Románské umění Aktualita: videomapping •Je směr vizuálního umění, které využívá projekci ve volném prostoru na libovolné objekty, např. fasády domů nebo interiéry budov. Pro realizaci jsou potřeba silné projektory, odpovídající programové vybavení a tma nebo alespoň šero. • Nejčastěji se videomapping využívá pro zatraktivnění kulturních událostí a festivalů či v reklamě. • https://www.youtube.com/watch?v=lZY8a2E6lv8 Románské umění – obecný úvod - tímto názvem se označuje umění 11. a 12. st. v zemích západní Evropy, kde se po skončení karolinského a otonského období v rámci francké říše zformoval první univerzální styl, tj. poprvé bylo dosaženo jednotného – a současně naprosto jiného – stylového projevu ve všech evropských zemích - románský styl ovládl nejen architekturu, ale i ostatní umělecké obory - jiný výklad názvu: odvozen od církevní metropole: Řím – Roma; jde o náhodný termín z počátku 19. st. – pojem „románský“ převzal normanský archeolog, historik a přírodovědec Charles de Gerville kolem roku 1820 z lingvistiky, aby vyjádřil tvarovou podobu architektonických motivů s římskými stavebními formami – půlkruhový oblouk, sloup - nové západní umění do jisté míry navazovalo na antický svět – především na podněty ze starověkého Říma, ale též na byzantské, irsko-skotské a karolinské formální prvky – a vytvořilo vlastní výtvarný projev, který rychle přijímala další území - ukončení románského umění souvisí s nástupem francouzského gotického umění, které se ujalo v celé Evropě počátkem 13. st. - v téže době se na území byzantské říše dosud rozvíjelo byzantské umění (minulá kapitola) a na Blízkém východě a na územích podléhajících islámu umění islámské - na vzniku nového umění se podílely Francie a Itálie (přestože byla značně ovlivněna Byzancí), Španělsko, Německo (zvláštní škola se vyvinula v Porýní) a část Britského ostrova, kde je však tento styl označován jako normanský, neboť ho zde šířili Normané po normanské invazi do Anglie v roce 1066 - středověká vzdělanost se šířila díky církvi, proto má románské umění výlučně církevní, (náboženský) charakter Datace podle architektury Periodizace I. a) raná fáze: 1000–1100 – baziliky a centrální stavby měly převážně plochý strop b) vrcholná fáze: 1100–1180 – používalo se valených kleneb, křížových kleneb a kupolí c) pozdní fáze: 1180–1250 – v konstrukci kleneb docházelo k převýšení, používala se žebra a hrotitý oblouk Charakteristické rysy románských staveb - nejvýraznější prvek: používání nejrůznějších typů kleneb; po plochých stropech v rané fázi se uplatňuje ukončení prostoru valenou či křížovou klenbou a kupolí - tlak klenby nesly podpěrné sloupy s hlavicemi - sloupy mají klasické dělení na patku, dřík a hlavici, klasickým vynálezem románské architektury je prostá krychlová hlavice, uplatňovaly se též svazkové pilíře - pro silné zdi a malou členitost stavby působily masivně - okna: malá, úzká, bez skel, obloukovitá, případně kulatá – tzv. rozety, u větších staveb byla okna sdružená, podvojná, potrojná, dělená štíhlými sloupky, malé byly i dveřní otvory Sdružená okna Románský sloup Románská okna Románská rozeta - výzdoba byla soustředěna především na reliéf umístěný v prostoru nad portálem – tympanon portálu – zde se také setkáváme s prvními projevy sochařské výzdoby - na většině staveb se jako rys vnějšího členění nachází také tzv. obloučkový vlys pod hlavní římsou - častý je motiv sloupkových galerií zdobících exteriér stavby - stavební materiál: především kámen – opuka, ale už i cihla, zdi často bez omítky; vyniká tak kvalita a krása materiálu Ústupkový portál s tympanonem Kostel sv. Jakuba v Církvicích, sloupková galerie Druhy staveb - vůdčí postavení: sakrální architektura – kostely, kláštery - půdorysy: převažuje bazilika nad rotundou, tedy obdélná dispozice nad centrálně kruhovou - bazilika z mohutného zdiva s výrazným uplatněním kleneb měla lichý počet lodí (3–5) - uplatňovala se rovněž příčná loď – transept - nejběžnější dispoziční řešení chrámu: půdorys latinského kříže nebo písmene T, u vyspělých staveb prostor obohacen o apsidy (kněžiště = půlkruhový výklenek na východě chrámu); objevují se také u rotund - veřejné – profánní – stavby: mosty (např. v Avignonu), výjimečně radnice - světská architektura byla reprezentována především: - falcemi –opevněnými, hospodářsky