ÚVOD DO FYZIOLOGIE ČLOVĚKA Fyziologie = věda, která se zabývá životními projevy a činností živých organismů. Studuje: - průběh jednotlivých životních dějů - vzájemné souvislosti mezi jednotlivými životními ději - jevy, které ovlivňují průběh životních dějů - výkony a funkce jednotlivých orgánů i organismu jako celku - závislost činnosti živých organismů na stavu zevního a vnitřního prostředí Jedním ze zakladatelů fyziologie byl Angličan Wiliam Harvey (1 578 -- 1 657), který se stal objevitelem krevního oběhu. Další významné osobnosti z oblasti fyziologie jsou: Jan Evangelista Purkyně -- český lékař, přírodověděc a filozof; profesor na univerzitě ve Vratislavi (kde založil první fyzoilogický ústav v Evropě) a na univerzitě v Praze. Organizátor vědeckého a kulturního života, národní buditel. Věnoval se fyziologii, v roce 1825 objevil buněčné jádro v ptačím vejci a objasnil význam buňky jako základní strukturní a funkční jednotky rostlinných a živočišných organismů. Spoluzakladatel spolku českých lékařů a Časopisu lékařů českých, od roku 1853 vydával český přírodovědecký časopis Živa. I. P. Pavlov (1 849 -- 1 936) -- objevy z fyziologie trávení C. Bernard (1 813 -- 1 879) a I. M. Sečenov (1 829 -- 1 905) -- objevy z fyziologie nervového a svalového systému. K. Rentgen (1 845 -- 1 923)- objevitel paprsků X, které po něm dostaly název rentgenové záření Theodor Schwann (1 810 -- 1 882) - německý přírodovědec, anatom a fyziolog. Spolu se Schleidenem zakladatel buněčné teorie. Studoval procesy trávení a objevil trávicí enzym pepsin, popsal nervová vlákna, jejich obaly (=Schwannova pochva) a buňky, které se podílejí na myelinizaci axonu v periferním nervu (Schwannova buňka). Pierre (1 859 -- 1 906) a Marie Curie (1 867 -- 1 923) -- objev přirozené radioaktivity F. H. C. Crick (* 1 916) a J. D. Watson (* 1 928) -- odhalení struktury deoxyribonukleové kyseliny (v r. 1 962 za to získali Nobelovu cenu), což přispělo k rozluštění genetického kódu. Zaváděním výpočetní a informační techniky v biologii a v medicíně vznikly a dále se vyvíjely revoluční vyšetřovací techniky: - CT = počítačová výpočetní tomografie - DSR = technika umožňující vyšetřit anatomickou stavbu orgánů v trojrozměrném a barevném záznamu - PET = technika umožňující zachytit úroveň látkové výměny zobrazeného orgánu - DSA = technika umožňující zachytit průtoky krve - NMR = technika nukleární magnetické rezonance, která rozlišovací schopností a zobrazením detailů překonává všechny dosud používané vyšetřovací techniky. FYZIOLOGIE A OSTATNÍ VĚDY Fyziologie člověka patří mezi lékařské vědy, přesněji mezi funkční lékařské vědy. Lékařské vědy se zabývají předcházením a léčením chorob a péčí o zdraví a harmonický vývoj člověka. Lékařské vědy se dělí na: morfologické vědy -- studují tvar, vývoj a stavbu živých organismů 1. Obory biologického charakteru funkční vědy -- studují funkce živých organismů Morfologické vědy: ˙ Anatomie -- zkoumá organismy z hlediska jejich tvaru, velikosti, vývoje, stavby a uložení orgánů. Klasickou pracovní metodou anatomie je pitva. ˙ Histologie -- zabývá se studiem mikroskopické a ultramikroskopické stavby tkání a orgánů. Základní metodou je pozorování tkání ve světelném mikroskopu. ˙ Cytologie -- zabývá se zkoumáním buňky a buněčných organel. ˙ Embryologie -- studuje vývoj oplozeného vajíčka a vývoj zárodku. Studuje také vztahy mezi zárodkem a mateřským organismem (u savců) a zárodkem a vnějším prostředím. Funkční vědy -- zkoumají fyzikální a chemickou podstatu životních projevů a činnost jednotlivých orgánů i organismu jako celku. Základními pracovními metodami funkčních oborů jsou pozorování a pokus. Funkční vědy: ˙ Biofyzika -- studuje fyzikální změny, které provázejí činnost buněk, tkání i organismů. Studuje také působení fyzikálních vlivů na organismy, např.. účinky různých typů záření. Je to hraniční obor mezi biologií a fyzikou. ˙ Biochemie -- zeptejte se těch, kteří mají hotovou zkoušku z biochemie J ˙ Fyziologie -- viz dříve ˙ Genetika -- je to věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů. Studuje schopnost organismů předávat dědičné vlohy potomstvu a podíl těch vloh na vytváření morfologických i fyziologických vlastností organismu. 2. Společenské vědy § Psychologie § Sociologie 3. Speciální lékařské obory -- jsou zaměřeny na studium podstaty chorob, jejich projevy, prevenci a léčbu. o Hygiena -- má především preventivní charakter o Lékařská genetika -- studuje příčiny nemocí a možnosti jejich prevence o Patologie -- studuje příčiny a projevy nemocí o Vnitřní lékařství = interní lékařství -- zabývá se projevy nemocí vnitřních orgánů, jejich prevencí a léčbou o Chirurgie -- věnuje se léčení mechanickými zásahy, především operacemi o Pediatrie = dětské lékařství -- věnuje se nemocem dětského věku, jejich předcházení a léčení