Gotické umění v Čechách a na Moravě 21.11.2018 Datace Francie 1.raná gotika - 12.století 2.Vrcholná gotika - 13. a 14.století 3.Pozdní gotika – 15.století Čechy a Morava 1.raná, přemyslovská – 13.století 2.vrcholná, lucemburská – 14.století 3.pozdní, jagellonská – 15.století Přemyslovci v zemích Koruny české -Přemysl Otakar II (1233-1278)-král železný a zlatý od 1274 markrabě moravský Doba vlády 1253-1278 -Václav II (1271-1305) Doba vlády 1278/83-1305 -Václav III (1289-1306) Od 1301 uherský král, český a polský od 1305-1306 Lucemburkové v zemích Koruny české - Jan Lucemburský (1296–1346) - král český 1310/1311; hrabě lucemburský 1313 - Karel IV. Lucemburský (1316–1378) - markrabě moravský 1334; král římský 1346; král český 1346/47; král lombardský 1355; císař římský 1355; král arelatský 1365) - Václav IV. Lucemburský (1361–1419) - král český 1363; král římský 1376; vévoda lucemburský 1383) - Zikmund Lucemburský (1368–1437) - markrabě braniborský 1378; král uherský 1387; král římský 1411; král český 1420/1436–1437; král lombardský 1431; císař římský 1433 Literatura: FAJT, Jiří (ed.). Karel IV., císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310–1437. 1. vyd. Praha: Academia, 2006. 679 s. ISBN 80-200-1399-7. Nedynastiční a Jagellonci (1471-1526) -Albrecht II.Habsburský (Albrecht I.) Doba vlády 1437–1439 -1439/1440–1453 – pohusitské bezvládí -Ladislav Pohrobek 1453–1457 -Jiří z Poděbrad 1458–1471 -Matyáš Korvín 1469–1490 -Vladislav Jagellonský (Vladislav II.) 1471–1516 -Ludvík Jagellonský 1516–1526 Pečeť Přemysla Otakara II Václav II. a Václav III. Jan Lucemburský Zbraslavská kronika (Chronicon aulae regiae), 1305–1339; autoři: opati cisterciáckého kláštera na Zbraslavi Ota a Petr Žitavský Karel IV. Lucemburský Mikuláš Wurmser ze Štrasburku, Římský císař Karel IV. přebírá na říšském sněmu v Metách roku 1356 ostatek trnu z Kristovy trnové koruny a sv. Kříže od fncouzského krále Jana II. Dobrého nebo dauphina Karla V. (?), detail z Ostatkových scén, kolem 1360, nástěnná malba s plastickými aplikacemi na pozadí, Karlštejn, menší věž, kostel Panny Marie, jižní stěna* Václav IV. Lucemburský Staroměstská mostecká věž Zikmund Lucemburský Mistr Václav, Podobizna císaře Zikmunda, Praha, 1436–1437, tempera a zlato na pergamenu na dřevě, 64 x 49 cm, Wien, Kunsthistorisches Museum, Gemäldegalerie Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad, Matyáš Korvín Vladislav a Ludvík Jagellonský (mladý) Architektura • Gotické tvarosloví pronikalo od roku 1230 prostřednictvím cisterciáků. Jeden proud pronikal z Čech – klášter v Oseku, v Teplé. Další proud z Rakouska přes Moravu – Tišnov, Velehrad, Žďár. • Vývojově čistý gotický sloh se objevuje až po polovině 13.století – Vyšší Brod, Zlatá Koruna, dále Klášter blahoslavené Anežky v Praze • Gotika vrcholila za vlády Karla IV. – Nové město pražské, chrám Sv. Víta,…práce Matáše z Arrasu a Petra Parléře • Budování hradů – Bezděz, Zvíkov, Karlštejn Vyšší Brod, kostel Nanebevzetí Panny Marie, závěr kostela a půdorys Kapitulní síň Klášter sv. Anežky http://www.muzeumprahy.cz/praha-karla-iv- stredoveke-mesto/ • Stálá výstava • Virtuální i hmotové modely významných karlovských založení, zástavby celé aglomerace, kamenného mostu a dalších staveb ukazují podobu metropole, proměněnou úsilím Karla i ostatních lucemburských panovníků.lá výstava věnovaná středověkému městu. • https://www.youtube.com/watch?v=nJgD6gyi0Wk -stavba pilíře Karlova mostu Dům U Kamenného zvonu (pražský palác Jana Lucemburského) Rekonstrukce 1980–1988 Mohučský arcibiskup Petr z Aspeltu oddává Jana Lucemburského a Elišku Přemyslovnu v císařském dómě ve Špýru, 1. 