NAVŠTIVTE TURISTICKÉ CHATY KLUBU ČESKÝCH TURISTU VOSECKA BOUDA 1250 m n. m.. 7 km východné od Harrachova 512 46 HARRACHOV tel: 0432/529 610 48 lůžek, 60 míst u stolu BRADLEROVY (FUČÍKOVY) BOUDY 1156 m n. m., 8 km severné od Špindlerova Mlýna 543 51 SPINDLERÜV MLÝN tel.: 0438/422 056 90 lůžek, 60 míst u stolu POD STUDNICNOU 870 m n. m., 2 km severne od Pece pod Sněžkou 542 21 PEC POD SNĚŽKOU tel.: 0439/896 267 36 lůžek, 40 míst u stolu VÝROVKA 1360 m n. m.. 5 km severozápadné od Pece pod Sněžkou 542 21 PEC POD SNĚŽKOU tel.: 0439/796 282 40 lůžek, 60 míst u stolu PRO ČLENY KČT SLEVA ZA NOCLEH 40,- KČ Krkonošský národní park (Krnap) Krkonošský národní park Dyl toku 1963 vládou vyhlášen k „ci»ané významných piuixJM.cn a esieiichych nodnot a stej riym orgánem roku 1990 doplněn novou právni normou. Jeho rozloha č»nl 36 300 ha (z lono 28 040 ha jsou lesní porosly) a s 18 400 ha ochranného pásma path k největším chráneným územím České republiky Na severu sousedí s polským Karkonoskim Parkem Narodowym o délce 39 km a Siŕce 15 km. Na Českém uzemí pramení čtyři hlavní toky Mumlava Jizerka. Labe a Úpa Rosle tu 1200 druhů cévnatých rostlin a žijo asi 300 druhu obratlovců Územi národního parku je členěno na I. II a III zónu. kde piati odtisne podmínky pro hospodařeni, ale I turlsliku a rekreační pobyt Tyto podmínky |sou uvedeny v Návštěvním řadu. který vydala Sprava Kmapu. Pro návštěvníky je nejdůležitější to. že v I a II. zone je zakázán pohyb v terénu mimo turistické b lyžařské trasy Polské Krkonoše Na polskou stranu 00 Joieniogorske kotliny spaoaji Kruonose prikřeji než na českou stranu Tento spad je zlomového původu Potoky tam tečou mnohem prudčeji. mají četné pékné vodopády i.Kamienczyka, Szklarki aj.j, jsou tam rozsáhlé kamenná moře a bizarní skalní útvary vzniklé selektívni erozi (Tvarožník. Pielgrzymy, Stoneczn*. Trzy Tuml). Celá polská strana Krkonoš byla významné modelována ledovcem Z lé doby se zachovaly ledovcové Kary. zvané kotle (Sniežne Kotly, Czamy Kociol Jagnigtkowski) nebo jámy a dvé malebná jazera Wieiki a Maty Staw Pozoruhodnou histonckou památkou je Chopí*. Z hradní věže je krásný pohled na Krkonoše i na Jeleniogorskou kotlinu První skia byla zakládána ve 14 stcJ. horníky, kteří těžili zialo a polodrahokamy. Po třicetileté válce uteklo do dnešních polských Krkonoš mnoho našich náboženských exulantů. Od 17 stol byly východní Krkonoie. hlavně Karpacz. sídlem. Jaborantů-, kteří sbírali v horách técřvé byliny, připravovali z nich léky. klére draze prodávali. Do hor pronikali za těžbou t dřevorubci Průmysl, hlavné dřevařský a sklářský, se usadil na úpatí hor Od po) i9 stol. se zde rozviji i turistika a od pec 20 stol pak rekreace. V r 1945 po druhé svetové válce byty Krkonoše spolu s pnJéhajícím územím navraceny Polsku a osídleny Poláky Hlavni centra turistiky, rekreace a zimních sportů jsou v západních Krkonoších Szklarska Poroba a ve východní části Karpacz. Středisko průmyslu je v Jel. Górze. 1959 na rozloze 5546t Polský Karkonoski Park Narodowy: Dyl zřízen * a muzeum parku je v Scbieszowé Pojmenované turistické značené trasy Cesta česko-polského přátelství Červeno značená turistická trasa začína v západních Krkonoíicr. n| . .-cit, a MdB ;>- '«avium ponia ručním hřbetu Krkonoš přes Snežné Jámy. Mužské a Divčí kameny. Spíndlerovku. skalní útvar Stonecznik Sněžku. Soví sedto na Pomezní Boudy ve východních Krkonoších. Je dlouhá asi 28 km Trasa vede střídavé po českem a potském území, a proto pro připadnou kontrolu je nutný občansky průkaz. Vznikla v r 1962 po uzavřeni cesko-polske ponramčni turistické konvence. Cesta Jana Buchara Je pojmenována po Janu Bucharovi inarozen v MřtČné u Jilemnice), propagátoru české turistiky a lyžovaní ¥ wkonošicri Vede z Jtlemnioe přes Dolní Slépanice (ve Škole zde učit). Mrktov. Přední a Zadní žaly. Rovinku. Homí Misečky. Krkonoš. Labskou boudu k prameni Labe (Bucharova pamětní deska) Je značena červené. Cesta bratři Čapků {Karla a Joseta) Spojuje Pomezní boudy (ve vých Krkonoších/ s Trutnovem. Jestřebirni horám», Malými Svalořwvicemi (rodiště K čapna> a Upíci Je značena červené a na léto mapo je jen její prvý usek do Trutnova Některé další významné cesty Cesta hrabete Jana z Harrachu - r-Vybudována již roku 1876 na příkaz majitele "Jemnicko txans«erx> panství a po ném take pojmenována Její trasa je téměř 19 km dlouhá a vede Labským doktm přes Labskou louku a Mumlavským dolom do Harrachova. Značena modře Krakonošova cesta Cesta z Bedřichova přes Homi Misečky Kotelními jamami a na Dvořačky do Horní Rokytnice Vybudovaná / iniciativy Km« nosského spolku v letech 1889-94 jako Franz Jose'-Weg k uctení 40. výročí nástupu monarchy na trun Po vzniku Československa na příkaz úřadu přejmenována. Na vytyčeni 15 km dlouhé trasy se podílel hrabéci lesmrstr Ludvik Scnmied Značena zelené Cesta inz Krejčího Též Jablonecká cesia z Dvořaček po Vlčím a Sachrové hřbetu a úbočích Straže nao Rokytnici oc .^uionce nad Jizerou Značena červené öowny szlak sudecki im Dr M Oriowicza Spojuje všechna pásma Suoelské soustavy. Jeho krkonošské část začína ve SzWarswfi Punjoe p*»" -ysiupuie na Szrenicu a sleduje hlavni hřbet Krkonoš Pod Snéžkou scházi do Karpacze a dél do Jekwnohorské Kotimy Přes Mysiakowtee a Bukow, ec pokračuje na Skalník {výhledy na Krkonoše) v Rudawách Janovnckich Červene značeni Snéžka z Upského rašeliniště Vážení přátelé, Klub českých tunstů po 42 letech obnovil « roce 1991 vydávaní tunsnekých map. Celkem 95 map (98 čísel - 3 čísla |sou íUvujana) pokrývá od r 1997 spoplé celé ůzemi České repubhky. Mnohé mapy už vyšly v aklualizovaných dotiscích, některé jako tato - ve 3. vydáni s důkladné revidovaným a inovovaným obsahem Proto se toto třetí vydáni v mnohém liší od ^úvodní verze Kromě toho nékteré mapy - zejména v pobraničntch oblastech - vycházejí také v nemecké mutao vlastivěd něho textu na rubu Turistické mapy KČT mají jednotné měřítko 1 : 50 000. jednotný obsah, lormu i značkový klič Ka/togra tický podklad tvoři ofive utajované vojenské mapy stejného méřltka průběžné aktualizované mimo jiné též leteckou fotogram mesri! Koncepci a obsan zpracovali značkaft Klubu Česných turistů a další odbornici lunsDcky obsah mapy sestává z hjnsttc Rych značených tras. ze značek, kleré znázorňuji tunsticko-vlastivoonou náplň, a z doprovodných textů doplnených reklama m< Turistická naplň zahraničního Uzemí je sestavena ve spoluprací s vydavateli turistických map a značkaři příslušných zemi Mapy zpracovává a tiskne VKÚ. akciová spoločnosl. Harmanec Autorské pravo na topografický obsah má Ministerstvo oorany české republiky a autorské právo na turisticky obsah přísluší Klubu českých turistů Spolupráce při tvorbé map Kvalitní luiisticke mapy KČI mohou Dyt |wšte OoRui*mj|Si a pomoci |*»j*3i uZivaiolu, tody a prispením i samuti lydí luitstu Možná že přece jen objevte v mapo nejaké chyby a nepřesnosti. Třeba, že nesouhlasí kresba na mapô se skutečnosti v terénu (nap' vedení sünic. cest a barevné značených tras, umisténi objektů, zákresy vodních ploch a toků. dopravní značky, zástavba obci apod); že v mapo jsou už neexistující objekty (napr zbořené mlýny) a naopak, že chybéji novější; že informace cestovního ruchu (provozy hostinců, památek ap) nejsou už aktuální a spolehlivé. Své poznatky z cest zasílejte ;i/eba i s jednoduchým náčrtem nebo xeroxovou kopii) nakladatelství ROSY, které je pověřeno redigovaním edice map KČT (276 01 Mélnik. Sportovní 2723). nebo přímo na adresu vydáváte* TRASA, spol s r o KČT (11 0 00 Praha I. Řeznická 15) Každý podnět bude ověřen a případně použn u dalšího vydáni mapy Krkonoše Krkonoše patři mezi vývojově slara punun. o čemž švéda jejKh zaoblené ivary Centrální žulový masív je oohwpwny plástem svorú. lytrtů a rul, které prostupují drobné, ale významné pruhy vápenců, erianů a kremencu {rohovců), s početnými rudními ložisky Údolí nejvyšších poloh jsou přemodelovéna čtvrtohorními ledová a vrcholy mrazovými procesy. Přírodní krásy dokresluje bohatá Hóra karů a horských luk. Krkonoše jsou nejvyššími horami české republiky U pramene Labe si dav3|i dostaveníčko milióny tunstů z celé Evropy. Kde jinde najdete hory s lak velkou návštěvností na jeden čtverečný kilometr? Nádherně rozhledy v lété a na podzim. Ideálni podminky pro zimní sporty a turistiku Více než jinde v Evropě je tady příroda nemocná a zejména smrkové lesy podléhají ničivému vlivu imisi - rubu civilizace, ale v neporušených partiích mezi kosodřevinou roste mnoho druhů endemitú - vzácných rostlin, které nikde jinde na svété nenajdete. Již před půl tisíciletím zde vznikla povést o Krakonošovi - Rybrcoulovi - zprvu zlém. později dobrém duchu hor. Byty a jsou to hory s dlouhou historii osídleni kde bydlí dobrosrdečný W s koloritem vlastních zvyků a nářečí, mnohde ještě v původních dřevěných chaloupkách. Jeho pozváni .Přijdle pobejt1' zni vždy upřímné I Zimní tyčové značeni Pru zajištěni Dezpečne orientace ■ Uezwsycii uMn.iU> zmiuiu „dm aiavi n^jia nu/On lyču.e znacon tyčované -«»i, iwun současné základní sif lyžařských tras, které jsou používány při nástupech na horské chaty nebo jako trasy lyžařských lui V zalesnených částech navazuji na letni značené cesty. Je nutne počítat s lim. že spolehlivé užíváni letního značeni rwni při sněhové pokrývce zaručeno. Směry tyčováni se mnohdy odchyluji Od letních značených tras Tyče jsou dlouhé 4 m a jsou umistovány v takových vzdálenostech od sebe, aby byty vodítkem i při nejhorší vidilelnostl V mapě nejsou zakresleny tyčo vane úseky, Kterými si majitelé vyznačuji přistup ke svým chatám Na zunni tyčované cesty, pokud vedou mimo tunstcKe značené cesty, je vstup povolen jen při dostatečné sněhové pokrývce, při které nedochází k poškozováni vegetace. Správa Krnapu tyto úseky dočasné uzavírá. Informace o uzavírkách podávají Informační střediska Sptévy Kmapu Némé značky Krkonoš »iuuZi • uimitacizaztiženycri podmíní UMIMinI • riir» Vyi.iXii iv anuOtniiiCfty maur rwim vuutimn Munich . 