idaktika pohybových tivit POHYB A ONTOGENEZE ■ Adekvátni pohyb je předpokladem harmonického procesu růstu i vývoje ■ Celá ontogeneze je spojena s pohybem, kter se na ni aktivně podili, utváři i usměrňuje vývoj tvaru a funkce organizmu. ■ Vztah pohybu a ontogeneze je obousměrný -vzájemně se ovlivňuji. ■ Polyká ■ Řeč Zrak Psychický výv 2 ONTOGENEZE Struktur, změny Funkční změny Biomechanika Neurofyziologie Nevytvořeny křivky páteře v S rovině Hrudník soudkovitý s větším AP rozměrem než laterolaterálním ' úhly žeber před osou páteře ^^^^h^^^^^^^l l^^^l ^mrm m mm ^ ^^^h -^mmr m-mmr ^mmr m m^mw ^mmr ^mwm ^mm* ^mmr ^mm* ^mrm m^mw ^mwm. mm ^mmr m ^mmr ■ Tvar kostí a jejich tlaková a tahová ■ Nezralost NS (cca do 5-6 let aptogeneze linizac Apoptóza 3 NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ 1.- 28. den života ■ Asymetrické držení těla vč. predilekčního držení hlavy (volný rozsah pohybu oboustranně ■ Neexistuje opěrná báze (těžiště / úložná plocha v obl. pupku a sterna) ■ Flekční držení končetin, abd. kyč. kl. 90° ■ Kyfotické držení páteře s pánví v anteverzi ■ Není optická fixace (pouze krátkodobý opt. kontakt) ■ Neschopnost izolovaného pohybu hlavy a očí (např. při otáčení hlavy za světlem) NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ Nejsou rozvinuty rovnovážné funkce a neexistuje agonisticko-antagonistická koaktivace - proto se vyskytují primitivní reflexy spinální resp. kmenové 5 NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ Reflexní vs. spontánní pohybová aktivita* Reflexní: stereotypní odpověď vyvolan specifickým externím stimulem pontánní: pohyby bez známého externího Dodnětu spontánní pohyby rukou a sahání po okolí, primitivní kopání v jedné r ■ 6 Reflexy ■ Projev rychle následující stimul ■ Zahrnují jednotlivé svaly nebo skupi svalů, nikoli celé tělo ■ Rezistence proti habituaci ■ Perzistence v pozdějších vývojových stádiích může indikovat neurologick' deficit ny 7 NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ Holokinetické stádium pohybové automatismy krik Primitivní reflexologie Babkinův reflex ■ Rooting reflex ■ Chůzový automatismus ■ Primitivní vzpěrná reak ■ Suprapubický reflex ■ Zkřížený extenční reflex ■ Patní refle ■ Reflex kořene ruky ■ Galantův reflex ■ Úchopové reflexy ■ Asymetrický tonický šíjový reflex ■ Moroův reflex (Symetrický tonický šíjový reflex (4.-12.měs.) Moroův reflex Asymetrické tonické šíjové reflexy 9 Krokový reflex ■ Stimul: položení planty chodidel na rovný povrc ■ Odpověď: chůzo vzorec nohou i 10 KOJENECKÉ OBDOBÍ (28. den - 1. rok) Tvorba základních pohybových vzorců, přechod od holokinetické k izolované (diferencované) hybnosti Pohyb manifestuje zrání organismu - proto musí být vždy v souladu s ním také avoz navozován Jakákoli předčasná pohybová stimulace může způsobit místní i celkovou patologickou adaptaci Pohyb sám se podílí i na utváření tvaru těla - morfologie (zakřivení páteře, femuru, ...) ■ ■ ■ 11 Motorický vývoj - 2. měsí Optická fixac Vleže na břiše Úložná plocha se přesunuje ze sterna kaudálně Snižuje se anteflexe pán Zvedání hlavy z polohy na břiše ■ Opora o předlo (od 6. týdne) Vleže na zádech ■ Krátkodobě flektuje a zvedá DKK ■ Mizí predilekční postavení hlavy ■ Poloha šermíře (AŠTR patologie) Úchop ■ Asociovaný úchop (oběma rukama od 6 týdnů) ■ Palec již není uzavřen v dlani Motorický vývoj - 3. měsíc Vleže na břiše ■ opěrná báze loket-loket symfýz ■ zvedání ramen a otáčení hlavy Vleže na zádech opěrná báze lin. nuchae lopatky-hýždě ■ Zvedání DKK do flexe Stabilizace L pátere nitrobřišním tlakem ■ Generalizovaný úchop (úchop na DKK a otevření úst) ■ Kontakt ruka-ruka ■ Souhra ruka-pusa-oč ■ Sociální úsmě 13 Motorický vývoj - 4. měsíc Vleže na zádech: ■ sahá k tříslům a genitáliím otýká s ě prsty nohou vzájemně Vleže na břiše Nákrok jedné D a uvolněni stejnostranné ruk Posturální reakce iniciálně jsou podobné flexům; později dochází k jejich inkorporaci do motorických vzor Úchop digitopalmární terální a pouze ve svém kvadrantu 14 Motorický vývoj 5 měsíců: ■ Vleže na zádec ■ sahá ke kolenů ■ Dotýká se vnitřními hranami plosek nohou ■ Zvedne pánev nad podložku až po ThL přechod ■ Otáčení z polohy na zádech do polohy na boku ■ Vleže na břiše ■ Symetrická opora o lokty ■ Úchop ■ Laterální, ale i přes 15 střední čáru Motorický vývoj ců: 6 měsi ■ Vleže na zádech: ■ Sahá na chodidla ■ Dotýká se vnitřnimi ploskami nohou ■ Zvedne pánev nad podložku až p lopatky ■ Otáčeni z polohy na zádech do polohy na břiše Vleže na břiše ■ Vzpřímení pánve jako ve 4. měsíci, ale oboustranně 16 Motorický vývoj 7 měsíců: Propojení kontralaterálního a ipsilaterálního vzoru Radiální úchop Plazení (Tulenění) 17 Motorický vývoj 8 měsíců: ■ Šikmý se ■ Volný sed ■ Poloha na 4 a lezení v kontralaterálním vzoru (8,5 měs.) Koordinované otočení z břicha na záda Úchop - rozlišení 3 paprsků ruky (palec, 2. a 3. prst, 4. a 5. prst) Klešťový úchop ■ ■ 18 Motorický vývoj 9 měsíců: ■ přítahy do stoje a počátek chůze s oporou 19 Motorický vývoj ■ 10 měsíců: amostatný sto 12 měsíců ■ samostatná chůze (14.-16. m.) 20 ■ Kolář, P. Rehabilitace v klinické praxi 1 j \ \ - -f^W- - 1: mWĚĚ^W J \ — —^ " • j j 1 __ : * S Jl___ 10 i K 1 4. ■ Kolár, P. Rehabilitace v klinické praxi ■ Hierarchie pohybových činností v kojeneckém období: ■ činnosti obratnostního charakteru založené na neuromuskulární koordinaci ■ rychlostní činnosti podmíněné rychlostí svalové kontrakce ■ činnosti dynamicky silové, limitované intenzitou svalové kontrakce ■ Pohybová stimulace je založena na reflexních funkcích (problematika bruslení, lyžování, plavání ...) ■ Optimální prostředky k vyvolání pohybové aktivity kojence: jednoduché hračky s možností bezprostřední odpovědi na i ■ i ■ podnět hry matky s dítětem (při dodržení principu adekvátnosti) obecně: dospělý dává impuls a dítě na něj reaguje - handling, ... Vojtova metoda reflexní lokomoce 23 Argumenty pro "plavání" kojenců ■ upevňuje zdraví ■ ovlivňuje srdečně - cévní systém ■ zvyšuje vitální kapacitu plic ■ zlepšuje střevní peristaltiku ■ otužování ■ podporuje správný psychomotorický vývoj ■ podpůrný prostředek rehabilitace ■ prohlubuje spánek ■ podporuje chuť k jídlu ■ posiluje vysokou adaptabilitu na vodní prostředí ■ jedna z mála pohybových aktivit pro děti do jednoho roku ■ prohlubování citových vazeb mezi rodiči a dítětem ■ zpestření mateřské dovolen ■ základ pro pravidelnou činn Rizika ■nadhodnocená očekávání rodičů ■nedodržení