I. Kinantropologie jako věda o pohybu člověka jako každá věda má: · metodologii výzkumu · předmět výzkumu · vědecký jazyk · teorii ad 1 Metodologie je specifickou metodologií, teorií a vědou o principech, strategiích, procedurách, nástrojích, způsobech, a postupech bádání jak proniknout do daného problému s cílem: · předložit vědecká fakta o motorice člověka a jeho pohybové aktivitě · odhalit pravidla a zákonitosti jejího fungování · vytvořit ucelený vědecký systém o motorice člověka jako jevu a procesu normální populace, zdravotně oslabených sportovců, výkonnostního a vrcholového sportu ad 2 Předmětem kinantropologie je zkoumání · podstaty jevové stránky motoriky člověka - o jejím vnitřním fungování a vnějších formách projevu · procesuální stránky pohybové činnosti člověka, výchovy a vzdělávání, o působení na tělesný, funkční, motorický, psychický a sociální rozvoj člověka prostřednictvím pohybových aktivit v oblasti individuálních a společenských jevů, v sociálně- kulturním interakčním prostředí, v jejich historicko-genetické, reálné a prognostické dimenzi ad 3 Vědecký jazyk je systém pojmů a kategorií přesně definovaných, které umožňují dorozumění, kterými se vyjadřují poznatky, formulují teorie a zákonitosti ad 4 Teorie je systém vědeckých a empirických poznatků o · faktech jevů a procesů předmětu kinantropologie · pravidlech a zákonitostech (principech) · hypotézách, výzkumných otázkách · formování vědeckého jazyka Označení vědního oboru pro zkoumání lidského případně sportovního pohybu, v některých státech světa Česká republika Kinantropologie Slovenská republika Vedy o športe - Športová kinantropológia; Športová edukológia; Športová humanistitka Německo Sportovní věda Francie Vědy o motorické aktivitě, Tělesná výchova Velká Británie Studie lidského pohybu, Věda o lidském pohybu Vědy o sportu Nizozemí, Holansko, Belgie Gymnologie Kinantropologie - vývojová kinantropologie; Diferenciální (strukturální) kinantropologie; Sociálně-kulturní kinantropologie; Agonická kinantropologie; Klinická kinantropologie Amerika Kineziologie, Věda o sportu, Sport a tělesná výchova Kanada Kinantropologie; Tělesná výchovy TEorie kinantropologie se dělí : Rovina vertikální: jedinečné teorie teorie skoku vysokého, teorie fotbalu, teorie karate, ..... specifické teorie teorie atletiky, teorie sportovních her, teorie úpolových sportů … všeobecné teorie teorie sportovního tréninku, teorie koučování, teorie fyzického zatížení… Rovina horizontální: dílčí teorie kinantropologie Teorie sportovního výkonu T. výběru mládeže pro sport T. kondiční přípravy T. technické přípravy (motorického učení) T. taktické přípravy T. psychické přípravy T. modelování sportovního tréninku … Příklady specifických oborů kinantropologie · Antropomotorika. · Biomechanika pohybu člověka · Fyziologie tělesných cvičení · Pedagogika sportu (tělesné výchovy) · Didaktika tělesné výchovy · Psychologie sportu · Filozofie (sociologie, historie) sportu · Management sportu...... II. VĚDA A VĚDECKÉ POZNÁNÍ Věda - systém přesně definovaných postupů pronikání do jevů a procesů světa za účelem poznání přírody, společnosti a člověka - systém zevšeobecněných logicky uspořádaných poznatků o světě, přírodě, společnosti a člověku - výzkumem se potvrzují či vyvracejí poznatky dosavadní, získávají se poznatky nové Druhy vědeckého poznání: · smyslové - pocity, vjemy, představy. · empirické - praktické a výzkumné prostřednictvím objektivně definovaných metod · abstraktní - na základě logického myšlení, soubor výpovědí o soudech, zákonitostech a formování teorií Procesy vědeckého poznáni: 1. Získávání existujících poznatků procesem učení. 