18/J iď24, Desatero Horské služby ■ Nepreceňujte sve sily a lyžařské schopnosti! 2. Za mlhy a sněhové vánice neopouštějte boudu. Za&tihne-li vas nepřízeň počasí na ture neopouštějte tyčové značeni! 3 Před odchodem na turu zapište do knihy vyenazek trasu, cil cesty a dobu návratu! 4 Změny v programu cesty a v ubytovaní hlaste původnímu ubytovateli, Horské službe neoo policii! 5 Dbejte všech výstražných značek Horské služby a neničte výstražná, orientační a tyčová c 6 Noste s sebou vždy náhradní součásti oděvu pro případ změny počasí) 7. Na tury choďte nejméně ve třech - nikdy ne samlt 8. Při nehodě neopouštějte zraněného všichni! Podejte zprávu do nejbližší boudy? 9. Dbejte všech pokynů Horské služby! i0 V připadě nehody nebo lavinového neštěstí vyhledejte pomoc Horské služby nebo volejte Horské služby ve Splndlerové Mlyné (0438492 239) nebo stanice Horské služby v Harrachově (0432.529 449). Rokytnici nad Jizerou (0432 523 781). Labské boudé (0438 421 756), Strážném (0438 434 177), na Luční boudě (0439 962 319), Pecí pod Sněžkou (0439 896 233) a Male Upé (0439 966 233). Československé pohraniční opevnění Mohutná soustava stálych železobetonových pevnosti stavených ■ i i93í> jo prou možno agresi tehdejšího nactstic Kého Německa Nejsiinéjsi opevněni bylo budováno na severní hranici statu mezi Ostravou a Trutnovském Sestává z čelní linie těžkých pevnosti, označovaných jako péchotni sruby Za touto linii je záchytné pásmo tvořené většinou dvÔma siedy lehkých objektů vzor 37 (tzv .řopikú* - slovo vzniklo ze zkratky Ředitelství upevňovacích prací). V předpolí prochází řidka linie lehkých pevnůstek vzor 36 Výstavba opevnení byla ukončena podpisem Mnichovské dohody 20 9.1938 a následným odstoupením pohraničí Německu V Krkonoších se setkáváme s řadou těchto objektů i v najexponovanejších místech I. zeny GPS - Globální poziční systém (Global positioning system) l orientaci a navigaci stout) druxtcovy ayasera. jehož podstatou ja 24 družK, otMhaaocn kotem Země a vj ■*» v9nah/,io^«rx»flaŕHi| poloze se pohybuj« od 0 do SO m což n» nasi map« 1 50 000 prvdalawfe 1 mm Kromé urea« vtostrMho pristroj v« spojnoMl a mapou řadu danUch navigačních tuntua - Informaci o čaaa. rychtoa» poctu- i. dtaoe trasy, vyhledaní vtozanaho bodu a dovadani k nemu zobrazeni trasy na otopte* at Pro pristroja, udávající souřadnice v systému WOSftCVTM poataO pri prevodu na systam S 1942 zavtst koraná East (y) • ISO m; Nord (i) - 2390 m Fur Oto m SyaWm WOSMVTIfl angaoattarwn Gar"" " cnand bei Oar ÜbenWsung ins System S 1942. oto Vh*rd« En (y) « 150 m, Nord Üt • Z3-------- instruments urorking In WGS84 UTU only the aimpw adding of values Eaa4 (y) . 150 n ---------1 vVQSMVTH to Systam 1942 rectangular plain co-ordfcna Podrobný turisticko-vlastivédný text A1 izerskie Garby: vrchol (1084 m, ve Vysonem jrztnskem hřebeny iw nierém lozí volka ziia Kremen« těžena od 13 siui .c -elkém kamenolomu .StanislaW. Je nejvýše položeným činným lomem v Polsku. Těžený k/emen |e pro potřeby sklárskeho Keramického a hutnického průmyslu. Krásne daleko rozhledy. Jakuszyce: Cast Szk! Poreby na PeS' zow byl založen ve 14. stol. jako osada na úpali Chojnika. Patřil rodu Schalfgoischů. kieří po požáru hradu Chojnik v r. 1675 sem přenesli své sídlo a správu rozlehlého pansiví V r. t900 z Jel Góry zavedena tramvajová doprava, která byla v 1. 1967 zrušena Renesanční ftosřeř sv. Martina byl proslaven v r 1590 a 1647 ze starého gotického dřevěného, celková barokní přesiavba v I 1778-82 Barokní zámek Schatigotschů z let 1705-12, hospodářské budovy a park tvoři rozlehlý soubor. Wojciesxyce: oooc se phpominá r. 1305. V I. 1403-1810 patřila řadu osteriáků z Krzeszowa Barokní koste/ sv. Barbory " 1761. cetoeoVeveoedomyz 18.-19 stol Zacheim»; mantl letowsKu zatozuno z osady o/evařu a pastyru . poi i7 sioi v 2 poi 17 stol. se tu usídlili časti nabožensw emigranti. VI 1947-56 bydlel vo vile ..Pan Ttoardowski" hudební sklaoatel Lubomír ROžycki. Muzeum památek po umělci A5 Creme: kdysi samostatná obec. dnes současí juium nuiy Schallgotschů. později Nimptschů. V obci renesanční zatne Grodna: na vrchu (504 m) romantická zřiceninm tzv. ..zameezku Ks Henryka' z 1 1806 Sloužící dříve jako lovwvy zameCt* a rozhledna Na úboči pěkné Žukrvě skály, napr Urvnsko a Skalná Sciana, s přírodním skalním oknem Jektnia Gora: založil p údajně v I. ITOB-II hral Boleslav Kfivousty Z té doby se zachovalo nradišté a valy nedaleko staiehu města, na Wzgórzu Krzywoustego. Mostská práva ziskéna od slezských Piastovců ve 13. stol., pnwlegia Bo»a II zajisnla městu úlohu hlavního města celé kotliny. Ve 14 si«, město mělo |ií zděny larni kostel a hradby Z tě doby pochazi větsma pamětihodných budov Po r. 1392 přofila pod viadu českých králů Vn^olneho bodu rozvoje dosáhla Jel Gôra na poč 16 stol za českých Jageilonců Třicetiletá válka zabrzdila rozvoj, ale jiř v 17.-18 stol se město stalo velkým vývozcem měnych platen, vyráběných ve velkém v podkrkonošských vsich. Baroková vyslavba starého města pochází z tohoto období Obsaze ni Jel GOry pruským králem Fridnchem II r 1741 a phpojenl spolu s celým Slezskem k Prusku způsobilo postupný hospoda' ský úpadek Teprve zavedením železnice r 1866 započal rozvoj průmyslu a město se stalo 1 střediskem tunslfcy Střed Jel Gôry si zachoval středověko uspořádáni půdorysu a značný počet památek Stavby na náměstí byly po 2 svol válce zrekon strnovány Kolem náměstí štítové domy s podloubím ze 16.-18. stol Klasicistní radnice z let 1744-49 (na místě staré renesanční) Před radnicí kašna s Neptunem z > 1727 Z městských hradeb se zachovala bašta Wojanowska z konce 15 stol zvětšená v r 1514 a adaptovaná v 1 1709-15 na kapli sv. Anny, a bašta Zámková Farní kostel sv. Erasma »Pankráce, pozdně gotické bazilika ze 14-iS stol. přestavena r 1736 Baroku i kostel Pozdviženi sv. KHzé (pův evange llckýj.zlel 1709-18. kolem koslela slary hřbitov Barokníkaple P.Marie z r 1737 slouží nyní pravoslavné církvi Vměstském Pflrhu se nachází model geologického průřezu západních Sudet Od 1 1975 sídlo vojvodství Průmysl: největší podnik CrtBřThte«-Celwiskoza. dále podněty strojírenské, papírenské. opBCkě. farmaceutické aj Komunikační a turistický uzel, centrum kuttufy a vědy Nad městem střediska bezmotorového létáni (Szyoowisko 561 m) Lomnica: ooec se připomíná kolem r 1305 Od 2 pol 19 stol. zde pracovala papírna Pozdne renesanční kostel Neposkvrněného Početí P. Marie z konce 15 stol přestavěn v 17 a v pol 18 st« Barokní zámek z poč 18 r v 19 stol vedle hospodářské budovy a velký park se starými stromy Německy a polsky název připomínají punčochářstvi. zaměstnaní prvních osadníků VI. 1710-1958 bylo loto území odtrženo od Čech a předáno nemeckému, po r 1945 polskému Slezsku Do Čech bylo uzemí vráceno r 1958 výměnou za území a stejné výměře u Mrtvého vrchu proto, aby mohla byt užívána železniční traf 00 Harrachova Movosvélsky prusmyk (Pizetecz Szkiarska): (850 mi sniženina oddělující Krkonoše od Jizerských ho* Hiaračm precnuu na silnici E65 Prúsmykem vede i zatím nepoužívaná železniční trať z Harrachova (Mýtin) do polské obce Jakuszyce a dale do Szki Poroby Pilařovo udoh. udofl Mumlav» V žulovyen prazicn Mumlavy obři hmoe iCeili svazích žutove skalní výchozy (tory) zajímavý geomorlotogicKy f Udoli nadeje: reKieačni samota na levém břehu Jizery Od 1 1'IOdo 1958iid uOinifUkeni puzOOji putskein uzerin Nemwuky název Hollnungsthal V I 1796-1884 zde stavala sklářská hul Uzemi připojeno k Čechám (spolu s Mýtinami) r 1958 vymé nou za stejné vette uzemí v západních KrKonoslcn B2 txfcursm cesta, /eiená značená trasa spojující Rezek s Dvořačkami po vych úboči Vlčího nřebenu 8yia vybudovaná asi před r. 1879, když na harrachovském panství byla 4. 8. 