ORGANIZOVÁNÍ Organizování — Nedílná součást manažerské práce — Úkolem organizování je nalézt optimální specializaci člověka v daném systému — Smyslem organizování je vytvořit prostředí pro efektivní spolupráci — Potřeba organizování vyplývá: • Ze snahy dosáhnout synergického efektu • Z omezené schopnosti člověka – může řídit pouze určitý a omezený rozsah podřízených Základní prvky a logika procesu organizování — Základními prvky organizování jsou: • Specializace • Koordinace • Vytváření útvarů, rozpětí řízení • Dělba kompetencí — Specializace zvyšuje produktivitu práce jednotlivce a usnadňuje kontrolu výsledků, ale vyžaduje větší koordinaci. — Zajišťování koordinace – nadřízení, podřízení Základní prvky a logika procesu organizování — Ke zlepšení koordinace přispívá seskupování pracovníků do skupin a vytváření útvarů – volba kritérií a jejich kombinací pro co nejlepší koordinaci — Nejdůležitější kritéria: • Specializace a kvalifikace pracovníků • Pracovní proces a fce, které jej zabezpečují • Čas • Produkt • Zákazník • Místo Proces organizování a poslání organizačních struktur — Organizování zahrnuje s formálního hlediska tyto činnosti: • Identifikace a klasifikace požadovaných činností • Seskupování činností potřebných pro dosažení cílů • Přiřazení manažera ke skupině činností s odpovídající řídící pravomocí • Zabezpečení horizontální a vertikální koordinace v organizační struktuře Proces organizování a poslání organizačních struktur — Organizování zahrnuje tyto praktické činnosti: • Vytvoření organizačního řádu • Vytvoření popisů pracovních funkcí pracovníků • Zařazení pracovníků do funkcí — Praktické zařazování pracovníků do funkcí – částečně personální oddělení, částečně vedoucí pracovníci — Speciální organizátoři – vytvářejí organizační řády a popisy pracovních funkcí Výběr organizačních struktur — K hlavním charakteristikám org. struktur patří • Počet organizačních úrovní • Rozpětí managementu — Organizační úrovně jsou vytvářený proto, že je manažer schopen uřídit pouze omezený počet osob. — Top management 4-8 — Nižší úroveň 8-15 někdy i více — Více úrovní znamená více nákladů (režijní) — Těžší komunikace Rozpětí managementu — Vyjadřuje počet přímo podřízených pracovníků jednomu nadřízenému — Optimální rozpětí řízení – počet podřízených, které je manažer schopen efektivně uřídit. — Aplikací optimálního rozpětí řízení vzniká tzv. organizační pyramida — Čím větší je rozpětí při konstantním počtu pracovníků v jednotce, tím je pyramida plošší a počet organizačních úrovní menší Dělba kompetencí — Je zpravidla dlouhodobou záležitostí a je předpokladem vnitřní strukturalizace — Důležité je především: • Přesně vymezit kompetence útvaru popř. pracovníka • Přiřadit příslušné pravomoci a odpovědnost • Určit úkoly nebo formu zadávání úkolů • Stanovit výsledky, které jsou na daném místě očekávány Přínosy a negativa delegování • Ulehčení vedoucím pracovníkům • Rozhodování je přeneseno tam, kam přísluší • Pozitivní motivační vliv — Negativa • Nezaručují jednotný přístup ve stejných nebo obdobných aktivitách • Zvyšuje nároky na koordinaci • Zvyšuje nároky na počet kvalifikovaných manažerů — Centralizace a decentralizace Faktory ovlivňující dělbu kompetencí — Vliv prostředí — Úroveň vrcholového managementu a styl řízení — Kvalifikace managementu na střední a nejnižší úrovni — Strategie — Rozsah spolupráce Umění delegovat — Delegování je v podstatě základní činností řízení — Prosazují se často osobní postoje — Důležité vlastnosti: • Chápavost • Ochota dát volnost • Ochota nedělat ostatní chyby • Ochota důvěřovat podřízeným • Ochota zavést a používat jasnou kontrolu Praktické rady — Definování úkolů a delegování pravomocí z hlediska očekávaných výsledků — Výběr osoby z hlediska práce, která má být vykonána — Udržování otevřeného toku informací — Zavedení přiměřené kontroly — Odměňování Organizační struktury — Viz samostudium