2. Získávání poznatků prostřednictvím praxe a empirického výzkumu. 3. Formování zevšeobecňujících poznatků, zákonitostí a teorií (zobecňování poznaných reálných jevů a procesů odvozených prokázaných vědeckých faktů) Postupy vědeckého poznání: · získávání faktů o jevech a procesech na základě empirického výzkumu · hledání opakovatelnosti, pravdivosti, podobnosti a souvislostí ve faktech · vědecké závěry - formulování poznatků, ,všeobecná tvrzení, teorie o zkoumaných jevech, procesech a jejich zákonitostech · tvorba hypotéz, nových poznatků a teorií, provokujících další vědecké bádaní Funkce vědy · explanační · predikční Vědecký poznatek je pravdivý poznatek, který je reprodukovatelný, ověřitelný nezávisle na přání jedince společenských skupin Typy výzkumných problémů: Popisný (deskriptivní) Klasifikační Strukturální Porovnávací (komparativní) Vývojový Korelační Kauzální III. VÝBĚR VÝZKUMNÉHO TÉMATU -stojí na počátku výzkumné práce -určuje směr výzkumu, jeho průběh a výsledky Zdroje určující výběr tématu · poznání tělovýchovné a sportovní praxe · teoretické poznatky – studium literatury !!!!! · vlastní vědecká práce Požadavky na výběr tématu · aktuálnost - společenská potřeba vzhledem na současný systém vědeckých poznatků · logická zdůvodnitelnost · přesná ohraničenost · možnost realizace Předpoklady · zájem o výzkumnou práci · schopnost tvořivé práce · nadšení a trpělivost Základní druhy výzkumných témat v kinantropologii · základní výzkum - teoretické základy motoriky člověka · aplikovaný výzkum - poznatky přispívající sportovní praxi IV. STUDIUM LITERATURY Účelem studia literatury a dalších zdrojů je rozšířit poznatkový fond o: · současném stavu poznání · vědeckém jazyce · metodách řešené problematiky Jak studovat · zaměřit se na tématiku · sledovat širší souvislosti · rozlišovat hlavní od vedlejšího · všímat si tendencí v rozvoji vědního oboru · zaujmout kritický přístup · vytvořit si zevšeobecňující obraz o problematice Co z literatury sledovat · způsob identifikace řešeného problému · teoretické koncepce, případně vyslovené, resp. naznačené hypotézy · nové pojmy a jejich definiční obsah · cíl, hypotézy a úkoly · metodiku výzkumu (hlavně nové metody) · výsledky a závěry (dosažené poznatky) · literární prameny a jejich zdroje ....... Zdroje literárních pramenů · monografie, encyklopedie, učebnice, učební texty, metodické práce · periodika · výzkumné zprávy, úřední dokumenty, normy · diplomové, disertační a habilitační práce · sborníky ze seminářů, konferencí, kongresů a symposií · internet – World Wide Web · audiovizuální a počítačová média Evidence o literatuře · vlastní knihovna · pracovní bibliografie (realizovaná "klasicky" nebo elektronicky) V. CÍLOVÉ KATEGORIE VÝZKUMU (cíl, hypotézy , úkoly) Požadavky: · přesné vyjádření řešeného tématu · smysluplnost a logická konstrukce · možnost empirického ověření Cíl: · formulace toho, kam chci dojít · zdůvodnění jeho vytýčení · vyznačuje se konkrétností, stručností, jednoznačností, srozumitelností Hypotéza: · udává směr výzkumné práce · představuje zdůvodněný soud, úsude k, výrok o pravděpodobnosti jevu(ů) a procesu{ů) · hypotéza vyjadřuje vztahy mezi proměnnými · hypotéza se musí dát empiricky zkoumat · její proměnné se musí