1879 uspořádána enkurze české lesnické jednoty. Hala Szrenícka:i:o'Skaioukapoooouslranách hlavního hřebene )ako následek pastvy provozované tu již v 18 stol V r 1787 byla postavena .Nowa áia.ska Buda*, která se po několika přesiavbách změnila ve schronisko .Hala Szrenicka" Dobré lyžařské terény Dřivé odtud vedla trasa sjezdu jogalymi saniami" (rohačkami) do Szki Poreby. Lyžařské vleky, výhledy na Jizersko hory Kotel (Kokrhač): dominujici svorový vrchol (1435 m). Na pťovych. a vych. svazích Velká koteini jama a Malá kolelní jáma typické ledovcově kary se zbytky morén a vzácnou květenou (sasanka naretsokvětá. hvozdík pyšný, litte zlatohtávek, lomiká men vstřícnolistý aj). Na sev svahu Rúzenčina zahrádka, kamenný val okrouhlého půdorysu, neznámého původu. Jižné Koleiská louka, kde stávala Kotelská bouda z konce 17. stol vyhořela r 1910. Lysá hora: vrchol \ 1344 m) porosity Mečí Přistup pouze v zimě od horní stánice lyžařsnyu- vleků. Rozhledy na okolí Rokyt nice n. JIz . Jizerské hory a Podkrkonoší Velké plochy se sasankou narcisokvôtou. konWecem bílým a norcem toUtovým. Mumiavský vodopád: v dolni části erozního Mumlavského dolu je nejnavštěvovanější a nejvodnějši krkonošský vodopáo 8 m vysoký. Na jeho úpatí jsou v žule vymleté dva obří hrnce, další lh jestô větší jsou nad vodopádem. V blízké Kamenné sloně zrušený důl na baryt, ttuont a galeml Mumlava vzniká ze 2 pramenů, z Male a Velké Mumlavy. Sbírá své vody na Mumlavské louce severně od Kotle. Rokytnic* nad Jizerou: phpominá se r 1562 jako ves sklářů 8 vesnic spojeno v poi 18 stol. v městečko V 16. stol těžbo mědi a stříbra Pozdně barokní kostel sv. Michala z let 1752-59 na miste dřeveného z r 1598. Četné lidové roubené chalupy Nejhodnotnější roubené městsko domy z 18 stol. čp 184 a 205 Secesní radnice s 37 m vysokou věží postavena r 1903 Průmysl strojírenský a textilní Středisko cestovního ruchu a siezdovóho ryžováni na jz úboči Lysé hory a na jižním svahu Studeně Doprava na žel. trati Martinice v Krkonoálch-Rokytnice n. Jiz zahájena 7 12 1899. Rodiště německého spisovatele a básnika Franze Fúhmanna pih 1 »Marska 1 ■ r Ryzím poiuce) Strada Szrenica. vrchol il362 m). obklopeny b*ai»«uni Výhledový bod Na vrcholu aciiroiiwito .Szrenma z < i922 nfite ňom sianice dvousedačkově lanovky ze Szki Poieby z let 1960-62. v deice 2940 n\ vySkovy rozdíl 640 m (001 stanice ve výšce asi 700 m. střední 886 m a horní 1344 m) Lyžařské vleky, sjezoovky Pobkí známá skalní skupina „Konskie Lby. Vosecka bouda. pod luooiCnin nreouiwii. (1290 m> zatužena pred r l/4J jako senm obnovena í 17SKJ ,a*u huspudarsKa bouda a útulek pro dřevaře. Podle přebývajícího mnictia nesla nazev .Františkánska bouda* K využiti pro lunstiku prestavé na r 1896. Onešni podoba po přeslavbé po 2 svôl valce Dnes v majetku KČT B3 Ambrožova vyhlídka: na hrané Pancavské jamy. Výhledy do Laoského dokí e na vycnodni Krkonoše Jindřich Amoioz (1878 1955), významný pracovnik KČT. autor turistických publikaci a map. organizátor ochran/ prírody a konzervátor parná tok Působil v Jilemnici. Bedrichov: vznikl v r. 1746 spolu se skeinuu núti Do r 1896 patril ke Krausovým Boudám, nyní Cast Špuioierova Mlyna Oo 70 let výstavba bytů a ubytovacích zařízeni Bradlerovy Boudy (tež Fučíkovy): 1156 m . jedna * nejstarších bud v Krkonoších (existovala již r. 1625). lehdy pouze hospodářské staveni, dnes lurisiická bouda s kapacitou 330 lůžek Několikrát vyhořela, dnešní budova postavena za 2 svět. války p jen části původně plánovane stavby. Výchozí bod pro výstupy na Sněžku s pozorováním východu slunce. Puoiiz fíenneruv křiž připomíná smrt Jakuba Ronnera majitele Lučni boudy, ve sněhové bouří 11 4 1866 Luční hora. *i3&5 m). druná nejvyšší nora ČR ve vrcholových partiích mrazové půdní lormy,po lygonaim půdy), vzácné lestřáDníky. V byv kap lnice 11510 m). postavené na památku tragické smrti Václava Rennera z i l798vseo»emeziStu0-nicni a Luční horou, dnes Památník obitém hor Tunstický hraniční přechod na žluté spojce. loto V Pilous Mrazové půdy r Kozí hřbety foto V. Pilous Malý Staw (Malý rybník): ledovcové jezero (1183 m) Jezerni stěna 170 m vysoká, hloubka jezera do 7 m luzioha 2.9 na podzemní odiuK pramenná uo*a»i vetke Lomnice. Výrazná čelní ledovcová moréna až 60 m vysoká, porostlá kleči. Na jejím úpaii postavena E 1670 bouda, dnes chata PTTK Samotnia. V karu jedna z nejbohatších botanických lokalit Krkonoš. Odrodzenle: (1236 mj. chata * let 1923-27. vznikla jako německé konkurence Sp-ndMuvky Před válko« Kasan« HIB*, jugend. za války rekreace německých důstojníků Od r. 1947 turistická chata Pielgrzymy: lň žulové véŽe, a* 25 m vysoké, tvoři nejhazči skalní skupinu Krkonoš Výhledový bod. Przesleka: rekreační obec. připomínaná f. 1387 Měla tu byt sklářská hut. Homi část obce vznikla poč l? stol V uoo se zachovaly četné dřevěně a zděno domy a charakteristické budovy pensionů V okolí to m vysoký vodopád na říčce Podgor nej V době 2. svét války tu byt menší pracovní tábor, jehož vězňové stavěli silnici .Droga Sudecka". Slezské sedlo (Splndlerovo sedlo. Karkonoska Przel.): široké horské sedlo mezi Petrovkou a špindierovou boudou, složené ze dvou snlženín, z nichž západní má název Doiek Lesní vrchoviště na pohraničním hřbotu s rosnatkou okrou-hWistou Dříve přechod do Slezska. Sionecznik (Poledni kámen): velnu populární, zdaleka vioiiuna 12 m vysoká Žulová skalní skupina na hlavním hřebenu Pokročile erozivni procesy vytvořily charakteristické lormy skal. které daly počátek mnoha povésti i názvu skály. Obzvlášť jeden ze skalních sloupů připomíná lidskou podobu Strzecha Akademická: velké schrofflsko PTTK (1258 m) jedno i nejslarsich v Krkonoších Prvá zpráva o něm je z r 1633 Byla to tehdy jednoduchá pastýřská bouda, která skxižrta cestovatelům a později poutníkům, kteří se ubírali na Sněžku Nynější hotelová Dudova z r 1907. lyžařské teieny Stnbrný hřbet: (1490 m). beztesá žulová zaoblená část pohraničniho hřbetu. Vrcholová raseiintšté se vzácnou kvetenou (ostružinik moruška. kyhanka sivotistá. klikva aj.). Na jižních svazích dosud neustálené kamenne sulé K ,ihu spadá příkře stěnou Čertovy louky do dolu Bílého Labe. Studniční hora: (1554 m) třeli nejvyšší hora v ČR. ve vychodni sténé ledovcové kaiy Velké a Male Studnični jámy Čertův hřebinek. Čertova rokle a Čertova zahrádka - významné geologické a botanické kjkaiity Východní a jížm svahy s lavinami Mocnost snehové pokrývky zde dosahuje až 14 m. Odtáté lavinové pole na pžnim svahu do Modrého dolu tezi ai do začátku tela a má tvar obrysu Cs. republiky, odtud název .mapa repubÉky" v podle Františka Sp-mi Splndlerova bouda (Splndlerovka): (1198 m). původní stave z Bedřichova, klety boudu přestavěl v r. 1824 (též Rychtářova bouda) Vyhořela 1826 a znovu 1885. Velké Stavební úpravy začátkem 20. stol prováděla rodina Lhotova. Místo startu dřívějších roháčkových jízd do Spindierova Mlýna. Silnice od r 1914. vjezd pro veřejnou dopravou omezen (platí se mýtné). Upske rašeliniště: v Krkonoších iiejrozsáhtejšl. na obou stra nach hranice na rozvodí Úpy. Bíleno Labe a Lomnicky, hloub «a 0.4-1.2 m, porostlé nízkou klec) s několika lůnémi Leží v L zone Kmapu Wielki Staw (Velký rybník): (edovcove jezero 11225 m), hloub ka ai 25 m, rozloha 6,5 ha. Žulová jezerni sténá vysoká 180 m Na dné jezera v hloubce 2 ai 5 m roste vzácná vodní kapradi-na sidiatka jezerni. 2 Cesty česko-poiskěho přátelství nepři stupný B5 Bialy Jar: míst., nejvělši krkonošské Udgeu.t památník 19 mladým lidem klen zde 20 3. 1968 zahynuli pod lavinou Bývala Obři bouda: založena i 1847 zbořena r 1984 Sou sedni SchromskoPodSniežka.(Slezskydům)púv vl 1665až 1681 obydli pro dělníky pracujici na stavbé kaple na Snóžce Protože patřila Schahgotschúm. hkato se ji Panská Douda Pc požáru r 1888 postavena nová v r 1900 Po i svét válce na zev Dům Slezanů Dnes boudu užívá armáda a PTTK luns licky hraniční přechod gtCMAj >ian*ci Puasiav». pru trigonometricky ooa 1. raolUopiavHii i i992 Ccsko oouOtunym . m«i,er*.j occc K uzavřena Obce/sřvenr v ..Poštovné". Dvousedačková lanovka z Pece p. Sn. z r. 1949. s přestupní stanici na Růžové hofe Lanovka je dlouhá v prvém úseku 1560 m a v druhém 1967 m. Nádherný kruhový rozhled zejména z vyhlídkové plosiny s mapou P'l cesto k býv. Obři boudo pamětní deska členu Horské služby J. Messrwra a S. Spusty kteří 16. 1. 1975 zahynulí při záchraně zříceného turisty. Kresbu kruhového panoramatu najdete v pubiikao Rozhledy a rozhledová mtsta České republiky i Kopa): / hory podle svorovych kamenných moři Upski jama: ledovcový ka>, se vzácnou kveten tetřivek. vzácný hmyz). .Krakonošova zahrádky B6 u a zvířenou 1vslvec sudetský, koniklec jarní, biotogcky velmi cenné území. .....',-,'•■■ par U ■. ■;■■ ■;,•, laffav . obo Kowary: staré průmyslové město, vzniklo jako hornické osaod po oblevení železné rudy v pol 12 i pochází z r 1355. V r 1513 obdržela od českého a polského krále Vladislava Jagellonského městská práva. Kowary byly v té době velkým hutnickým střediskem Po Iftcetitetě válce se zde po úpadku hornictví vyvinulo domácí bwticovstvf Inu, které dato základ rozvoji města v 17. až t9. stol. Od pol. 19. stol se opět rozviji dobýváni železné rudy a průmysl Po r 1945 byty Kowary několik tet střediskem téžby uranové rudy V r. 1974 bylo v pouranovych šachtách zataženo radonové inhalalorium, |edmé v Polsku. V centru obce poticko-baroknl kostel připomínaný r i40i. nynější vystavený v 2 pol 15. stol, celkově přestavěný po požáru v r. 1670. Ve středních Kowa/ech barokní aap* sv. Anny z 3 pol 18. stol. Barokní mott z 18 stol. se sochou sv Jana Nepomuckého. Ve Čtvrti Radoclny byt postaven r. 1570 zámek Nowy Dwór Pův. renesanční, opravený v 2. pol 18. stol a zásadné přestavěn v r 1913. U zámku » park založený v ř, 1878 se vzácnymi druhy stromu Radnřce klasicistní z let 1766 ai 1789. Na vrchu RadzrwiHowka