia právnického. Hovorna. Právník, 1927, passim. nKalab, Katedry, hlavní článek přestavby našich vysokých n škol. Právník, 1951, s. 193 an. n n •46 ï nKlokočka, Koncepce právnické fakulty v Brně. Právník, n 1969, s. 684 an. n n nKroupa (ed.), Aktuální problémy vysokoškolského n právnického vzdělávání v České republice. Brno 1996. nMachalová, Ohlas na to, co bylo jen něčím navíc. Čas. n pro práv. vědu a praxi 1999/2. nMalý, Poznámky ke stavu studia na právnické fakultě n a potřebě jeho reformy. Právník 2003/7. n n •47 ï nPatakyová et al., Itinerár budúceho právnika - profesionála. n Bratislava 2004. nPavlíček, Koncepce reformy vzdělávání na Právnické n fakultě Univerzity Karlovy ve společenských n souvislostech. Právník 1991/2. nPosluch (ed.), Právna kultúra a význam právnického n vzdelávania na Slovensku. Bratislava 2002. nSalyková, Koncepce vysokoškolského právního vzdělání. [Diplomová práce.] Praha: Univ. Karlova 2004. •48 ï nStaša, Vysokoškolské vzdělávání jako předmět činnosti právnických osob soukromého práva. Právo a podnik., 1999/2. nRáth, Slávnostná reč profesora Dr. Augustína Rátha. n In: Právníci na Univerzite Komenského v Bratislave. n Bratislava 1996. nSchorm, Právnická fakulta Burgundské univerzity v Dijonu. n Práv. praxe,1993/10. n n •49 ï nTelec, Jak studovat právo a uchovat si zdraví? n Univerzit. nov., 2001/11. Ještě o didaktice českého n občanského práva. Čas. pro práv. vědu a praxi 1999/1. n O didaktice českého občanského práva. Čas. pro práv. n vědu a praxi, 1998/1. nTomsa, O filosofické výchově právníka. Bratislava, 1927, n s. 394 an. nTýč, Právnické studium: potřeba dalších změn. Čas. n pro práv. vědu a praxi 1994/6. nZitta, Úvahy o novém studijním řádu právnického diplomového studia v Rakousku. Praha 1996. n n n •50 n n n% •51 n n n n n n n nFoto: nSloní ostrov, Siamský záliv, Thajsko 2549 (2006)