Románské umění v Čechách a na Moravě • Předrománská a románská architektura souvisí s příchodem a rozvojem křesťanství • Hradiště: pevné a stabilní opevnění a objevují se od neolitu cca 4500př.n.l. Datace našeho území podle vývoje osídlení 600-800 starší doba hradištní 800-950 střední doba hradištní 950-1200 mladší doba hradištní Druhy architektury Sakrální stavitelství - kostel - klášter Světské stavitelství -hrad -měšťanský palác -měšťanský dům -kamenný most Praha hlavní centrum •Arabskožidovský kupec Ibráhím Ibn Jakúb popisuje Prahu v roce 965 jako kamenné město s velkým tržištěm. Zděné stavby stály jen na Pražském hradě. Praha Pražský Hrad na konci 10. století. A -- západní předhradí B -- kostelík Panny Marie C -- centrální část hradiště D -- rotunda sv. Víta E -- knížecí palác F -- ženský benediktinský klášter s kostelem sv. Jiří G -- východní předhradí H -- rokle před dnešním 1. nádvořím První stavby • 920 bazilika sv. Jiří • 935 rotunda sv. Víta • 973 založení biskupství a klášter benediktinek, první klášter v českých zemích • 993 mužský klášter benediktinů v Břevnově • Kolem 980 rotunda sv. Petra u Starého Plzence • Před 995 kostel sv. Bartoloměje v hradišti Libice na Cidlinou • Před 995 i kostel sv.Petra a Pavla v Maníně Nejstarší vývoj • Koncem 10 století došlo ke sjednocení českého státu pod vládou přemyslovců a Staré město Pražské se stalo politickým i kulturním centrem • 1062 v Olomouci bylo založeno biskupství • Vratislav od Jindřicha IV. obdržel v roce 1085 královskou korunu a začal budovat Vyšehrad • 11.sloletí rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě s přemyslovskou freskovou výzdobou podle Kosmase • Soběslav začal budova kamenný knížecí palác na Pražském hradě • Největší rozvoj románského umění nastal za Vladislava II /1140-1173/, který obdržel královskou korunu 1158 od Friedricha I.Barbarossy. Za jeho vláda přicházejí cisterciáci, premonstráti i rytířský řád johanitů Půdorys sv. Vít Umístění rotundy (černě), nahrazené nejdříve románskou bazilikou (červeně) a pak katedrálou (modře). Juditin most, Karlův most Dochovaný oblouk Juditina mostu - projevem velkého uměleckého rozkvětu za Vladislava II. (1140–1172) byla bohatá výstavba na Starém Městě pražském: 60 dochovaných patrových domů na v částech skrytých v pozdější zástavbě kolem Staroměstského náměstí a hlavních staroměstských tras - sakrální architektura – v Praze v dané době 41 románských kostelů - z kostelů – bazilik – vyniká bazilika sv. Jiří na Hradčanech a bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě z 11. st., z rotund – rotunda sv. Martina na Vyšehradě Bazilika sv. Jiří na Hradčanech Ranně barokní západní průčelí románské baziliky sv. Jiří na Pražském hradě připisovaná Francescovi Carattimu Rotunda sv. Martina na Vyšehradě - během 11. a 12. st. vzniká řada církevních staveb při feudálních dvorcích, např. rotunda sv. Jiří na Řípu a již zmíněna rotunda sv. Vavřince na Vyšehradě - projevem nejmonumentálnější architektonické tvorby se staly velké cisterciácké, premonstrátské a benediktinské klášterní baziliky – např. benediktinský sázavský klášter nebo premonstrátský klášter Panny Marie na Strahově - barokní přestavby strahovského kláštera: Giovanni Domenico Orsi (1671–1674; dostavba nového knihovního /dnes Teologického/ sálu); Jan Baptista Mathey (budova opatství, po 1682); Anselmo Lurago (úprava fasád po poškození kostela, 1742); Ignác Jan Nepomuk