OBČANSKÉ PRÁVO OBECNÉ PRÁVNÍ PRINCIPY A ZÁSADY SOUKROMÉHO PRÁVA 2 nSnímky slouží k orientaci posluchačů přednášek na k činění si poznámek. n Nenahrazují přednášky, učebnice ani cvičebnice. n n n n n nverze 3.1 (2022) n n© Ivo Telec, 2005 3 n nIus est ars boni et aequi n n nPublius Iuventilus Celsus, D. 1, 1, 1 pr. nkol. 70 – kol. 140 po Kr. 4 TEMATICKÝ PŘEHLED 1.účel a soustava 2.právní normy: právní principy a právní pravidla n 2.životní princip a postoj 3. 3.obecné právní principy 4. 4.zásady soukromého práva 5. 5.zvláštní zásady soukromého práva n 6.zásady soukromoprávních institucí 5 1. ČÁST n nPRÁVNÍ PRINCIPY nA nPRÁVNÍ PRAVIDLA 6 P1010231 7 n 004 8 n 003 9 n Scan09072010_105446 10 ? nprávní jistota (jistota nabytého práva) n npoctivost a důvěra n nKaždé právní dobro lze vyjádřit právním principem 11 VÝMĚR PRÁVNÍCH PRINCIPŮ nNormativní právní věty v zejm. literární podobě vyjadřující: 1.abstraktní příkazy (= právní normy) n k optimalizaci chování (Optimierungsgebote) n bez konkrétní skutkové podstaty 2.hodnotové a funkční základy právně normativní soustavy (právního řádu), způsobilé poměřování (vážení) 12 ï n= mětí dobrého, má býti právní dobro n (hodnota), n např. má být jistota nabytého n vlastnického práva (dobro) n či dobrá víra (nezaviněná nevědomost) n má být chráněna (dobro) 13 ï nÚčeloslovně-hodnotová argumentace právními principy při: 1. tvorbě práva 2. výkladu práva 3. dotváření práva podobností (analogií) n či účeloslovným zúžením n (teleologickou redukcí) 14 ZDROJE 1.objektivní idea (smysl, význam) práva 2.právní řád (pozitivní právo), volní projev zákonodárce, následek politického rozhodnutí n např. princip právně rovného zacházení v antidiskriminač. zák. č. 189/09 Sb. 15 ï nDruhy: 1. psané §§§ n např. rovné zacházení, dobrá správa 2. nepsané, vyvozené (indukované) z: a. právních pravidel (ze součásti právního n řádu) b. ideje práva mimo právní řád, n mimo zákonodárnou politiku n a mimo politickou vůli zákonodárce 16 ÚČEL PRÁVNÍCH PRINCIPŮ 1.bezprostředně právně normativní n s cílem přímo právně upravit lidské n chování 2.aplikační vč. právní argumentace 3.zákonodárně politický a technický 4.výkladový 3. 17 JUDIKATURA n Mezi obecně uznávané právní principy patří v oblasti n práva ústavního pravidla počítání času, jak jsou n v evropském právním myšlení srozumitelně a smysluplně n vymezena od dob římských. n nNál. ÚS, Pl. ÚS 33/97 z 17. 12. 97 ve věci zrušení ustanovení zák. na ochranu zvířat proti týrání. 18 SOUSTAVA PRÁVNÍCH PRINCIPŮ 1.obecné právní principy n přirozené zásady právní 2.obecně uznané zásady spravedlnosti a práva soukromého nebo veřejného 3.zvláštní zásady práva soukromého 4.zvláštní zásady práva veřejného 5.zásady právních zařízení (právních institucí) 19 CO JIM PŘEDCHÁZÍ? n? 20 ŽIVOTNÍ PRINCIP n Princip vzájemného podporování n (Prinzip der Stützender Hilfe) n n Přirozenost lásky = kladné nastavení n světa n nr rušení zneužitím svobodné vůle n 21 ŽIVOTNÍ POSTOJ n Přirozený postoj ke spravedlnosti ü každodenní zkušenost, zejm. prožitím ü samozřejmé, bezděčné, vnímání významu n věcí a přesvědčení o něm; n „dětsky nevinný“ postoj n n Právně teoretický postoj ü cílem porozumět, čím věci jsou (zatřídit je) ü zproblematizování přirozeně známého světa ü vyvolání právního problému ü rozumové zpochybnění přirozeného postoje n 22 SPOLEČENSKÉ ŘÁDY n Náboženský; např. náboženské symboly n Morální; srv. morální závazky a morální nároky, n veřejnou morálku právnických povolání n Právní; srv. právní principy a právní pravidla n Hospodářský; viz zásady hospodářské n soutěže n Vědecký; srv. vědecké zvyklosti n Politický; např. politické symboly nebo politická n odpovědnost za politický delikt n 23 PŘÍKAZY PRÁVA n Praecepta iuris sunt haec: n Honeste vivere, n alterum non laedere, n suum cuique tribuere. n n Domitius Ulpianus, D 1, 1, 10, 1 n (170 – 228 po Kr.) n 24 PŘEDPOROZUMĚNÍ n … každý dobře ví, že smlouvy se mají plnit, ndluhy platit, nikoho neuvádět v omyl, nnepomlouvat ani neokrádat … n n Právní řád jen formalizuje všeobecně známé n rady, jak žít bez újmy vlastní nebo bližnímu n n r státně pozitivistická závislost na předpisu n na všechno (nadužívání rozumu) L n nebo na pouhém textu předpisu (nepoužívání n rozumu) L n 25 OBECNÉ PRÁVNÍ PRINCIPY n Osvědčené principy právního státu n = právní principy n preamb. Ú n n Argumentační důsledky logické n nebo právně rétorické pro celý právní n řád 26 HLEDÁNÍ VÝCHODISKA n