Zdraví a závislosti


Zdraví je jednou z nejdůležitějších věcí, které v životě potřebujeme. Tento fakt si však každé dítě
nemusí uvědomovat. Při upozorňování na důležitost zdraví je třeba se vyvarovat zásadní chyby. Děti
se brání naléhání v případě péče o vlastní zdraví. Výhodnější je se soustředit na vybudování
pozitivního vztahu ke svému tělu (Hermochová, 1995).


To, co našemu zdraví rozhodně neprospívá, je závislost. Může mít několik podob, přičemž jednotlivé
závislosti jsou společensky více či méně tolerovány. Mluvit s žáky o alkoholis-mu, drogách,
gamblerství, závislosti na sektě či osobě znamená odhalit a pochopit následky, které s sebou tyto
negativní jevy přináší (Šimanovský, Šimanovská, 2005).


Hry a cvičení poskytují představu o vlastním tělesném schématu, mohou se pobavit o zdravé výživě a
jejích možnostech, uvědomit si, jak nemoc negativně působí na naše vědomí, pocity a stavy a
poukázat na to, že být zdravý je rozhodně lepší a proto, je důležité dodržovat některá pravidla
(Hermochová, 1995).


HRA:


Věk: od 12 let; Doba: 30 minut

Cíl: Účelem hry je, aby si prostřednictvím asociací ke slovu závislost žáci uvědomili, co s sebou
závislost přináší a jaké může mít důsledky.


Popis cvičení:


1. Hráči se postaví (posadí) do kruhu.

2. Jeden po druhém libovolně doplní větu „Závislost je…“ (…jako bludištně, z kterého nevede cesta
ven;…jako klec, která nás izoluje před světem;…). Věty se nesmí opakovat.


Vyhodnocení:


Účastnící si odpovídají na otázky: Jak se mi hra líbila? Jak pro mě bylo těžké větu doplnit? Které
doplnění mě nejvíce zaujalo a proč? Objevovaly se spíše pozitivní nebo negativní přirovnání? Myslím
si, že já jsem na něčem (někom) závislý? Jak lze se závislostí bojovat? (Šimanovský, Šimanovská,
2005).
















                                        Úspěchy a neúspěchy


Školní i soukromé úspěchy a neúspěchy mají význam i z hlediska vnitřního rozpoložení a vyladění
osobnosti. Každý by si měl vytvořit přiměřený pohled na své úspěchy i chyby a naučit se obě
varianty vnitřně zpracovat tak, že budou pozitivně motivovat další aktivity (Hermochová, 1995).


Takto tematicky zaměřené hry ukazují, že chybám se dá vyhnout a je možné se z nich po-naučit. Chyby
nejsou nic zlého, děláme je všichni. Každý nezdar a omyl nás neposouvá dozadu, ale naopak dopředu –
jejich prostřednictvím se učíme. Díky hrám také vedeme děti k tomu, aby byly hrdé na to, co již
dokázali (i když jsou to maličkosti), čímž opět působíme na jejich sebevědomí a sebepojetí
(Hermochová, 1995).



HRA: Základy úspěchu


Věk: od 10 let; Doba: 30 min

Cíl: Objektivní posouzení vlastních předností díky pohledu partnera.


Popis cvičení:


1. Zamyšlení: V čem si myslíte, že jste dobří? – Jste dobří přátelé (synové/dcery, matematici,
plavci,…)?

2. Skupina se rozdělí do dvojic a partneři se posadí naproti sobě. Jeden z dvojice bude A a druhý B
(potom si své pozice vymění).

3. A se ptá: „Myslíš si, že jsi dobrý (…)?“ - B odpoví jednu z variant: „Ano“ X „Ne“ X „V každém
případě“. A klade otázky, dokud B neodpoví „Ne“ – v tu chvíli dojde k výměně rolí. Ptá se B a A
odpovídá (zase do doby, než A odpoví „Ne“ – pak se role opět přemění).

4. Vedoucí hru ukončí podle svého zvážení, nejlépe v situaci, kdy již hráči o hru ztrácí zájem.


Vyhodnocení:


Účinkující si odpovídají na otázky – Jak se cítím? Bylo příjemnější odpovídat či klást otázky? Jaká
možnost odpovědi („Ano“ X „Ne“ X „V každém případě“) pro mě byla nejpříjemnější? Které „Ne“ jsem
nerad říkal? (Hermochová, 1995).