důležitých podmínek ( hygiena, teplota vody) ■neprofesionálni instruktorky ■ 24 Batolecí období vznik základních pohybových stereotypů končí schopností lokomoce bez permanentního kontaktu s podložkou potřeba vysoké pohybové aktivity všech úrovní (časté střídání její intenzity i typu) ntánní aktivitu dítěte jujeme s řízenou aktivitou učení poh. napodobováním diferenciace dle potřeb pohybu: ■ hypomobilní ■ normobilní hypermobilní ukončený 1. rok - 3. rok ■ hyp< Pohyb batolete je realizací ho psychických pochodů iagnostika mentální retardace re ■ ■ ■ ■ ■ Vhodné pohybové činnosti: ■ obratnostni aktivity (zejména končetin) s harmonickou stimulaci a s omezenim možné jednostranné či systémové preference ■ rychlostni pohybové aktivity založené na izotonických svalových kontrakcich ■ silové aktivity, které se podileji na udržováni polohy vr" ■ ■ 4 vr ■ ■ vr 4 ■ ■ V y y m y V I W i používaného nářadí při pohybu (hraček) těla, ko Prostředky k vyvolání batolete: ■ myšlenkové pochody dítěte ■ stimulace dospělým ■ stimulace dalšími dětmi ■ Bobath koncept, Petó, ...) vyvolání pohybové aktivity 26 Předškolní věk ■ od zvládnutí bezdotykové lokomoce do vstupu do školy, kdy dochází k dalšímu kvalitativnímu růstu pohybové výbavy (chůze do schodů od 4 le ■ vysoká plasticita CNS ■ velký rozsah kloubní pohyblivosti (čast zneužívání, důraz správnou posturu! é na (ukončený 3 ukončený 6. rok) 27 Dítě předškolního věku ovládá: ■běh i jeho jednotlivé složky ■skok včetně soustavy skoků do dálky ■na zač. obd. podstatně méně vytvořena schopnost skoku do výšky ■zdokonaluje se prostorová orientace při pohybu ■chycení i odhození míče ■možnost započetí uvědomělého výcviku plavání základ děts i předtréninkové přípravy 28 Pedagogický přístup: ■ správná životospráva a důsledná hygiena sportovce ■ osobní příklad a spolupráce s rodiči (zachována vysoká autorita rodiče a vychovatele) ■ preference rychlého střídání různých forem pohybu, minimalizace trvání i vyvolávání dlouhodobých a jednotvárných čin ■ vysoká motivační úroveň všech aktivit ■ využívání propojení psychických aktivit s pohybem (psychomotorika) ■ využívání vysoké napodobovací schopnosti příkaz stejně jako zákaz musí být vždy v souladu se zákonitostmi věku prvky dítě ■ při dětské hře, zejména se sportovními usměrňujeme, netrestáme a ne onkrétním konkrétním 29 Trenérský přístup: ■priorizace dynamických pohybových sestav před statickou zátěží ■rychlé střídání rychlosti, obratnosti a dynamické síly dní prvky sportovních her (házení míče v i ve vodě, kopání do míče) běžecké disciplíny s moti (honičky, schovávaná apod.) ■turistické činnosti se střídáním aktivit ■některé obratnostní cviky gymnastického charakteru s vyloučením krajních poloh ■dostatečná kompenzační činnost a prostor i čas pro spontánní dětské hry 30 Batolecí období základy kvality pohybových schopností vznik a STÍ 'vzÍr;; pohybu 31 Školní věk Prepubertální akcelerace Puberta Postpubertální fáze vývoje Školní věk vstup do školy = 3. kritické životní období (1. porod, 2. odstav, 4. puberta, 5. klimakterium) razná změna režimu dítěte (v pohybové aktivitě převažují omezení stimulacemi) ucené dlouhodobé udržování neměnné polohy dítěte ve školní lavici (převažuje zátěž se