Alonzo Church (14. června 1903 – 11. srpna 1995) byl americký matematik, logik a filozof. Byl jedním z prvních lidí zabývajících se teorií algoritmů. Narodil se ve Washingtonu a vystudoval na Princestonské univerzitě, kde se později stal i profesorem. Je znám především díky svému lambda kalkulu, který popsal v roce 1936 ve článku ukazujícím existenci nerozhodnutelného problému. Na tento článek později navázal Alan Turing ve své práci o problému zastavení. Church pak společně s Turingem ukázal, že lambda kalkul (a další výpočetní modely) má výpočetní sílu Turingova stroje, což otevřelo cestu k Churchově-Turingově tezi. Donald Ervin Knuth (* 10. ledna 1938 Milwaukee, Wisconsin, USA) je přední informatik a emeritní profesor na Stanfordově univerzitě (plným titulem „Professor Emeritus of The Art of Computer Programming“). Knuth je autorem mnohasvazkového díla The Art of Computer Programming, jedné z nejrespektovanějších publikací v oboru programování. Je průkopníkem oboru matematické algoritmické analýzy a významným přispěvatelem v mnoha dalších oborech teoretické počítačové vědy. Je také autorem typografických systémů TeX a Metafont. Je držitelem rozličných ocenění, včetně Turingovy ceny udělované ACM (1973), vědecké medaile prezidenta Cartera, Steeleovy ceny udělované AMS, nebo Kyótské ceny v oboru pokročilé technologie. V roce 2003 byl zvolen členem Královské vědecké společnosti. Žije ve Stanfordu se svou ženou Jill. Claude Elwood Shannon (30. dubna 1916, Petoskey, Michigan – 24. února 2001, Boston), byl americký elektronik a matematik, zvaný „otec teorie informace“.[1] Byl také zakladatelem teorie návrhu digitálních elektrických obvodů. Již v dětství byl nadšeným radioamatérem.[2] Vystudoval University of Michigan a v roce 1936 stal se asistentem na MIT. Roku 1936 získal magisterský titul za diplomovou práci o využití Booleovy algebry při návrhu reléových sítí.[2] Všiml si totiž, že jak Booloeva algebra (počítající na množině o 2 prvcích), tak relé mají dva prvky. Tímto založil nový vědní obor - teorii logických sítí, čímž otevřel prostor pro teorii konečných automatů a následně k teorii číslicových počítačů.[2] Později napsal dizertaci, ve které použil podobný postup na genetiku. V roce 1942 nastoupil do Bellových laboratoří, kde působil 15 let a vytvořil zde teorii informace.[2] V roce 1961 odešel do penze. Edsger Wybe Dijkstra [ˈɛtˌsxər ˈdɛɪkˌstra] IPA (11. května 1930 Rotterdam – 6. srpna 2002 Nuenen) byl nizozemský informatik.[1] V roce 1972 obdržel Turingovu cenu za své příspěvky rozvoji programovacích jazyků.[2] Edsger Wybe Dijkstra se narodil v Rotterdamu, Nizozemsko roku 1930. Oba jeho rodiče byli velmi vzdělaní lidé. Jeho otec pracoval jako chemik a matka byla matematička. V roce 1942 nastoupil Dijsktra jako dvanáctiletý chlapec na Gymnasium Erasminium. Byla to střední škola pro neobyčejně nadané studenty, v níž se mu dostalo vzdělání v mnoha různých předmětech zahrnujícich latinu, řečtinu, francouzštinu, němčinu, angličtinu, biologii, matematiku a chemii. · Roku 1945 se Dijsktra rozhodoval o dalším studiu, které se mělo s největší pravděpodobností týkat práva, aby pak mohl pracovat jako představitel Spojených národů v Nizozemí. Protože při studiu na gymnáziu vynikal v chemii, matematice a fyzice, rozhodl se studovat obecnou fyziku na Leidenské univerzitě. V létě 1951 docházel do letní školy na univerzitě v Cambridge, kde se účastnil předmětu programování. O rok později začal na poloviční úvazek pracovat v Mathematical Centre v Amsterdam a právě tato práce zvýšila jeho zájem v programování. · Po ukončení studia na vysoké škole a získání titulu v oboru fyziky začal se Dijkstra zabývat programováním. V té době se ale setkal s problémem, kterým byl fakt, že programování se oficiálně ještě nepovažovalo za profesi. Z toho důvodu pokračoval v práci v Mathematical Centre až do 1970, kdy přijal pracovní místo ve výzkumu pro Burroughs Corporation v USA. Za necelé dva roky byl oceněn a získal ACM Turing Award, dále pak AFIPS Harry Goode Memorial Award. · Dijskra