dát měřit nebo kategorizovat Předpoklady pro správnou formulaci a řešení hypotéz: · najít východisko z teorie a praxe za účelem získání poznatku(ů) · formulovat předmět konkrétního výzkumu · stanovit směr výzkumné práce, orientovat se na podstatné stránky jevů a procesů · nastolit postupy řešení (metody sběru dat, zpracování dat) Úkoly: Vše, co je potřebné udělat, zjistit, aby bylo možné řešit hypotézy (potvrdit je resp. nepotvrdit) Příklady: Problém - s postupující civilizací ubývá přirozeného pohybu dětí, ve správný čas nezískají potřebné dovednosti Téma Koordinační schopnosti (rozvoj, senzitivní období rozvoje, výběr prostředků rozvoje k.schop., ověření nové metody) Název Rozvoj vybraných koordinačních schopností dětí mladšího školního věku Cíl práce ..... přispět k rozšíření následujících poznatků o · vlivu sportovních aktivit (školní tělesné výchovy, výkonnostního sportu, ...) na rozvoj koordinačních schopností · diferencovaném vlivu experimentálního činitele na rozvoj KS v závislosti na jejich počáteční úrovni · vývojové stabilitě KS · závislosti úrovně KS na funkčních poruchách svalového sytému Hypotézy Hl Vlivem experimentálního činitele (Tv se speciálním zaměřením) dojde k rozvoji všech sledovaných koordinačních schopností (podrobnosti rozepsat – H1a,H1b,...) H2 Rozvoj koordinačních schopností bude závislý na jejich počáteční úrovni H3 Koordinační schopnosti budou vývojově stabilní H4 Koordinační schopnosti jsou závislé na funkčním stavu svalového systému Metody Experiment - výběr škol, skupin, randomizace metody měření, dotazování, .... matematicko-statistické zpracování dat VI Odkazy na citace Podle normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 (01 0197), podle informací v Pokynech pro napsání Bp, Dp (IS, Pokyny k SZZ) Přesná citace (doslovná) Méně než 40 slov označujeme uvozovkami Část věty Podle Nováka (2004) " ..... tento jev můžeme pokládat za uspořádaný". Celá věta: " Z uvedeného vyplývá, že tento jev můžeme považovat za uspořádaný" (Novák, 2004). Tyto citace musí být uvedeny naprosto přesně (i s chybami, interp .znam (sic) Více než 40 slov – místo uvozovek odsadím celý odstavec: Tento................................................................................................................... .....................................................................................................(Novák, 2004). Odkazy bez přesné citace (modifikovaná) V souladu s výsledky Nováka (2004) lze předpokládat, že ... Nepřímá citace (převzatá, přenesená) Také Novák (2004) zdůrazňuje podle Hrubého: "Z uvedeného…" Podle Hrubého (in Novák, 2004) vyplývá, že .................................. VII - VIII Metody výzkumu Základní dělení vědecké práce: · teoretické · empirické Základní postupy: · deskriptivní - historie, · komparace · experimentální - quasi, klasický, jedno- více skupinový, jednoduchý, komparativní (s kontrolní skupinou) ... pomocí změn ( záměrných i nezáměrných) podmínek (nezávisle proměnné) zkoumá, jaké změny nastaly u jedné nebo více skupin jedinců (závisle proměnná) Základní metody: poznávací (teorie, pojmy) prognostické (predikce) empirické (zpracování dat) Teoretické postupy: indukce (z konkrétního zobecnění) dedukce (z obecného konkrétní) analýza syntéza a další - verifikace, explanace (vysvětlení), komparace (srovnání), generalizace (zobecnění), modelování (teoretické modely a systémy), ........ Empirické postupy: · deskriptivní - záznam a vyhodnocení záměrně vybraných jevů · relační – vztahy mezi vybranými jevy · kauzální - příčinné souvislosti vybraných jevů EMPIRICKÉ METODY VÝZKUMU · pozorování · škálování · dotazování · studia dokumentů · měření · chronometráže POZOROVÁNÍ sledování činnosti lidí, záznam (registrace nebo popis) této činnosti, její analýzu a vyhodnocení např. Strukturované pozorování · jsou předem stanoveny druhy jevů (strukturujeme – členíme pozorovanou realitu na předem stanovené kategorie) · důležité jsou pozorovací systémy (popis pozorovaných kategorií, způsob jejich identifikace, způsob záznamu a vyhodnocování) · pozorované kategorie – jevy stejných vlastností · průběh pozorování přímé (osobně) nepřímé (ze záznamu) · zaznamenávání trvání kategorií – měří se délka činnosti · způsoby záznamu pozorování (protokolování) psané slovo stenografování grafické značeni symboly, schémata tabulky magnetofonový (diktafon) záznam fotografie, film, videozáznam Průběh pozorování: · přípravná fáze (plán, systém záznamu, protokol, ... ,předvýzkum) v lastní pozorování · první etapa - globální percepce (identifikace sledovaného jevu) · druhá etapa - prohlubující se informace mezi pozorovatelem a pozorovaným jevem třetí etapa - registrace pozorovan)'chjevů (záznam - audio, video,pozorovací archy, · protokoly, schématické záznamy různého typu) · čtvrtá etapa - rozbor vzhledem k hypotézám a cílům (co nejdříve po provedení výzkumu) · pátá etapa - interpretace výsledků Úskalí: nedostatečná příprava pozorovatele (nebezpečí povrchnosti, spekulativních závěrů nedostatečné zajištění validity a spolehlivosti (procento shody mezi pozorovateli, opakování, analýza rozptylu) subjektivní vstup pozorovatele (nedostatečná odbornost, oproštění se od předsudků, pozorovací schopnosti, postřeh, ... ) nedostatečná schopnost dedukce (vysuzování) ŠKÁLOVÁNÍ Posuzovací škála –zjišťuje míru vlastnosti jevu nebo jeho intenzitu Typy škál pořadová intervalová př. bipolární - krajní body(póly) tvoří protiklad – vždy x nikdy, odborník x laik.....mezi nimi 1, 3, 5, 7 kategorií hodnocení Likertova – měření názorů a postojů lidí – plně souhlasím x.....x......x nesouhlasím Reliabilita posuzování škál – je závislá na shodě více posuzovatelů Validita škál – expertní hodnocení DOTAZOVÁNÍ Rozhovor Definice: (též inteview nebo dotazování) je druhem exploračních metod, při nichž se navozuje přímý komunikační styk se zkoumanými subjekty, které jsou otázkami nebo jinými stimuly podněcovány ke sdělování požadovaných verbálních informací. Je cíleně orientován a připraven. Druhy rozhovoru: skupinový rozhovor zjišťuje chování, názory, mínění, postoje ve skupině (opak křížového výslechu) osobní (individuální) rozhovor umožňuje navázání těsnějšího osobního kontaktu standardizovaný rozhovor (formální dotazování) umožňuje získat data ke kvantifikaci výsledků nestandardizovaný rozhovor (hloubkový, otevřený) poskytuje prostor k odpovědím volný rozhovor - je stanoven pouze cíl prostý rozhovor - je v hrubých rysech specifikován Druhy otázek v rozhovoru: uzavřená otázka - omezuje volnost odpovědi alternativní - ano, ne výběrová - nabízí několik možností odpovědí otevřená - zcela svobodná (jen stanoví problém) polootevřená – zachovává kategorizovanou odpověď, ale umožňuje i jinou nepřímá - položím ji skupině, ale hledám odpověď jedince zvláštní druhy - filtrační, vstupní, kontrolní, kontaktové, .... Formulář rozhovoru: Pilotáž - příprava na průběh rozhovoru