9. 1310 (kronika Balduina Lucemburského) Část rytiny ze Sadelerova prospektu Prahy z r.1606 Malířská a sochařská výzdoba Domu U Kamenného zvonu Přízemí, klenba – nástěnná malba – anděl (Evangelista Matouš) Jan Lucemburský: založení katedrály sv. Víta v Praze (rotunda sv. Václava, Spytihněvova bazilika) Zřízení pražského arcibiskupství: bula papeže Klementa VI. bulou z 5. května 1344, vzápětí položen základní kámen) 1344–1352: Matyáš z Arrasu Sochařství • Zpočátku vázané na architekturu • K figurální výpravě portálů a tympanonů nedošlo (jako např. ve Francii nebo Anglii) • Zprvu štíhlé s málo výrazným rouchem oděné postavy nabývaly vývojem mnohem větší tělesné plnosti a hybnosti • Huť Parléřova vnesla realismus, který se projevil ve výzdobě chrámů sv. Víta a vrcholila ve výzdobě tympanonu severního portálu Týnského chrámu v reliéfu líčící utrpení Páně. Severní portál týnského chámu, autor: Mistr týnského tympanonu, Ukřižování Krista • Ohlas realismu a naturalismu se neuplatnil v našem prostředí a na sklonku 14. století převažuje idealismus , který navazuje na gotiku francouzskou, která hledá svou ideální formu v krásné formě těla i drapérie • Díla jsou plna velmi silného citového obsahu a vrcholila v tzv. Krásných Madonách a v Pietách • Krásný sloh – umění se stává estetickou záležitostí , ztrácí společenskou funkci. Hlavní znaky esovitě prohnuté postavy, snížení duchovního obsahu, dokonalost zpracování, dekorativní stylizace drapérie, přelom 14/15.století Madona z Tuřan (40. – 50. léta 13. století) I. Jan Lucemburský Madona z Bečova Mistr michelské madony (2. čtvrtina 14. století, Morava) Madona z na lvu (Klosterneuburská) Madona z Buchlova Madona z Hrušek Madona z Altenmarktu Madona toruňská Madona šternberská Autor zřejmě: Jindřich Parléř Madona krumlovská Zřejmě autor: Jindřich Parléř, Pieta, sv.Tomáš, Brno Malířství • 14.století – vrchol deskové i knižní malby, udržela se i nástěnná • Pomalý nástup, nejprve iniciativa knižní malby • Výzdoba Píseckého kostela • Liturgické knihy Elišky Rejčky pro cisterciácký klášter ve Starém Brně 1315-1323, pasionál abatyše Kunthuty (1313-1321, kanovník Beneš) a Velislavavova bible • Mistr Theodorik, Mistr vyšebrodského oltáře, Mistr třeboňského oltáře, Mistr rajhradského oltáře • husitství Písek, děkanský kostel Antifonář Elišky Rejčky Pasionál abatyše Kunhuty Velislavova bible Bible Václava IV. Litoměřický graduál, kolem 1517 Jenský kodex, kolem 1500 Karlštejn, kaple sv. Kříže, Mistr Theodorik Madona svatovítská Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi, 1371 Mistr třeboňského oltáře, kol. 1380 Roudnická madona Mistr vyšebrodského oltáře, 40.–50. léta 14. st. Madona veverská Madona kladská Mistr rajhradského oltáře Umučení sv. Apoleny Ukřižování z Nových sadů