umělá romantická zřícenina z i 1790 Na jeho úpatí je zámek s parkem z poe. 19. stol. vlastnictví stechtickôho rodu Radzívilú a později čertorejských Průmysl výroba koberců, technických tkanin, plsti, strojiron ský. Léčebná sanatona Pomezní boudy: mistní část Malé Upy. První zmínka z r 1634. Miste porjyiu joseta II v r 1779 za oopiovudu generála Laudona. Nejstarší jízdy na rohačkách od r. 1815 (Hůbnerova bouda-Kowary) Celní aanice od r i84i Na budově celnice pamětní deska strážmistru Eduardu Slmanovl. který padl při její obrané 20 9 1938 Hraniční silniční přechod pro pěši. cyklisty a osobni auta. Autobusové spojeni s Trutnovem. Pecí p Sn Prahou. Przelecř Kowarska (Kowarské sedlo): odděluje Rudawy Janowickie od Krkonoš Piobma tudy vyhwüuva tfrma z Kowai do Kamienné GĎry a Lubawky. Pod sedlem je železniční traf v tunelu ne mimo provoz) V sedle siarobyiy srmrcr křiž C1 Buřanska skala. Skatt F) ' in vysuKOv vB2i Omezeny vyrned pctrnenovéna po básníku vtkánu Dykovi, který n b pripomína < ibtw Roubena slaveni, u Cp 16 památný dub Helkovice. Jablonec nad Jizerou:« u-o i ŕňam i pod jménem Jablonecek Meslečkemodr 189S, městemodr 1971, se strojírenským sklářským, textilním a chemickým průmyslem Připomíná se r 1492. v předhusitské době zde bylo cisterciácké opatství Jabtonec patřil ke zboží stépamckého hradu. V r. 1938 byl zabrán 00 Sudet, ačkolrv 23 jeho obyvatel byta české národnosti Pozdně baiokni kostel av. Prokopa 1 1 1777 byl pův. dřevěný. Empírová fara z r. 1813. krti z r 1826 Socha sv. Jana Nepomuckého 11.1776 a osmiboká hřbrtovní kaple r. 1775 ve siyiu Wového baraka Roubené staveni krkonošského typu fl 1903 založen v holeki Rá| Svaz lyžařů v Království českém Lyžařské lerény, vleky a sjezdovky. Paseky nad Jizerou: obec se připomíná r 1654. V nejstarší česli Makové byly pravdepodobne skelné hute v Mavirně jsou paťno zbytky rjokj na měděnou 'udu z pol 19 stol Zachováte roubené chalupy 1 TZ-ZXT Mt-M-'C-HI'irLM-i-IH-rgSS (1807-67) Čerpá1 K V Ras motivy (pro svůj román Zapadlí vlastenci (Pozdétín Petruskovy vrchy: (720 m). místo dvou táborů pcoVrkonosskóho hdu z 1 1868 Na hřbitově je Metelkuv pomník V gratitické břidlici výskyt tuhy. Roprachtice: obec doložena r. 1352. Barokní kostel Najav. Trojice z < 1768 Sochy av. Stanislava 1 r. i860 od Ant Suchardy. sv. Jana Nepomuckého z 1 i783 a Imaculaty i 1 pol I9 stol Rodiště a pamětní deska agrochamlka Fr Farského (1847-1927) Středisko pěstování izv červeného vysockého zeli Lidová architektura. Sklenahce: objeveny základy sklářské huté z 15 a 16 stol jedné z nej Rodiště a pamětní deska poduůitele Vénceslava Metelky (1807-67) 7 ■ mj, poo vichwaii jsou tn sKaiky Paioini*. je píistep-.a »cnudky pekny vyrtíed. NiZe ve vysce 608 m vyvéia Dobre Zrodta- Nad pramenem bylavleiech 1718-19 postavena kaple sv. Anny na místě prastarého dřev kostelíka jtí od r. 1316 Pravděpodobné staré stavanské kultovní místo Jelenka: pův tovecka cnala hraběte Jaromíra Černína Morzina. pána n* marsovském panství. Nedaleko chaly práme« klerý hraDé nazvat podle své matky Emmy Uvnitř lovecké trofeje Karpacz: populární střeďsko lunslíky a lyžovaní Ka/pacz založen nuiniK, ve 14 stol, kdy se zde těžilo zlato a puiuuii hokamy. Počátek obce zasahuje do 16 stol. kdy vznikají lesni boudy drvosiépú smolařů, připravujtci dřevěné uhlí pro hute a kovárny v Kowarech Od 17 stol do pol 19 stol \e místo známé izv Laboranty. Ij bylinka/i. kteří vyráběli z horskya, lérivych bylin různé druhy leků Od pol 19. stol. se Karpacz rozviji jako centrum turistiky a stává se nejvýhodnějším výchozím bodem na Sněžku R. 1895 je sem dovedena železnice Od poč 20 stö se rozviji lyžařstvi, sértkařstvl a pně zimni sporty V I 1910-15 byta na říčce Lommce vybudována menši vodní nadrž Hlavni lepnou mésia je asi 7 km dtouhá silmce. která vede v serpentinách přes cely Karpacz a Karpacz GOrny Podle teto komunikace jsou soustředěny hlavní úřady, hotely restaurace a obchody. Hlavni uzel turistických značených tras je u hotelu j3ialy Jar", další pak u žel stanice a u kostela Wang Muzeum sportu a turistiky Krkonošského regionu sedačková lanovka na Kopu. několik lyžařských vleků, sjezdové fyžal ske dráhy. sařWalská diáha. lyžařsky můstek Karpacz Gorny (drive Bterutowice): ina Hochu jiný charakter než městsky Karpacz, zejména lepši vý-nledové možnosti, širší a rozlehlejší panorama V nejvyšší Části obce |e dřeveny evangebcky koště' lik Wang postavený poč. 13. stol v Norsku nad \e zeremWang. VI 1842-44 byl sem převezen, znovu postaven a částečně zrekonstruován Kamenná zvonic* vedle kostela byla přistavena v pol 19 stol Muzeum hraček ze sbírek H Tomaszewského Kociul Lomniczki: iiejveiSi 4 nejniuüSi leOUvcuvy Kotel na porské strano Krkonoš mezi masivem Sněž ky a Kopou Ze zapadni hrany padá 300 ni dlouhá řada peřeji horského potoka tomnczka, ktoré tvoři tzv kaskádový vodopád tomniczki. poblíž je symbo-Dcky hřbilov obétí hor. V zimé je důl pro turistický ruch uzavřen vzhledem k lavinovému nebezpečí Teren kotle je přísnou rezervací Byv Meizerova bouda od 1 1947 lunstická chata Nad tornrwczka. Kopa (tež Mala Kopa». 11375 m) roí 1957-59. délka 2300 m. výškový rozdil 530 m i reunuaeoačkové lanovky 1 Karpacze z í BVtttJori Sněžky Známy r Mánesa. Objekt zanikl r 1979. One: Mrtkow: uoec se phpomina r 1305 V 1? stot zoe i>2 působila papírna a kovárna V 19. stol se stala centrem domácího lkal covsrvl a bylo zde několik průmyslových závodů Gotický Jros-íeř sv. Jadwigy ze 14 stol přestavěn v I 1540-50 Ovur z r 1667 přestaven po požáru r 1768 na barokní zámek. Cetne dřevěné 1 zděné domy z 19. stol Sc«tgny: ves založena v 13 stol., byla spojeii* & hormckobut niekým střediskem v Kowarech. v 18 stol jako středisko hut meké a kovářské V 19 stol se z horní časti obce stává letovisko v izv Osiedlu Snteřka Snlezka: nejvyšší vrchol Ceske repubkky (1602 m). z poloviny patři Polsku, Ivořený svorovou tutou Na jz. svazích četné zemni laviny (múry) Výskyt velrm vzácnych a turistickým ruchem ohrožených tostlin (rozrazil chudobkovitý sítina trojk lanna) Nejstarší budova je rotundová kaple sv. Vavřince 1 r 1681 R 1850 posiavena slezská. 1868 česka bouda a r. 1900 meteorologická stanice (v r. 1989 zbourána) V r i790navštiv«i Snéžku J W Goethe a napsal zde 95 epigram ze sbírky Be natske epigramy Místo srazu českých a německých proletářů 1 kjt 1922 a 1932 Polska bouda talířbviieho tvaru s meteorolo $něžk Stanovy, obec pod PeiiuSXovyin. ,ichy. pripomína sei USZ R( deska na rodném staveni spisovatete Antala Staska 1184 J 19311 Matoušovi. ..Blouznivci našich hor aj. Roubené chalupy Skodéfov: a-evrr.a üOova zvonička RoäsiôDi Karia Farského \ 188O l927),lpolu3 prvního patnarchy Znacny počet dumu původní lidové arennehtury ... pl Vysoké nafl Jizerou: mxske meaiecko na piavuuiiieii. pudoiy;», v rmnutoOO nu!>pudařsKc- siiuOioko i»jOu Nistejka Řípo mina se 1 1352 Městečko stihaly čelné požaiy která setřely jeho staiobyiy raz Moslem od r 1854 flaroAm Itosleí sv Kateřiny z let 1725-43. na místě původního dřevěného gotického kostelíka ze 14 stol Zachovány roubené domy krkonos ského typu První ochotnicko divadlo na českém venkově od r 1786. Poč. 20 stol. přijížděli do Vysokého spisovatelé a umělci Ant Sova. Viktor Dyk. K V. Rais Růž Jesenská. Adolf Kašpar, Jar. Skrbek aj.) .Vetrov" z Raisových Zapadlých vlastenců Rodiště rodu Kramářů: českého polrtfca Dr Karla Kramáře (1860-1937) historika uměni Vincence Kramáře (1877-1960) a dalších Pro Ženu dr K Kramáře, ruskou šlechtičnu, postavena Kramárova vila s ruskými virvy. dnos hotel Větrov Ustav plastické chirurgie Lyžařsky areál „Šachty ?KR^gJ3otevreno r 1930 s národopisnými sbirkami a pohyblivým Zlata OleSntce:ioziehiapřipotuCnizeméoéiSKa obec poprvé uváděná r. 1374 Historicky se aeii na Navaiovskou uia praveni ořehu Zlatníku) a Semilskou (na levém břehu). Zlato se zde rýžovalo údajné ai do 17 stol. a dtouho do novověku byla poslední obydlenou obci před horami Barokní kostel sv. Martina z r 1776 s cennou vnitřní výzdobou. Kostelní zvon jo i t 1554 Před kostelem stoji drobná dřevěná zvoníčka. C2 v Kopec, památný strom - upa srocita stal 250 let iov: horská ves. místní část Rokytnice n Jíž., založená kotem r 1675 Dříve rozšířeno donaci ixaicuvstv. Lidová 11 Ikdicovny n<. rieovaoi pútoni r % vlákna V řečišti Jizery obři hrnce, mnohde spojene Jestřábi v Krkonoších: roďště spisovatele, novináře a pedagoga, sbormiswa. 01 ty Čechů a Slováků Jana Kadavého (1810-1883 v Martině) Pamélni deska i Z polního letiště startovala letadla k postřiku krkonošských lesů prali škůdcům Křižlice: obec se připomíná r 1492 Po Bílé hoře útulek českých bratři Evangelicky kostel z let 1783-85. katolický sv. Jana Křtitele t r 1814, empirový. Ved ■e prodejní krkonošská obrazová gatene. flyva/yA**uUsAi>vmíyn vzácný doklad podkrkonošské mlýnské architektury při Jtzerce NisUJka: zhceninahraduz 1 pol 14 stol Zamkl požárem v 15. stol R. 1519 se uvádí jako pustý. Zbyt-ky zdi Ponlkla: oboč v podhuh Krkonoš (490m) Připomináser 1354jako zboží stepanickeho hradu. Název podle mizejícího potůčku odvozen od slovesa porakati (mizen). Pozdne barokm kostel sv. Jakuba Většího z tet 1798-99 Proti němu socha sv. Jana Nepomuckého 1 < 1750. Dva hřbitovy V opuštěném vápencovém lomě nedaleko Jizery krásná Jaskyne se dvěma domy. nepřístupné Stavebné zajímavý roubený Krejčuv statek a další dřevené stavby Památný strom lípa srdčitá, staří 300 lei Textilní průmysl, výroba skleněných ozdob Pod Homoli stejnojmenné rekreační středisko v létě s koupaltStém a tábořištěm v zimě s vlekem a kluzištěm. Kr.