Základy výtvarné kultury III.Přednáška 10.10.2018 téma: Etruskové, římské antické umění, křesťanská antika, abrahámovská náboženství Etuskové • Pronikli na apeninský poloostrov na konci 2 tisíciletí př.n.l. • Vytvořili vyspělou kulturu • Největšího rozvoje dosáhli v 1.pol 6.století př.n.l., postupně se zmocnili Říma, Kampánie, Bologne a Mantovy. Vliv Etrusků postupně klesal a na konci 3.století př.n.l. se stala Etrurie součástí Římské říše • Městské státy, řemeslná výroba, obchod, zemědělství , mince jako platidlo • Římané převzali: úřednické odznaky, triumf, gladiátorské umění a umění Řím 753př.n.l. Etruská architektura • Používali klenbu, tu pak převzali a rozvinuli Římané • Užitkové stavby - kanály, mosty, silnice a opevnění • Hrobky, chrámy, dům pravoúhlý podélný s atriem a obytnými místnostmi vzadu a po stranách, osvětlený otvorem ve střeše, pod nimž byla nádrž na dešťovou vodu Toskánský sloup prstenec pod dórskou hlavicí, patka a hladký dřík Tarquinie, Cerveteri Etruský sarkofág Římské umění • Římská republika (510-31př.n.l.) – v čele stáli dva konzulové • Během punských válek 3-2století př.n.l. římané zničili Kartágo, připojili Galii Předalpskou, Dalmácii, Sýrii, Makedonii, Řecko, Pergamon v Malé Asii a Hispánii • Otrokářský stát, plebejcové a patriciové • Krize 1 století př.n.l. – Caesarova vláda (Galie Zaalpská,Británie) • Císařské období (31př.n.l-476 n.l.) – Octavianus, Augustus, Claudius, Caligula, Nero,…. • Největší územní rozmach za Traiana (98-117) – Dalmácie, Arménie, Mezopotámie a Asýrie) • 3.-4. století úpadek otrokářského systému a hospodářská krize • 395 rozdělení na západní a východní říši • 476 Germáni v čele s náčelníkem Odoakarem sesadili posledního sedmiletého císaře Romula Augusta • Východořímská říše trvala až do roku 1453, kdy podlehla Turkům Římská architektura • Spojení etruského, řeckého a později i křesťanského umění • Exteriérová architektura byla bloková • Interiérová archivoltový princip a plná zeď s pilířem a klenbou • Používali mnoho druhů kamene • Pálené cihly • Beton • Od Řeků převzali stavební řády • od Etrusků toskánský sloup • Vynalezli kompozitní hlavici (spojení iónské a korintské) Římská bazilika Caracallovy termy Amfieátry – Vespasiánův v Římě Circus - Circus Maximus Divadla Orange ve Francii Vila – Hadriánova vila v Tivoli Vítězné oblouky a sloupy Konstantinův r.312 Traianův r.113 • Římský dům vyšel z etruského, stavěly se i čtyřposchoďové cihlové činžovní domy • 90 000km vydlážděných silnic • Viadukty • Akvadukty • Kanály Viadukt v Segovii z 1. století Římské sochařství • Kopie řeckých děl • Realismus, idealismus doby Caesarovy, klasicismus Augustovy doby, iluzionismus i abstraktní schematismus 3/4století • Zlatá doba Augustova - nápodoba řeckých děl, oslavné sochy, alegorie • Portrétní umění • Historický reliéf Augustus z Primaporty malířství • Všechny druhy technik • Monumentální, deskovou i knižní • Pompejské slohy – inkrustační, iluzionistický, ornamentální a barokní • Zemětřesení – r.63, zničeny 24.8.79 • I města Hercilaneum a Stabiae Dům mistérií Zlatý Neronův dům Knižní ilustrace • Svitek • Od 4.století převládal kodex • Codex Vergilius Vaticanus Datace • 1.-5.století - křesťanská antika • 6.