Palliardi (přestavby průčelí Filosofického sálu knihovny, konec 18. st) Rotunda sv. Jiří na Řípu Premonstrátský klášter na Strahově, bazilika Nanebevzetí Panny Marie, románské prostory - zvláštní skupina – české románské jednolodní tribunové kostely budované při panských dvorech (nevelké stavby) - tribuna neboli empora = prostor v patře otevřený do interiéru okny nebo arkádami určený pro donátora nebo členy klauzury - málo dochovaných příkladů – kostel sv. Jakuba u Kutné Hory - Morava – zvláštní význam: rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě v předhradí Znojemského hradu z poč. 11. st. - vystavěna technikou otloukaných kvádříků - klenutá apsida - nástěnné malby – genealogie Přemyslovců - kolem. pol. 13. st. vzniká bazilika sv. Prokopa v Třebíči – složitá klenební soustava (pod vlivem burgundské školy) - Olomouc – několik románských památek na Dómském, dnes Václavském náměstí: na místě dnešního kapitulního děkanství v knížecí době – rozsáhlý (do současnosti nedochovaný) románský hrad (k jehož pozůstatkům patrně patří řádkové románské zdivo z poč. 12. st. pocházející z pevnostní rotundy; dnes je toto zdivo součástí kaple sv. Barbory Bazilika sv. Prokopa v Třebíči - kaple sv. Barbory – v bezprostřední blízkosti další významné stavby – Biskupského, dříve Přemyslovského, paláce - vznik před pol. 12. st. – spojován s osobností významného olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka; po návratu z ciziny usiloval o pozvednutí Olomouce na úroveň vyspělých evropských měst => zajistil, aby zde – vedle kostela sv. Václava – vzniklo i sídlo evropské úrovně - v některých detailech výzdoby paláce lze nalézt odkazy k výzdobě dómu ve Špýru, jehož stavba předcházela vzniku Přemyslovského paláce - bohatá ornamentální výzdoba románských sdružených oken, koutový krb a další prvky => Biskupský palác patřil k předním evropským stavbám s obytnou a reprezentativní funkcí; u nás ani ve střední Evropě nemá srovnatelnou obdobu Zdíkův palác - jádro Olomouckého hradu - na jihu přímo sousedí s katedrálou sv. Václava, na západě s kostelem sv. Anny a kaplí sv. Barbory v románské obytné věži - palác vznikal souběžně s další důležitou stavbou – již zmíněným kostelem sv. Václava - trojlodní bazilika (1109–1131; 1131 slavnostně vysvěcena biskupem Jindřichem Zdíkem - rovný trámový strop, na východě zakončena apsidou s hlavním oltářem - západní průčelí zakončeno dvěma věžemi - na severní straně k bazilice přiléhal biskupský palác - nejstarší obraz baziliky zachován na pečeti olomoucké kapituly z pol. 12. st.; klečící biskup Jindřich Zdík zde v rukou drží maketu románské baziliky - význam lokality je podpořen vědeckým názorem, že v místech bývalého románského hradu byl roku 1306 zavražděn poslední Přemyslovec, český král Václav III. Sochařství - v románském období bylo součástí architektury - základní charakteristika: anonymita tvůrců – laikové, řezbáři, kovolitci, většinou mniši – součást stavební huti - zpočátku nemožnost zobrazovat lidskou podobu ve volné soše - teprve ke konci románského období se objevují trojrozměrné volné sochy; stylizace – protáhlé nebo „sražené“ postavy smrtelníků - typický klid, prostorová nerozvinutost, polychromie - plastika nejčastěji součástí stavebních článků: hlavice sloupů, reliéfy v rámci chrámové architektury - náměty výzdoby tympanonů: čtyři Evangelisté (podpírající Boží trůn dle křesťanské teologie), Vzkříšení, Poslední