žnco Vr.LwlS-uv v loto J hvom- Hamati ■ 1 1 KOySi, :., Mtokýol b 1 hoiel Rezt» Howaiiice. luzptyiena <- Rychlovsky hrádek: přikop výzkum pnpuuuna se « 1407. Na bpawnci n a vaJ po hrádku nálezy keramiky i jefiučnatyoh dřevin U sKM - odkryl novy aicneotogcky vichovska Lhota: rodiště malíře Františka Kavana 0866-1941). Jeho galerie je v Krkonošském muzeu v jiiemiati Vítkovice: horská ooec založena pieo třiujtiieioo vafcou vyiuba skia v osado Skelně Hutě zanrila nuncom 18 stol Baiiw» kostel sv Petra a Pavla z 1 1784 Na Janové Hoře larma huculských koni, možne projlŽdVy. C3 Benecko. původně nornici-a osada ze id siui pozoěfi domácí tkaicovstvi. pastevectví Nu vynlidhuve Jmaiuve anaie pamětní deska učitel) a spisovatel) Jos. šitovi (z r. 1945). Nyní středisko turistiky, lyžováni a rekreace na západních svazích Předního Žalôho. s nejdelším slunečním svitem a s jarní horskou kvetenou Na Benecku žil známý lyžař Boh. Hanč. Start standardních bežeckých tratí Emmina skála: tylřtovfl skalní věžička, cvičný horolezecký teren Merhkovlcke stoly: plitodm památka opuštěno Stoly po dolováni železné rudy od 16 do 2. pol 19. stol 1 po pozdějšicri pokusech Jedny z nejstarších a nejvýznamnějších dolů v Krkonoších Predmet ochrany - nálezy vzácných druhů netopýrů a mích zniKivislé. Horní Stépanlce: ves se pripomína 1 1361 jako farní V I 1888-1908 púsubisie uütele a spisovatele Josefa Sira (1856 aZ 1920) Pozdné barokní kostel Nejsv. Trojice z > 1796 v nusle původního dreveného kostelíka. Zachován renesanční presOy iář a filechilcke náhrobky Nad silnici k Benecku zbytky hradu Stepantce založeno koncem 13. stol jako rodové sídlo VakJStejnů Hrad byl r 1583 opušlén Zachována Čtverhranná bašta a cast mohutne hradby Udova archrtektuia. od l 1995 památková r Labská (dŕ. Krausovy Boudy); attfenj 1 1951 dhBvaŕi R tariff. Uíevu ae . jarních méwach piavnodu btareno Kolína pru kutnohorsko doty Dřevěná zvonička Přehrada na Labl(Vodni nadri Labská) vybudovaná v I 1910-16 jako retenční nádrž má zabraňovat povodňovým výkyvům Labe Zděná rulová hráz je 41.5 rn vysoká. 153,5 m dtouha, plocha 28,5 ha ve vyši 693 m maximálni hloubka je 31 m. objem nádrže je 3,37 mil m' Pod přehradou náročná trať vodáckých závodů Labská soutěska: pwodni památka skafni peřeje prahy a obh hrnce v korytě Labe (onorulyl Ch»anéně území zřízeno v r 1977 na plose 2.8 ha Vodácká sjezdová Hat Mrhlov: norská obec (619 m). připomíná se r 1534 Při zä ooru v 1 1938 byla pojata do Sudet, ačkoliv zde žila drtivá většina Cechů. Podobný osud potkal 1 mnoho dalších obci v západních Krkonoších V miste lidová architektura Je den z posledních ostrůvku typického krkonošského nářečí. Přední Labská (Volský dúl): dřevena zvonička Památný strom - jasan ztepilý, stáři 18O lei Přední 2aly: (.1019m). kamenná rozhledna z r. 1892,18 m vysoká, na místě původní kovově. Nejkrásnější kruhový rozhled na Krkonoše i do kraje Harrachova restaurace vyhořela r 1900 a její náhrada byla rozbourána ve 2. svět válce Kresbu kruhového panoramatu najdete v publikaci Rozhle~ dy a rozhledová místa České republiky. Sttájné: založeno v 17. stol. silnice z r. 1898. Rekreační stře deko s tenisovými dvorci, lyžařskými sjezdovkami a běžeckým, iralémi Ložisko krystalického vápence u Hříoěclch Bud. provoz lomu zaslaven v r. 1975 (tzv. Krkonošský mramor). Sertn: vrchol (1027 m) na rozsoše Medvedln - Přední 2alý Do fylitově skály vyryt zaprš z r 1875. phpominajici mapováni Harrachova panství Splndlerův Mlyn: isKed obce 718 mj. pův cast hornické osady Svaty Petr. připomínané již v 15 stoi Název vznikl okolo r 1793 Oo r 196» má statui města Rázovitá horská ŠHOTEL FARMA HUCUL Janova Hora 92 Vítkovice v Krkonoších PSČ 512 38 tel: 0432/582 819 0603/150 697 e-mail: hucul@quick.cz ROMANTIKOU HOR NA KONI VYJÍŽĎKY NA HUCULSKÝCH KONlCH 1-6 HOD. (DLE DOHODY) DENNĚ OD 9.00-12.00,13.00-17.00 HOD. V KRÁSNÉM PROSTREDÍ HORSKÉ PŘÍRODY • VODENÍ DĚTI • VYJÍŽĎKY V KOČÁRU • UBYTOVANÍ PRO JEDNOTLIVCE I KOLEKTIVY • MOŽNOST VÝCVIKU NA JÍZDÁRNĚ • OBČERSTVENÍ PO CELÝ DEN 9.00-22.00 HOD. • PROVOZ CELOROČNĚ ROMANTIK DER BERGE AUF DEM RÜCKEN DER PFERDE AUSRITTE AUF „HUCUL" PFERDEN VON 1 BIS 6 STUNDEN (NACH VEREINBARUNG) TÄGLICH VON 9.00 BIS 12.00. 13.00 BIS 17.00 IN DER SCHONEN GEBIRGENATUR • AUSRITTE FÜR KINDER • UNTERBRINGUNGSMÖGLICHKEIT FÜR EINZELPERSONEN UND GRUPPEN • ERFRISCHUNGEN WÄHREND DES GANZEN TAGES 9 00-22.00 BETRIEB DES GANZES JAHRES ___________________________________ RODINNÝ PENZION KRAUSOVY BOUDY Labská 13 542 51 Špmdleruv Mlyn Tel 0438/49 31 10 2,3 a 4 lůžkové pokoje se sprchou WC a TV-SAT, snídané, večeře V BLÍZKOSTI LYŽAŘSKY VLEK 2, 3 a 4-Beltzimmer mit Dusche. WC a TV-SAT, Frühstuck, Abendessen IN DER NAHE SKILIFT Splndlerův Mlýn architektura přelomu 19 a 20. stol. S okolními lolo J Dvořák osadami má 77 km'. K městu patři i nékierě boudy na nlavnin. krkonošském hřeben. Pův dřeveny kostelík sv. Petra, 1802-07 přestavěn na zděný v klasicistním stylu. Rozvoj cestovního ruchu nasul v 70 I 19. stol. po vybudováni solidnější cesty kolem Labe O propagaci se zasloužil Krkonošský spole* lOesterre«chischer Riesengeotígsvetoin) onný od r. 1880 pod vedením učitele Edvarda Rudolfa Petráka. Dnes mezinárodni středisko turistiky a zimních sportů Čtyrsedacková lanovka na Plán usnadňuje přistup k Výrovce, Luční boudě a Sněžce čtyfsedačková lanovka na Medvědin z r. 1980 (dělka 1950 m, výškový rozdíl 480 m) pak k Vrbatové a Labské boudo Ústřeď Horské služby pro Krkonoše C4 šlechta a dústotmci připravoval' M Dlouhý dul: v ooue ledové zaieanen Himeka jim Dolsky potok, na jeho pravém břehu v Pramenném dole Lucni hory Červenkova mohyla a křiž. kde r 1951 pod lavinou zahynul lyžařský reprezentant O. Červenka Dolní Dvůr; orvnl zmínka z r 1539. hamry. Klasicistní *os-telsv. Josefa s moderní zvonkohrou postaven v I 1803 až Klmove Boudy, boudy na horské tučni enklávě, známé již r 1676 Bývalá Klínová bouda vyhořela v r 1970. V koryto Klínového potoka dokonale vytvořené tzv. obří hrnce - přírodní památka Namístě byv Klmove boudy je dnes studánka s výbornou vodou. Llsci hora: M363 m), výrazný vrch rozsochy mezi Lučm a černou horou Původní Liščí bouda z r 1682 na jv úpatí vyhořela 1 7.1948. Poblíž vybudována dnešní Lyžařská bou' da Na vrcholu roste kleč a nízké smrky. Rozhledy. Modry dul: přírodovědně cenné horské údolí, dříve důlní i nost (pynt) horská květena, rekreační samoty Predni a Zadní Rennerovky: id I 1695. Dnes Luční enklávy s rekreačními boudami V korytě Kotetekého potoka obň hrnce. Sv«iy Petr; M/iiCasi Somdlerova Mlyna. dřivuiiuMiicKá osada, v jejímž okolí se od 16 stol dolovaly měděné, olověné, sthbrne a arzénové rudy Počátkem 20 stol, byly pokusy velkým holí Vlci tanu. i puvoou s dokonalými čett w í »jeiOuvKaiiu. Puvuüni kolem vlčího potoka. C5 čefřUJhoie.ioZi na největší a nejmohutnější nihonuSsM;'UZ&uSc ivufoi* prevažne ^Morulami Na vicnolut 1299 mj televíziu vysílač z I 1978 Mánova socha matky s dítětem. Z posledního stoupu staro lanovky vybudována r 1998 26 m vysoká rozhledna š vyhlídkovou plošinou 21 m vysokou Pod horou stejnojmenné osada od r 1790 Černohorské rašeliniště. I a II zóna Kmap» chrání lesní rašeliniště (66 ha, největší hloubka 2.5 mj se vzácnou květe nou (např. suchopýrem pochvatým. Matnici bahenní) a po rošty kleče Návštěva se doporučuje v polovině červer>ce kdy kvetou suchopýry. Naučně stezka, na niž je i vyhlídková véž. se uzavírá v době jeleni říje Hrádek, ařive Aicheibuig. romantická umetá iřicemna z i 1863 s 10 m vysokou věži. postavena na pamét hraběte Bertholda AtchelQurpa. majitele marsovského panství Drive bylo v přízemi i mate mauzóleum a restaurace Latovo udoll (Spáleny, dříve Mohornúv mlyn): Mohomo ve káceli les v těchto končinách od r 1566 V19 stol zde stál mlyn brusírna dřeva (později Šindetáma) Nocoval zde cisa' Josei II s generálem Laudonem Roku 1882 mlýn poškozen povodni a v r 1942 vyhořel. Miniaturní Čertův Mlyn .,-->/ ka lidové rezbárske práce Lučiny (dr. nesprávné Bobi louky): vrcholová plamná (1100 m) s výhledy na Sněžku. Několik bud. nejznámější je Pražská, Bobi aj. Otori důl: udoll ledovcového původu s morénami, kary (lipská jáma. Vetká a Malá Sludniční jáma), roklemi, vodopády, tavmovými svahy můrami a kičnirtu enklávami Od 16. stol s přestávkami těžba železných, měděných a arzénových rud Vodárna s vodovodem pro Sněžku na Rudném potoce vznikla v r 1914 Do te doby se voda na Sněžku nosila v sudech na krosnách Hakly hlušiny na dně Obřího dolu pocházejí z rudného průzkumu v 50 letech 20 stol. V byv kapličce expozice zemních lavin (muO Pod můrami v r 1897 zasypáno 7 obyvatel Obřího dolu U kapličky zbytky hrázo klauzy ze 16.