-10.století – předrománské umění -pronásledování bezvýsledné – císař Konstantin uznává křesťanství za oficiální státní náboženství; -Edikt milánský – rok 313; křesťanství přestalo být ideologií chudých a transformovalo se v organizovanou církev -brzy se proto propojuje se světskou mocí a jejím majetkem -střediska křesťanské církve: Řím, Cařihrad (Konstantinopol), Ravenna Starokřesťanská architektura - první projev: katakomby – pohřebiště v okolí Říma, kde se křesťané scházeli k obřadům - chodby a kobky s výklenky pro mrtvé, osvětlení prostřednictvím světlíků, které sloužily zároveň jako větrání - nejvýznamnější: Callixtovy katakomby, 2. pol. 4. st. n. l. Callixtovy katakomby, 2. pol. 4. st. n. l. Reprezentace nového náboženství - poč. 4. st. po uznání křesťanství začínají vznikat chrámy k masovému shromažďování křesťanů - nejdříve baziliky: obdélný půdorys - pak centrály: kruhový půdorys - chrám bazilikálního typu – prototypem je římská bazilika, což je antická světská stavba (veřejné shromaždiště a tržiště, kde zasedal také soud) - bazilika = pevně zděná pravoúhlá stavba rozdělená 3 řadami sloupů na 3 lodě: prostřední největší, sedlová střecha; původně řecká stavba, posléze římská, poté základ křesťanského chrámu - v prvních chrámech se k výzdobě užívalo sloupů a architrávů z pohanských římských chrámů, které byly bourány a materiál byl následně používán pro stavby křesťanských chrámů Hlavní charakteristiky starokřesťanské architektury - oltář: vyvíjel se již v katakombách ze sarkofágu, byl umístěn v čele hlavní lodi - prostor za ním: rozšířen o půlkruhovou apsidu, před oltářem byl prostor pro zpěváky, tzv. chór, který byl od hlavní lodi oddělen triumfálním obloukem - prostor od oltáře k oblouku se označuje také jako kněžiště neboli presbyterium - přidáním příčné lodi – transeptu – dochází k přiblížení podoby půdorysu tvaru latinského kříže Hlavní charakteristiky starokřesťanské architektury - průčelí bazilik: zdobeno slepými arkádami (řada stejných oblouků, které člení zeď) - půlkruhová okna - střecha: nízká sedlová na hlavní lodi, boční lodi – pultová (= polovina sedlové střechy podepřená v hřebenu zdí) - věže: často stavěny mimo chrám jako zvonice – campanilla; k chrámu byly přistavovány až od 6. st. - sloupy s krychlovitými hlavicemi s bohatou ornamentální výzdobou - nejznámější stavba této doby: bazilika sv. Petra ve Vatikánu; postavena roku 386 n. l. za císaře Konstantina: 5 lodí, v 15. st. přestavěna, obnovena v 19. st. - rekonstrukce podoby vybudované za císaře Konstantina; perspektiva a půdorys; budova byla zbořena roku 1450 a na jejím místě byla postavena bazilika stojící dodnes; před chrámem, jehož střední loď s transeptem převyšuje boční lodě, bylo umístěno atrium s očistnou vodou Ravenna – San Apollinare Nuovo, 6. st. - rezidence císařů západořímské říše, od 6. st. nejvýznamnější středisko byzantského umění na Západě - bazilika San Apollinare Nuovo, 6. st. - cenná mozaiková výzdoba, která představuje přechodný stupeň mezi starokřesťanským a byzantským uměním - výjev zachycující Theodorichův palác vybudovaný v Ravenně v době, kdy zde tento ostrogótský král sídlil (494–526 n. l.); architektura paláce kontrastuje se vznešenou elegancí světců, svědčící o lesku Justiniánova období; protější stěna je zdobena výjevem zachycujícím