soud, Apokalypsa, Stvoření - příznačná – lineární stylizace a symetrie, hieratická perspektiva České země-sochařství - románská plastika – na periferii evropského vývoje - výrazněji se rozvíjí až na počátku 13. st. – z této doby pochází reliéf z malostranské mostecké věže v Praze se scénou holdování králi a třídílný reliéf z kostela sv. Jiří na Hradčanech - významná je též výzdoba průčelí kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře, portály chrámů v Třebíči a v Předklášteří u Tišnova – zde již gotické prvky - sochaři – zpravidla příslušeli ke klášterním a později ke královským stavebním hutím - materiály: zpravidla měkké – pískovec, opuka - Dřevěné krucifixy a sedící madony se nedochovaly Motivy - typické ikonografické motivy – na tympanonech portálů drobnějších venkovských kostelíků: strom života a zahrada Ráje; Kristus se světci; za vlády posledních Přemyslovců pak nové motivy: trůnící panovník s donátorem, Madona s donátory, postavy českých zemských patronů - pozn.: v gotice donátor uváděn jménem (např. na soklu sochy) - do konce 13.století u nás doznívá románský sloh a od poloviny se prosazuje i gotika Sv. Prokop v Záboří u Kolína kolem 1200 Kostel sv. Václava v Hrusicích, po r.1200 (sv. Václav a sv. Vojtěch) Kostel sv. Mikuláše ve Vinci, po r.1240 Kostel sv. Jana Křtitele v Měříně, pol.12.stol. (Madona na trůně) Biskupský palác v Olomouci, po r. 1204, výzdoba oken Sv.Jakub v Jakubu u Kutné Hory, pol. 12.století (sv.Petr, sv.Pavel, sv. Vojtěch,Jakub s donátory) Mostecký reliéf – sv. Václav se stavitelem mostu, 70.léta 12.století Svatojiřský reliéf – trůnící Madona korunovaná anděly, kolem 1220 Kouřimští lvi, kolem 1230 – první volná socha u nás – podstavec pod křtitelnici Malířství • Nástěnné a knižní • Malba na skle – známe jen z písemných pramenu od Jana III. Z Dražic, který popisuje okna s obrazy ze Starého a Nového zákona v chrámu sv. Víta. Zřejmě existovala, ale nedochovala se. • Malba na stěnách se dochovala jen ve zlomcích Nástěnné a knižní malířství (iluminace) • Malba v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě • malby v kostele sv. Klimenta v Mladé Boleslavi • malby v kostele v Albrechticích – motivy posledního soudu • malby v kostele v Rovném • pašijové obrazy v Písku - iluminace – rovněž na vysoké úrovni – opět rukopisné kodexy (pergamen, pevné desky; folianty knih z pergamenu, desky zdobeny slonovinou a zlatem - Iniciály – figurální a ornamentální výzdoba, celostránkové obrazy – náměty donátorů, iluminátorů, písařů - nejvýznamnější památka: Kodex vyšehradský (11. st.) - Evangeliář Vratislava II. (11. st.) - Antifonář sedlecký (11. st.) Vratislav II., 4. pás maleb Vznik maleb: • přesné důvody nezjištěny • rotunda lokalizována téměř na hranici státního území • jedna z teorií uvádí, že český vévoda Soběslav I. nastoupil na trůn v roce 1125 neoprávněně (podle stařešinského zákona Břetislava I.) • snažil se pojistit si vládu – nechal zatknout a uvěznit ostatní Přemyslovce, aby se nemohli ucházet o trůn • pro své potomky se snažil zajisti rovněž pražský trůn • velmoži proti Soběslavovi roku 1130 zosnovali spiknutí s úmyslem jej zabít; spiknutí bylo odhaleno a jeho strůjci potrestáni • Soběslav byl přesto nucen změnit způsob vládnutí = > smířil se s ostatními Přemyslovci, moravským navrátil jejich úděly • sblížení s Konrádem Znojemským, který měl na základě stařešinského zákona po Soběslavovi nastoupit na trůn • mezi