Aplikační vrstva PB002: Základy informačních technologií Eva Hladká Slidy připravil: Eva Hladká a Tomáš Rebok Fakulta informatiky Masarykovy univerzity podzim 2011 Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 1 / 42 Struktura přednášky 1 Přehled 2 Úvod 3 Základní členění aplikací Komunikační modely – Client-Server vs. Peer-to-peer Přístup k informacím – Pull model vs. Push model Nároky na počítačovou síť – nízké vs. vysoké 4 Vybrané síťové aplikace Jmenná služba – DNS World Wide Web – HTTP Elektronická pošta – SMTP Přenos souborů – FTP Multimediální přenosy v datových sítích Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 2 / 42 Přehled Struktura přednášky 1 Přehled 2 Úvod 3 Základní členění aplikací Komunikační modely – Client-Server vs. Peer-to-peer Přístup k informacím – Pull model vs. Push model Nároky na počítačovou síť – nízké vs. vysoké 4 Vybrané síťové aplikace Jmenná služba – DNS World Wide Web – HTTP Elektronická pošta – SMTP Přenos souborů – FTP Multimediální přenosy v datových sítích Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 3 / 42 Přehled L7. Aplikační vrstva – Přehled Proč nestačí L4? z pohledu sítě stačí, z pohledu uživatele potřebujeme síťové aplikace Co nás nyní čeká. . . představení L7 základní členění aplikací vybrané síťové aplikace Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 4 / 42 Přehled L7 z pohledu sítě – kde se pohybujeme? aplikační programy – interface pro uživatele Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 5 / 42 Úvod Struktura přednášky 1 Přehled 2 Úvod 3 Základní členění aplikací Komunikační modely – Client-Server vs. Peer-to-peer Přístup k informacím – Pull model vs. Push model Nároky na počítačovou síť – nízké vs. vysoké 4 Vybrané síťové aplikace Jmenná služba – DNS World Wide Web – HTTP Elektronická pošta – SMTP Přenos souborů – FTP Multimediální přenosy v datových sítích Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 6 / 42 Úvod Úvod I. aplikační vrstva: poskytuje služby pro uživatele: aplikační programy (aplikace) specifické pro požadovaný účel např. elektronická pošta, WWW, DNS, atd. atd. aplikace = hlavní smysl existence počítačových sítí zahrnuje síťové aplikace/programy a aplikační protokoly aplikační protokoly (HTTP, SMTP, atd.) jsou součástí síťových aplikací (web, email) nejedná se o aplikace samotné protokoly definují formu komunikace mezi komunikujícími aplikacemi aplikační protokoly definují: typy zpráv, které si aplikace předávájí (request/response) syntaxi přenášených zpráv sémantiku přenášených zpráv (jednotlivých polí) pravidla, kdy a jak aplikace zprávy vysílají Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 7 / 42 Úvod Úvod II. Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 8 / 42 Základní členění aplikací Struktura přednášky 1 Přehled 2 Úvod 3 Základní členění aplikací Komunikační modely – Client-Server vs. Peer-to-peer Přístup k informacím – Pull model vs. Push model Nároky na počítačovou síť – nízké vs. vysoké 4 Vybrané síťové aplikace Jmenná služba – DNS World Wide Web – HTTP Elektronická pošta – SMTP Přenos souborů – FTP Multimediální přenosy v datových sítích Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 9 / 42 Základní členění aplikací Základní členění aplikací Dle využitého komunikačního modelu: Client-Server model Peer-to-peer model Dle přístupu k informacím: pull model push model Dle nároků na počítačovou síť: aplikace s nízkými nároky na přenosovou síť aplikace s vysokými nároky na přenosovou síť Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 10 / 42 Základní členění aplikací Komunikační modely – Client-Server vs. Peer-to-peer Komunikační modely – Client-Server vs. Peer-to-peer I. Client-Server Peer-to-peer komunikace iniciována klientem (klient = aplikační program ovládaný uživatelem) po ustavení komunikačního kanálu klient zasílá požadavky na server, ten mu odpovídá (mechanismus request-response) po ukončení komunikace je komunikační kanál uzavřen (centralizace zdrojů) valná většina aplikací v Internetu (WWW, FTP, DNS, SSH, . . . ) jednotliví klienti spolu komunikují přímo (uzly jsou si rovnocenné) každý uzel poskytuje své zdroje (výpočetní síla, úložná kapacita, atp.) ostatním uzlům každý uzel využívá zdrojů poskytovaných ostatními uzly (decentralizace zdrojů) např. sdílení souborů (Gnutella, G2, FastTrack), Skype, VoIP, atp. Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 11 / 42 Základní členění aplikací Komunikační modely – Client-Server vs. Peer-to-peer Komunikační modely – Client-Server vs. Peer-to-peer II. Client-Server Peer-to-peer Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 12 / 42 Základní členění aplikací Komunikační modely – Client-Server vs. Peer-to-peer Komunikační modely – Client-Server Tenký (Thin) vs. Tlustý (Fat) klient Tenký (Thin) klient aplikace, u nichž se na straně klienta vykonává minimum aplikační logiky (většina se vykonává na straně serveru) větší hardwarové nároky na stranu serveru a na komunikaci + jednodušší, menší nároky na HW (může tak být levnější) − menší škálovatelnost (příliš mnoho práce dělá server), většinou vyšší objemy přenášených dat, existence Single point of failure (server) příklad: vzdálené terminály Tlustý (Fat) klient přesný opak tenkého klienta – většina aplikační logiky se vykonává na straně klienta větší hardwarové i softwarové nároky na klienta + menší nároky na server (⇒ dobrá škálovatelnost), většinou nižší objem přenesených dat, možnost práce offline − komplexní provedení i instalace, značná spotřeba lokálních zdrojů (CPU, paměť, disk) příklad: Firefox Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 13 / 42 Základní členění aplikací Přístup k informacím – Pull model vs. Push model Přístup k informacím – Pull model vs. Push model Pull model Push model přenos dat iniciován klientem (forma požadavek-odpověď) např. webové prohlížeče vlastnosti: asymetrický datový tok rozmanité požadavky na propustnost přenos dat iniciován serverem automaticky na základě znalosti uživatelova profilu (požadavků) např. streaming multimedií (IPTV) vlastnosti: jednosměrný datový tok definované (a stálé) požadavky na propustnost (a zpoždění, jitter, atp.) Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 14 / 42 Základní členění aplikací Nároky na počítačovou síť – nízké vs. vysoké Nároky na počítačovou síť – nízké vs. vysoké Základní parametry sítě pohledem aplikací: ztrátovost (loss) – pravděpodobnost ztráty (poškození) přenášených dat propustnost (bandwidth) – objem přenesených dat za časovou jednotku časová omezení (timing) – zpoždění (delay) (doba nutná pro přenos dat po síti) a kolísání zpoždění (jitter) Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 15 / 42 Vybrané síťové aplikace Struktura přednášky 1 Přehled 2 Úvod 3 Základní členění aplikací Komunikační modely – Client-Server vs. Peer-to-peer Přístup k informacím – Pull model vs. Push model Nároky na počítačovou síť – nízké vs. vysoké 4 Vybrané síťové aplikace Jmenná služba – DNS World Wide Web – HTTP Elektronická pošta – SMTP Přenos souborů – FTP Multimediální přenosy v datových sítích Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 16 / 42 Vybrané síťové aplikace Vybrané síťové aplikace Jmenná služba – DNS World Wide Web – HTTP Elektronická pošta – SMTP Přenos souborů – FTP Multimediální přenosy – RTP, RTCP Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 17 / 42 Vybrané síťové aplikace Jmenná služba – DNS Jmenná služba – DNS Domain Name System (DNS) – služba pro překlad doménových jmen na IP adresy a zpět např. aisa.fi.muni.cz ↔ 147.251.48.1 V začátcích Internetu řešeno za pomocí tzv. host souborů soubory s dvojicemi doménové jméno, IP adresa neškálovatelné řešení s růstem Internetu nemožné mít tyto soubory (obsahující doménová jména celého Internetu) na každém uzlu navíc v nich vyhledávat, aktualizovat, . . . ⇒ Domain Name System (DNS) Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 18 / 42 Vybrané