průvod světic, které stejně jako světci kráčejí směrem k apsidě San Apollinare Nuovo, 6. st. San Apollinare Nuovo, interiér, 6. st. San Apollinare Nuovo, 6. st. San Apollinare Nuovo, 6. st. Od baziliky k centrále - od 4. st.se rozvíjejí chrámy podle vzoru římského kruhového Pantheonu – centrální půdorys - oktogonální baptisteria (v křesťanské architektuře kaple zasvěcená Janu Křtiteli, sloužící původně křestnímu obřadu ponořování do svěcené vody; později nahrazena křtitelnicí – centrální kruhový nebo křížový půdorys - nejvýznamnější stavba tohoto období: San Vitale v Ravenně 6. st., oktogonální půdorys, překlenuta kupolí obtočenou patrovým ochozem - sloupy – již byzantský vliv - Ravenna – další významná stavba: kostel Santa Croce, 5. st., bylo k němu přičleněno mauzoleum Gally Placidie (sestry ravennského císaře Honoria), jehož monumentálnost je zdůrazněna slepými oblouky a klenebními pasy = první pokus o obohacení stěn architektonickými prvky San Vitale v Ravenně, 6. st. San Vitale v Ravenně, 6. st. San Vitale v Ravenně, 6. st. Císař Justinián s jeho družinou, San Vitale, Ravenna, kolem 546 n. l. Santa Croce v Ravenně, 5. st. Mauzoleum Gally Placidie, Ravenna Mauzoleum Gally Placidie, Ravenna Cařihrad – chrám Boží moudrosti; Hagia Sofia, vybudován v 6. st. za císaře Justiniána; v 15. přestavěn Turky na mešitu Pantheon Pantheon a Hagia Sofia Raně křesťanské sochařství - téměř neexistovalo - volná plastika se vyskytovala jen zřídka - dochovalo se několik málo památek – Kristus jako mladý pastýř nesoucí na rameni ovečku nebo na způsob starověkých učenců se svitkem v ruce Kristus jako dobrý pastýř, 3. st., Pio Cristiano, Musei Vaticani Sarkofág prefekta Junia Bassa, kol. 359, mramor, Museo Storico del Tesoro della Basilica di San Pietro, Řím Ukřižovaný Kristus, 420–430, panel ze slonovinové schránky, 7,5 x 9,8 cm, The British Museum, Londýn Malířství - počátek již v katakombách - typický antický rostlinný ornament + nový figurální prvek: ORANT – motiv lidské postavy se zdviženýma rukama, dlaně vzhůru nebo dopředu obrácené = typické křesťanské modlitební gesto - rané křesťanské umění: orant – symbolem zbožnosti, později symbolem duše zemřelého Orantka se závojem, nástěnná malba, Priscilliny katakomby v Římě, pol. 3. st. Dobrý pastýř, Jonáš a oranti, freska na stropě kubikula v Katakombách Sv. Petra a Marcellina, Řím, poč. 4. st. - pro stěny bazilik typické náboženské výjevy - pro chrámovou výzdobu typická technika mozaiky - charakteristické znaky: potlačení individuálních rysů, silná stylizace tělesných forem, rytmické řazení postav ve velkých plochách, bohatá barevnost - nejvýznamnější mozaiky: Řím, Ravenna - interiér mauzolea Gally Placidie – 4 valené klenby + ústřední kupole – monumentální mozaiková výzdoba - důležitá oblast malířství – knižní iluminace = malířská výzdoba rukopisných kodexů, což jsou rukopisné pergamenové knihy vázané v pevných deskách; objevují se od 4. st. vedle svitkových textů - nejvýznamnější 3, tzv. řecké kodexy: Genesis (5./6. st., uložen ve Vídni) - kodex Rossanský – výrazné plošné ilustrace (6. st., vznik v Rossanu v Kalábrii), Sinopský evangeliář (černomořský přístav Sinope, starobylá křesťanská obec) - biblický iluminovaný rukopis Wienner Genesis patří do skupiny