Pohyb a člověk ►Převažující pojetí pohybu jako mechanické interakce těles ►Pohyb je základní kategorií filosofie od antiky ► ...řecká filosofie jako celek i filosofie středověká však upřednostňovala klid před pohybem, stálost a zachování před změnou a vývojem..Galileo a Newton zrovnoprávnili pohyb a klid (jen na rovině mechan. pohybu) ► ...celou historii západního myšlení včetně novověku (17.-18. st.) však ovládal převážně pohyb jako přemisťování těles v prostoru – mechanický pohyb (přístupný lidským smyslům) ►--- redukce všech podob dění pozorovaných ve světě na mechanickou formu ► - newtonovská mechanika - hmota, tělesa (hmotnost) v absolutním prostoru a čase (vzájemná nezávislost) ► ...hmota jako centrální pojem je charakterizovaná místem, časem a pohybem ► ►--- z nesouvislosti hmoty (látky) – pohybu, energie (i času a prostoru..)..těžkosti při odpovídání na otázku po počátku (zdroji) řetězce vzájemného silového ovlivňování těles (první příčina, hybatel, Bůh) ►Pohyb jako interakce elementárních prvků ►...elementárnější formy pohybu – jak z hlediska jednoduchosti prvků, tak chronologie vývoje vesmíru..fyzikální interakce: ► §Silná (jádro) §Elektromagnetická (atomy až makro svět) §Slabá (rozpad jádra) §Gravitační (makro a mega svět) ► -„Teorie všeho“ hledá sloučení všech interakcí..uplatnění při vysvětlování raných fází vývoje vesmíru..to neznamená vysvětlení „všeho“ ► ► – Spolupůsobení základních interakcí má složitý strukturně-systémový charakter...výsledné vlastnosti struktury závisejí na míře a způsobu uplatnění interakcí (struktury chemické, biologické apod.) v procesuální skutečnosti ► ►Pohyb jako evoluce ►...tradiční ontologie hledala především invarianty (stálé prvky) skutečnosti – substance, které spočívají věčně za proměnlivou skutečností ►...jestliže byl evoluční přístup ve filosofii akceptován (zejména od 19. stol. – Bergson, Whitehead apod.), nebyl nikdy důsledně uplatněn na všechny oblasti jsoucna (kosmos, pozemskou přírodu, kulturu) ► -Evoluce započala před asi 13,7 miliardami let na základě dynamického toku (pohybu) energie a látky velkého třesku (asymetrie částic)..vesmír se rozpíná a ochlazuje – spěje k entropii - neuspořádanosti (termodynamická rovnováha) •Ovšem na základě této hlavní tendence, proudu energie k tepelné smrti se také skutečnost samovolně strukturuje (negentropie) – zvyšuje místy svojí uspořádanost – evoluce je onticky konstitutivní (vytváří nové entity): ► - příroda jako kosmos – částice, molekuly, kosmické objekty – hvězdy, galaxie a planety ► - pozemská příroda – biosféra ...vzájemně provázaný systém živé a neživé pozemské přírody včetně biologického předka dnešního člověka - ►..živé i některé neživé (chemicko-fyzikální systémy i systémy socio-kulturní) systémy na Zemi jsou schopné zvyšovat svoji uspořádanost (růst a vyvíjet se..rozmnožovat se..vzdalovat se od termodynamické rovnováhy) díky tomu, že jsou otevřené (mohou přijímat látku a energii ze svého okolí) ►..evoluce druhu potažmo biosféry jako celku (ale také kultury či jejích subsystémů) je umožněna tím, že tato rostoucí uspořádanost může být u některých systémů předávána („geneticky“..vnitřní informace, „paměť“..strukturální přírodní či socio-kulturní (duchovní kultura) informace) ► ► ► ►dynamický (tok po spádu) – strukturální pohyb (vývoj struktur proti spádu) ► ► ►Pohyb a adaptace živých systémů ►...každý živý systém je vybaven autoregulací – je schopen jednat tak, aby se uchoval v proměnlivém prostředí (mezi ostatními systémy biosféry)...udržuje dynamickou rovnováhu..potlačuje „fluktuace“.. („homeostáza“) ►...pohyb slouží této funkci – pomocí něho si organismy obstarávají potravu, bezpečí, poznatky, dovednosti (informace) aj. pro udržení svého života – tedy pro zachování svojí (druhové) struktury či její zvyšování (růst, vývoj, evoluce, „poznávání“) ..provázanost s emocemi ►...