Fyziologie házené Vypracovala: Petra Holišová HISTORIE HÁZENÉ n hry založené na házení míče - starověká Čína, Řecko n první forma házené haandbold – založená v Dánsku 1898 n zakladatel Holger Nielsen n rozšíření do Švédska - handboll n 1972 házená mužů poprvé na programu olympijských her n 1976 se uskutečnil první olympijský turnaj žen n Německu handball o jedenácti hráčích CHARAKTERISTIKA HRY n sportovní hry brankového typu n sedmičlenná družstva se v útoku snaží dopravit míč povoleným způsobem do branky a dosáhnout tak gólu. V obraně se naopak snaží soupeři v úspěšné střelbě zabránit a získat míč co nejdříve pod svou kontrolou. n v současné době světově nejrozšířenější sportovní hry n atraktivita házené je dána rychle se měnícími herními situacemi, změnami skóre v krátkém časovém úseku a velkými možnostmi improvizace n vyžaduje vysokou úroveň speciálních pohybových dovedností, kondičních a koordinačních schopností, tvořivé myšlení, rychle rozhodování a psychickou odolnost KINEZIOLOGICKÁ ANALÝZA n bipedální lokomoce, arteficiální n základ tvoří běžné lokomoční činnosti: běh, skok a hod. Obsahuje velmi málo umělých pohybu a činností n střelba vyžaduje velkou pohyblivost ramenního klubu, značnou sílu svalstva pletence ramenního a celé střídající paže včetně prstů n na udělení co nejvyšší rychlosti letícího míče se podílí i svalstvo trupu n výskoky zatěžují zejména extenzory kolen, lýtkové a hýžďové svaly n hráč naběhá v zápase 4 000 – 6 500 m různou rychlostí, vykoná 20 – 30 výskoků, 30 – 110 přihrávek 1. Fáze – nápřah 1. Fáze – nápřah n Kloub ramenní – horizontální abdukce m. deltoideus m. supraspinatus m serratus anterior m. pectoralis major n Kloub loketní – flexe m. biceps brachii m. brachialis m. brachioradialis n Předloktí – pronace m. pronator teres m. pronator quadratus n Zápěstí – dorzální flexe oba m. extensores carpi radiales (longus et brevis) m. extensor carpi ulnaris 2. Fáze - hod 2. Fáze - hod n Kloub ramenní – dorzální flexe m. latisinus dorsi m.teres major m. deltoideus n Kloub loketní – extenze m. triceps bachii m. anconeus Předloktí – supinace m. biceps brachi m. supinator n Zápěstí – plantární flexe oba m. extensores carpi radiales (longus et brevis) m. extensor carpi ulnaris Nejvíce zkrácené svaly: n čtyřhranný sval bederní, vzpřimovač páteře, flexory kyčelního kloubu a flexory kolene, napínač stehenní povázky Méně zkrácené jsou: n natahovače krku, horní část trapézového svalu, prsní svaly, Nejvíce oslabeny jsou: n hýžďové a břišní svaly, dolní fixátory lopatek MORFOFUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA n postavy hráčů a hráček - vysoké až robusní n muži 190 cm, ženy 180 cm n hráči malé postav, nižší tělesnou hmotností jsou zastoupení v menších procentech a svoje nevýhody z morfologické stránky musí kompenzovat nadprůměrnými pohybovými schopnostmi. n somatotyp: muži: 2,7 – 5,0 – 3,0 ženy: 4,1 – 4, 25 -2,88 n důležitým ukazatelem délka končetin a zejména ruky (prstů) n v klidových podmínkách - známky vagotonie, TF 50 -60 tepů.min-1 a krevní tlak 100-110/65-75 torrů n pro posouzení funkčního stavu organismu se používá spiroergometrické vyšetření. FUNKČNÍ A METABOLICKÁ CHARAKTERISTIKA ENERGETICKÉ KRYTÍ n zápas je charakterizován kolísavou intenzitou s krátkodobými rychlostně silovými činnostmi. n energetický výdej se zvyšuje v průměru na 1410% nál BM n v zápase je energetický výdej asi 4100kJ n při krátkých rychlostních zatíženích do 10 s se využívají makroergní fosfáty, nevzniká laktát. n při opakovaných útočných a obranných akcích však pro rychlost resyntezy těchto bezprostředních energetických zdrojů slouží značnou měrou i anaerobní glykolýza svalového glykogenu