statickou formou svalové práce základní potřeba: vyrovnávací aktivit (alternativní školy) ■ 33 Alternativní školství 1. klasické reformní školy ■ waldorfské ■ jenské ■ montessoriovské ■ freinetovské 2. církevní školy 3. moderní alternativní školy ■ školy s otevřeným vyučováním školy s volnou architekturo školy bez ro odenwaldsk 34 Stručně o waldorfské pedagogice Waldorfská pedagogika vychází z anthroposofické antropologie Rudolfa Steinera (1861-1925), která si všímá zákonitostí vývojových kroků dítěte a mladého člověka, proměn a rozvoje jeho vztahu ke světu a jeho schopnosti učit se. Učební plán, metody a obsahy výuky waldorfské školy jsou z tohoto poznání přímo odvozeny. Na základě Steinerovy antropologie vzniklo od r. 1919 až do současnosti na celém světě několik tisíc pedagogických a léčebně-pedagogických zařízení. Na výchovu je ve waldorfských školách nahlíženo jako na vývojový proces, v nemz jsou určite predmety zavaděny ve specifických fázích individuálního rozvoje osobnosti. Smyslem je upravit učební plán potřebám a postupně se rozvíjejícím schopnostem dítěte. 35 Faktory výběru vhodné pohybové aktivity prováděnou stupeň adaptace dítěte na prováděnou či předpokládanou činnost stupeň somatického vývoje (nikoli jen hodnocení věku) vytvoření pohybových vazeb dané procesem učení v předcházejících etapách vývoje hopnosti v procesu učení, a to jak ve školní výuce, tak zejména ve výchově pohybové vliv zevního prostředí genetické předpoklady antropometrické ukazatele stavby těla ■ výška ■ hmotnost ■ somatotyp atd ■ ■ Roční přírůstek hmotnosti (Bro " ^ kalendářní věk v r v r 0 j i rocni pnrustek kalendářní věk v r v f 0 j ■ rocni pnrustek 1 rok 200% 11 let 8% 2 roky 28% 12 let 15% 3 roky 23% 13 let 12% 4 roky 6% 14 let 21% 5 let 10% 15 let 4% 6 let 8% 16 let 10% 7 let 9% 17 let 5% 8 let 12% 18 let 1% 9 let 10% 19 let 3% 10 let 11% Školní věk musíme z důvodu obrovské dynamiky změn dále dělit, a to jak z hledisk zdravotního, tak i pedagogické" 38 Sportovní kategorie: ■ Přípravná ■ Žákovská Dorostenecká 7-10 11-14 15-18 (mladší školní věk) (střední školní věk) starší školní věk) 39 Mladší školní věk ■ zlatá doba motoriky 6. let (vstup do školy) - 9. let také jedinec v tomto věku potřebuje pohyb v odpovídající kvalitě i kvantitě (mladší školák by ěl v pohybu trávit stejnou dobu, jakou tráví vsedě ve škole) pohybová aktivita musí obsahovat všechny pohybové vzorce s přiměřeným střídání ukončením mladšího školního věku nastávají vhodné podmínky pro počátek sportovního tréninku 40 Podíl jednotlivých činností ve školním věku: Věk Obratnost Rychlost Síla Vytrvalost 6 let 35% 30% 20% 15% 8 let 30% 30% 20% 20% 10 let 25% 30% 20% 25% 41 Fyzický vývoj ■ růst je pomalejší, ale stálý ■ získání kontroly nad hlavními svalovými skupinami ■ většinou dobrý smysl pro rovnováhu (stoj na jedné noze, chůze po kladině) ■ radost z náročných fyzických prvků, z porovnávání síly ■ skoky, běh, tanec na hudbu, chytání malých AVI o míčků ■ ovládání í knoflíků a zipu, zavázání tkaniček správné používání nástrojů pod dohledem 42 Sociální a emoční rozvo do 7-8 let převažuje egocentrismus zvládají hru ve skupině, ale potřebují pros pro samostatnou hru preferují spoluhráče stejného pohlaví