strictum ius r aequitas n n ò n summum ius, summa iniuria 27 VÝCHODISKA 1.Povaha věci a míra všech věcí n (Natur der Sache) 2.Přirozený smysl práva, n podstata a smysl lidských práv n (naturalis ratio) 3.Spravedlnost n (aequitas) 4.Logika věci 28 UZNÁNÍ Ø obecné zásady práva, uznané civilizovanými národy n čl. 38/1 Statutu Mezinárodního soudního dvora v Haagu, 1945 n (č. 30/47 Sb.) n Ø obecné zásady mezinárodního práva n čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv n a základních svobod, 1950 (č. 209/92 Sb.) n Ø zásady spravedlnosti (ekvita) n § 25/3 z. č. 216/94 Sb., o rozhod. říz. a o výkonu rozhod. nálezů n 29 POVAHA A CÍL PRÁVNÍCH PRINCIPŮ nAxiomatická povaha hodnot n n apriorní dobra, všeobecně osvědčené a uznávané, n které netřeba dokazovat (axiomy), n jimiž se právní řád právního státu nechává ovládat n (vláda práva); úhelné kameny práva n nCíl n n trvalé udržování obecného právního dobra (i míru) n mezi lidmi a vůči přírodě (míruplnost) n nVnitřní jednota, soudržnost a účelnost práva 30 PRÁVNÍ PRINCIP A POLITIKA n Právní princip n „nikdo nesmí mít prospěch ze svého n protiprávního jednání“ n n Politika v právních pravidlech n „přímé daně se mají snížit, nepřímé n zvýšit“ E zákonný příkaz (právní pravidlo) n n 31 POLITIKA A PRÁVO n Vláda lidu n n Svrchovanost lidu n n n relativní skupinové, n např. stranické, n zájmy, předsudky n soutěž o veřejnou moc n (politický boj) n n Vláda práva n n Právní stát a. demokratický b. jiný n objektivní zájem n spravedlnosti n služba spravedlnosti 32 PŘEHLED PRÁVNÍCH PRINCIPŮ nPrávní ctnosti (právní hodnoty) n 1.spravedlnost 2.úcta a uznání zdroje přirozených práv (Vyšší moci) 3.nezadatelnost (neodejmutelnost, nepominutelnost) n přirozených práv 4.svoboda vůle 5.odpovědnost, srv. odpovědné (náležité) jednání 6.nedotknutelnost lidské bytosti 7.rozumnost 8.poměrnost 9.přiměřenost n 1. n 33 ï n 10. poctivost a důvěra 11. úcta k právům a svobodám jedince 12. rovnost v právech (právní rovnost) 13. právní bezpečí 14. dobré mravy (bonos mores) 15. dobrá vůle 16. dobrá víra (bona fides) 17. důvodná očekávatelnost 18. důvodná pociťovatelnost 19. (dobrá) pověst 20. dobrá správa 21. 34 ï 21. veřejná morálka 22. veřejný pořádek 23. zákon nepůsobí zpětně (lex retro non agit) 24. z bezpráví právo nevznikne n (ius ex iniuria non oritur) 25. bezpráví neospravedlňuje bezpráví n (iniuria non excusat iniuriam) n 35 ï 26.není trestu bez zákona, není trestného činu bez zákona, aj. n nIn favorem vitae nIn favorem libertatis nIn favorem auctoris 36 METODIKA POMĚŘOVÁNÍ PRÁVNÍCH PRINCIPŮ 1.abstraktní porovnání právních principů n (bez ohledu na konkrétní věc) 2.posouzení hierarchie právních principů n z hlediska právní síly (ústavní, či podústavní) 3.posouzení, v jaké míře jsou principy dotčeny n v konkrétní věci 4.vlastní poměřování (optimalizace použití dotčených principů; co nejvíce použít pokud možno všechny) 37 ï nIntenzita dotčení právních principů: n ò n a. plné zabránění použití určitého principu b. částečné zabránění 38 P1000985 39 2. ČÁST n nPRÁVNÍ PRINCIPY A PRÁVNÍ PRAVIDLA JAKO PRÁVNÍ NORMY 40 STRUKTURA PRÁVNÍ NORMY nDvojčlenná struktura 1.skutková podstata (hypotéza, antecedent) n podmiňující část, např. postižení zdraví (delikt) 2.právní důsledek naplnění skutkové podstaty (sankce, účinek, konsekvent) n podmíněná část, např. vznik deliktního závazku n odčinit újmu na zdraví n nD implicitní zásada (princip) neminem laedere 41 ï nE podřazení nastavšího konkrétního n skutku (děje), n např. poškození zdraví, n abstraktní skutkové podstatě, n viz delikt škody, n s přivozením konkrétního právního n následku, n tj. vzniku deliktního závazku reparačního 42 PRÁVNÍ SOUSTAVA PRÁVNÍCH NOREM 1.Právní principy n (Prinzipienmodelle) n= příkazy k optimalizaci, n používané v co nejvyšší n míře vzhledem k možnosti: i.skutkové (děj) ii.právní: a. poměřované kolidující n jiné principy b. právní pravidla 2.Právní pravidla n (Regelmodelle) n= definitivní: a.příkazy n např. splnit dluh b.zákazy, např. zákaz n znehodnocujícího užití n uměleckého díla c.dovolení n viz zákonné licence d.