JáTRA
  ˙    ústřední  orgán intermed. metabolismu, vysoká  schopnost
     regenerace
˙   krevní oběh játry: (protéká 20% veškeré krve, 10-30%
okysl.tep.krve, která zajišťuje výživu buněk, zbytek-portální
krev)
       1.  funkční krevní oběh -- přivádí krev plnou živin z tr.traktu
          ke zpracování v j., za 1 min. 1200ml
       2.   nutritivní  krevní oběh -- nezbytná  pro  výživu  j.
          tkáně,1min. 350ml
       
  fce  jater:  (chem.  továrna, jako 1. dostává  všechny  látky
  vstřebané GIT)
  ˙   METABOLICKá (jsou metabolicky nejaktivnější tkání v těle)
  
       1.  M.SACHARIDů-udržují v rovnováze glykemii, = glukostat --
          glykolýza (aerobně, anaerobně), glykogeneze, glykogenolýza,
          glukoneogeneze (glycerol, Ala, laktát), svalový glykogen???
       
       2.  M.TUKů -- nejintenzivněji. â-oxidace MK, nebo syntéza
          (fosfolipidy lipoproteiny, cholesterol).

       
       3.   M.PROTEINů  -- anabolismus proteinů-př.  plazmatické
          proteiny.      katabolismus -- AK glukoplastické (Ala, Arg),
                         AK  ketoplastické  --acetát,  acetylCoA
              (Leu)
                   
       4.  M.STEROIDů- cholesterol, je S pro tvorbu steroidních
          hormonů.
       
J.regulují  poměr zásob C,B,T a podle zásob cukrů, které  hrají
určující roli, řídí metabolismus ostatních živin.
"Výhybkou", která tyto děje řídí a umožňuje je enzym glukózo-6-
fosfatóza (G -- 6 --P). Kosterní sval tento enzym neobsahuje.

  ˙   BIOTRANSFORMAčNí: J. přeměňují látky, které:
     1.  v těle vznikly, ale už nejsou potřeba
2.  sice v těle vznikly, ale jsou pro tělo jedovaté, jinak
odstran. (bilirubin)
3.  jsou tělu cizí (léky, jedy)
     J.  obsahují  mnoho  enzymů, které  umožňují  různé  chem.
reakce (bilirubin)

  ˙      SEKREčNí A EXKREčNí:
    s.-schopnost tvořit žluč -- význam pro trávicí  fce  střeva-
    emulgace a vstřebávání tuků
    e.-do žluče látky, které je potřeba vyloučit.
    Žluč     --    bilirubin,    lecitin,chol,žluč.    kyseliny,
    voda,těžk.kovy.
    Fce žluč. kyselin



Pojmy:
Glykolýza
Glykogeneze
Glykogenolýza
Glukoneogeneze
Lipolýza
Lipogeneze

    
METABOLISMUS
=  látková  přeměna  -- jedním ze zákl. procesů  v  živé  hmotě,
zahrnuje všechny chem. děje probíhající v organismu
- přeměna živin po trávení a vstřebávání v organismu
metabolické pochody:
   ˙   ANABOLICKé-biosyntéza-vznik nových sl.Vytváří se  energ.
            zásoby, látky potřebné k řízení. Je třeba E.
          KATABOLICKé-rozkladné.  Oxidativní   procesy,   které
          uvolňují ze sloučenin E.
   ˙   AMFIBOLICKé- "křižovatka", setkávají se a. i k. děje
ENERGETICKý  METABOLISMUS-z chem. energie živin vzniká  energie
biologická využitelná v org. (makroergní fosfátové vazby ATP)

3 obecné fáze chem. zpracování (zjednodušeno):
  1.  Střevo -- trávení, hydrol. štěpením na jednoduché složky
2.  Cytoplazma buněk tkání -- další degradace -- z glukózy
>pyruvát, a MK a AK>k.acetoctová. Vzniká volná E (glu).
  3.  Mitochondrie -- pyruvát a k. acetoctová dále odbourávány na
     společný meziprodukt - acetylCoA>cyklus k. citronové a dých.
     řetězec -- dochází k úplné oxidaci za vzniku E >ATP+konečné
     produkty CO2 a H2O.
  