a sled otázek - hledají se vhodné formulace otázek Pretest - zkušební dotazování podle návrhu z pilotáže Vytvoření systému otázek - rozlišit otázky vstupní, hlavní, jejich uspořádání (od jednoduchých ke složitějším) Závěrečná redakce jednotlivých položek - kontrola všech aspektů, uplatnění tzv. psychologické lži (aby se nepoznal cíl výzkumu) Technika rozhovoru: tzv. měkké, tvrdé nebo neutrální dotazování - podle ochoty a ovlivnitelnosti dotazovaného Záznam rozhovoru: · v průběhu (zápis, protokol) - zpomaluje průběh, ale je přesný · po ukončení - nebezpečí ztráty některých informací · kombinace - nejpřijatelnější Technické provedení záznamu: diktafon, video Dotazník strukturovaný, nestrukturovaný, kombinovaný sociometrický (technika kritických událostí) Požadavky na dotazník ve vědeckém výzkumu: má hodně podob. s rozhovorem, ale je ještě náročnější na formulaci otázek v návodu vysvětlit význam prováděného šetření nedvojsmyslná formulace otázek otázky nesmí být sugestivní, příliš intimní udělat předvýzkum na 30 resp., počítat s 50 - 60% návratností Realizace dotazníku výběr výzkumného vzorku respondentů sestavování dotazníku vyzkoušení realizace zpracování Metody studia dokumentů · tréninkové deníky · protokoly o soutěži (utkání) · různé písemné zprávy: publikační, novinové, zákony, směrnice zápisy sportovní ročenky jiné zprávy Metody měření (viz antropomotorika) Klasifikace metod: standardizované x nestandardizované (reliabilita, validita) somatometrické funkční diagnostiky psychomotorické biomechanické antropomotorické – testování motorických schopností a dovedností Povaha měřených proměnných: manifestační latentní Metody chronometráže - objekt pozorovaný v časovém snímku · v tréninkovém procesu sportovec (zatížení, činnosti, stavy) trenér (řídící činnosti) · v pedagogickém procesu žák (efektivita hodi[l1]y) učitel (řídící, organizační činnosti) · v soutěži sportovec (činnosti jednotlivce, kolektivu, ve vztahu k soupeři ... ) trenér (řízení sportovce, družstva ... ) Pedagogický experiment Definice: V nejobecnějším slova smyslu je to objevování něčeho nového postupným zkoušením, určitá aktivní činnost, druh praxe, jíž člověk záměrně působí na objekty svého prostředí. Vědecké experimentování sleduje teoretické obohacení poznání člověka. Počítá s uvědomělým zásahem experimentátora do skutečnosti - chce, aby exp. mohl být opakován, aby mohl systematicky měnit podmínky a zaznamenávat změny ve výsledcích. Základní rysy · přesný popis objektu exp. před zásahem · přesný popis zásahu do exp. · přesný popis objektu exp. po zásahu Zásady: · teoretické východisko · struktura experimentu - hypotézy, výzkumná otázka, exp. situace, kontrola a registrace průběhu, analýza výsledků · kontrola všech podmínek (závislá a nezávislá proměnná, konstanty) · experimentální techniky technika jedné skupiny technika paralelních skupin - kontrolní skupina technika rotace faktorů - práce s více skupinami (křížová výměna exper. činitele) experimentální projekty - pracuje se s větším počtem nezávislých proměnných Klasifikace experimentu: laboratorní exp. přirozený jednofaktorový (klasický) - jedna nezávislá proměnná vícefaktorový - dvě a více nezávislých proměnných školní exp. (nové formy výuky) kvaziexperimentální - např. ex post faktum (po dokončení) - dodatečná analýza pozorovaných výsledků individuální – sledování jednoho jedince Nedostatky · neprůkaznost výsledků (malý výběr) · formalismus (citlivost