[zmocnění] 43 ï nPrávní principy Ø platí souběžně n 2 nebo i více n Ø liší se mírou n intenzity platnosti n (významností) n Ø kříží se a vyvažují n se vzájemně ð n n nPrávní pravidla Ø platí výlučně 1 n příkaz, zákaz, n nebo dovolení Ø jedno ruší druhé n 44 ï nPoužití poměřením n principů (hodnot) n např. poměřením dobré n víry a právního bezpečí n Ømetoda poměrnosti (proporcionality) Øpřibližování se n spravedlnosti nDworkin, 1984, Alexy, 1985 nSieckman, 1990 n n Ø nPoužití podřazením skutku pod právní pravidlo n např. pod zákaz n Ømetoda podřazení (subsumpce) 45 ï n Původ právního principu n D všeobecné povědomí o přiměřenosti n a závaznosti; trvá udržováním povědomí n n Původ právního pravidla n D politické rozhodnutí, politická dohoda aj. n politické dorozumění straníků či jiných n politiků; vliv náhody; trvá dočasně n nebo do zrušení n n 46 PRÁVNÍ PRINCIPY A PRÁVNÍ PRAVIDLA n2 normativní prvky práva (právního řádu): 1. princip (hodnotový význam prima facie) 2. pravidlo nShodnost účelu E dobro a spravedlnost n nJednotný účeloslovný význam právního n řádu a obou jeho prvků Øprincipy i pravidla mají být prodchnuty stejným n duchem („kmitočtem“), naladěny na stejnou n strunu 47 ï nPrávní principy 1.secundum et intra legem n = mohou být i právními pravidly n srv. příkladmý výčet obecně uznaných n zásad spravedlnosti a práva v o. z. 2.praeter legem n = právně politické podněty n 3.extra (contra) legem n = ius non scripta 48 ï n Způsob řešení střetu 2 prvků práva: n stanoví-li právní princip jinak nežli právní n pravidlo, nebo naopak, n použije se ten normativní prvek práva n (právního řádu), n který je přirozenější a v konkrétním právním n případu spravedlivější n n E míra přirozenosti n E míra spravedlivého uspořádání věci n n 49 ï n Poměr právního principu a právního n pravidla: n n neplatí n zásada lex specialis derogat legi generali 50 3. ČÁST nPŘIROZENÉ ZÁSADY PRÁVNÍ 51 PRÁVNÍ ZÁSADY nPrávní zásady, na nichž je vybudován zákon; n souladné s právními principy; vyjádřeny: n ü zákonem (secundum et intra legem) ü mimozákonně (praeter legem, extra legem) n 1. obecné 2. zvláštní (odvětvové), např. práva autorského 3. 3. jednotlivých právních institucí n např. právní ochrany osobnosti nebo rodiny n 52 PŘIROZENÝ SMYSL ZÁKONA n § 7 ABGB (1811), natürliches Sinn eines Gesetzes, n causa finalis n n= objektivní uspořádání poměrů n mezi lidmi nebo vůči přírodě, n které je souladné (přirozená konformita) n s přirozenými objektivními zákonitostmi světa, n a přirozenými subjektivními lidských právy n v jejich mezích, jakož i s cílem lidského života 53 PŘIROZENÉ ZÁSADY PRÁVNÍ n § 7 ABGB (1811) a vládní návrh o. z. (2009) n natürliche Rechtsgrundsätzen n n = nezadatelné životní zásady právního n významu, státy uznávané a používané, n nikoli však státy stanovené n n = zásady spravedlnosti (ekvita) ð n n Obecně uznávané zásady spravedlnosti n a práva § 3/2 o. z. (2012) 54 ZÁSADY SPRAVEDLNOSTI n Přirozená spravedlnost (natural justice) n = nepsané hmotné právo (ius non scripta); n používáno mj. v rozhodčím řízení z vůle n účastníků majetkového sporu n (ekvita, ex aequo et bono) n např. zásada neminem laedere n n Co je spravedlivé? n To, co je přirozeně (objektivně) prospěšné. n n n 55 ï KTERÉ TO JSOU? 1. 1.ochrana života a zdraví, cti, důstojnosti n a soukromí (osobnosti) 2.ochrana rodiny 3.ochrana vlastnictví 4.ochrana slabšího před bezdůvodnou újmou n pro nedostatek věku (ochrana nezletilce) n nebo pro závislost svého postavení (ochrana n slabší strany) 5.předpoklad rozumnosti 6.předpoklad poctivosti jednání 7.předpoklad dobrověrnosti jednání nð 56 ï 8.nikdo nesmí bezdůvodně těžit z vlastní n neschopnosti k újmě jiného; srv. vyživovací n povinnost 9.slib zavazuje; smlouvy mají být plněny (pacta sunt servanda) 10.nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží 11.zákaz zneužití práva k újmě jiného 12.nikdo nemůže zasáhnout do duševní n nebo tělesné integrity jiného (nedotknutelnost) 13.nikdo nemůže na jiného převést více práv nežli má sám n ð 57 ï 14.nikdo nesmí být nucen setrvávat n ve společenství 15.nikdo nesmí být nucen vzdát se budoucích (neznámých) práv; viz a. z. 16.nikdo nemůže mít prospěch z vlastního n protiprávního jednání nebo z toho, že jednal n ve zlé víře či proti dobrým mravům 17.nikomu neškodit n ð n n 1. 58 ï 18.nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží 19.nikdo se nemůže bezdůvodně obohatit na úkor jiného 20.spravedlivý důvod 21.práva bdělým (vigilantibus iura scripta sunt) n aj. n 15. 15. 15. 59 n Bez názvu 4 60 n Bez názvu 2 61 4. ČÁST n nZÁSADY SOUKROMÉHO PRÁVA 62 VÝZNAM n 1.hierarchicky hodnotový účel práva 2.