ATP-tvoří  se  v  mit. matrix za přítomnosti enzymů  a  kyslíku
   (dých.řet).   Slouč.,    která  obsahuje  makroergní   vazby
   s  vysokým  obsahem  využit.E, které se  snadno  štěpí  a  E
   uvolňují.Schema
KREATINFOSFáT  (CP)-při rozštěpení na kreatin  a  fosf.iont  se
   uvolní více E. CP může snadno rekonstruovat makroerg.  vazby
   ATP,  ve  svalu  je CP velké množství (5x  více),  proto  CP
   slouží jako zásoba E.
Obr.

Při     spotřebě    ATP    >ADP>AMP>cAMP    (aktivuje     enzym
   fosforylázu>spustí glykogenolýzu -- glu na pyruvát,  vstupuje
   do mitochondrií a začne nový cyklus výroby E.
Při nadbytku ATP se glykogen neštěpí vůbec, nebo pomaleji a ATP
   se přechodně ukládá ve formě CP- nárazník.
Další  zásoby  E  pro  buňku -- glykogen,  glukóza,  MK,AK  jsou
   nejpomalejší.
=AEROBNÍ PODMÍNKY

ANAEROBNÍ PODMÍNKY
Tvorba  ATP -- přeměňují se pouze cukry. Glu>pyruvát, ale  nejde
   do   mitochondrií   a   >k.  mléčnou  (laktát).   Ekonomicky
   nevýhodné.

Výroba a spotřeba E nejsou 100% účinné -- část E se ztrácí  jako
Q. Zvyšuje se teplota org. Během přeměny živin na ATP se jako Q
ztrácí 35% E. Za ideálních podmínek je v těle využito cca 27% E
dodané živinami.
Množství E, kterou tělu poskytují různé živiny:
   1.  Spalné teplo -- množství Q vzniklé při úplné oxidaci živin.
      Měří se přímou kalorimetrií- množství Q, jež se uvolní při
      spálení 1g živiny.(B se úplně nespalují, protože N vyloučí
      v podobě močoviny, skutečné fyziolog.spalné teplo je nižší),
      S,T se spalují úplně na O2 a CO2.tab.
   
   2.  Energetický ekvivalent -- množství Q, které se uvolní, když
      se k oxidaci jednotlivých živin spotřebuje 1l kyslíku. Tab.
   
   3.  Respirační kvocient -- (RQ) --poměr objemu vyloučeného CO2
      k   objemu   spotřebovaného  O2  během   přeměny   určité
      živiny.tab.fotosyntéza



Organismus využívá získanou E na:
        ˙   Bazální metabolismus
        ˙   Trávení a vstřebávání -- postprandiální metabolismus
        ˙   Svalovou práci
˙   Termoregulaci
BM lze změřit:
  ˙    Přímou  kalorimetrií (množství tepla  vydaného  org.  za
     časovou jednotku
˙   Nepřímou kalorimetrií (množství spotřebovaného kyslíku za
časovou jednotku, protože 95% E v těle je uvolňováno za přít.
O2)


CO  SE  TýKá  METABOLISMů JEDNOTLIVýCH žIVIN, ODKAZUJI  VáS  NA
UčEBNICE  FYZIOLOGIE,  DáLE  JE TO  UčEBNICE  Z  NAKLADATELSTVí
WADSWORTH   "UNDERSTANDING  NUTRITION",  autoři  Eleonor   Noss
Whitney, Sharon Rady Rolfes. PROSTUDUJTE STRANY 203-226.  KNIHA
JE DOSTUPNá VE STUDOVNě.