Komunitní péče Mgr. Martina Pluháčková Komunitní péče nnení v našich podmínkách novým „suboborem“ nnejvyšší úrovně zatím dosáhla v meziválečném období – vývoj přerušen poválečnými lokálními politickými změnami a globálními tendencemi medicionalizace a institucionalizace nmedicionalizace = označování některých (dříve běžných) životních jevů a procesů za hodných zájmu medicíny – podává informace a pomáhá je medicínským způsobem vyřešit nteprve až po roce 1989 se u nás začíná v praxi rozvíjet jeden z významných prvků KP – domácí péče nu nás dobře rozvinuty – např. domácí péče, kom. péče o seniory Definice komunity n„lidé, kteří žijí v geograficky definované oblasti a mezi nimiž existují vzájemné sociální vazby (ve smyslu příbuzenství, přátelství či známosti a také ve smyslu účasti na aktivitách komunity a některých formách ekonomické směny, např. nakupování zboží a služeb, práce pro místní zaměstnavatele apod.) a kteří jsou citově vázáni k sobě navzájem a k místu, kde žijí.“ (Mattessich, Monsey, Roy, 1997 in Matoušek 2003) Definice komunity n„komunita je vymezena hranicemi (geografické, politické, ekonomické nebo sociální), postavena na pilířích (sdílené hodnoty, společné kulturní dědictví, společné zájmy, společné problémy) a má strukturu (tj. formální a neformální organizace)“(Mattessich, Monsey, Roy, 1997 in Matoušek 2003) n n Definice komunity n„Komunita je místo, kde člověk může získávat emocionální podporu, ocenění a praktickou pomoc v každodenním životě.“ (Hartl, 1997) Charakteristiky (vyváženě žijící) komunity nspolečný základ sdílených hodnot nvyznačuje se vzájemnou péčí, důvěrou a týmovou prací nmá rozvinutou efektivní vnitřní komunikaci nusnadňuje lidem účast na veřejných věcech nvytváří si vlastní identitu, záměry nvytváří si vnitřní i vnější vazby nvychovává, je schopná předávat hodnoty další generaci nmá vyvážené institucionální uspořádání n Základní typologie komunity nkomunita občanská: společenství osob, které ve společném prostoru vykonávají každodenní aktivity nkomunita výcviková: společenství osob, které se zaměřuje na sebepoznání, nácvik dovedností, postojů nkomunita terapeutická: specifická forma organizace léčebné instituce, která umožňuje otevřenou komunikaci všech členů instituce včetně pacientů a jejich spolurozhodování a podílení se na léčbě nspirituální komunita: společenství osob, které sdílí podobné myšlenky a ideje a snaží se společně o spirituální rozvoj, někdy i žijí ve společném prostoru Komunitní práce x Komunitní péče nkomunitní práce = metoda směřující k vyvolání a podporování změny v rámci místního společenství nznaky kom. práce: npro řešení problémů a pro navození změny v místním společenství nvztahuje problémy jedinců a skupin ke zdrojům a možnostem místní komunity nzapojuje do řešení problémů a do rozhodování a života komunity její občany, stejně tak jako místní organizace a instituce nvede k přerozdělování a sdílení zdrojů, odpovědnosti a kompetence nrozšiřuje možnosti lidí ovlivňovat to, co se s nimi děje Komunitní práce npod pojmem komunitní práce rozumíme: npřístup k lidem, proces, jak je aktivizovat, aby se sami postarali o řešení problému nprojekt, jak vyřešit určitý konkrétní problém nmetoda velmi univerzální – lze jí řešit místní problémy v oblasti sociálních služeb a zdravotní péče, etnického napětí, vzdělávání, ale i sousedských vztahů, životního prostředí aj. Komunitní péče nsměřování k takovému uspořádání služeb (zejména zdravotních a sociálních, ale např. i vzdělávání, doprava apod.) pro skupiny „na okraji“ (osoby hendikepované, seniory, duševně nemocné aj.), aby mohli zůstat se svým hendikepem ve své komunitě a žít v ní plnohodnotný život Komunitní péče nslužby doplňující primární péči, jsou určitou alternativou specializované a institucionalizované péče poskytované na regionální úrovni norientována více na skupiny a celé komunity, činnosti vycházejí z potřeb komunity Historie komunitní práce nv zahraničí za období vzniku považována 2. polovina 19. století – souvisí s rozpadem tradičních komunit v důsledku industrializace a urbanizace nSamuel Augustus Barnett (vikář anglikánské církve) – vzájemná praktická pomoc farníků, zkoumání příčin chudoby, univerzita Toynbee Hall nprvní organizace pracující formou komunitní práce: nThe Charity Organization Societies (1877) nNew York Association for Improving the Condition of the Poor (1843) nzapojení dobrovolníků (friendly visitors) – navštěvovali chudé, nezaměstnané, podpora soběstačnosti Historie komunitní práce nkonec 19. století – živelný vznik komunitních center – Oxford House (1884, Londýn), „Sousedský spolek“ (1886, New York) nútlum ve 30. letech v období světové hospodářské krize npotřeba nových dovedností, potřeba práce v širším kontextu (s rodinou, neformálními skupinami, vůdci komunity) Historie komunitní práce n60. léta 20. století: nprioritami multirasová a ekonomická spravedlnost nproblémy, které s sebou přináší vzrůstající blahobyt na straně jedné a chudoba a diskriminace přetrvávající v určitých částech společnosti, zejména mezi migranty na straně druhé nvznikala síť extramurálních služeb (chráněné bydlení, chráněná práce, stacionáře, kluby apod.) Historie komunitní práce ndalší desetiletí 20. století: nkomunitní práce jako obor na VŠ núloha kom. pracovníků se zvyšuje – zaměstnanci veřejné správy a neziskových organizací nsoučasné trendy: npomáhat okrajovým skupinám k začlenění do komunity, ale také podporovat obyvatele komunity k participaci na řešení problémů v různých oblastech života n Historie komunitní práce v ČR no historii kom. práce v ČR lze hovořit velmi obtížně – „práce pro komunitu“ měla ideologický podtext – v současné době jedna z hlavních překážek rozvoje komunitní péče v ČR nkom. práce v pravém slova smyslu (blízká euroamerickému pojetí) se u nás rozšiřuje až od začátku 90. let především díky působení nestátních neziskových organizací Komunitní práce v ČR nlimitující podmínky: nmalá připravenost lidí pospolu řešit společné problémy nočekávání obyvatel komunity, že k řešení problémů na místní úrovni jsou určeni jiní lidé než oni npřevládající nastavení úřadů spíše na „řízení lidí“ než na podporu participace při řešení problémů („pasivní občan = dobrý občan“) Komunitní práce v ČR nlimitující podmínky: nomezené množství finančních prostředků nchybějící podmínky (legislativní, finanční, organizační) pro systémová opatření Typy organizací nkomunitní nadace: sdružuje majetek – nadační jmění (především od dárců z místní komunity) za účelem rozdělování výnosů z majetku organizacím nebo jednotlivcům, kteří se podílejí na rozvoji komunity nkomunitní koalice: sdružení neziskových organizací s cílem zmapovat neziskové organizace v dané lokalitě, vytvořit podmínky pro partnerské vztahy uvnitř této koalice a pak i navenek (vůči státu, místní správě, médiím apod.) Typy organizací norg. zaměřené na komunitní práci v sociální a zdravotní sféře: snaha o jiné pojetí (efektivnější, více respektující potřeby člověka – klienta) a organizování zdravotních či sociálních služeb v dané komunitě, často také o deinstitucionalizaci a vzdělávání poskytovatelů služeb, pomáhají ke vzniku center pro poskytování takových služeb, které zatím v komunitě chybějí (např. denní centra, domy na půli cesty) Typy organizací norganizace zaměřené na ochranu životního prostředí ninformační a kulturní centra nkomunitní akce: napomáhají k identifikaci obyvatel se svou komunitou n KP v zahraničí - trendy a výhledy nv Evropě mají organizace pracující formou komunitní práce na rozdíl od ČR dlouhou tradici, pro realizaci činnosti mají k dispozici nesrovnatelně více finančních prostředků i dobrovolníků ndostupnost, bezbariérovost, důraz na prevenci problémů, přizpůsobivost novým podmínkách (novým klientům, nově vznikajícím problémům) Proces komunitní práce n1. zjišťování a analýza potřeb: nSWOT analýza nznaky „dobrého problému“: nspecifický a konkrétní nvyřešitelný v kratším časovém horizontu nlidé ho berou „za svůj“, jsou schopni se angažovat a zmobilizovat k řešení ndaří se identifikovat klíčovou osobu, která má podstatný vliv na vyřešení problému a která je dostupná n Proces komunitní práce n2. plánování nformulovat cíl procesu, prostředky vedoucí ke změně, odhadnout časovou, finanční a personální náročnost a zvolit vhodné metody implementace = projekt npomáhá ujasňovat skutečnosti důležité pro úspěšnou realizaci procesu změn pro samotné realizátory, důležitý pro vnější reprezentaci (pro občany, novináře, dárce finančních prostředků, představitele veřejné správy) Proces komunitní práce ndobrý projekt obsahuje: ninformace o realizátorovi projektu nformulaci problému nebo potřeby ncíle projektu (konkrétní a měřitelné) ncílovou skupinu npopis projektu – popis aktivit, jejich harmonogram a personální plán nspolupracující organizace nzpůsob vyhodnocení a dokumentování nrozpočet Proces komunitní práce n3. realizace plánu: nkrátkodobé a střednědobé plánování aktivit nprůběžné vyhodnocování aktivit (cílovou skupinou, dárci, realizačním týmem) n4. vyhodnocení: nzda se očekávání naplnilo? nmetody hodnocení: ndotazníky, průběžné a závěrečné zprávy, návštěvy na místě, evaluace, dískuse