síťové aplikace Jmenná služba – DNS Jmenný prostor Jmenný prostor ≈ způsob pojmenování předmětných entit 2 základní varianty: plochý jmenný prostor – jména bez jakékoliv vnitřní struktury např. mujRouterDomaVBrne hlavní nevýhoda: nemožnost využití ve velkém systému (nutnost centrální kontroly pro zamezení duplicit) hierarchický jmenný prostor – jména s hierarchickou vnitřní strukturou jména sestávají z několika částí, každá s definovaným významem např. mujRouter.DomaVBrne.cz hlavní výhoda: možnost decentralizace správy (přidělování a kontroly) jmen (zodpovědnost vždy za určitou (pod)část doménového jména) Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 19 / 42 Vybrané síťové aplikace Jmenná služba – DNS Jmenný prostor Internetu I. Jmenný prostor Internetu – doménový jmenný prostor (Domain Name Space) varianta hierarchického uspořádání struktura „invertovaného stromu maximální počet úrovní = 128 Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 20 / 42 Vybrané síťové aplikace Jmenná služba – DNS Jmenný prostor Internetu II. každému uzlu přidělena tzv. jmenovka (label) a doménové jméno (domain name) label – řetězec (max. 63 znaků) popisující daný uzel jmenovka kořenového uzlu je prázdný řetězec domain name – sekvence jmenovek (oddělená znakem „. ) od daného uzlu ke kořenovému plné doménové jméno vždy končí znakem „. Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 21 / 42 Vybrané síťové aplikace Jmenná služba – DNS Domény v Internetu Základní domény – Tabulka I. Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 22 / 42 Vybrané síťové aplikace Jmenná služba – DNS Domény v Internetu Národní domény Národní domény (Country Domains) definují uzly podle jejich příslušnosti ke státu. Na první úrovni jsou využity dvoupísmenné zkratky státu (cz, sk, ca, us, . . . ) Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 23 / 42 Vybrané síťové aplikace World Wide Web – HTTP World Wide Web – HTTP HyperText Transfer Protocol (HTTP) – protokol pro přístup k datům na World Wide Webu (WWW) přenášená data mohou být ve formě textu, hypertextu, audia, videa, atp. základní idea: klient vysílá požadavek, WWW server zasílá odpověď komunikace TCP protokolem na portu 80 Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 24 / 42 Vybrané síťové aplikace World Wide Web – HTTP World Wide Web – HTTP Hypertext Co je to „hypertext ? Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 25 / 42 Vybrané síťové aplikace World Wide Web – HTTP World Wide Web – HTTP Hypertext Co je to „hypertext ? Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 25 / 42 Vybrané síťové aplikace World Wide Web – HTTP World Wide Web – HTTP Uniform Resource Locator (URL) Součástí požadavku je tzv. Uniform Resource Locator (URL) standardní mechanismus pro specifikaci „čehokoliv na Internetu definuje zdroj, který chce klient získat součástí URL je: method – metoda (protokol), který má být využit pro přístup k odkazovanému zdroji host – uzel, kde se odkazovaná informace nachází (kde má být vyhledána) port – volitelná součást, pokud je využit jiný než standardní port path – cesta, kde se odkazovaná informace nachází (+ případně další informace (parametry)) Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 26 / 42 Vybrané síťové aplikace World Wide Web – HTTP World Wide Web – Dokumenty Základní kategorie WWW dokumentů: statické – na serveru uložené dokumenty s pevným obsahem např. HTML dokumenty dynamické – neexistují v předem definovaném formátu; jsou tvořeny webovým serverem dle požadavků klienta např. CGI skripty aktivní – serverem poskytnuté programy spouštěné na straně klienta např. JAVA aplikace Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 27 / 42 Vybrané síťové aplikace Elektronická pošta – SMTP Elektronická pošta – SMTP Simple Mail Transfer Protocol (SMTP) – standardní mechanismus pro posílání elektronické pošty (electronic mail, email) v Internetu struktura SMTP emailové zprávy: obálka (envelope) – obsahuje adresu