ústavní přizpůsobení (konformita) podústavního n práva 3.jednota, soudržnost a účel práva 4.všeobecná znalost práva 5.smysluplnost (ospravedlnění) práva 6.zákonodárné vodítko pro budoucí právo 7.argumentační a interpretační vodítko platného n práva n nRůzná teoretická třídění zásad v písemnictví PŘEHLED DLE O. Z. 1.ochrana života, zdraví, svobody, cti, n důstojnosti, soukromí 2.zvláštní zákonná ochrana rodiny, rodičovství n a manželství 3.zákaz bezdůvodné újmy pro nedostatek věku, n rozumu nebo pro závislost postavení 4.zákaz bezdůvodného těžení z vlastní neschopnosti k újmě jiných 5.daný slib zavazuje a smlouvy mají být plněny 63 ï 6.zákonná ochrana vlastnického práva; zákonné n stanovení vzniku a zániku vlastnického práva 7.nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží 8.aj. 9. 9. 9. n§ 3/2,3 o. z. 64 DŮSTOJNOST, SVOBODA, ŠTĚSTÍ, OHLEDUPLNOST n„Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka ni jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nnebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, njenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.“ n n§ 3/1 o. z. 65 66 1. PRIVÁTNÍ AUTONOMIE nVše dovoleno, co není zakázáno n čl. 2/3 LZPS, čl. 2/4 Ú, § 2/1 o. z. n 1.svoboda volby právně jednat, n nebo nejednat n výjimkou smluvní přímus ð 2.svoboda volby smluvníka n např. i veřejnou nabídkou komukoli 67 ï 3.svoboda volby účelu, obsahu, způsobu n a formy právního jednání n smlouvy typové nebo atypové, smíšené; Øzpůsob volního projevu: n výslovný r nevýslovný, per facta concludentia Øforma: písemná prostá n písemná kvalifikovaná n např. volní projevy stran na téže listině n nebo veřejnou listinou (notářským zápisem) 68 MÍRA SVOBODY SPOLEČNOSTI n n Míra svobody lidské společnosti n je přímo úměrná n míře možného uplatnění svobodné vůle n jedince v soukromých poměrech n n r např. o. z. v původním znění z 1964 L n ð 69 OMEZENÍ PRIVÁTNÍ AUTONOMIE nZásada minimálního omezení lidské svobody n v soukromých poměrech; n jen co je nutné k: n 1.výkonu svobody jiných 2.ochraně obecně sdílených dober n např. dobrých mravů, veřejné morálky, n veřejného pořádku, veřejného zdraví, veřejného n bezpečí apod., n jakožto nerozložitelných hodnot určených n k těžení všemi lidmi n n n 70 ï SMLUVNÍ PŘÍMUS nSmluvní přímus ex lege nebo ex contractu n nPříklad: n nZákonná kontraktační povinnost uzavřít i proti své nvůli např. pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti nza škodu způsobenou: ü při výkonu povolání, např. advokáta ü provozem silničního motorového vozidla Ž n n= přímus právně jednat i proti své vůli v zájmu ochrany n slabšího (klienta) nebo ochrany obecného dobra n s volbou s kým jednat (volba pojistitele). 71 2. NEFORMÁLNOST nSvoboda vůle zvolit si formu právního jednání 1. neformální 2. formální n nVýjimečně státem přikázaná právní forma 1. výslovná 2. přede svědky 3. písemná soukromou nebo veřejnou listinou, n nje-li k tomu sdostatek rozumný důvod ospravedlňující nstátní zásah do svobodné vůle 72 3. OCHRANA SOUKROMÉHO PRÁVA nOchrana práva n (§ 12-14 o. z., § 3/věta druhá o. s. ř.) před: 1. ohrožením skutečnou (reálnou) hrozbou n r jen domnělou (hypotetickou) hrozbou 2. porušením n nDeliktní (právně bezdůvodný) zásah: 1. ohrožovací, např. příprava nebo pokus skutku 2. dokonaný n nZákaz odepření výkonu spravedlnosti n (denegationis iustitiae), procesní zásada civilní n 73 4. NIKOMU NEŠKODIT n Neminem laedere n nikomu neškodí, kdo vykonává své právo n n např. kdo čerpá vodu z cizí studny z titulu n svého práva z věcného břemene n zatěžujícího cizí pozemek se studnou 74 5. OCHRANA SLABŠÍ STRANY nSlabší člověk je soukromým právem chráněn n 1.nezletilec, srv. práva dítěte � 2.nesvéprávný 3.zaměstnanec, srv. též odbory 4.obchodní zástupce 5.pacient nebo klient 6.spotřebitel 7.nájemce bytu 8.člen spolku 9.původce výtvorů, např. autor ¯ či vynálezce @ 10.[menšinový akcionář] aj. 75 ï PŘÍKLAD: Smluvní licence ¯ n Autorský zákon n n Nevyplývá-li z licenční smlouvy, např. mezi autorem a televizním vysílatelem, jinak, n má se za to, že jde o nevýhradní licenci n k televiznímu vysílání autorova díla. n Nikoli o licenci výhradní. n Tzn. in favorem auctoris. n § 47/1 in fine a. z. 76 ï ZÁKAZ ZNEUŽITÍ MONOPOLU nMonopol 1. přirozený 2. právní (výhradní koncese) n nSmlouva připojovací (adhézní) n obchodník s elektřinou je povinen uzavřít smlouvu n o dodávce elektřiny s každým, n kdo splňuje předpoklady (legální smluvní přímus) n a zákazník podepisuje smluvní formulář předložený n monopolistou, jehož obsah nemůže měnit; n srv. např. energet. z. č. 458/00 Sb. 