-17. stol k plavení dřeva Horskou květenu repiezentuje především vwíka žlutá sudetska Paméini deska PhDr Karla Kaviny 11890 až 1948) který studoval krkonošsko rasetinlky. houby a játrovky. Pec pod Sněžkou: nlavni tunsticke a lyžařské středisko vychooincii KrKonoS Městem od i labb Název v*n*i od peci .c kterých se od 16 stol do 2. pol 19 stol. tavily arzénově měděné a železné rudy. lěžene v Obřím a Modrem dole. Patři k ni lUiudy (»joi.e v/d.íiene v c^n,, Hospoda nj Peo i i I793 hdyipcadi#rozU«na awhpwal»«*povodníf*a LylařtW terény a vleky, dvousedačková lanovka na Růžovou hoiu a Sněžku {z r 1949. délka 1560 a 1967 mj Omezené možnosti parkovaní V informačním středisku Krnap na začátku vstupu do Obřího dok. je stalá výstava ..Obti dul poklad Krko- Sokoiska oouaa. ..a Gerne nole OktvAm* l t92B na enwave ořive zvane Vosne buuoy Uiwa upét v majetku česné uuce sokolské Jz od boudy dlouhé umete vytvořené valy a příkopy -pozice pruské armády i i 1778 v době tzv bramborové války Velká Upa; phpununa se r 1748 V 19 slol těžba měděných a Zeteznýcri • oQ Pozdně Daiokni kostel Nejav. Trojice i iet 1788-89 Rekreační středisko v ůdoii Úpy jednosedačková lanovka z r 1972 k Portášovým Boudám, délka 1459 m. vyskovy černohorské loto V Pilous Vlašské Boudy (vatsovkyj: rtottfeá Mrma Dtwtoa Sosny pooava anuiovcnj (jogurty, tvaroh, buchty aj.) C6 u nMu\u zejména t mléka i muka a letopočtem 1821 a znakem česko Albeficke lomy: priruom památka, duaiu luzsame podzemní krasové útvary a »kuptiiu povrchovycn lomu se zbyiky vápen ky. s výskytem vzácných druhů rostlin a ŽrvoŮchú. Jeskyně jsou veřejnosti nepřístupné. Zájemä o prohlídku se obrali na mtormačnl centrum .Veselý výler v Horním Maršové. Boberska stran: přírodní památka, bohalá květnatá lučina s teptemitnou vegetací a horskými bukovými porosty e východní česli Lysečinského hřbetu. Na úbočích v lese amttbolrtove skalky Oolnl Malá Upa: horská obec. založená kolem i tout) Pozdně baiukm kostel sv. Petra z r 1791. po Kvitde. Božím Daru a Sv. TomáSi u Lipna ie čtvrtý nejvýše položeny Kostel v ČR (982 mj Hřbitov s kamennou zdi a marnice se šindelovou krytinou. Centrum obce složené převážné z rozptýlených chalup. R 1779 jt navštívil císař Joset II. v doprovodu gen Laudona Císař pak dal postavit místní kostel Horní Marsov: od 17 stot na více než 300 tet správní středisko východních Krkonoš. Vzírnu jako dřevařská osada, v r 1465 je zmfnka o hamru Obec patřila k Žacléfi. později * Trutnovu, r 1701-29 Valdštejnúm. pak Schatlgotschům. hrabatům z Alchetburku a Černínům Velká povodeň po průtrži mračen 17 7.1882. Zámek z r 1792. postavený na místí panského domu ze17.stoi.,klasicistnéupravenýr 1853av2 pol. 19 stol. upraven novorenesančné. Dnes v majetku obce. Novogoticky tami fiosfei Nanebevzetí P Marte z lei 1895-99 postaven podle projektu arch Joseta Schutze, projektanta Národního muzea a Rudolfina v Praze. Hřbitovni kostel Nanebevzetí P Marie renesanční z r. 1605 s barokní tarou a sochou sv. Jana Nepomuckého. u něho dvě památné lipy srdčité. stah 250 let R 1775 povstání poddaných, vedené Ferdinandem Safwen oVem, pamětní deska na zámku Působřšté ß Petery-Rohozníckeho. nár. buditele a archeologa. Lysečlny: horská ves Zprávy o dolování již z r. 1241. Na Dlouhém vrchu červený krti a Nový červeny krti 8 m vysoký dřevený křiž vztyčený z iniciativy Veselého výletu 22 10. 1995. LyseČinská jehla loto V. Pilous Rýchorská bouda loto J Dvořák Niedamirów: založen ve 14. stol V 1.1399-1810 naležel cisterciákúm z Krzeszowa V 16. slot středisko domáckého tkatcov štvi Staré dřevené i zděné domy z 19. stol Paráda - dum tři kultur (polské, české a nemecké) s pravidelnými letními Kuflumlmí akcemi Rychory: lesnatý hřbet s osadou. Na jeho úbočích v 16 a 18 stol. téžba zlata a stříbra - proto starý název Zlaté Rychory Barokní krti 11 1804 Ve vrcholové partu je t í It zóna Krnapu. chrániči zbytky bukového pralesa (Dvorský les) a lokality vysokohorské Květeny (Rychorska kvétmce. Rýchoreká studánka). Uzemni ochrana vyhlášena v r 1976 na plose 142.92 ha Krásné výhledy na Krkonoše a Vraní hory. Na jižním svahu po r 1945 zaniklá obec Sklenářovice. založená snad už v 11. stol., v okolí pozůstatky po dolování. Rychorska bouda: (1022 m). stavba i < t930. nově přestavěna a využita pro České středisko ekologické výchovy Uvnitř občerstveni a model sousední Maxovy boudy, kterou Krkonošskému spolku venoval továrník Max Hirsch. Bouda zanikla po r 1945 Dnes je na jejím mislé vyhlídková plosina Kresbu pásového panoramatu najdete v publikaci Rozhledy a rozhledová místa České republiky. Temný Dúl: intormačni centrum Veselý výlet, galerie, lapidárium s pečfavé upraveným okolím Krizová c sv. Anny s pramenem obnovena e kapličce C7 niiu puioKa a Dkxihe vody Prvně se připomíná r 1297 Barohm kostel A f33avi9 stol.piochoslropý Patttzr 1736 před kostelem, sv. Jan Nepomuc-1828 proti čp 55. U hřbitova a na návsi 2 smírci kříže. Textilní průmysl, chov BeiiwítK*. uO<*.l5/yrnjvudoi'LiciK; ü vzetí P Merit z let 1677-78. přestavěn v r kyz i 1767 na moste, mariánsky stoup z dobytka Východisko na Vrani hory Bukowka: v l 1903 Ü9 byla mezi viaiy tmimu** (5UU mj a Zadztema (724 m) vybudována retenční naoiž Vyska 14 m nad terénem, hráz dlouhá 215 m. ptocha 70 ha, pro 2.5 mil m» vody V šedesátých letech se přikročilo k využiti starého vodního díla pro zásobováni pitnou vodou pro Walbrzycn a okoli 20 :. 14 mi. m<). Cef na Voda: pohraniční zemědělsko obec u Zactefe Připomíná se r 1790 Černou Vodou procházela jedna t iwjsiaisidi stezek ve vych Krkonoších (trutnovská nebo vratislavská), spojující pravdepodobné Prahu s Vratislavi Po teto cestě opuuš těl svoji vlast 3 února 1628 J A Komenský V i 1634 übavskou branou vtrhli Švédové do Čech. 21 6. 1666 si zde na hranicích odevzdaly přední hlídky pruské a rakouské armády doklady u vyhlásení války a 9 5 1945 zde přejely tanky RA Jarkovrtce.^ 14 slul hentcM. později zemědělství a tkalcovstvi Lidová architektura / W atol i. Pripomína SO i. 1289 KosUHpozOnébaiokiit/iet 1766-69 -Silniční a žet*ci»ci>i uiaki«u Kfálovecke (Libavské) sedlo: sniženina mezi Rychuiami (Kikuhuso) a Warum nu-ami pruchazi jun silnice ťib a zwezrneutral' Lampertlce: obec (504 m), připomíná se r. 1521 Biiz»u SKoiy smírci kru. rVaineiiuuheine ooiy v iikvoau Miszkowfce: založil je dle pověsti česky kníže Michal v r 1012 když postavu lovecky dvůr v i 1289 Vaclav II darov« nra Bolkowí II. svídnicko-javorskému Kostel z konce 14. stol s véžlzr. 1587. Důmčp 132 rázovitá stavba lidového charakteiu na vysoké kamenné podezdívce z hrázdéného zdiva, tzv Karczma ksažeca ze 17 a po přestavbě z 18. stol Opawa: zemédétská obec na úboči Lysecmskeno hruoei« Vznikla ve 14 stol aazoor I8t0 v majetku o v Krzeszové. Barokní kostel sv. Hedvikyz r 1687. přestavby koncem 18. stol. V obvodové zdí náhrobní desky ze 17-18 slol mj. maiky se sedmi dětmi Budova dvora ze 16. stot Zacléŕ: (612 n přestavěn a c měšťanské d dřivé typic Kostel Neisvětéjsi Trojice, puv renesanční ze 16 stol., byl v CSE EľJ ■■ l»il!-:' ,&' Vlv^^^Si^^ :p/ed Zacléřsky hrad vybudován na skalnatém ostrohu vysoko nad městem kolem r 1136 Soběslavem k ochrane Polskem Kotem r 1750 byla budova barokně přestavěna a změněna v zámek Poslední stavební úpravy z r. 1894. Je to obdélníková slavba s mansardovou slřechou Kamenouhelné doly odkryli v r 1794 kutnohorští havíři. Důl Jan Sverma (dříve ElíSčin a Mariánsky důl) Těžba v posledních letech ukončena. Průmysl textilní (len), elektroporcelán. Pomník J. A Komen skôho z i 1958 od sochaře L Zivra postaven na paměť přenocováni učitele národů v Zacléft r. 1628. Prkenný důl, ryžařskě středisko s vlekem D1 Byslra nad Jizerou. Hajje nad Jizerou n my kryty most pra* jutn i polygonálni zvonička ■ i m dfouný, 3 m Široký, dalován na pilíři r. 1888. i architektura V meiatyrech koryta Jizeiy obrí hr Koštalov: obec M pripomína r 1361 Nepatrne zbytky hradu Košťálu na zalesnené vysmô Hrad byl založen ■ 1374 uo 16 stol. pusty Pod nim koupaliště a kemp Gotický kostel sv. Jakuba ze. 14 stol se zvony ze 14 a 16 stol barokně přestaven r 1717 Lidové stavby s pískovcovými portály od kameníků Culíků V údolí Žeiesského potoka velký melafyrový lom Kovářův mfýn významná paleontologická lokalita U Čp 17 památná lípa velkoiista. zvaná Grafkova (obvod kmene G20 cn\) a tfl památné borovice u čp 126a na Vakícku Kovářův mlyn. pnroom památka i(y jj r,., .,1i, 1 1990.. é lidové arenttektury ngraacft) . Ubslat: oow. se pňpuiitmá r 1322 Byla založena horníky při stříbrných dotadll H ISA sb u.ad. ,aku llluSleCku V 0U0G temna stfeďsko odporu českých bratři a jmych evangelíků V 1 1650 vzpouia uton lekaioiizaa. Pozdně barokní kostel sv. Jih. z let 1787-89 U Končin severovych od obce 2 smírčí krize Přtfcry: ; B m) připomlr 1 DateKO rozhledy Strážník; ib'i'"i národní přírodní pam*t*a(1.69 ha. vyhl ví 196Ji Meiaryiuva hora je zbytkem pfikrovu uloženého na permokarbonském podloží. V jeji lesnaté vrcholové časti (sou žily se světově unikátní krystalografickou lormou křemene -hvezdovcem. nazývaným podle paprskovitě struktury minerálu Jedna ze dvou lokalit na světě V poli uprostřed pastvin (na sev. svahu Strážníku) rosle chráněná mohutná hrušeň planá, obvod kmene 480 cm Valy: ivrzisté na ostrohu nad Kundranckym potokem. . priíZiUĽi id OsvobadaaM 1 e. Mi D2 Dolní Slépanice. pnpuuiina H * U04 