“Každý živý systém poznává“...přizpůsobuje svoji strukturu („tělo“..v širokém smyslu..sebe jako systém) ►...pohyb je tak interakcí s prostředím (ostatními systémy, které jsou propojené těmito interakčními vazbami) pomocí které, se systém udržuje s tímto systémem kompatibilní...kompatibilita je zajišťována zpětnými vazbami z prostředí (vzájemným vyvažováním)..potravní řetězce, symbióza, selekce apod..dokud se neodloučí či nezaniknou ► ...tuto kompatibilitu struktur nazývají Maturana a Varela strukturálním spojováním ► ...interakce...včetně kognitivního poznávání (myšlení).. podléhají stavbě těla (struktuře systému) a ta zase jeho prostředí (ekologické nice), ve kterém se vyvíjela ►Pohyb je nutný pro zachování organismu (organizované struktury systému) – je formou poznávání (poznávání jako strukturování) ►Evoluce člověka a evoluce kultury ►..člověk (Homo sapiens) pochází z hominidů ..Australopithecus (třetihory/čtvrtohory – 2 – 4 miliony let př. n. l.) ►..nástoje (protokultura..také některé druhy zvířat) užíval a vyráběl již Homo habilis (2,7 – 1,5 mil let př. n. l.) ► -- důležité také tělesné změny (vzpřímená chůze, opozice palce) ►--- v souvislosti s tím růst mozkovny a sociálního způsobu života – jazyk (Homo sapiens) ►Homo sapiens (před 200 tis. lety) díky rozvoji a schopnosti kódování jazyka zakládá kulturu.. ►..neolitická revoluce – od lovců a sběračů k zemědělskému způsobu života (10. – 8. tis. př. n. l.) ..pěstování obilí, domestifikace zvířat, výroba nástrojů (doba kamenná – do 4. tis. př. n. l., bronzová, železná), růst osad ►--- člověk se vysmekl mnoha zpětným vazbám přírodního systému..a jeho kultura je výhodou v soutěži s ostatními živ. systémy ale technika biotická..která je šetrnější k přírodnímu prostředí ►..průmyslová revoluce (18. st.) – technický rozvoj, hromadění kapitálu, ..demografický růst ►--- rychlý růst kultury díky pohánění neobnovitelnými zdroji..uhlí, ropa.. věda, abiotická technika, antropocentrické ideje (duchovní kultura) osvícenství (moderna) ► ►...s rozvojem..růstem kulturního systému a jeho globalizací..růst prostředí, které není kompatibilní s přírodou ani s naší biologickou uspořádaností (genetickou výbavou a tělesným fenotypem) a normálním ontogenetickým vývojem..vrůstáme do umělého prostředí..socializujeme se, stáváme se „lidmi“, osvojujeme si morálku, poznatky a dovednosti, uplatňujeme se v kultuře a tím ji spoluvytváříme..a ona konstruuje nás..neseme její konstituční informaci (duchovní kultura) ► ►--- v důsledku toho není náš pohyb (a to ani pohyb tělocvičný) součástí strukturálního propojování s naším přírodním prostředím, ale s prostředím kulturním..přispíváme činnostmi našich těl k udržování a růstu protipřírodní kultury nikoli přírody ► ..naopak ►--- tak ubývá přirozeného prostředí včetně přirozeného pohybu v něm (ubývá ale i pracovní námahy) ►Hodnota tělesného cvičení ► -Umělá tělesná cvičení jsou velmi významná a nezastupitelná v tom, že kompenzují nedostatek (a s tím i potřebu) přirozeného pohybu v přirozeném prostředí – předcházejí a napravují deformace organizované struktury našich těl..včetně roviny psychické (sociální) ►(vnitřní dimenze významu) - -Svojí větší či menší integrací do metabolismu kultury mohou ale paradoxně ve větší (sport) či menší míře přispívat k růstu protipřírodní struktury (prostředí), která způsobuje také nedostatek pohybu jejích příslušníků a deformace z toho vyplývající… ►(vnější dimenze významu) ► ► ►Tři základní úrovně forem pohybu ►..zjednodušující – není hodnocením..“nižší“, „vyšší“ tu znamená složitější, komplexnější ► ► üAnorganické systémy od jednotlivých elementárních částic až po celou metagalaxii (vysoké stáří, nízká uspořádanost, „nižší“ formy pohybu) ü üŽivé systémy včetně člověka (stáří nižší – 3,8 miliardy let, biologicko-psychologické formy pohybu, stupeň uspořádanosti je nejvyšší) ü üKulturní systémy (nejmladší, míra uspořádanosti tu nedosahuje úrovně uspořádanosti živých systémů i když je nejmladší..je to uspořádanost jiného řádu) ►Hodaň uvádí druhy pohybu: ► ►Mechanický ►Biologický ►Společenský ► ► ►Každodenní ►Pracovní ►Zájmový ►Branný ►Umělecký ►Společenský ►Tělocvičný ►