se poté odstěhoval do Austin v Texasu, kde byl jmenován předsedou oboru informatiky na Universitě v Texasu v Austinu, kde po zbytek svého života zůstal. Charles Babbage (26. prosince 1791 – 18. října 1871) byl anglický matematik, filozof, vynálezce a strojní inženýr, který jako první přišel s nápadem sestrojit programovatelný počítač. Části jeho nedokončených strojů jsou vystaveny v Londýnském vědeckém muzeu. V roce 1991 byl podle Babbageových originálních plánů sestaven plně funkční diferenční počítací stroj, za pomoci prostředků dostupných v 19. století. Tím se ukázalo, že by skutečně fungoval už tehdy. O devět let později dokončili ve vědeckém muzeu i tiskárnu, kterou Babbage pro svůj počítací stroj navrhl. V současnosti je Babbage, díky vynálezu prvního mechanického počítače, jenž nakonec vedl k návrhům komplexnějších strojů, považován za „otce počítače“. John von Neumann (Neumann János) (28. prosince 1903 Budapešť Rakousko-Uhersko – 8. února 1957 Spojené státy americké) byl maďarský matematik židovského původu, který značnou měrou přispel k oborům jako jsou kvantová fyzika, funkcionální analýza, teorie množin, ekonomika, informatika, numerická analýza, hydrodynamika, statistika, a mnoho dalších matematických disciplín. John Ludwig von Neumann, se narodil v Budapešti v rodině bohatého maďarského bankéře. Od malička projevoval znaky geniality – měl jazykové nadání a neobyčejnou paměť. Říká se o něm, že v šesti letech byl schopen žertovat s otcem ve starořečtině a zpaměti uměl dělit osmimístnými čísly. Od dvanácti let ho soukromě učil nejlepší profesor matematiky z budapešťské univerzity. V sedmnácti publikoval svou první vědeckou práci. Následující rok se zapsal na budapešťskou univerzitu, na radu otce zvolil perspektivní obor chemické inženýrství. Studium bylo pro něho tak snadné, že se nudil, a tak ve volném čase napsal doktorskou práci z matematiky. Ve dvaadvaceti letech odešel na univerzitu do Berlína, kde nastoupil jako nejmladší asistující profesor v historii. Začal se zabývat kvantovou teorií a teorií neuronové sítě. Už tehdy byl uznávaným vědcem, ale celosvětově se proslavil v roce 1928 jako spolutvůrce matematické teorie her, která je dodnes používána v ekonomice i v politice. V roce 1929 – už jako světově proslulý vědec – se stal spolu s Albertem Einsteinem zakládajícím členem a vedoucím oddělení matematiky nového Institut for Advanced Study v Princetonu. Nejvýznamnější jsou jeho objevy jako průkopníka digitálních počítačů a operační teorie kvantové mechaniky (takzvaná Von Neumannova algebra), tvůrce teorie her a konceptu buňkového automatu. Spolu s Edwardem Tellerem a Stanislawem Ulamem se zabýval jadernou fyzikou, kde vytvořili základní předpoklady termonukleárních reakcí a vodíkové bomby. Augusta Ada King, hraběnka z Lovelace (10. prosince 1815 Londýn – 27. listopadu 1852 tamtéž) je známá především díky tomu, že detailně popsala fungování Babbageova mechanického počítače (Analytical Engine). Podporovala finančně jejich rozvoj. Na její počest pojmenován programovací jazyk Ada, který vznikl v roce 1979. Ada byla dcerou anglického spisovatele George Gordona Byrona a Annabelle Milbank. Její matka, ač sama spisovatelka (a také matematička) se snažila Adu vést spíše exaktním směrem, tedy k matematice. Ada zemřela v 36 letech (stejně jako její otec) poté, co jí její lékař pustil žilou kvůli komplikacím s rakovinou dělohy. Zanechala po sobě dva syny a jednu dceru, lady Anne Bluntovou, která je známá jako spoluzakladatelka chovu arabských koní v Evropě. Augusta Ada byla nadanou matematičkou. Po seznámení s Charlesem Babbagem se však začala zajímat i o mechanické počítače. Jak již bylo zmíněno výše, detailně popsala funkci Babbageova Analytical Engine, ale dále se podílela na jeho vývoji. Navrhla způsob, jak tento počítač naprogramovat, a to pomocí děrných štítků. Zavedla takové pojmy jako podmíněný a nepodmíněný přeskok, cyklus a podprogram. Dále se objevují i zmínky o algoritmizaci jakožto základu programování. Lze tedy říci, že Ada vymyslela programování