h-usut-SIfi učiUjW o piupegáluia KrKu-ioS Jana Buchara .laby 1032] Pamětní deska na skok* Na pile hraběte Harracha byly v r 1892 podle vzoru lyží z Norska vyrobeny první lyže pro lesnicky personál První lyžařsko můstky na Chmelnici Misto prvních lyžařských mstrovstvi. Hrabačov: mlstni casi Jilemnice, důležitá simicni křižovatka Začátek horské sílím saryka. končící na Krkonosi. otevřena r 1936 Závod Cuttsm - výroba umělých střev Jilemnice: mésio Wlovwo (451 m; východisko do západních Krko nos Byla založena jako město začátkem 14 stol. přjjomináse r 1352 v souvislosti s odváděním papežských desátků. Patřila ke zboží sté-panického hradu. Po rozdělení v < 1492 na časi horní & tvrzi a dolní oyla r 1701 opět sloučena, když panstvi Jilemnice. Horní Branná a Štepamce získal hrabě Bonaventura Harrach R. 1646 vypálila Ji lemrrtci švédská vojska a zpuslošila jej! široko okoli. Rozkvět ručního tkalcovstvl a ptálenictvi naslal koncem 18 stol První mechanická tkalcovna postavena r, 1884 Z rodu Harrachů je nejznámější Jan (zem/el r 1909), národohospodář a Wumll Na cestě po Norsku poznal lyže. objednal r 1892 pár jasanových lyží v Thenebetgu a dal je doma vyráběl pro «sní zaměstnance a tak dal základ lyžaístvi v Krkonoších Městská památková zóna. Pův městská zástavba a stavební pa matky byty zničeny r 1646 švédskými vojsky, požáry v r 1788, 1803 a 1838 Zámek založen v 16 stol pány 2 Újezdce. opraven 1 1716 a novorenesančné přestavěn r. 1892. Jednopatrová trojkřídia stavba s polygonálními věžemi v nárožích, v prúceli Členěná nZai'iy Najejim místo stával klášter cxsterciáků. později tvrz. Dnes foto J Dvořák přistavěna hranolová věž. Budova byv pivovaru z r 1701 (u zámku) je rané barokní s portálem se znakem Harrachů Kostel sv. Vavřince, barokní z let 1729-36, púv. dřevěný kostel se připomíná 1 1362. u čp. 198 smírčí boží muka 1 r. 1593 na paměť vražedné hádky Rodáci:geolog Franl Posepný (1835-951. spisovatelé Jan Wers (1892-1974) Jaroslav Havlíček (1896-1943). fotograf Zd Fejtar (1913-2001) Ve měslě mnoho tet působil jako městský tajemník JIndnch Ambrož, turistický pracovník, propagátor Krkonoš Průmysl textilní, strojírenský aj Střední průmyslová škola lexWnt (tkalcovská škola založena r. 1873). Kozlnec: (561 m). vrchol nad Jilemnici s rozhledy Na jižním svahu je kapličko sv Isidora z r 1719, nad ni stávalo popraviste Pod kapličkou je studánka, púv zásobující vodou jilemnický zámek a kašnu Za Albrechta z VaKJstejna se na severním svahu dolovala měo* Kruh: obec (426 m) se připomíná 1 1386 Mohutná lípa velkoiistas oDvuowl nimim 550 cm. několik staveb lidovéarchh lektury. Býv platonický dům čp. 1, palrová. z větší části roubená stavba s mansardovou střechou, z doby kolem r 1760 Mnčná: obec se připomíná r 1356 Barokní kostel sv. Kateřiny z 1 1716 prusiavén 1 1787. zvon z r. 1484 Lidová architektura Rodiště Jana Buchara (1859-1932) propagátora turistiky a lyžováni v Krkonoších, autora čelných publikací a map Křkonoš- Penmov: lidová architektura. Prklin: nad nádražím Roztoky u JHamrwe místo «.de stavai mao ones ,-c zoe «tměti B Křížem. Roztoky u Jilemnice: obec (428 m) se pnpomlna r 1360 H&w> kostel sv Filipa a Jakube 11 1738 Vichova nad Jizerou: lidová architektura D3 Horní Bianna: ztmeaeiska ves »iiiucniriu lypu v j^p-io p-ažshědiei.eze 1 tel U-w U50|ezo«uvadeiial«(a jr». ^y^l«ll^. sv Mfcuiase. Od r I380pathiake štepanickemu hradu, od r 1638 k harrachovskěmu panstvi. fl 1421 byla vypálena Husity Hornobranska tvrz stávala do 16 stol. na vyvýšeném místě v blízkosti nynějšího zámku Renesanční zámek z let 1533-62 byl postaven za Zdenka z VatoStejna Jeho dřevěné druhě patro shořelo r. 1646 při nájezdu Švédů V přizemí čtvercového dvora je otevřená arkádová chodba Na vých lasádé jsou zbytky ornamentálních a ligurálnich sgrafit z r i582. na severovych straně nápisy a znaky Zdehka z Vatošiejna a jeho manželky Máři z Martin«: Od r 1606 zámek v majetku Vádava Záruby V I 1627-28 se zámek stává citom návštěv J A. Komenského, klerý sem přicházel z Bite Třemesné a odtud odešel přes Žacteř do Lešna Posledními majiteli zámku byli Harrachove do r. 1945 V zámků fe památník J. A. Komenské-22 tel Kostel sv Mikuláše, pozdně goticky z r 1537 Bývaly špitál (čp 3) s kapli sv. Akwse - účelové využit Hrobka Harrachů (proti spflakj). osmiboká novorománská z lei 1844-48. dostavěná r 1870. Rodtště sprsovatele a propagátora Krkonoš Josefa Širá (1859-1920) Horní Kaina: uooir, «nova .Ca a dooře dochovanou uroamsiicwxi siiuwuiou ,hj(2 zaklad tvoří veke zderte nad údolím potoka a doplňuji ji roubené chalupy dole ph potoku a silnici Kntžlce:*jp//c*ysv.4Jinypoririázizctebykrjtemi 1754 Trordllny ubiaz .bvaia fí VrchlaOí Kaplička byla v poslední době opravena . ..■'■■.." . - - .■: . :■--■. ■ Marlinico. -lör m). připomíná se 1 1492 Te*tuni průmysl ZwHMinCiu wdbuCKd 00 zap KikumuS 'Kun/lnice n j, Slraz (lez Studenecky Strážník); «630 mj. meiaryiovy suk sevtrn« uu atuuci ve LyZarske irneny Sludenec: obec (514 mj pod Straží, připomíná se r 1388 Novoromansky kostel sv. Jana Křtitele 1 m töOb oZ lOoe postaven na místě renesančního z r 1589 Novorenesanční zámek v parku dnes Zámecky hotel V okoli lyžařské terény Texlilnl průmysl (len) ■ uTipuminKd ' 1492. Udove chalupy Na SKdice Sveuu« Vrchlabí rznWo siůd howih U stol z dřevuiu becké osady Roku 1533 pravo svobodného horm ho města. V 16. a 17. stol žotezne hamry - výroba kos a palných zbraň i Renesanční zámek z t 1546 se čtyřmi nárožními věžemi, postavený na místě původní vodní tvrze Kryštofem Gendorfem Do dnešní podoby přestaven v t 1820-95. Vodní přikop zasypaný v 30. letech 19. stol. V zámku sídlo Městského úřadu Kolem zámku rozlehlý park. Mestská památková zóna Stará radnice z r 1591. nová z r 1732 v barokním slohu. V barokním augustiniánském klášteře z tet 1705-25 je Krkonošské muzeum s knihovnou a s ekologickou expozici ..Kámen a iivol~. Otevřeno celoročně, pro skupiny možný výklad V klástemim kostele barokní oltár z r. 1768 Obnovený dům Kryštofa Gendorta s galérií. Novogotický děkanský kostel sv. Vavřince z let 1866-88. Kamenný most přes Labe ze 17. stol Zbytky městské lidové dřevěně architektury ze 17 stol. zejména tři štítové domy s loublm proti kostelu, součást Krkonošského muzea. Sídlo Správy Krkonošského národního parku v Dobrovského ut 3 Průmysl: strojírenský (osob. automobily), kabely, elektrotechnický, nábytkářský aj Zalesni Lhota: icvogovcky kostel sv. Jana Nepomuckeho 1 1881 na místě dřevěného D4 Cerny Dul. trůni v \ i534. práva hornino mésia získal 1 i5&4 Téžba méoenytri a zeiejnycn rud 1 zlata Téžba vápence ustupuje, nákladní lanovka do vápenky v Kündeten n L Texlllni průmysl Renesanční kostel sv. Michala z 1 1556. rozšířen r 1607 1 později Klasicistní radnice s podloubím Na namésti plastika sv. Michala z 1 1713 Stejnojmenné údolí potoka Čísla se dříve nazývalo SlřiDrný důl. Na ostrohu nad soutokem čisté a Smröny stál ve 14 stol hrádek Purkhybt jako kontrolní bod hornické činnost). Dnes beze zbytků Vrchlabí foto J Dvořák r-T'-ry— -.i,',ľ>.!T-^7- "*ř" ATLAS PAMÁTEK ' ;í-r t;»; "/■:• místi - roníce - Kostely Klasleiy - brady zámky tvrze ■ technické památky piany mest Basil. Pkmlnskl MM. 1*3 M PnÉa 4. M. K/»M«Z7I6. www.kncl.c2 MHHliHMil íi]iManiMi;iiťM:ťiH:ia;iiťiiiiiHiiaii:i;iH;iiH:iiii.'iiH:iiH:iŕľ,í:ii:i I Fori. uřKiua i4js 'in zauZBiu |dHo íuuZi (jdiBIvi rsnCMHie JhíIď poC Ib KtU «Ob stavala Ivt/. v IS ik» maretok Cno-nnskych z Ledake Kostei Nejav, Trojic*, púv renesanční z r 1606 byl nov* postáván i. 1775 baroku« Obnoven r. 1902 Na návsi rokoková socha sv Jana Nepomuckáno jkolem i 17501 se /nakem Chorinskych Zemůdelske ikotstvi Fort Lama: bývala laznÉ Kolem pramene nuriwiam, vody skupina üuensaych budov re „Švýcarskem stylu ones obyin« ou.li, Kdysi pokkM« letovisko Lanov: obac v tirokani jdut; Maietiu Labe Vznikla, «oučonim HOiniho a Prostředního Lanová Poprvé pŕwnnian r 1355 Dříve léžba železné rudy a hamry V Horním Lanové lézba krystokckého vápence it Od výstavby jVjsetous Lanov |e zastav 00U Spojen a Dolním Lanovém který se phpominá f, 1356 Pozdne goticky kostel av. Jakuba z let 1511 aŕ tSto rozšiř«. 1599 1603 stavitelem Vatmadim ProseCne nuvogolioy koale/ av Alžbety i w low iwm 05 Motinuiftiiuva bouoa .wuviia siiiviw uuo iiazvwi. Kámen R 1543 je nazýván Sitoerstem StřežH starou zemskou cestu Koncem 16 stol juž pusty Zachovány zbytky zdrva paláce a malé budovy se zaoblenými rohy Horní Staře Mesto v udoli Upy dnes mrštní cast Trutnova, k mm stavebné spojená Púv tíhová ves Upa se připomíná ' 1260 Od i 1904mésiečko Púv oolicky ko«Mfav. Vacttva pochází z doby kolem r i315Vi I42i byl pobořen, i 1436 Opraven a r 1581 renesančné přestaven VĚŽ ma nejvyšší patro dřevině Pnjmyst textilní (len) Mlada Boky: i4?femj rjbecseprTpomln*r 1358 Hospodatwy rozkvet pec 20 stol. kdy byty budovány průmyslové podmky (prádelna tkalcovna bělidlo, strojírna, slevám« ap I Vr 1835 byla zde poslaver« mechanická prádelna jako první v českých zemích Nyní Krkonošské papírny a Krkonošský nábytek Púv goticky kostel sv. kMefiny ŕe připomínán r 1384 při oprava r 1777razílhjn Barokní hranolová zvonřces cibulovou bani jez r 1599 Statuta: porodní památka bohaia statin na společenstva Stadetbuig svahovém ostrohu příkopy po hrádku V io siui . unoi tézu* fl Svoboda nad Úpou mést u s tradici výroby papíru V 16 Mot v ofcoii tézbe rtaia a stříbra Prrvttegium z t 1540 numi svobody a povýšeni na mésio Púv po/dné goticky kostel »v Jana Nepomuckáno z r 1584. přestaven v r. 1777 Před vchodem neobvykla dřevená plastika Růžencová P Mane, přenesena sem z trutnovského hřbJlcrva. Zachovalé malomestské roubené ktascrsin. a rokokové domy Pamětní desku Prospěni Ptettovi da Rivage oyv majrteli papřren a .otci Krkonoš- od E Söiwarrmera. venoval Krkonošský spolek fl 1876 spojeno mesto íetezneí s Trutnovem Vlčice obec (367 mj v podhúfi Krkonoš v udoti VKickeho poioka Ve 13 stol zde stálo malé tvrzríté 17. 