FI: CORE057 Člověk a digitální technologie Vyučující: prof. PhDr. David Šmahel, Ph.D. ( smahel@fss.muni.cz ) Mgr. Michaela Lebedíková ( m.lebedikova@mail.muni.cz ) Mgr. Jana Blahošová Mgr. Natalie Terčová Mgr. Adéla Lokajová Anotace předmětu: Předmět se zabývá tématem interakce člověka s počítačem a dopady používání digitálních technologií na člověka. V rámci kurzu bude představena oblast interakce člověka s počítačem (Human Computer Interaction) a její oblasti aplikace (uživatelská bezpečnost, phishing). V kurzu také ukážeme, jaké jsou dopady používání digitálních technologií na životní pohodu (well-being) uživatelů. Dále se zaměříme na rizika, se kterými se lidé při využívání digitálních technologií setkávají: kyberšikanu, nenávistné obsahy, setkávání se sexuálně explicitními materiály, závislost na internetu. Kurz také představí pozitivní aspekty hraní her, stejně jako používání sociálních sítí a jejich dopady. Kurz uvede také témata využití digitálních technologií v oblasti zdraví a digitální rodičovství. Studentům budou představeny aktuální výzkumy v daných oblastech a případně také uvedeny doporučení pro praktický život. Oborově je předmět na pomezí informatiky (komunikace člověka s počítačem - Human Computer Interaction) a sociálních věd (především psychologie a mediálních studií). Předmět rozvíjí akademické kompetence studentů ve výše uvedených oblastech, z nichž některé mohou úzce souviset také s jejich běžným životem, kde technologie většinou denně používají. Požadavky kurzu: 1. 80% docházka (minimálně 10 lekcí z 13). 2. Písemná práce: esej o minimálním rozsahu 5 normostran (1 normostrana = 1800 znaků včetně mezer). Studenti vypracují esej na vybrané téma z celého kurzu. Práce musí představit zvolený problém, komentovat jej s ohledem na odborné poznatky, a poskytnou vlastní kritické zhodnocení. Lze jej podložit vlastní zkušeností, ovšem s dodáním kritického zhodnocení této zkušenosti na základě literatury. Práce musí obsahovat jak stručný úvod do problematiky, tak i shrnující závěr. Nutno použít minimálně 5 akademických zdrojů/článků. Za odborné zdroje jsou považovány články z odborných recenzovaných časopisů nebo kapitoly z odborných knih, nikoliv popularizační texty, diplomové práce, výzkumné reporty apod. K vyhledání použijte: http://scholar.google.cz/ nebo dostupné elektronické zdroje: http://knihovna.fss.muni.cz/index.php?sekce=31&podsekce=55 . Vhodné publikace naleznete především v databázi Web of Science, případně EBSCO. Práci je nutno odevzdat do odevzdávárny do 14.1.2024. V případě dotazů nebo potřeby dřívějšího zápočtu kontaktujte Mgr. Lebedíkovou. Témata: 1) 19.9. Úvod. Člověk a digitální technologie. Počítačem zprostředkovaná komunikace a její teorie. 2) 26.9. Čtecí týden. Reading week. Literatura: a. Walther, J. B. (2011). Theories of computer-mediated communication and interpersonal relations. The handbook of interpersonal communication, 4, 443-479. http://www.commres.net/wiki/_media/42241_14.pdf b. POTTER, W. James, 2012. Chapter 3: What Is a Media Effect? in Media Effects. Thousand Oaks, Calif.: SAGE Publications. 3) 3.10. Expozice explicitním sexuálním materiálům na internetu, online pornografie a její dopady, sexting. Literatura: ORTIZ, R. R., & THOMPSON, B. (2017). Content Effects: Pornography and Sexually Explicit Content. In P. RÖSSLER, C.A. HOFFNER, & L. ZOONEN (Eds.), The International Encyclopedia of Media Effects. John Wiley & Sons. https://doi.org/10.1002/9781118783764.wbieme0122 4) 10.10 Internet a zdraví, eHealth, mHealth. Využití digitálních technologií v oblasti zdraví, telemedicína. Literatura: Šmahel, D., Macháčková, H., Šmahelová, M., Čevelíček, M., Almenara, C. A., Holubčíková, J., ... & Holubčíková, J. (2018). Using mobile technology in eating behaviors. Digital technology, eating behaviors, and eating disorders, 101-118. 