samostatnými občasnými sídly panovníka v raném středověku - hrady – pevné zdi a masivní věž jako obytné místo pro rodinu hradního pána a nejbližší služebnictvo - tvrzemi – opevněné, určené i k ochraně poddaných Avignonský most Itálie – významné architektonické památky - nejvýznamnější: skupina staveb v Lucce a Pise – pětilodní bazilika s transeptem a kopulí, ke které patří šikmá válcová zvonice (nepravidelné sesedání půdy zjištěno už v průběhu stavby; v současnosti se horní část odchyluje od vertikály více než o 4 m) - nejstarší stavba souboru: dóm; začal se budovat kolem roku 1060, vysvěcen 1180 papežem Gelasiem Lucca Pisa Piazza dei Miracoli, Pisa - Benátky – typická byzantská tradice – chrám sv. Marka (829, rekonstrukce 1063); spodní část již románská, robustní - bazilika Sant'Ambrogio v Miláně - chrám San Miniato al Monte ve Florencii – nejvýznamnější církevní stavba v Toskánsku – příklad toskánské protorenesance Sant'Ambrogio v Miláně San Miniato al Monte ve Florencii Francie – významné architektonické památky - ze staveb se zachovaly především chrámy a poutní kostely - vzniká celá řada odlišných škol – burgundská, normanská, provensálská a další - Před polovinou 12.století vznikla gotika Cluny klášter (11./12. st.) Notre-Dame-le-Grand v Poitiers (12. st.) La Reole – typ donjon Carassonne Anglie - v 11. st. přichází do země francouzská architektura s vojskem dobyvatelů z Normandie - architektura, která tady vzniká, přejímá i část architektonických norem dobyté země - výsledkem je anglo-normanský styl - jako první byla v tomto duchu přestavěna katedrála v Canterbury (saská stavba ze 7. st.) - další příklady staveb v anglo-normanském stylu: katedrály ve Winchesteru a Worcestru - z anglo-normanských staveb nejlépe zachována katedrála v Durhamu – prošla nejméně přestavbami - kaple londýnského Toweru – v 11. st. postavena staviteli z Francie; mohutná tloušťka zdiva, jako by byl vnitřní prostor vyhlouben v celistvé hmotě Cantenbury Durham Katedrála v Durhamu, 1093–1128 Hlavní loď katedrály v Durhamu, 1093–1128 Kaple londýnského Toweru Španělsko - románské umění přichází do země různými cestami, proto lze sledovat v jednotlivých oblastech některé odlišné rysy: Katalánsko – románský styl tu navazuje na karolinskou architekturu, aragonské centrum v Pyrenejích, Kastilie a León, galicijské město Santiago de Compostella - jednou z nejstarších ukázek románské architektury ve Španělsku je kostel San Isidoro v Leónu – po stranách tympanonu s výjevem Ukřižování jsou osazeny vysoké reliéfy sv. Petra a Pavla San Isidoro v Leónu - výjimečný jev španělské románské architektury - s řešením typickým pro byzantskou architekturu – katedrála v Zamoře v Kastilii z 12. st. – nad křížením má šestnáctidílnou kopuli na tamburu - Silos u Burgosu – klášter Santo Domingo – křížová chodba s reliéfy a složitě komponovanými hlavicemi – jedna z nejvýznamnějších staveb španělského románského umění katedrála v Zamoře v Kastilii Silos u Burgosu Německo - architektura navazovala na karolinské tradice - románský styl přetrvává téměř do poloviny 14. st. – dokonalé propracování - Porýní – řada chrámů odkazuje svou mohutností k hradům - mohutný pevnostní ráz - reprezentační císařské dómy ve Špýru, Wormsu a Mohuči Katedrála Panny Marie a svatého Štěpána ve Špýru a přidružené budovy, kolem roku 1600 (model O. Martina, 1928–1930, Historisches Museum der Pfalz) Katedrála Panny Marie a svatého Štěpána ve Špýru, východní pohled Katedrála ve Špýru, půdorys; Nový westwerk od Heinricha Hübsche, 1854–1858 Westwerk - v předrománských, zejména německých bazilikách samostatně řešená část na jejich západní straně (West = německy západ), vyšší a spojená s věžemi, někdy vlastního zasvěcení - v patře westwerku byla umístěna empora či tribuna pro císaře a jeho družinu, z níž se otvíral pohled k hlavnímu oltáři přilehlého kostela - v naší předrománské a románské architektuře se tento termín objevuje vzácně (např. u V. Mencla) pro poměrně mohutné západní věže s panskou emporou či tribunou kostelů, např. sv. Jiljí v Milevsku, v Kondraci, Svojšíně apod., někdy v uvozovkách, s vědomím nesouměřitelnosti s westwerkem západoevropským Kostel sv. Petra a Pavla, Svojšín Dóm sv. Petra, Worms Dóm sv. Petra, Worms, pohled do západního chóru Dóm svatého Martina, Mohuč