6. ROZUMNOST nVyvratitelná domněnka u každé svéprávné osoby: n § 4/1 o. z. a. rozum průměrného (běžného) člověka b. schopnost používat rozum průměrného (běžného) n člověka s běžnou péčí a opatrností n n Ï vyšší péče a opatrnost, např. odborná n nF důvodné očekávání takového používání rozumu n v právním styku n n 77 ROZUMNÝ DŮVOD nObecně přijatelný důvod právního jednání n na základě obecné zkušenosti (empirie) nNapř.: a.podstatná změna okolností rozumně n odůvodňující určité právní jednání n např. výpověď smlouvy b.jiný rozumný důvod k právnímu jednání n Ï např. hazard se životem, zdravím či majetkem n nSpravedlivý důvod Øobecně uznaná zásada spravedlnosti a práva 78 ï nRozumné očekávání, např. bezpečnosti výrobku n E výrobek je vadný, jestliže není tak bezpečný, n jak to lze u něho rozumně očekávat vzhledem n k okolnostem, kupř. vzhledem k účelu používání n n§ 2941/1 o. z. n nBěžné nebo rozumně předvídatelné podmínky n použití výrobku nz. o obec. bezpeč výrobků č. 102/01 Sb. 79 DŮVOD ROZHODNUTÍ nDůvod rozhodnutí (rozhodný argument) n ratio decidendi n nDokreslující důvod (dokreslující argument n nad rozhodný argument) n obiter dictum n nDůvodné očekávání obdobného rozhodnutí n obdobného právního případu n n n 80 ZDRAVÝ (SELSKÝ) ROZUM nCommon sense (prostý, běžný, obecný smysl) nProstý rozum („vzít rozum do hrsti“, rozumný smysl) n n = logická úvaha o obecně přijatelném n řešení praktického právního problému n na podkladě obecné zkušenosti s příznivými n výsledky (empirie) bez potřeby odborných n znalostí, např. technických, n a bez potřeby právně teoretických, doktrinárních n nebo judikaturních znalostí (i s možným n subjektivním nádechem) n a bez bezduchého formalismu n n n 81 7. DŮVĚRA nObjektivní právní princip (hodnota) důvěry n v někoho, v něco nebo mezi někým, srv. důvěrné n informace ü hodnota důvěryhodnosti (spolehlivosti, věrnosti) ü ü materiální publicita veřejného seznamu n (veřejná důvěra ve veřejný zápis stavu) n ü dání důvěry zaměstnanci či obchodnímu n zástupci, nebo ztráta důvěry v něho n (nevěrný zaměstnanec či obchodní zástupce) n nÏ subjektivní dobrá víra (vnitřní stav), dobrověrnost n 82 ï nTreu und Glauben n = rysy objektivního právního principu důvěry: n 1. čestnost (poctivost), otevřenost 2. věrnost, např. zástupce 3. předvídatelnost druhým 4. zřetel na zájem druhého (pozornost, zohlednění, n očekávání, ohleduplnost) 5. spoleh na druhou stranu (reasonable reliance) 6. mravnost n 83 ï nTreu und Glauben, good faith and fair dealing, fair use (USA) Øpoctivé (a zavedené obchodní) zvyklosti (a. z., z. Øochr. zn.) Ø Ø[zásady poctivého obchodního styku (obch. z. 1991)] Ø[vztahy soudružské spolupráce a vzájemné pomoci n pracovníků, zák. práce 1965] Ø[zásady socialistického soužití, o. z. 1964] Ø[bezdůvodné obohacení z nepoctivých zdrojů, o. z. 1964] n 84 85 8. DŮVODNÉ OČEKÁVÁNÍ nSubjektivní duševní stav důvěry v něco, co má být, n nabytý jednáním či stavem jiného n nOčekávání čeho? Např. odbornosti n kupř. očekávání chování podle druhou stranou navozené vlastnosti, schopnosti či způsobilosti, např. odbornosti, této strany, anebo očekávání určité vlastnosti zboží navozené reklamou ü rozumné očekávání ü legitimní očekávání n n n ï PRÁVNÍ OCHRANA nDůvodné očekávání obdobného rozhodnutí n právního případu n üshoda již rozhodnutého právního případu s jiným, novým, právním případem v podstatných znacích n n r jinak nově rozhodnuto než obdobně n F právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu n odchylky 86 87 9. ODBORNOST n Zásada profesionality (odborné péče) n např. podnikatele n n Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu n nebo povolání k odbornému výkonu n nebo jinak vystupuje jako odborník, n je zavázán nahradit škodu způsobenou n za určitých okolností n např. odbornost advokáta vůči klientovi, n lékaře v soukromé praxi vůči pacientovi apod. n n 10. DŮVODNÉ POCIŤOVÁNÍ nSubjektivní duševní stav pociťování n srv. citově-duchovní vnímání n např. pociťování osobní blízkosti s jiným člověkem n a. důvodné pociťování cizí újmy jako vlastní n F tzv. jiná osoba blízká v poměru rodinném n nebo obdobném (obdobně osobně blízkém) n (osobní stav, statusové právo) ü lítost ü soucit, soustrast 88 ï b. pociťování krásy umění citem pro umění n F vnímání uměleckého díla, např. výtvarného, n nebo uměleckého výkonu, např. zpěvu n F poznání práva autorského n nebo práva výkonných umělců c. pociťování vkusu citem pro vkus n