5) 17.10 Nadměrné používání internetu, závislost na hraní her. Literatura: Vondrackova, P., & Šmahel, D. (2019). Internet addiction in context. In Advanced Methodologies and Technologies in Artificial Intelligence, Computer Simulation, and Human-Computer Interaction (pp. 551-562). IGI Global. 6) 24.10 Human Computer Interaction (HCI). Oblasti aplikace v HCI: uživatelská bezpečnost, asistivní technologie, strojové učení, zpracování přirozeného jazyka, e-learning Literatura: bude doplněno 7) 31.10 Uživatelé a bezpečnost informačních a komunikačních technologií (ICT). Uživatelská bezpečnost a její výzkum. Phishing a online kriminalita. Literatura: Alsharnouby, M., Alaca, F., & Chiasson, S. (2015). Why phishing still works: User strategies for combating phishing attacks. International Journal of Human-Computer Studies, 82, 69-82. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1071581915000993 8) 7.11 Dopady používání internetu na životní pohodu (well-being) uživatelů. Digitální wellbeing. Literatura: Vanden Abeele, M. M. (2021). Digital wellbeing as a dynamic construct. Communication Theory, 31(4), 932-955. 9) 14.11 Sociální sítě: pozitiva a negativa používání sociálních sítí, dopady používání sociálních sítí na člověka. Literatura: Valkenburg, Patti M., Adrian Meier, and Ine Beyens. “Social Media Use and Its Impact on Adolescent Mental Health: An Umbrella Review of the Evidence.” Current Opinion in Psychology 44, 58–68. https://doi.org/10.1016/J.COPSYC.2021.08.017. 10) 21.11 Rizika používání internetu: přehled rizik, kyberšikana, online agrese a nenávistné obsahy online, setkávání s cizími lidmi z internetu. Literatura: Smahel, D., Wright, M. F., & Cernikova, M. (2014). Classification of online problematic situations in the context of youths’ development. Communications, 39(3), 233-260. 11) 28.11 Digitální znalosti a dovednosti. Literatura: van Dijck, J. (2020). The digital divide. Polity. [Only chapters 8 and 9]. 12) 5.12 Umělá inteligence a její rizika. Strojové učení a možnosti jeho využití. Literatura: bude doplněno 13) 12.12 Závěr kurzu, shrnutí, zpětná vazba k tématům kurzu. References: Grawemeyer, B. & Johnson, H. (2011) Using and managing multiple passwords: A week to a view. Interacting with Computers. Volume 23, Issue 3, 256–267. Gundu, T. & Flowerday, S.V. (2012). Ignorance to awareness: Towards an information security awareness process. SAIEE Africa Research Journal. Volume 104, Issue 2, 69-79. Subrahmanyam, K., & Šmahel, D. (2011). Digital Youth: The Role of Media in Development. New York : Springer. Suler, J. (2004). The online disinhibition effect. Cyberpsychology & behavior, 7(3), 321-326. Suler, J. (2004). The Psychology of Cyberspace. Available online: http://www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/psycyber.html Valkenburg, P. M., & Peter, J. (2008). Adolescents' identity experiments on the Internet: Consequences for social competence and self-concept unity. Communication Research, 35, 208-231. Valkenburg, P. M., & Peter, J. (2011). Online communication among adolescents: An integrated model of its attraction, opportunities, and risks. The Journal of Adolescent Health, 48, 121–127. Walther, J. B., & D’Addario, K. P. (2001). The impacts of emoticons on message interpretation in computer-mediated communication. Social Science Computer Review, 19(3), 324-347.