3- 177ä ide zaňafaný selské rebele na Trutnovsko Rané gotichy kottal av. Vojtěcha i konce 13. stol. (c*voctové zt#vo. Híni ponálek. klenba presbyláíe) Renesanční Klenba prodloužené too» re i i 1560-80. Na starý hřbrtov se vchází rnohutoou po/dné goOc-kou Oranou klera je zbytkem pův opevnení kostela Barokní rj**an*fv»z r 1724 podkt projektu P J Bayera Barokní aémek z let 1794-1797 postaven na miste zilvárovské tvrze. Za nftvstévy v lété r. 1627 se zde Jan A Komenský v knihovne seznámil S Bodnovou Didaktikou a pojal zámer napsal vlastni 0idÉM*u. Zámek)« účelové vyuiil, okolo zámku park D7 orska obec (5t9 m) rozložená při samci z Kalné Vody do Zacléfe Barokní kaple si i rané barokní MB r. 1670 Pastvinarshri. i ■:<,', odolní íasiiobce Ponci nad Úpou: průmyslová obec v údolí Ooy 139? mi součást Trutnova dnes opéf samostatná. Phpominá se r 1260. Novogoticky koale! sv Petra a Pavla i i 1901 Tepelná elektránid výroba silikátu, tontiini iteniakji/aisky průmysl Zadruhe svéiove války zde a na dalších místech Trutnovská byly pobočky koncentračního tábora v Gross Rosen ve Slezsku Stachelberg : nejvétš' československá delostrelecká tvrz součást pohraničního opevněni. Palbami svého pevnostního délosťelectva mela chranrl sousední pevnostní linii a bránit průtomu nemecká armády přes Ubavské sado do českého vnitrozemí Rozestavena v I 1937-38. Zůstala nedokončená Vylámáno rozsáhlé podzemí o délce 3.5 km chodeb a sálu (dnes zaplaveno vodou) Z dvanácti tvrzových objektů na povrchu byl vybetonován pouze leden - pěchotní srub T-S73 V nem je dnes umístěno muzeum Čs. opevněni (oiavřeno soboty a nedéie. kveten az. záři) V blízkém okolí budována naučná stezka po pevnostních objekiech Z tvrze daleké výhledy na Svatonovicko, Náchodsko a k Orlickým horám Viz téí úvodní kapitoly Trutnov: orůmystové okrosni méslD (414 m) v udoli Upy. důležitá železniční a silnrtni křižovatka Phpominá se r 1260 jako kolonizační trhová obec Úpa. která byla nemeckými kolonrsty přejmenována na Traulenau (Trutnov) V c*dobl krt '334-599 byl Trutnov královským vénným máslem Po dobyli husity r 1421 se stal Trutnov jejich vémým spojencem V I 1642 a 1647 byl vypálen Švédy, v 18. sKU postižen morem Na Mumlové kopt, nad Českou čtvrti skončilo 28 3 1775k/vepraMim povstaň, selských nevokiikij na Trutnovsku - pomník padlých 27. 6 1866 došlo u Trutnova k txtvé mezi rakouským a pruským voj skem Boj skončil porážkou Prusu Šibeniční vrch iSibem«) dříve Gabienzův, kde do konce 18 Stol Stávaly šibenice, část bopšié 11 1866 Železný obelisk z r 1868 jako rozhledna je 20 m vysoký, v jeho spodní části je pohřben general Gable« Kostelík m Jana Křtitele z r 1712 na temeni Janského vrchu, znovu postaveny v letech 1811-18 V I 1879-80 sem byly soustředěny pomníky padlých z r 11)66 Vnrlfni mesto, které je mestskou památkovou zónou. •< zachovalo půdorys z doby kolonizace ve 13. Stol. Púv eUpsovily obvod byl rozložen okolo čtvercového namésti, které (e ze všech stran obklopeno renesančními a beroknlrm domy s podlou bim V posledních letech stred mésta obnoven Uprostred namésti kašna S Krakonošem Stará rectale* stávala v jiim polo vlné namésti Po požáru v f 1583 postavena v r 1591 v renesančním stohu na rohu namésti Po darílm požáru v r 1826 novogoticky přestavena V tntitech dnešního muzea (za kostelem) stával ve 13. stol královský hrad Po prestavbe na zámek S« r 1599 Stal majetkem mesta. R 1647 byl pobořen Švédy, v pol 19. stol přestaven na školu, v ni r. 1866 lazaret Koalo! «•reo»« P iVtankj; pozoné bwotal stavte s kla^ 1755-82 od L Niederrockera. postaven na mislé kostela M 13. SKU., 63 m vysoká véž se čtyřmi zvony Mésntáé sady (60 ha) založeny v letech 1888-90 na sev svahu Janského vrchoví 1B66 svědkem ĎŕlVy, pom^y. Národ« r*im 1^ 10 1900. byl Stfédlskem českého života. Sokolovna na pravém břehu Lípy v budové býv. Turnhalle z r 1894 Telovýchovná jednota Sokol zatožana • 1892 Průmysl strojírenský, loitikii (len), kožošnický. oVevařsky pivovar a j Slfednl lesnická technická škola Kilometráž turistických značených tras -m: i Péái turistické znaferM Umy navrtiu» a v torenu iriaíkuw KCl '■• !.= • s.iezr*iai.., mze (72ZT, 3 • Sedlo nao Martinovou b. Czerna Pneleci. 'BOJ b « Nad Petrovou b . rozc 720ÍJ 7 • U Petrovy O., rozc (1802) 7,S ■ Pod Petrovou b rozc :*20i: 7.S • Sptndlerova bouda r'S82 *2Q2 '204> 9,5 • Slonecznik 13 • RúwnM p. BtV hraničn' přechod f7375| 16 • Sntlo naO Obfrni dolem. nren^ni přechod DřJOl 'S<2i 17.S • Snatka (J3171 19 • Jelenka A246 72ZO, 22,5 • Soví sedlo, nrenitni ufechod 23- Pomezní lxx/::> i I ■ üesla česko-polské no přátelství- B 2-b 0402 Pramen Labe ,j,rj: ITQi IMiWllliii ill • .odupao k»C*., £ • lukuimS. vrujlu.d uouo* (0439. 1897) 3.5 • Pod amidovou vyhlídkou, rozc , '.'"Jol S • Pod Medvédirieni loze . ■'."■ft. 6.5 • Horní Moečky JésmnwkÉ bouda ;4„'7a 7310) 8 ■ Homi M.seCk, rozc 10*31. I*») 8,5 • Spmdlerův Mlyn, nam (1804 16W i-JW - I1JJ • Spindierúv Ulyn. odb. Dřevařská cesta 14303 7S0*J 12 • Spinoierúv Mlyn, vodoj H203, 720&I 13 • úboči Kcoicft nřbetů, odb. Judeichova cesta (7X06) 16 • Kozí hřbety, odb k vynlidce 17»Lučniboooanxílfi, nejr Bucherovacesta:0-8.5km B3-4 Odbočka: Kozí htbety. odb. k vyhlídce - vynao** 0.2 0403 Cesta Ixeth'Čapku: Pomezní boudy. BUS rtMOT. 7220.'• OVjmi MaláUoa, kostel r'« ij V*v 2.5 • Cestnik . -c<3 722S *£ • rtorm AJueřK.« 8.5 ■ Roh hranic, rozc ííf32-ij tt.5 • Rycnorský k« (4212. ?238) 13 • Hychory Kutna rozc riřVri. JiM<; 72S3J 13.5» Pod Dvorským lesem, rozc i,'2.'W, 15.5» Stacheberg. détowtaecki tvrľ I Ned Babím, rozc 1421« .VJIr22 >Za zámeckým vrchem, rozc. (érřSj 23 • Trutnov. nSdr BUSř'820. !82ü. 42U 28.6 • Lhota. ZáO Okraj, MMP 34 • ,-A*ite SvwMřVjvry.. r*ri 43/ 95. CG 0 7 0406 VicrkdOi, ŽST. nadr. BUS • Vrchlabí, kostel flífO, 4211 7201. 720!) 2 • HořSfáí Vrchlabí, BUS r'S04| 4.5 • PoO Stralnym. rozc ■'"-.-<. 5,5 * Strain«. BUS i/,.n'i 6.5 • Hnbéci bouda ihin J.';ř,'i B.5 • Nad Hř«eci boudou, rozc iiaOfll 9 ■ ZatímHannerovky.dc*nlroze.f7208j 12.5»ZedniRennerovky,hom,rozc. f7208) 13 ■ U Dvonkéboudy. rozc 42061 13.5 * Chalupe Na Rozcestí (CM07, 4206) 14 • Pled Výrovkou. rozc fíéWJ 14,5 • Výrovka. bouda KCT I203J l5.5«Lucnibsíudai04u/ 100), 737» 18 84. C 3-4. 0 3 0407 S.uOixJa :iw) umí, IST.SUS I -».;.. ,.1... nén ;.-«/U• JanskéLázné, ném.. BUS ffíta • j UMycn PardubicKych bud, rozc. 172181 6.6 • Cemé hora. Sokolská bouda (73 ! IJ B.5 • Cema bouda , 1814 "219) 9 • Javoři Důl, vodojem ftírfll 10 • Pod Kolínskou boudou, rozc ■ ■ M?nrc*ka bouda |7řlí) MJj * Lučiny, Pražska bouda (420S. 72tftj 12 • Bouda Mir |1812J 13 • ULesnibDudy mze (T21& 14 • UHf louka ratX .:.. ;:'J '5 • Chalupa na rozcestí €-iC£. 42061 18.5 C4-5.D5-6 0408 Pec pod Snííkuu nadr. BUS - namésti i'«l2, 181J 4203. 4206, 7213. 72I5V 0,5 • Pod Devinem m K ■■ I • U Riclitrovycři bud. rozc. 142031* • Richtrovy boudy (4203) 4J • Modry dú'. r-:-., 6 • Pec pod Sněžkou. Odb do Modrého dolu MOE '?'! B - Pec pod Snílkou nén 4206,7213. -VI5)é\9 C4-5 0429 rNovaPawi -nesla 2Sf) • Studenec 8.5 ■ Pod Straží rozc '*. i ■ lU.S • Zttewk ■ m« 13.5 • 0431 -.i .«j^*í«i*uu r>ar^, • Ljbstat Zsl 4.5 • Mřična mosl 11 • JikrnvM.* nén 4*il ■'..'■■w 15 • ix» Step* race BUS.4A.". 18,5 • Benecko Zlata vytHidke,'S/4j 2* • ÚbočiPfed íaleno. rozc. ~20T, 25•Přednížaly odb 28 • Pod Zadním Zajym, loze .'*.' ^B • Rovin-a fozc. ,420' 73Q?; 3D • Pod Černou Skálou, rozc t'805) 34ži« Pod Harrachovou Skálou rozc | b ti h 7,5« Jatnonec nad Jizerou, rum "■ norský hotel StrSZ.odb 14 • Poo Strií. z«o rozc . 7:307, íl ■ Pod Strib, vych rozc \«^ 15 ■ Secto pod Dvoračkarr« 'ŕ-K «73 J06/ 20 • Dvorečky /I895 4278 .: ■ • U Húíenčiny záhradky rozc i42?7> 23 • Nad KotekU lamou, rozc f/;tl0j 24 • Krkonoé. Vrbatov» bouda OdOuČka rionU\y Hotel Stntz odb ■ Sttai yyHhdk»06 B 2-3. C 12 Muuie liaty 1664 • ■ ... i: . ; :..Kurw.u, Lasnícnetae • Koreňov. 2S1 |3979, 6S84. ««99v * B 1 OdboCka: Hvŕzda, chata - Hvézd» rôzni O.J 1801 Hanacnov Diana fWOf) • Marrechov. dolní SUiHCe l* ■ ■■■■ • Har.-^nov, nadr. Bui Mumlavsky vodopád fíiíS 4 • Krskurméova rnnidané. roic 17307, B ■ U Čtyf penu. Pančavská kxika. rozc (4287, | 12» i_ac-*a Doude ,;>iľ. j.-1 7237j 13,5 • Pod Drvči strení rozc (18041 21 • U Ofvcllávky, BUS. rozc. i4201 42QZ 72D ľ 21,3 «Pod Pevnosti, rozc 14202, 72Píi 21.5 • Pod Jeleními boudami, rozc I42Q2; 21.8 • Bouda u Bileho L«oe (7304} 25 • Lučr» bouda 10402. 0*06. 7379; 29.5 • Sedlo nad Obhm dolem. hraniční' přechod (0401. ■14 27