F vnímání estetického výtvoru průmyslového n F poznání práva průmyslových vzorů d. pociťování újmy citové, emoční n F vnímání např. duševní bolesti n F poznání práva na odčinění nemajetkové n újmy n 89 11. DŮVODNÁ VĚDOMOST nVnitřní stav mysli nPrávní následek závislý na vědomosti něčeho n n E důvodné osvojení vědomosti určité skutečnosti, n např. nebezpečných vlastností určité osoby, n osobou případu znalou n při zvážení okolností, které jí musely být v jejím n postavení, např. zletilého, zaměstnance, osoby n blízké či odborníka, známé 90 12. DŮVODNÁ POCHYBNOST nVnitřní stav mysli nPrávní následek závislý na existenci pochybnosti n E důvodné osvojení pochybnosti o určité skutečnosti, n např. o bezpečnosti výrobku či o vymožitelnosti n pohledávky, n osobou případu znalou n při zvážení okolností, které jí musely být v jejím n postavení, např. zletilého či odborníka, známé üpochybná (dubiózní) pohledávka, např. důkazně nejistá nDůvodné podezření, např. časová souvztažnost n r pouhé náznaky (indicie) n 91 13. VĚDOMÍ A SVĚDOMÍ nRozum a cit nVnitřní stav mysli (ducha) nRozhodování podle nejlepšího vědomí a svědomí n (příkaz k optimalizaci jednání) a.důvodné osvojení vědomosti (znalosti) práva a skutku ü rozumová znalost a utříděnost, logická úvaha n podložená zhodnocením důkazů b.důvodné procítění spravedlnosti n např. citem pro rovnováhu (vyrovnání braní a dávání) n či přiměřenost (citem pro spravedlnost) n srv. odstranění tvrdosti (nespravedlivosti) n 92 ï VÝHRADA SVĚDOMÍ nVnější projev vnitřního stavu člověka nSvobodné rozhodnutí žít podle svého n F žít i ve shodě se svým (klidným) svědomím n„Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého“. n § 81/1 o. z. nObsahem svědomí hluboké přesvědčení n o přirozené (hodnotové) správnosti určitého jednání, n zdržení se jednání nebo strpění jednání, n a to pro jeho významný obsah nebo účel nVysoce hodnotná vnitřní zábrana činu anebo strpění n činu či popud k činu, srv. hnutí svědomí jako pohnutka n odčinění zlého (protiprávního) skutku 93 ï nVýhrada svědomí jako obecně uznaná zásada n spravedlnosti a práva n nPojem deliktního práva: Ø okolnost vylučující protiprávnost činu n F vznesení výhrady svědomí ospravedlňuje n porušení smluvní nebo zákonné povinnosti n nVeřejné právo: n např. branný zákon s odmítnutím mimořádné služby n z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání 94 ï nVlastnosti: např. niternost, ne vnějškovost, n hlubokost, ne povrchnost, upřímnost, dobromyslnost, n úctyhodnost, významnost, souhlasnost, shodnost, n souvislost, soudržnost, jednotnost, pravidelnost, n neporušenost, neochvějnost (pevnost), neodchylnost, n slučitelnost, bezrozpornost, věrnost, trvalost, n ne přechodnost, srozuměnost F důvodnost n Ï svévole (svéhlavost) jako bezdůvodnost, n tvrdohlavost, výmluva, vyhýbání se, n nerovnoprávné zacházení (jednou tak, n jindy jinak) n 95 ï n nVýhrada svědomí (nebo náboženského vyznání) n při zdravotních službách a práci v nich nOspravedlnitelné porušení povinnosti ze závazku n péče o zdraví nebo závazku práce: n např. odmítnutí psychochirurgického výkonu, n asistované reprodukce, včetně náhradního mateřství, n umělého ukončení těhotenství, kastrace, sterilizace, n změny pohlaví, předepsání (hormonální) antikoncepce n k zabránění početí, výdeje (hormonální) antikoncepce n v lékárně, podání krevní transfúze, provedení n povinného očkování, reversu pacienta a poskytnutí n péče i proti vůli pacienta 96 14. DOBRÁ VÍRA bona fides nSubjektivní duševní (vnitřní) stav objektivně zdůvodnitelného upřímného a pevného přesvědčení, n že mi právo patří anebo že jednám po právu, n např. dobrá víra držitele cizí věci, že mu patří, ačkoli n mu nepatří, n avšak jedná se o: n ü právní omyl (omyl o právu): Ø stav omluvitelného právního omylu Ø nezaviněná nevědomost právního omylu nGuter Glauben n 97 98 ï FILOZOFICKY O VÍŘE nvědění (poznatek najisto) nñ n (upřímné a pevné) přesvědčení o něčem n(o vědění jistotnější víra) nñ nprostá víra v něco (prostá víra v pravdu) n n n 99 ï VÝMĚR n „Dobrá víra je duševní postoj charakterizovaný poctivostí a absencí vědomí, že zjevný stav není stavem pravdivým.“ n n n nNávrh společného referenčního rámce Evropského zákoníku soukromého práva, DCFR, (znění k 1. 1. 