tak, jak je známé dnes. Ada se ve svém díle též zabývala využitím počítačů. Pochází od ní předpověď, že počítače se jednou budou používat pro řešení složitých matematických úloh, komponování hudby a kreslení obrazů. Dále formulovala myšlenku, že počítač není schopen tvořivého myšlení (Babbage s touto myšlenkou však nesouhlasil), neboť je omezen tím, co jsme do něj schopni naprogramovat. Carl Adam Petri (12. července 1926 v Lipsku - 2. července 2010 v Siegburgu) byl německý matematik a počítačový vědec. V roce 1962 vytvořil Petriho síť jako součást své disertační práce: Kommunikation mit Automaten na Univerzitě v Bonnu. Petriho sítě se hustě používají na poli paralelních a distribuovaných systémů. Petri oficiálně odešel do důchodu roku 1991. Jeho přínos je vidět v Teorii sítí, v teoriích interakcí a konečně vedly k formálním studiím „softwarových spojů“. Kurt Gödel (28. dubna 1906, Brno, Rakousko-Uhersko – 14. ledna 1978, Princeton, USA) byl matematik rakouského původu, byl jedním z nejvýznamnějších logiků všech dob. Významné jsou i jeho příspěvky ve fyzice a ve filosofii matematiky. V roce 1930 publikoval větu o úplnosti predikátové logiky prvního řádu a v roce 1931 zásadní objev – dvě věty o neúplnosti axiomatických formálních systémů s aritmetikou. Prostřednictvím těchto vět ukázal, že není možné navrhnout soubor axiomů, které by byly dostačující pro zodpovězení každé otázky, kterou lze klást a formulovat uvnitř formálního systému s aritmetikou. Tyto věty ukončily více než padesátileté úsilí logiků a matematiků úplně formalizovat matematiku, ale ovlivnily i vědecké a filosofické myšlení druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Dennis MacAlistair Ritchie (* 9. září 1941 Bronxville, New York, USA - 12.října 2011)je americký programátor, tvůrce programovacího jazyka C a spolutvůrce operačního systému UNIX. Vystudoval fyziku a aplikovanou matematiku na Harvardské univerzitě. V roce 1967 nastoupil do zaměstnání v počítačovém výzkumném středisku Bell Labs, dnes pracuje jako ředitel oddělení výzkumu systémového software u společnosti Lucent Technologies. Na začátku 70. let 20. století navrhl programovací jazyk C, roku 1978 vytvořil spolu s Brianem Kernighanem základní referenční příručku o tomto jazyce, The C Programming Language, Ritchie je tedy písmeno R ve známé zkratce K&R, kterou se tehdejší standard tohoto jazyka označoval. V roce 1983 byl spolu s Kenem Thompsonem oceněn Turingovou cenou „za rozvoj obecné teorie operačních systémů a zvláště za implementaci operačního systému UNIX“. Sergey Brin (rusky Сергей Михайлович Брин, Sergěj Michajlovič Brin, * 21. srpna 1973) je americký podnikatel, který je spolu s Larry Pagem spoluzakladatelem společnosti Google, která provozuje stejnojmenný fulltextový vyhledávač. Narodil se v Moskvě jako syn matematika a ekonomky. V roce 1979 celá rodina emigrovala do USA. Během studií Ph.D. v oblasti počítačů na Standfordské univerzitě se Brin seznámil s Pagem a spolu v roce 1998 založili vyhledávač Google. Ten na základě provázanosti webových stránek počítal tzv. PageRank, který udává „důležitost“ jednotlivých stránek na Internetu. Nyní je prezidentem pro technologii společností Google a jeho jmění bylo v březnu 2007 odhadováno na 16,6 miliard dolarů.[1] Seymour Roger Cray (28. září 1925, Chippewa Falls, Wisconsin — 5. říjen 1996, Colorado Springs, Colorado) byl americký elektrotechnický inženýr a architekt superpočítačů. Zkonstruoval řadu superpočítačů, které dominovaly žebříčku nejvýkonnějších počítačů po několik dekád. Zároveň byl zakladatelem společnosti Cray Research, která se stavbou těchto superpočítačů zabývala. Bývá nazýván otcem superpočítačů a považován za zakladatele průmyslu superpočítačů. Vinton Gray Cerf (* 23. června 1943 New Haven) je americký informatik, který je označován za „otce internetu“. Společně s Bobem Kahnem totiž vytvořil komunikační protokol TCP/IP, na kterém je dnes celosvětová síť vystavěna. Roku 2004 dostal Turingovu cenu. Od roku 2005 pracuje ve společnosti Google jako viceprezident