ěžce snáší kritiku chyb silná potřeba lásky a pozornosti rodičů počátek starostlivosti o ostatní, hry s mladší voj smyslu pro morálku a spravedlnos ozvoj smyslu pro humor mi ■ 43 Intelektuální rozvoj rozlišování pravé a levé strany rychlý rozvoj verbální exprese schopnost komunikovat s ostatními o sobě a své rodině počátek rozlišování času a dnů v týdnu delší udržení pozornosti 44 Senzitivní období: Nárůst předpokladů pro rozvoj konkrétní pohybové schopnosti: ■obratnost " eakční rychlost 8-13 let eakčin lycmost 0-13 let pohybová rychlost 15-10 le explozivní síla 0-14 let aximální síla 14-10 let obecná vytrvalost do 15 let aerobní ■flexibilita 0-12 let 45 Základní pohybové dovednosti: ■ rychlost (frekvenční charakter ■ rychlostní síl ■ obratnost ■ dynamická síla ■ vytrvalost a rychlostní vytrvalost 46 Trenérský přístup: ■ Fyzická zdatnost na prvním místě (všesportovní charakter v nekonfliktním kolektivu) ■ Přirozenost dětské motoriky (prioritní spontánní projev) ■ Prožitkovost veškerých činností ■ Herní metodika (priorita míče ■ Soutěživost (není-li odmítána) vičení na rozvoj kombinovaných pohybových schopností ■ Základní metodou učení je napodobován ■ ■ Kolektivní forma přípravy 47 OVÉ UČIVO TĚLESNÉ VÝCHOVY 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Kategorie vzdělávacího programu ZÁKLADNI SKOL Poznatky z TV a sportu, komunikace, organizace, hygiena bezpečnost v TV a sportu Průpravná, kondiční, koordinační, kompenzační, relaxa vyrovnávací, tvořivá a jiná cvičen' Gymnastika Rytmické a kondiční gymnastické činnosti s hudbou, tanec Úpoly Atletika Pohybové hry a netradiční pohybové činnosti Sportovní hry Plavání Bruslení Lyžo...... Turistika a pobyt v přírodě írod 2. 48 49 1. a 2. ročník Učivo: ' *-\ I * I 1^ í ^"Nl I ■ ^ ^"V 1^ í pohyby paží, nohou, trupu, názvy používaného nářadí a náčiní ■ vhodné oblečení pro gymnastiku ■ základní bezpečnostní pravidla při gymnastickém cvičeni svalové napětí a uvolnění celého částí gymnastické držení těla těla a jeho ■ soustředění na cvičení ■ průpravná gymnastická cvičei 50 Akrobacie: ■ průpravná (vpřed ■ kotoul ■ průpravná vzad cvičení pro zvládnutí kotoulu cvičení pro zvládnutí kotoulu kotoul v 51 Přeskok: ■ průpravná cvičení pro nácvik mnastického odrazu z trampolínky skoky prosté odrazem snožmo z trampolínk výskok do vzporu dřepmo na sníženou švédskou bednu odrazem z trampolínk 52 se stejnou funkcí): ■ ručkování ve visu ■ průpravná cvičení pro přešvihy ze shybu stojmo Hrazda (jiné stavebnicové nářadí 53 KIadinka: chůze s dopomocí 54 Rozšiřující učivo: " čivo další vzdělávací etapy přizpůsobené rovni a zájmům žáků 55 Co by měl žák umět (vědět ■ ví, že gymnastika obsahuje základní druhy cvičení, které napomáhají ke správnému držení těla, ovlivňování pohyblivosti, obratnosti a sí " zná alespoň pasivně základní pojm osvojovaných cviků a dovede pojmenovat základní gymnastické nářadí a náčiní ■ ví, že při zpevnění těla se provádějí gymnastická cvičení snáze ■ umí kotoul, prosté skoky snožmo z trampolínky a zvládá základy gymnastického odrazu 56 3. - 5. ročník Učivo: ■ Poznatky a činnosti předchozí etapy jsou dále rozvíjeny a doplňovány následujícím učivem. ■ pojmy: základní cvičební polohy, postoje, pohyby