2009) 100 SUBJEKTIVNÍ STAV DOBRÉ VÍRY n n právní stav vlastního upřímného a pevného n přesvědčení o svém subjektivním právu, n kupř. že mi určité označení či licence patří, n nebo o svém jednání po právu, n pramenícího z objektivně ospravedlnitelných n důvodů, n kdy nevím či neměl jsem (nebyl jsem povinen) n vědět o opaku a nemohl jsem o tom ani vědět. n 101 JUDIKATURA: ochranná známka MARSTALL n „V případech zmiňovaných zákonem o ochranných n známkách je nutno vycházet z psychologického konceptu n dobré víry, tj. z nevědomosti přihlašovatele o určitých n okolnostech. n Tento závěr lze dovodit i z toho, že zákon o ochranných n známkách ochranu dobré víry v mravním smyslu obsahuje n v jiných ustanoveních zápisné nezpůsobilosti.“ n r jiná zápisná překážka n rozporu s dobrými mravy nð 102 ï n „Dobrá víra jako vnitřní psychický stav (přesvědčení) n není předmětem dokazování a usuzuje se na ni pouze n z vnějších okolností.“ n nRozs. NSS v Brně z 30. 4. 2008, nčj.: 1 As 3/2008-195 n 103 ï DŮKAZ OKOLNOSTÍ SUBJEKTIVNÍ DOBRÉ VÍRY nOkolnosti dobrověrnosti: n Ødokázání tvrzeného vnitřního stavu dobré víry objektivizací vnějších okolností, za nichž lze usuzovat o dobrověrnosti ð nsrv. důkaz vnitřního stavu svědomí např. při výhradě svědomí či při jednání vč. soudcovského rozhodování podle nejlepšího vědomí a svědomí; „vzít si něco na svědomí“ n 104 ï OBJEKTIVNÍ HLEDISKA SUBJEKTIVNÍ DOBRÉ VÍRY 1.vyvratitelná právní domněnka rozumného člověka n srv. fikci průměrného spotřebitele, n fikci informovaného uživatele či fikci odborníka 2.náležitá opatrnost (dbalost, péče, starostlivost) n např. nahlédnutí do veřejného seznamu n E věděl nebo vědět měl a mohl, n kdo je vlastníkem n n 105 ï n Zvláštní ukazatele n objektivních okolností spekulativní n nebo zneužívající registrace n (databázového zařazení) či užívání n doménového jména .eu n ve zlé víře n nNř. 874/04 106 ï nDobrá víra n bona fides, good faith nZlá víra (zlo v právním n smyslu protiprávnosti) n mala fides, bad faith n srv. např. právní n úpravu doménových n jmen .eu üspekulativní obsazení n doménového jména n nikoli k vlastnímu n používání, ale k zabránění n jinému až k vydírání jiného 107 DOBRÁ VÍRA v. ZLÁ VÍRA nNezaviněná nevědomost n (omluvitelný právní n omyl) nZaviněný zlý úmysl nZaviněná hrubá nedbalost (bezohlednost) nVlastnost protiprávního jednání nNemravnost (zlo) EXKURS: ZAVINĚNÍ V SOUKROMÉM PRÁVU nFormy zavinění (culpa, fault): 1.zlá víra (mala fide) a. zlý úmysl (dolus malus, intention), nepoctivý úmysl: i. přímý ii. nepřímý b. bezohlednost (hrubá nedbalost), (culpa lata, n gross negligence, recklessness) 2.nedbalost (lehká nedbalost), (culpa levis, negligence, n slight negligence, ordinary negligence), neodpovědnost, n nenáležitost r zavinění v trestním právu 108 109 ï ® nZnámková přihláška ve zlé víře (zavinění), nemravnost: n přihlašovatel věděl, že nemá právo přihlásit si n označení pro sebe n nebo by to věděl při náležité opatrnosti n (kdyby se nedopustil hrubé nedbalosti) n nZnámková přihláška v dobré víře (nezaviněná n nevědomost), morálně neutrální: n přihlašovatel nevěděl, že nemá právo přihlásit si n označení pro sebe nebo neměl (nebyl právně povinen) n vědět, že toto právo nemá a zároveň to objektivně n nemohl vědět n n n 110 ï ® nÚřední prohlášení zapsané ochranné známky n za neplatnou na návrh třetí osoby Ø důvodem důkazně doložené podání přihlášky n ve zlé víře n 111 15. PRÁVNÍ BEZPEČÍ nBezpečí: 1. stejného rozhodnutí o stejném n (podobném) právu (předvídatelnost) 2. rozhodnutí toho, kdo je příslušen 3. stejného rozhodnutí každého, kdo bude n rozhodovat o právu n F předvídatelnost Ï překvapivost n nDůkazní jistota nabytí práva n např. pomocí svědků, veřejnou nebo soukromou n listinou aj. 1. 112 16. DOBRÉ MRAVY n Boni mores n způsoby chování bez dotčení jiné osoby, n zvířete nebo přírody, obecně uznávané n za dobré podstatnou částí slušné společnosti n n např. negativně důvod pro zamítnutí n známkoprávní ochrany či důvod neplatnosti n licenční smlouvy n n 113 ï n C. c.: bonne foi (ve významu dobrých mravů, n jako mravní kategorie) n ABGB: gutte Sitten n BGB: Treu und Glauben n o. z.: zásady socialistického soužití n (původní znění z 1964) 114 17. ZÁKAZ ZNEUŽITÍ PRÁVA n Zákaz výkonu práva na úkor práva bližního n nebo obecného dobra (statku, blaha) n n např. zákaz výkonu práva vlastnického na úkor n vlastníka sousedícího pozemku n nebo na úkor pokojného stavu soužití v obci n n Vlastnictví zavazuje (čl. 11/3 LZPS) n K čemu? K odpovědnému chování 115 18. PRÁVA NÁLEŽEJÍ BDĚLÝM n Vigilantibus iura scripta sunt: n rozhodnost a odvaha brát se o své právo n právo v rukou schopných; ü spí-li se na právech n E zánik (prekluze) práva ex lege uplynutím n lhůty a nečinností n E oslabení práva dlužníkovou námitkou n promlčení po uplynutí lhůty n naturální právo bez nároku 116 19. LEX RETRO NON AGIT nVýslovný ústavní zákaz zpětné účinnosti norem trestního práva n ve smluvním právu platí dohodnutá účinnost n smlouvy: a. uzavřením, kdy je shodná s platností b. pozdější účinnost c. dřívější účinnost, např. již od 1. 