Sochařství a malířství • Sochařství plní funkci šíření náboženských idejí a bylo vázáno na kostel a bohoslužbu • Církev byla odběratelem i výrobcem • Předepisovala náměty i formu • Sílil transcendentální ráz (smysl existence byla v posmrtném životě) románského umění • Sílil i antirealistický program (idea je stavěna nad skutečnost, umění odvádí pozornost od reálného života, připomíná křesťanské ctnosti) Umělecká forma • 1. nezájem o prostor – umělec neznal perspektivu, scény se odehrávají v pásech nad sebou, hieratická perspektiva, abstraktní pozadí, často zlaté (symbol nebe) • 2. nezájem o plastický tvar – trojrozměrný objem byl nahrazen plošnou zkratkou. Volná socha není častá, převládl plošný reliéf. V malířství dominovala konturová kresba, která se kolorovala. Stínování přestalo. • 3.předepsaná kompoziční schémata – umělci nepracovali podle přírody, ale podle kresebných vzorníků • 4.záliba ve stylizaci – stálé používání vzorníků vedlo k ještě větší stylizaci – drapérie, stromy i účesy Náznak realismu • Objevuje se i náznak realismu a umělci vytvářeli i lovecké, kalendářní nebo válečné výjevy. • Sochaři-kameníci byli v huti zařazeni mezi laiky • Iluminátoři knih jsou stále součástí klášterních scriptorií nebo klášternících řemeslných dílen, tedy s církevními hodnostáři Druhy • Kamenictví – dělíme na dekorativní a figurální • Kovolitectví • Řezbářství Dekorativní skulptura se uplatnila na portálech, oknech a sloupech – používal se rostlinný, geometrický nebo zoomorfní ornament Figurální skulptura pokrývala portály chrámů, hlavice sloupů, pilířů • Figurální skulptura sloužila jako didaktická pomůcka • Pro negramotné to bylo jasné sdělení, rozuměli výjevům • Kovolitectví – hlavním úkol byly bronzové dveře, ale i náhrobky • Řezbářství - především Kristus na kříži. Byly i v nadživotní velikosti a bohatě polychromované Itálie • V Itálii se objevují první výrazné osobnosti • Rostl i zájem o lidskou postavu • Saint Zeno ve Veroně • Mistr Nicolaus a mistr Guilielmus Sv. Martin v Lucce, téměř volná socha Nicolo Pisano, kazatelna v Sieně Románské sochařství ve Francii • Výzdoba chrámových tympanonů • Výzdoba celých chrámových fasád (Akvitánie) • Plynulý vývoj od počátků ke gotice • Zejména motivy Posledního soudu • Pestrost motivů na hlavicích sloupů • V Provence inspirace antikou Tympanon kostela sv. Petra v Moissacu (1115-1136) Tympanon chrámu Saint-Lazare v Autun (1130-1140) Tympanon chrámu Saint-Lazare v Autun (detail) Tympanon chrámu Sainte-Foy v Conques Tympanon v Conques (detail) Hlavice sloupu v klášteře Moissacu Hlavice sloupu v klášteře v Moissacu Katedrála v Angouléme • 1. pol. 12. stol. Sv. Martin (Angouléme) Sv. Jiří (Angouléme) Saint-Gilles-du-Gard • 2. pol. 12. stol. • Inspirace římským vítězným obloukem • Plastické sochy • Antická ornamentika Slovensko, Ilije v Banské Štianvice Spišská kapitula – stylizovaný lev Románské malířství • Funkce – obdobně jako u sochařství • Druhy: –Nástěnné (fresky) –na skle –deskové –knižní Fresky • Nástěnná malba byla obrazovou knihou pro negramotné obyvatelstvo (biblia pauperum-bible chudých) • Prováděli je kočovní malíři laici, kteří malovali podle schváleného ikonografického programu • Nejvýše stál Kristus na vrcholu soustavy nebeské říše Knižní malba • Určena především pro vzdělané šlechtice a církevní hodnostáře • Zpočátku se vyráběli jen církevní knihy – bible, evangeliáře, žaltáře, epištoláře a spisy teologických mistrů • Od 12.století se objevují i knihy světského obsahu (rytířský román, písně vagantské, knihy mohou psát i laici • Používaly se kvašové silně krycí barvy Malba desková i na sklo • Plně se rozvinulo v době gotické • Známe z pramenů jejich existenci z 10.století • Dochovalo se velmi málo děl • Desková malba byla nejrozšířenější při výzdobě oltářních mens (dřevěný oltář) Románské malířství - oblasti • Itálie –byzantský vliv; Monte Cassino (nedochováno) –Snaha o vlastní výraz lze nalézt v Římě v nástěnných malbách S.Clemente, Řím … S.Maria in Trastavere, Řím S.Angelo in formis u Capuy (vliv Monte Cassina) Berlinghiero a jeho syn Bonaventura Berlinghieri (kolem 1250) • Španělsko –katalánské fresky; antepedia (ozdoba zakrývající přední část oltářní mensy) Le Puy, Francie St.Savin sur Gartempe, Francie Opat Suger, Saint Denis, vitraj St. Georg Prüfening Regensburg