paží, nohou, trupu, názvy používan nářadí a náčiní (aktivně) ■ základní záchrana a dopomoc při gymnastické cvičení ■ průpravná cvičení pro ovlivňování, pohyblivosti, obratnosti, síly, rychlosti a koordinace pohybů atd. (s širším spektrem náčin 57 Akrobacie: vpřed a jeho modifikace vzad a jeho modifikace " průpravná cvičení pro zvládnutí stoje na rukou ■ stoj na rukou (s dopomocí) akrobatické kombinac 58 Přeskok: růoravná cvičení pro ná ckého odrazu z můs" ■ přeskok 2-4 dílů bedny odrazem ampolínk oznožka přes kozu našíř odrazem i můstku, trampolínk skrčka přes kozu (bednu) našíř odrazem r můstku, trampolínky 59 ■ Hrazda: z vzadu stojmo - stoj ■ shyb stojmo - přešvihy do svisu střemhk (svisu závěsem levou - pravou v podkolení) a zpět do stoje ■ ze svisu stojmo - náskok do vzporu - sešin kombinace cviků 60 Kladinka: ■ 1 chůze bez dopomoci 61 Rozšiřující učivo: učivo další vzdělávací etapy, přizpůsobené úrovni a zájmům žáků j 62 Co by měl žák umět (vědět ■ zvládá základní pojmy aktivně umí poskytnout základní dopomoc a záchranu ři cvičení ■ ví, že gymnastika je založena na přesném provádění pohybů a snaží se o to ■ umí kotoul vřed, vzad a stoj na rukou (s opomocí) i ve vazbách ■ umí roznožku a skrčku přes nářadí odpovídající šk výšky 63 Rytmické a kondičn gymnastické činnosti s hudbou. tanec 64 1. a 2. ročník ■ soustředěni na nudebni a rytm rytmu, tempa a melodie ■ základní estetický pohyb těla a jeho částí (chůze, běh, poskoky, obraty, pohyby různých částí těla) ■ n;fmÍ7n\/onú r\/^h\/K bou anci ní i y in Mluven ly i y u nápodoba pohybem tvořivé vyjádření rytmu a melodie pohybem tance založené na taneční chůzi a běhu (klusu) Jako rozšiřující může být využito učivo další vzdělávací etapy, přizpůsobené úrovni a záimům žáků ■ 65 Co by měl žák umět (vědět ■ ví, že cvičení s hudebním a rytmickým doprovodem či zpěvem přináší radost ■ umí pojmenovat základní postoje, pohyby, kroky, konkrétní osvojované tance kroky, konkrétní osvojované tance zvládá základní estetické držení těla (snaží s< to) umí vyjádřit jednoduchou melodii, rytmus a hlasitost doprovodu pohybem umí 2 - 3 základní tanečky založené na taneč chůzi a běhu ■ 66 3. - 5. ročník Učivo ■ Poznatky a činnosti předchozí etapy jsou dále rozvíjeny a doplňovány následujícím učivem. ■ názvy základních lidových a umělých tanců ■ základní hudebně pohybové vztahy (rytmus, tempo, takt, melodie držení partnerů při různých tancích vzájemné chování při tanci základy estetického pohybu těla a jeho částí v různých polohách změny poloh, obměny tempa a rytmu základy cvičení s náčiním (šátek, míč aj.) při hudebním neb rytmickém doprovodu základní taneční krok 2/4, 3/4 dní tance založené na kroku poskočném, přísunném, řeměnném ■ Jako rozšiřující může být vy užito učivo další vzdělávac řizpůsobené úrovni a zájmům žáků. 67 Co by měl žák umět (vědět ■ ví, že cvičení s hudbou má své zdravotní a relaxační účinky na organismus zná názvy některých základních lidových a umělých tanců, umí pojmenovat osvojované činnosti i cvičeb náčiní ■ snaží se samostatně o estetické držení těla ■ umí poznat hezký a nezvládnutý pohyb dovede pohybem vyjadřovat výrazně rytm lelodický doprovod nestydí se při tanci se žákem opačného pohlaví í několik