a proto jsou hodnoty krevního LA po zápasech nad anaerobním prahem ^n průměrná hladina LA se pohybuje kolem 6 – 7 mmol.l ^-1 s výkyvy od 3 -12 mmol.l^-1 n vzhledem k délce a charakteru zatížení při házené je nejdůležitějším energetickým zdrojem svalový glykogen SPOTŘEBA KYSLÍKU n průměrná aerobní kapacita házenkářů reprezentovaná VO2max má stoupající tendence a v současnosti dosahuje špičkové světové družstvo mužů 60 -65 ml.min ^-1. kg ^-1. žen 50 – 55 ml.min^-1. kg^-1 SRDEČNÍ FREKVENCE n průměrná tepová frekvence 165-180 tepů min^-1 s rozpětím 20tepů, při sprintech se dosahuje tepového maxima n pivotmani s průměrnou TF 179 tepů.min^-1 n spojky (176 tepů.min^-1) n křídla (166 tepů.min ^-1) n nejnižší hodnoty mají brankáři (156 tepů.min-1 FYZIOLOGICKÉ ZÁSADY TRÉNINKU n rozvíjet rychlostní, vytrvalostní, explozivně silové schopnosti hráče začátek tréninkové jednotky n systém ATP-CP se rozvíjí krátkými sprinty bez míče i s míčem a také dynamickým posilováním - zvýšení tohoto systému asi o 4% závěr TJ + odpočinkové fáze při práci v ATP-CP a LA režimu n rozvoj aerobního systému se uplatňuje při činnostech systému. Vhodným tréninkem je možné zvýšit tuto kapacitu o 10 – 30%. n nejvíce se využívají smíšené anaerobně-aerobní a aerobně-anaerobní energetické zóny v trvání 4 – 6 min n činnosti se provádějí střídavě nižší a vyšší intenzitou, trénink má intervalový charakter. n k testování výkonnosti se nejčastěji používá laboratorních aerobních testů pro hodnocení funkční zdatnosti: n kardiorespirace (spiroergometrie), n step-test n 12 min běh s výpočtem sumy tepů v 1.-5.min zotavení n úroveň rozvoje pohybových schopností se hodnotí pomocí baterie motorických testů. ZDRAVOTNÍ ASPEKTY ZDRAVOTNÍ ASPEKTY n pohybový systém zatěžuje asymetricky n Střelba dominantní rukou má za následek silnější rozvoj svalstva celé končetiny i pletence ramenního n U mládeže to může negativně ovlivnit celkové držení těla, zejm. stav páteře n K úrazům nejčastěji dochází při střelbě v pádu: n Oděrky n podkožní krevní výrony n Spáleniny n sérií poranění horních končetin - podvrtnutí kloubů meziprstních, zápěstního, loketního, kloubu ramenního i pohmoždění vazů a vykloubení. n pádem na ohnutou ruku se zlomí člunková kost nebo i předloktí. n další úrazy ve vlastní hře n podvrtnutí mezičlánkových kloubů ruky při nesprávně chyceném míči a také natržení šlach, převážně na horní straně IV: a V. prstu n předloktí a paže jsou při střelbě a bránění vystaveny působení protisíly, dochází ke zlomeninám těchto kostí, dále k podvrtnutí i vykloubení lokte a zvláště často k natržení pouzdra ramenního kloubu a druhotně k vytvoření „házenkářského ramene“ (bolesti při pohybu, snížený rozsah hybnosti). n maximální záklon či úklon může vyvolat natržení dlouhých svalů zádových, břišních, pánevních a stehenních. n rotační pohyby namáhají kolenní i hlezenní klouby n podvrtnutí hlezna a poranění kolenních vazů a menisků patří mezi časté úrazy n poranění obličeje POUŽITÁ LITERATURA n HAVLÍČKOVÁ, Ladislava. a kol. Fyziologie tělesné zátěže II. – speciální část – 1. díl, 1. vyd. Praha: Karolinum 1993, 238 s. ISBN 382-124-93 n CHRVÁT, A., KUČERA, M., Sportovní traumatologie, Praha : Olympia 1977, 188 s. ISBN 27-058-77 n MATOUŠEK, J., a kol. Sportovní hry I., vyd.1. Brno: Univerzita J.E. Purkyně v Brně, Pedagogická fakulta.1989, 111 s. ISBN 80-2100-018X n NYKODÝM. J., a kol., Teorie a didaktika sportovních her, 1 vyd. Brno: Nadavatelství MU Brno –Kraví hora 2006, 120 s. ISBN 80-210-4042-4 n SLOVÍK, J., a kol. Hádzaná - Športový tréning, 1. vyd. Bratislava: Šport, slovenské tělovýchovné vydavatelstvo 1989, 232 s. ISBN 80-7096-007-8 n www.chf.cz DĚKUJI ZA POZORNOST! J