Soběslavem a Konrádem uzavřena dohoda: Konrádovi bylo přislíbeno nástupnictví po Soběslavovi výměnou za opatrovnictví Soběslavových synů, kterým měl po sobě zajistit trůn • dohoda uzavřena patrně u příležitosti svatby Konráda a Marie Srbské na znojemském hradě roku 1134 • výmalba rotundy postavami přemyslovských panovníků a zachycením pověstí o vzniku dynastie a státu měla symbolicky vyjádřit nárok Konráda Znojemského na pražský trůn • podle dalších teorií souvisejí malby s oslavami stoletého výročí panování Přemyslovců na Moravě, popřípadě se zdůrazněním principu translatio regni = přenesení koruny z Velké Moravy do přemyslovských Čech • princip translatio regni měl podpořit snahu o získání trůnu a vysvětlit původ královského titulu • velkomoravský panovník Svatopluk I. byl papežem už titulován jako král, Vratislav II. získal titul pro přemyslovský rod v roce 1085; mezi lety 1061–1085 byl českým knížetem, poté prvním českým králem z rodu Přemyslovců; současně byl v letech 1085–1092 titulárním polským králem; jako kníže byl Vratislavem II., jako král Vratislavem I. • dále měl tento princip zdůvodnit nárok na pražské arcibiskupství, které však získal až Karel IV. z rodu Lucemburků Apsida: • spodní pás: drapérie, nad ní pás s postavami dvanácti apoštolů pod arkádami • nad tímto pásem kupole s obrazem žehnajícího Krista na trůnu a symboly čtyř evangelistů • po stranách postavy Panny Marie a sv. Jana Křtitele jako přímluvců Loď: • 1. pás maleb v lodi: rovněž malovaná drapérie jako v apsidě • 2. pás maleb v lodi: mariánský cyklus – zvěstování Panně Marii, navštívení Panny Marie, narození Páně, sen sv. Josefa, zvěstování pastýřům, klanění tří králů a takřka nečitelné scény vraždění neviňátek a útěku do Egypta; pás obsahuje pouze scény z období příchodu a raného dětství Krista => úvahy nedokončenosti z důvodu následujícího cyklu přemyslovské genealogie • 3. pás maleb v lodi: přemyslovská scéna zachycující povolání Přemysla Oráče k vládě, osm postav s panovnickými symboly a pláštěm (identifikace obtížná) • vedle vstupu do apsidy postavy dvou donátorů (Konráda Znojemského a jeho ženy Marie Srbské) • teorie se shodují na tom, že plášť symbolizuje vládu v Praze => osm postav bývá identifikováno buď jako mýtická přemyslovská knížata, nebo jako historické osobnosti Přemyslovců (počínaje Bořivojem I.) • 4. pás maleb v lodi a kupole: deset panovnických postav v pláštích (které jsou rovněž pokládány za české vládnoucí Přemyslovce); dále devět panovnických postav bez pláště (interpretovány jako někteří přemyslovští údělníci vládnoucí na Moravě) • také v tomto případě existuje řada interpretací; jediná – snad bezpečně identifikovaná postava – první nositel královské koruny, Vratislav II. (jako král Vratislav I.) Kupole: • holubice (symbol Ducha svatého) a postavy čtyř evangelistů u psacích pultů střídané postavami serafínů Sv. Kliment ve Staré Boleslavi, 12.století, legenda o sv.Klimentu, alegorické postavy Kostel. Sv.Petra a Pavla v Albrechticích, poslední soud Kostel sv. Jakuba většího v Rovné u Stříbrné Skalice (svatojakubská legenda, život Krista) Gumpoldova legenda (tento spis objednala kněžna Emma před rokem 999, žena knížete Boleslava II.) • sv. Václav připíjí sv. Michalovi na hostině uspořádané Boleslavem Zápas sv. Václava s Boleslavem Apokalypsa svatovítské kapitulní knihovny, kolem 1160 Kodex vyšehradský, 1085 Kodex vyšehradský O státě božím, písař Hildebert