Elektromyografie
Elektromyografie (EMG) je elektrodiagnostická
technika založená na záznamu a hodnocení elektrické aktivity vznikající
v kosterních svalech. Cílem analýzy je detekovat abnormality, úroveň
aktivace nebo pořadí „náboru“ motorických jednotek.
EMG má různé klinické a biomedicinské aplikace. Jedná
se o diagnostický nástroj schopný identifikovat různá nervosvalová onemocnění,
používá se k vedení aplikace injekcí botulotoxinu do svalů a EMG signály
můžou také představovat základ pro kontrolu protetických zařízení („umělé“ ruce
nebo nohy).
Historie
První zdokumentovaný experiment blízký EMG je
připisován Francesco Redimu (napravo). Zjistil, že
vysoce specializované svalové buňky elektrického úhoře vytváří elektrické pole.
V roce 1972 popsal Luigi Galvani
v díle De Viribus Electricitatis
in Motu Musculari Commentarius
vyvolání svalových kontrakcí elektrickými impulzy a o něco později byl popsán
záznam elektrické aktivity během volných svalových kontrakcí.
První skutečný záznam takové aktivity provedl Marey v roce 1890, který také zavedl pojem
elektromyografie. Od 30. let 20. století se postupně zlepšovala schopnost
detekce elektromyografických signálů a povrchová EMG se dostala do klinického
použití v 60. letech. Až od poloviny 80. let 20. století umožnil
technologický postup sériovou výrobu malých nástrojů a amplifikátorů vhodných
pro běžné použití v klinických laboratořích, s postupným rozvojem až
do současné úrovně se širokým použitím v běžné klinické praxi.
Technika
Příprava kůže
Prvním krokem před zavedením jehlové elektrody je
příprava kůže – typicky očištění tampónkem. Vlastní zavedení elektrody může být
náročné a závisí na několika faktorech jako výběr specifických svalů a velikost
daného svalů. Správné zavedení jehly je velice důležité, abychom mohli změřit
požadovaný sval.
Povrchové a
nitrosvalové záznamové elektrody
V principu existují dva druhy EMG – povrchové a
nitrosvalové EMG.
Povrchové EMG hodnotí svalovou funkci na základě
záznamu svalové aktivity z povrchu svalů na kůži. Povrchové elektrody jsou
schopné poskytnout pouze omezené údaje o svalové aktivitě, vyšetření je však
jednodušší.
Nitrosvalové EMG měří elektrickou
aktivitu přímo ve svalu – do svalu se zavede jeden nebo více jemných „drátů“ –
jehel, přičmž při vyšetření se měří rozdíl potenciálů
mezi nima. Diagnostické elektrody jsou typicky
izolované, exponovaný je pouze hrot elektrody, kterým se snímají signály pouze
z určité specifické oblasti. Existují i tzv. single fiber
EMG elektrody, které mají pouze velice malé záznamové oblasti a umožňují měření
výbojů jednotlivých svalových vláken.
Zvláštní skupinu nitrosvalových elektrody tvoří inejkční jehly k aplikaci určitých léků do
požadovaných svalů (kupř. botulotoxinu).
Základní typy
vyšetření
Kondukční studie - neurografie
Měří rychlost
vedení stimulu v periferním nervu a velikost odpovědi na stimulaci
v příslušném svalu. Naměřené hodnoty jsou porovnány s normami. Na základě
tohoto porovnání můžeme stanovit, jestli je nerv postižen a do určité míry i
charakter postižení.
Vyšetření svalu
Po vyhodnocení klidové aktivity a aktivity při zavádění jehly specialista
vyšetří svalovou aktivitu během volné kontrakce – požádá pacienta o pohyb,
který je veden vyšetřovaným svalem. Posuzuje tvar, velikost a frekvenci výsledného
elektrického signálu. Ve zdravém svalu vznikají akční potenciály pouze aktivací
nervových vláken a přechodem přes nervosvalovou ploténku.
Příklad vyšetření – pacient přichází k neurologovi pro celkovou
svalovou slabost, ubývání drobných svalů rukou šířící se na celé horní
končetiny a drobné záškuby svalů celého těla. Neurolog jej odesílá k EMG
vyšetření, které vyhodnotí charakter svalové aktivity. Po zavedení jehlové
elektrody zjišťuje specialista spontánní aktivitu – pozitivní ostré vlny a
fibrilace a vyslovuje důrazné podezření na diagnózu amyotrofické laterální
sklerózy (slavným pacientem s tímto onemocněním je kupř. Steven Hawking).
(převzato z https://questionnaire.dizzy-doc.com/Testing_graphics/EMG_01.jpg)
Výsledky
vyšetření
Normální výsledky
Zdravá svalová tkáň v klidu je elektricky
inaktivní. Při volné kontrakci se začnou objevovat akční potenciály. Se
zvyšováním síly svalové kontrakce se objevuje větší množství akčních
potenciálů, přičemž při plné kontrakci je typická skupina akčních potenciálů
s různými frekvencemi a amplitudami (interferenční vzorec).
Abnormální
výsledky
Nález na EMG se může lišit dle typu onemocnění, trvání
potíží, věku pacienta, dalších onemocnění, ale samozřejmě i použité techniky a
její správnosti. Abnormální nález je nutno hodnotit v kontextu dalších
vyšetření a klinického nálezu.
Abnormální výsledky se můžou objevit u následujících
onemocnění (seznam samozřejmě není vyčerpávající)
Poškození svalu
Poškození nervo-svalového
spojení
|
Poškození nervu:
|
Poškození nervového kořene:
Motor Neuron Disease
|
Výzkum
Signály naměřené na EMG lze použití k řízení
protéz nebo elektronických zařízení jako mobilních telefonů či dokonce letových
systémů. NASA Ames Research Center pracuje na vývoji rozhraní stroj-člověk
umožňujících přímou komunikaci. V tomto projektu nahrazuje signál EMG
mechanické joysticky a klávesnice. EMG se také testuje při ovládání počítačů a
jiných zařízení jako elektrické vozíky pro postižené pacienty, který může
pomoct řídit vozík, když nezvládají joystick. Mnoho z těchto technologií
bylo dokonce patentovaných.
Další zajímavé
odkazy