1. tohoto roku n nIura quesita n práva nabytá před účinností právní normy, n zůstávají nedotčena 117 20. PRÁVA TŘETÍCH n Zákaz výkonu smluvní svobody n ke zhoršení postavení třetího n (na jeho úkor) n n např. zákaz dohody dědiců na úkor n věřitele zůstavitele 118 21. SMLUVNÍ SPRAVEDLNOST n Parita smluvních plnění n = zásadní vyrovnanost vzájemných plnění n s ohledem na účel smlouvy n např. zásadně vyrovnaný poměr užitné n hodnoty pronajaté obchodní místnosti n a nájemného nsrv. neúměrné zkrácení § 1793 an. o. z. n n Přirozený zákon rovnováhy (vyrovnání braní n a dávání), Gleichgewichtsgesetz, Law of Equilibrium 119 22. IN DUBIO MITIUS n Důkazní zásada procesního práva n ò n v pochybnostech o skutku mírněji n n Výkladové pravidlo pro výklad smluv ü smlouvy jsou spíše platné, nežli neplatné n srv. svobodně projevenou vůli stran n n In dubio pro reo n důkazní zásada práva trestního ñ 120 23. PREVENCE nPředcházení ohrožení nebo porušení soukromého práva nebo obecného dobra n srv. též právní princip obezřetnosti n r nedůvodná újma na: 1. svobodě 2. životě 3. zdraví 4. vlastnictví jiného n§ 2900 o. z. ï nZakročovací povinnost každého, kdo: a. vytvořil nebezpečnou situaci b. má kontrolu nad nebezpečnou situací c. spadá do poměrů mezi osobami, jejichž n povaha odůvodňuje zakročení d. naplňuje další znaky § 2901 o. z. 121 ï n Preventivní právní povinnost: 1. zakročovací 2. oznamovací 3. nSoudní opatření k odvrácení hrozící újmy n E žaloba prevenční na uložení povinnosti n ve věci samé (meritorní žaloba) n n r návrh na předběžné opatření n 122 24. NEZNALOST ZÁKONA NEOMLOUVÁ nPředpokladem je objektivní poznatelnost zákona n bez dokazování jeho skutečné znalosti konkrétním n člověkem n n = neomlouvá zejm. neznalost právních principů n a obecných zásad práva soukromého n nebo veřejného n = nezjišťuje se subjektivní stav vědomí lidí o právu n n r právní význam zjištění osobních poměrů n člověka n 123 124 P1010248 125 4. ČÁST nODVĚTVOVÉ ZÁSADY ZVLÁŠTNÍ nA nZÁSADY PRÁVNÍCH INSTITUCÍ 126 ODVĚTVOVÉ ZÁSADY ZVLÁŠTNÍ nNapř. nPrávo rodinné n ü zásada rodinné solidarity ü nPrávo pracovní n ü zásada závislé práce n n Právo autorské a právo výkonných umělců ü zásada pravdivosti autorství n či pravdivosti původcovství uměleckého výkonu ü zásada nepřevoditelnosti majetkových práv autorských n či výkonných umělců mezi živými n n 127 ZÁSADY PRÁVNÍCH INSTITUCÍ n Např.: n n Zásady vypořádání zaniklého společného n jmění manželů n Zásada superficies solo cedit n Zásada účelovosti sponzorství naj. n n n 128 P1020363 129 LITERATURA nAlexy, Pojem a platnosť práva. Bratislava 2009. nČečotová, Dobré mravy v slovenskom súkromnom práve. n Bratislava 2005. nDworkin, Když se práva berou vážně. Praha 2001. nHavel, Dobré mravy a poctivý obchodní styk. Právník, 2000/1. nHolländer, Filosofie práva. Plzeň 2006. nHurdík, Zásady soukromého práva. Brno 1998. nHurdík/Lavický, Systém zásad soukromého práva. Brno 2010. nKühn, Aplikace práva ve složitých případech. K úloze právních n principů v judikatuře. Praha 2002. nLazar/Blaho (eds.), Základné zásady súkromného práva n v zjednotenej Európe. Bratislava 2007. nMelzer, Metodologie nalézání práva. Praha 2010. n 130 ï nPulkrábek, Zákaz zneužití práva v rozporu s jeho účelem. Praha n 2007. nSalač, Rozpor s dobrými mravy a jeho následky v civilním právu. n Praha 2004.2 nTelec, Váhy a meč aneb Test poměrnosti cíle a prostředku. n Právník, 2009/7. nTryzna, Právní principy a právní argumentace. Praha 2010. nVečeřa, Spravedlnost v právu. Brno 1997. nVerdross, Všeobecné právní zásady a mezinárodní právo. n Bratislava (čsp.), 1934/1/2. nWintr, Říše principů. Praha 2006. n n n JUDIKATURA nLavický (ed.), Přehled judikatury ve věcech zásad n soukromého práva. Praha 2012/I. 131 132 n n n% 133 n n n nFoto: n nJustiční palác, Brno, Morava, Česko 2006 nSchiermonnikoog, Frísko, Nizozemí 2006 nS. Ivo alla Sapienza, (Francesco Borromini), Řím, n Itálie 2002 nNedvězí, Čechy, Česko 2006 nVranov u Brna, Morava, Česko 2007