a technologický evangelista. V současné době se zabývá budováním tzv. meziplanetárního internetu. Bjarne Stroustrup (* 11. června 1950, Aarhus, Dánsko) je dánský programátor a informatik, profesor na Texas A&M University a tvůrce programovacího jazyka C++. Alan Mathison Turing (23. červen 1912 – 7. červen 1954) byl významný britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky. Poté, co se Alan Turing narodil, jeho rodiče se vrátili z Anglie zpátky do Indie (kde se poznali a kde byl Alan počat), ale malého Alana s sebou nevzali, vychovávaly ho chůvy a příbuzní. Alan ani ve svém dětství nevykazoval výjimečnou inteligenci, byl průměrným žákem. Bavily ho šachy, ale nebyl zvlášť dobrým hráčem. Když měl Alan nastoupit na střední školu Sherborne, ochromila Británii devítidenní všeobecná stávka, a tak Alan vzal kolo a během dvou dnů dojel do školy, která byla vzdálena asi 100 km. Na střední škole se seznámil s Christopherem Morcomem, bavili se spolu o vědeckých novinkách a prováděli vlastní pokusy. Morcomova smrt v roce 1930 Alana těžce zasáhla. V letech 1931 až 1934 studoval Turing matematiku[1] na King's College v Cambridge a v roce 1935 zde byl zvolen členem univerzitní koleje (fellow) na základě své disertace o centrální limitní větě. Turingovy největší vědecké zásluhy tkví v jeho článku „On Computable Numbers, with an Application to the Entscheidungsproblem“ z roku 1936. Zavádí v něm pojem Turingova stroje, teoretického modelu obecného výpočetního stroje, který se stal jedním ze základů informatiky, a dokázal, že problém zastavení Turingova stroje není rozhodnutelný. Na základě Churchovy-Turingovy teze pak lze toto zjištění aplikovat na Hilbertem formulovaný tzv. Entscheidungsproblem neboli problém rozhodnutelnosti. V letech 1937 a 1938 studoval na univerzitě v Princetonu pod vedením Alonza Churche a získal zde doktorát. Od roku 1948 vyučoval na univerzitě v Manchesteru.[1] Turing dlouhodobě uvažoval o možnostech inteligentních strojů a je autorem myšlenky tzv. Turingova testu, která tvrdí, že za inteligentní můžeme stroj považovat tehdy, když nejsme schopni odlišit jeho výstup (například jeho odpovědi) od výstupu člověka. Za druhé světové války byl Turing jedním z nejdůležitějších vědců, kteří v Bletchley Parku luštili německé tajné kódy šifrované především strojem Enigma. Toto úsilí bylo velice úspěšné a Angličané měli po větší část války k dispozici nepřátelskou komunikaci. Turing však nebyl nijak veřejně oceněn a dokonce o své práci nemohl ani mluvit, jelikož by tím porušil státní tajemství. Po druhé světové válce byly myšlenky Turingova stroje využity při konstrukci prvních počitačů řízených programem uloženým ve vnitřní paměti. Tyto počítače Turing prakticky využíval v 50. letech, kdy pracoval na teoretickém vysvětlení morfogeneze. O Turingově osobním životě je známo málo. Byl praktikující homosexuál. V roce 1952 se v souvislosti s krádeží v Turingově domě policie dověděla o jeho vztahu s devatenáctiletým přítelem. Takové jednání bylo ve Velké Británii až do roku 1994[2] trestné. V souvislosti s tím mu byl odepřen další přístup k utajovaným informacím a tedy i jeho účast na šifrování ve Vládním komunikačním centru GCHQ. Mohl ale dále přednášet. Turing byl odsouzen a musel volit mezi ročním vězením a podmíněným prominutím trestu (probation), které ovšem bylo vázáno na podstoupení roční hormonální „léčby“ (organo-therapic treatment).[3][4] Rozhodl se pro druhou možnost: po dobu jednoho roku dostával ke snížení libida dávky estrogenu, což je ovšem způsob chemické kastrace. Estrogen navíc běžně způsoboval gynekomastii (růst prsů): nevítaný příklad morfogeneze, kterou se zrovna zabýval. O dva roky později Turing zemřel na otravu kyanidem draselným. Tím mělo být napuštěno jablko, ze kterého trochu snědl. Přítomnost kyanidu v jablku nebyla testována, jako příčina smrti byl kyanid určen až při pitvě. Podle oficiálního stanoviska se jednalo o sebevraždu, čímž byly odmítnuty spekulace o náhodě (nedbalé skladování chemikálií) nebo o vraždě (politické, špionážní).