odesílatele, adresu příjemce a další případné informace vlastní zpráva (message) – dělí se na hlavičky a tělo zprávy hlavičky – definují odesílatele, příjemce, předmět zprávy, . . . tělo zprávy – vlastní přenášená zpráva emailové adresy: skládají se z tzv. lokální části a doménového jména lokální část definuje jméno souboru, kam je doručována pošta předmětného uživatele (tzv. mailbox) doménové jméno dané organizace doručení emailu probíhá na základě emailových adres uvedených v obálce zprávy Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 28 / 42 Vybrané síťové aplikace Elektronická pošta – SMTP Elektronická pošta – SMTP Příklad emailové zprávy Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 29 / 42 Vybrané síťové aplikace Elektronická pošta – SMTP Elektronická pošta – Doručení elektronických zpráv Doručení elektronické zprávy se skládá ze 3 fází: 1 doručení emailu lokálnímu poštovnímu serveru (mailserveru) poštovní klient (Mail Transfer Agent, MTA) ustaví TCP spojení (port 25) s poštovním serverem po předání zprávy (s využitím SMTP protokolu) spojení uzavře 2 předání emailu cílovému poštovnímu serveru lokální mailserver předá emailovou zprávu cílovému mailserveru (SMTP protokolem) 3 předání/čtení emailu cílovým poštovním klientem iniciováno cílovým uživatelem (poštovním klientem) s využitím protokolu POP3 či IMAP4 Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 30 / 42 Vybrané síťové aplikace Elektronická pošta – SMTP Elektronická pošta – Doručení elektronických zpráv Ilustrace doručení emailové zprávy Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 31 / 42 Vybrané síťové aplikace Přenos souborů – FTP Přenos souborů – FTP File Transfer Protocol (FTP) – standardní mechanismus Internetu určený pro přenos souborů mezi uzly oproti jiným klient-server aplikacím FTP klient s FTP serverem ustavuje dvě samostatná TCP spojení řídící zprávy zasílány tzv. out-of-band 1 řídící spojení (TCP, port 21) udržováno po celou dobu ustavené relace 2 datové spojení (TCP, port 20) otevíráno/zavíráno pro každý přenášený soubor Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 32 / 42 Vybrané síťové aplikace Přenos souborů – FTP Přenos souborů – FTP Řídící vs. datová komunikace řídící komunikace – přenos požadavků klienta a odpovědí serveru domluva na parametrech spojení typ souboru (textový vs. binární), vnitřní struktura souboru (obvykle bez struktury) a přenosový mód (proudový, blokový, komprimovaný) nezbytné pro překonání heterogenity komunikujících stran datová komunikace Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 33 / 42 Vybrané síťové aplikace Multimediální přenosy v datových sítích Multimediální přenosy – Úvod Multimédia a datové sítě posun od využití sítě pro přenos statických dat (emaily, dokumenty, obrázky, . . . ) k přenosu dynamických dat (přenosy audia&videa) vyžadují relativně velké objemy přenášených dat specifické nároky na přenos (chybovost, latence, jitter, atp.) požadavky na přenos zásadně ovlivňují možnosti zpracování Aplikace multimediálních přenosů: Streaming uloženého audia/videa Streaming live audia/videa doručování multimediálního obsahu, který vzniká živě během streamování Videokonference, Internetová telefonie aplikace požadující zcela konkrétní vlastnosti přenosu (např. minimální end-to-end zpoždění) jednoznačný požadavek na interaktivitu Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 34 / 42 Vybrané síťové aplikace Multimediální přenosy v datových sítích Zpracování zvuku zvuk – podélné mechanické vlnění v látkovém prostředí (vzduch), které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem akvizice mikrofonem ⇒ analogový signál spojitý v čase zpracování zvuku: vzorkování a kvantování – převod analogového signálu do digitálního zpracování digitálních dat – použití filtrů (ekvalizace, odstranění šumu/echa, atp.) komprese – snížení datového objemu pro audio data není nezbytná (objem audio dat je relativně malý) MP3 (MPEG audio layer 3), OGG, WMA (Windows Media Audio), RA (Real Audio), . . . Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 35 / 42 Vybrané síťové aplikace Multimediální přenosy v datových sítích Zpracování zvuku – vzorkování vzorkování = odebírání vzorku signálu v definovaných časových intervalech (vzorkovací frekvence) převádí spojitý časový průběh signálu na diskrétní reprezentaci Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 36 / 42 Vybrané síťové aplikace Multimediální přenosy v datových sítích Zpracování zvuku – kvantování kvantování = diskrétní reprezentace hodnoty intenzity zvuku v okamžiku odebíraných vzorků rozdělení svislé osy zvukové křivky na diskrétní hodnoty Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 37 / 42 Vybrané síťové aplikace Multimediální přenosy v datových sítích Zpracování obrazu obraz – elektromagnetické vlnění s velmi úzkou šířkou spektra (viditelné světlo) odražené od objektů v okolí a dopadající na světlocitlivě buňky sítnice oka akvizice videokamerou ⇒ sekvence diskrétních obrázků zpracování obrazu: vzorkování a kvantování – převod analogového elektromagnetického vlnění do digitálního signálu při akvizici obraz rozdělen na diskétní vzorky (typicky 768 × 576 bodů, 1920 × 1080 bodů, atp.) úkolem kvantování je ohodnotit barvu/jas/intenzitu jednotlivých bodů framerate = počet obrazových snímků za sekundu pro zachování iluze pohybu (typicky 25 fps) zpracování digitálních dat – úpravy jasu, vyvážení bílé, atp. komprese – snížení datového objemu u video dat nezbytná (velké objemy oproti audio datům) pro účely minimalizace end-to-end latence však může být výhodnější využít nekomprimované video (např. uncompressed HD) MJPEG, MPEG, DV, HD, . . . Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 38 / 42 Vybrané síťové aplikace Multimediální přenosy v datových sítích Přenosy multimediálních dat – transportní protokoly TCP zajištění bezchybnosti přenosu je na úkor zvýšení end-to-end latence zajištění férovosti nedovoluje dostatečnou šířku pásma na vytížených linkách UDP nemá režii spojenou s ověřováním (a zajišťováním) bezchybnosti přenosu minimalistický, efektivnější, rychlejší minimálně navyšuje latenci přenosu ⇒ vhodný pro přenos multimediálních dat výhodný zejména pro interaktivní přenosy využíván v drtivé většině případů (až na speciální výjimky) Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 39 / 42 Vybrané síťové aplikace Multimediální přenosy v datových sítích Přenosy multimediálních dat – přenosová síť Internet poskytuje best-effort službu vzhledem k využití UDP protokolu je zapotřebí vyrovnat se s chybovostí přenosu avšak i s dalšími „neduhy – latence, jitter Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 40 / 42 Vybrané síťové aplikace Multimediální přenosy v datových sítích Struktura přednášky 1 Přehled 2 Úvod 3 Základní členění aplikací Komunikační modely – Client-Server vs. Peer-to-peer Přístup k informacím – Pull model vs. Push model Nároky na počítačovou síť – nízké vs. vysoké 4 Vybrané síťové aplikace Jmenná služba – DNS World Wide Web – HTTP Elektronická pošta – SMTP Přenos souborů – FTP Multimediální přenosy v datových sítích Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 41 / 42 Vybrané síťové aplikace Multimediální přenosy v datových sítích Rekapitulace – Aplikační vrstva poskytuje služby pro uživatele rozhraní mezi uživatelem a počítačovou sítí aplikace lze členit dle nejrůznějších hledisek klient/server vs. peer-to-peer, pull vs. push model, nároky na počítačovou síť, atp. příklady stěžejních aplikací a aplikačních protokolů Internetu: jmenná služba (DNS) World-Wide-Web (HTTP) elektronická pošta (SMTP) přenos souborů (FTP) multimediální přenosy (RTP/RTCP) další informace: PA159: Počítačové sítě a jejich aplikace I. (doc. Hladká) PA160: Počítačové sítě a jejich aplikace II. (prof. Matyska) PV188: Principy zpracování a přenosu multimédií (doc. Hladká, dr. Liška, Ing. Šiler) atd. Eva Hladká (FI MU) Aplikační vrstva podzim 2011 42 / 42