tzv. řeckých kodexů – oficiálním jazykem křesťanské církve jak na Západě (v Římě), tak na Východě byla v té době řečtina - iluminace Rossanského kodexu – psaného stříbrem na purpurovém pergamenu – představuje určitý „počátek našeho umění“, je to jakýsi „pozdně antický impresionismus“ s jistou dávkou iluzionismu - v iluminacích Rossanského kodexu je použito tzv. etážového systému – v jediném prostoru jsou zahrnuty dva posloupné děje (Josef s ženou Putifarovou) Jákob vede svou rodinu (vlevo nahoře), prochází přes řeku Jabbok (most je interpretací malíře), zápasí s andělem (dole uprostřed) a konečně je mu žehnáno (dole uprostřed vlevo) Rossanský Codex Purpureus, 6. st. Pojetí a reflexe předrománského a románského období a gotiky - předrománské umění období 5.–11. st. se snaží o spojení antického a barbarského umění - 6–11. st. – ve vývoji západoevropského umění se stýká tradice antická a barbarská - manniera tedesca - na přelomu 15./16. st. se objevily tendence návratu k antice (Giotto) a názor, že po konci antiky dochází k úpadku; toto umění bylo označováno jako gotické (=barbarské) - tento pojem zahrnoval celou epochu středověku Periodizace umění raného středověku 1. umění doby předkarolinské: 5. – 9. st. 2. umění doby karolinské: 9. – 10. st. 3. umění doby otonské: pol. 10. st. – pol. 11. st. Doba předkarolinská. Architektura - převzala typy prostoru podélného (bazilikálního) i centrálního (baptisterium) - 7. st. – projevují se ještě tendence k zjednodušování stavebně náročných půdorysů, např. vedle baziliky se uplatňuje jednolodní typ kostela s apsidou - klenutí se uplatňuje pouze v omezené míře, jen u malých prostorů Sochařství - téměř neexistovalo - reliéfy byly menší, se silně zploštělým ornamentem – užívají se geometrické vzorce, páskový ornament, často pletence a silně stylizované rostlinné a zvěrné motivy - ve velké míře jsou zachovány řezané desky na knihy, relikviáře, zbraně, spony a šperky Malířství - uplatňuje se tentýž princip jako u reliéfů - v liturgických textech byly časté plošné kolorované iniciály - 8. st. – na tomto poli vládne páskový ornament – takřka „podivuhodné“ dekorativní umění, které se blíží čisté abstrakci a vrcholí v iluminovaných náboženských knihách z Anglie a Irska - jedná se o evangeliáře = liturgické knihy obsahující úplné texty čtyř evangelií, ve středověku bohatě iluminované - z těchto liturgických knih vyniká především Evangeliář z Durrow z Irska a Evangeliář z Kellsu (8. st.) – nazváno podle kláštera Kells v Irsku – je vyzdoben iluminacemi téměř „barokního“ stylu a je považován za jednu z nejcennějších knižních památek v dějinách umění - pozn.: animovaný film Brendan a tajemství Kellsu, 2009, Belgie / Irsko / Francie, 2009, 75 min, režie Tomm Moore a Nora Twomey; http://www.csfd.cz/film/254459-brendan-a- tajemstvi-kellsu/ Evangeliář z Durrow, provenience: patrně Iona, Skotsko, mezi 660–680, Trinity College Library, Dublin Evangeliář z Durrow, symbol sv. Matouše Evangeliář z Kellsu, provenience: patrně Iona, Skotsko, pozdní 8. nebo rané 9. st., Trinity College Library, Dublin Evangeliář z Kellsu, christogram Chi-rho-iota Evangeliář z Lindisfarne, provenience: Northumbrie, Anglie, mezi 698–721, British Library, Londýn Evangeliář z Lindisfarne, sv. Matouš