na vlivy) · efekt novosti (zvyšuje výkon v testu) · tzv. Hawtornův efekt (experimentátor "vyhecuje" probandy) stejně tak placebo efekt IX Struktury výzkumné práce Struktura empiricky zaměřené práce Úvod obsahuje formulaci vědeckého problému a jeho společenského významu - pro rozvoj vědy a praxe 1. Rozbor výzkumného problému - dosavadní stav poznatků, literární přehled, ... uvedou se poznatky, které vědecká komunita a praxe o výzkumném problému nashromáždila - zda se shodují, v čem si protiřečí, čemu se doposud nevěnovala pozornost 1.1. . 1.2 podle složitosti problému 2. Cíl, hypotézy a úkoly výzkumné práce 2.1. Cíl Formuluje se poznatek, ke kterému chceme dospět - co vyřešit, vypracovat, zkonstruovat, ověřit, v čem rozšířit, resp. přispět k rozšíření poznání... 2.2. Hypotézy Hlavní hypotéza Hl : . Dílčí hypotézy H2: podle složitosti problému Vyjadřují se formou výroku, ve kterém se dávají do vztahu minimálně dva jevy a vyslovují se určitá tvrzení - většinou na úrovni pravděpodobnosti 2.3. Úkoly Úl : . Ú2: odpovídá počtu hypotéz Uvede se co všechno je nutné udělat, aby bylo možné hypotézy potvrdit 3. Metodika 3.1. Metodologie řešení VP Strategie výzkumu Stanovení výzkumné situace Předloží se a popíše způsob, jak se bude VP, ohraničený cílovými kategoriemi, řešit. Přesně se definují postupy, podmínky a způsoby řešení, týkající se inter nebo intraindividuálního výzkumu, jedno nebo více výběrového modelu, průřezového nebo longitudinálního sledování, experimentálního nebo ex post faktum výzkumu 3. 2. Metodika výběru a charakteristika sledovaného souboru Uvádí se způsob výběru sledovaného souboru a charakterizuje se objekt v základních parametrech relevantních z hlediska řešeného problému -četnost, věk, pohlaví, sociální skupiny, úrovně výkonnosti, pohybové i jiné aktivity, diferencuje se normální populace a výběrová populace. 3. 3. Metody získávání výzkumných. dat Uvedou se empirické a teoretické metody výzkumu, použité v pr&:i. Pokudjsou metody výzkumu známé - tak s odvoláním na literaturu. U teoretických metod se uvede adresnost jejich uplatnění. 3. 4. Experimentální činitel Uvádí se v případě experimentu nebo u ex pos tfak., pojednává o vlivu podnětu - tréninkové zatížení, výživa, životospráva ... na sportovce, .... 3.5. Způsob zabezpečení výzkumu Uvádí se náročnost výzkumu, zejm., jde-li o týmovou práci. Popíše se způsob materiálního, finančního, personálního a organizačního zabezpečení výzkumu a jeho časový harmonogram. 3. 6. Způsob zpracování a vyhodnocování výzkumných dat Způsob evidence - zaznamenávání empirických údajů, jejich zpracování a kontrola, způsob vyhodnocování včetně matematicko-statistických metod s příslušnou adresností. Jde-li o testování statistických hypotéz uvedou se rozhodovací kriteriální hladiny statistické signifikantnosti. 4. Výsledky a diskuse Struktura dílčích kapitol se uvádí podle formulovaných úkolů (hypotéz)výzkumu V této kapitole se uvádějí výsledky - fakta- empirického výzkumu, porovnávají se s existujícími poznatky a zaujímá se stanovisko k hypotézám. Když hypotéza nebyla potvrzena, vyžaduje se tento nesoulad nějakým způsobem vysvětlit. Závěr Sumarizují se konkrétní poznatky, kterých bylo dosaženo, a to ve vztahu k hypotézám. Poznatky je vhodné uvádět v pořadí podle stanovených cílových kategorií - hypotéz, resp. úkolů Seznam použité literatury Seznam literárních pramenů v číselném pořadí podle abecedy a podle platné bibliografické (citační) normy. Uvádějí se pouze ty prameny, které byly použity v práci. Přílohy - v případě potřeby fotografie, dokumentační materiály, formuláře, dílčí tabulky a pod. Resumé Anotace – volně vložit Struktura teoreticky zaměřené práce (pedagogika, psychologie, historie, filozofie nebo sociologie sportu ev. další) A Uvozující povinná část (titul, prohlášení, ... ) B Obsahová část práce Úvod · zdůvodnění tématu · stav dosavadních poznatků (kontext) · jaké metody budou použity při řešení otázek · organizace práce 1 Hlavní část · je nutné vhodně volit rozčlenění do kapitol 2, 3... podle jednotlivých částí úkolu (je dobré, aby každá z nich měla úvod, hlavní část a souhrn), doporučení je cestou od obecného k jednotlivým dílčím problémům · zpracovaný přehled literatury o dosavadním stavu bádání · přehled definic a pojmů (zasazení tématu do současné diskuse) Závěr · stručný přehled výsledků práce · odpovědi na výzkumné otázky z úvodu · možnosti dalšího výzkumu, uplatnění v praxi, osobní komentáře Seznam použité literatury Přílohy X Vyhodnocovací statistické metody XI Vlastnosti motorických testů a jejich charakteristiky Základní vlastnosti testu: validita a spolehlivost Validita (platnost) jak dobře test měří to, co chceme měřit, poukazuje na míru zobecnění v závěrech Míra validity - tzv. koeficient validity r XY r XY absolutní hodnota korelace mezi testem X a kritériem Y v hodnotě 0 - 1, kde kritérium vyjadřuje přesně vymezený účel testování (např. přijímací test X pro uchazeče ke studiu tělesné výchovy, kritérium Y je úspěšnost ve studiu - známky) Základní druhy validity: Obsahová - adekvátnost pohybového obsahu, posouzení výběru položek s ohledem na účel testování Logická (triviální) - 20 trestných hodu v basket. měří skutečně dovednost házet trestné body Jednoduchá a složená - kritérium z jednoho nebo z baterie testů Dílčí (čistá) - jaký díl validity připadá najeden test v baterii lnkrementální - přírůstek složené validity po přidání nového testu do baterie Vnitřní - jak platným uvnitř baterie je každý test Vnější - validita mimo baterii, např. sportovní výkon Teoretická - validita k nepřímo (latentně) pozorovatelnému kritériu Empirická - validita k přímo pozorovatelnému (manifestnínmu) kritériu Predikční - udává platnost předpovědí výkonu v kritériu (např. výběr talentů) Objektivita Je určena stupněm shody testových výsledků, které získají současně různí examinátoři Koeficient objektivity r[obj] - korelační koeficient dvou řad výsledků Např. hodnocení sestav v esteticko - koordinačních sportech bodové hodnocení: 4 rozhodčí, nejvyšší a nejnižší znmlnka se škrtá, uvnitř zbylých dvou nemní být větší rozchod než 2(3) desetiny Reliabilita (spolehlivost) vypovídá o přesnosti testu, vyjadřuje velikost chyb testování (nestálost podmínek, prostředí - vnějšího i vnitřního (aktuální stav TO) Systematické chyby testování Proměnlivé (měření rovnováhy po písemce z matiky) Konstantní (víme, že jistý rozhodčí vždy nadhodnocuje) Míra spolehlivosti - tzv. koeficient spolehlivosti r[xx]· rxx' -hodnota koeficientu korelace mezi dvěma výsledky opakovaného měření téhož testu doporučuje se četnost TO n> 200 (test-retest) Spolehlivost testů Kondičních schopností - jsou objektivní (examinátor ovlivňuje výsledky jen nepatrně) Stabilita (test-retest) - r[stab] u dětí nižší, u dospělé populace naopak vyšší Silových - velmi dobrá Vytrvalostních - nižší, ale vyhovující (lze ovlivňovat motivací) Rychlostních - velmi dobrá - rychlost reakce 0,89 - běh na 50m 0,90 Dovednostních - dostatečná - plavání 0, 87, méně spolehlivé např. hody na koš 0,56 Koordinačních - nejmenší stabilita, sestava s tyčí 0,79 nerytmické bubnování 0,82 výdrž ve stoji na kladince 0,38 Pro zvýšení koeficientu spolehlivosti - zvyšujeme počet pokusů - přístrojová registrace spolehlivost rovněž zvyšuje XII Model empirického výzkumu Definuje výzkumné strategie při stanovení výzkumných situací, řešících vědecké problémy s ohledem na definované hypotézy, prostředky, podmínky a okolnosti výzkumného sledování. Trojdimenzionální model MODIFIKOVANY BOSSUV MODEL 5. 1. rozměr: v - výběr osob definovaný množinou V(1, 2, .... , n), kde Vn - počet osob, Vi _ i-tý jedinec Sledování více výběrů (nezávislých) ozn. V(A, B, " ... , Z) 2. rozměr: S -stavy představují určité pozorování (měření)- vlastností, schopností, dovedností, názoru, postojů, znaků osobnosti Jsou kvantitativně nebo kvalitativně měřitelné Po - podmínkv , za kterých probíhá pozorování (měření) (Po, S) ti - podmínky měření stavů v i-tém čase (to, tI, t[2], .... ). (V, S) - stavy, příslušící osobám ve výběru 3. rozměr: t- čas, který je definován množinou t (O,1,2 ..... i. .. q), kde taje počáteční čas (V, S)to,], ..... At časovv interval (delta t) Created by DPE, Copyright IRIS 2005 Tyto tři rozměry V, S, t představují trojdimenziální geometrickou situaci. Pro úplnost je třeba uvést ještě 4. rozměr - vnější prostředí (podněty). 4. rozměr: P - vnější prostředí - podněty, kterými záměrně působíme a výzkumně je sledujeme např. učení, dovednosti, schopnosti, tréninkové prostředky, metody, postupy, dávkování zatížení (objem, intenzita) ..... - ale jsou to i vlivy vnějšího prostředí, které nejsou záměrně sledovány, mohou však ovlivnit výsledky Modelová situace 1: deskriptivní, korelační, klasifikační a strukturální přístupy Zjišťování závislosti mezi stavy v jeho počátečním čase: Klasifikační analýza Strukturální analýza F aktorová analýza (V, S) to - jeden výběr V - stav (y) např. testy S - čas to podmínky měření: musí být u všech jedinců stejné njedinců, pak (P,S) J) = ...................... = (P,S) J[n] př. S - test (y), antropometrické ukazatele (těl. výška, těl.hmotnost) V -věková kategorii 10 - 12 let normální populace chci zjistit závislost - do jaké míry závisí výsledek test4 (ů) na antropo. uk. (výšce, hmotnosti) Modelová situace 2: významnost rozdílů Porovnávání mezi nezávislými výběry (VA S, VB S) to .2 výběry (může jich být libovol. počet) VA,V[B] - stav (y) S - čas 10 Musí platit: (S) VA = (S) VB A podmínky testování musí být opět stejné: [(P,S) VA = (P,S) VB ] to Pak mohu porovnávat stavy S mezi nezávislými výběry V A, VB (přičemž stavů může být více a výběrů rovněž) [(VA' S) ........... -- ......•. (V[z], S)] to např. S - úroveň pohyb. schopnosti (í) V - různé věkové kategorie, nebo rozdíly mezi dívkami, chlapci Modelová situace 3: závislost výběrů (V, S) to (V,S) t[q] sledování dynamiky změn stavů závislých výběrů v následných časových úsecích (ontogeneze stavů) podmínky měření: (S)t[o] =( S)t[1]= = (S)t[q] takže: (Po,S) to= (Po,S) t1 =(Po,S) t[q] sledujeme, do jaké míry se změní závislosti (R) Created by DPE, Copyright IRIS 2005 Např. predikce: S t) = f (S) to Co můžeme sledovat na dvou závislých (nezávislých) výběrech? Př. Experiment Nezávisle proměnná - trénink Závisle proměnná - vliv na stavy sportovce 1 výběr 1. měření - trénink - 2. měření