lidových tanců, valčíkový a polko ■■ Starší školní věk 10-14 let, žákovská kategorie Fyziologická retardace/akcelerace může v 10 letech dosáhnout výchylky až 10% (růst, pohybové předpoklady atd.) 69 Starší školní věk (10 let - ukončení povinné školní docházky) ■ vý ■ zv Fyzický vývoj: ■ Mění se utváření těla, vnitřní prostředí, pohybové vybavení a také potřeba pohybu -období největších interindividuálních ntersexuálních rozílů " 'razné zlepšení hrubé i jemné motoriky yšuje se svalová síla, ale stejným tempem se nezvyšuje šlachová a vazivová pevnost ani se neurychluje kostní zrání či výkonnost oběhového systému (manifestace přetížení - m. Scheuermann, m. Osgood-Schlatter, ...). ■ Doznívání „zlaté doby motoriky" 70 Sociálně emoční rozvoj ■ silná potřeba cítit se přijmut/a v kolektivu a cítit se potřebný/á ■ manifestace nezávislosti, rebelství, neposlušnosti, ... ■ preference individuálních úspěchů nad kolektivními ■ stále je zajímá názor dospělých (souhlas, nesouhlas) ■ rádi se připojují k organizovaným skupinám ■ preferují kamarády stejného pohlaví ■ častá imitace starších v; čátek budování přátelst 71 Intelektuální vývoj ■ potřeba možnosti sdílet zážitky, názory, . ■ „černobílé" vidění skutečnosti ■ časté změny zájmu, snadná motivace pro nové věci ■ ke kvalitnímu dokončení d potřebují dozor dospělých 72 Duševní vývoj ■ nevyrovnanost ■ rozpor mezi fyzickou a sociální dospělost ■ změny aspirační úrovně ■ motivace ■ kritické hodnocení ■ potřeba napodobovat (H. Potter, D. Beckham,... vs. M. Jones, ...) 73 Předpoklady pro prevenci maladaptace na fyzickou zátěž potřeba pohybu potřeba zapojování všech částí organismu v rovnováze s prováděnými pohyby (cílená stimulace přímo nezatěžovaných tkání) potřeba střídání činností odřízení potřeby pohybu mentálním procesům nově vzniklým v ůsledku rychlého rozvoje pohlavního systému (včetně fyziol. exhibicionismu) zájem o některé pohybové činnosti, které v předcházejících obdobích byly tlumeny (silová cvičení a soutěživost) zvýšená preference aktivního odpočinku před pasivním velká napodobovací schopnost vzorů (včetně negativních aktivit) les autority rodičů a vychovatelů zvýšený vliv kolektivu a starších vrstevníků nutnost omezení jednostranných zatížení pro riziko nežádoucí hypertrofie určitých svalových skupin apod. značná schopnost svalu odpovídat na stimulaci ■ Trenérský přístup: ■ Odvětvová všestrannost v rámci sportu - nástup ranné specializace Důraz na zdravotní aspekty přípravy Nutnost kompenzace tréninkových zatížení Pravidelnost, soustavnost = trvalost zájmu Růst výkonnosti na základě všestranné příprav Převaha obecných tréninkových přístupů nad speciálními Psychologické působení Komplexní rozvoj rychlostních schopností Trénink doplňován přiměřeným výklad Motivace Emocionální zabarvenost přípravy Skupinová forma tréninku ■ ■ ■ ■ 75 Vztah mezi všeobecnou a specializovanou zátěží Věk Pohybová činnost všeobecne rozvíjející Specializovaný trénink 10 let 100% 0% 11 let 90% 10% 12 let 80% 20% 13 let 70% 30% Mlet 60% 40% 15 let 50% 50% 16 let 40% 60% 17 let 30% 70% 18 let 20% 80% 76 Příklad rámcových ukazatelů dlouhodobého tréninkového plénu v bShu na lyžích podle ročních tréninkových cyklů Etapy tréninku Věk TO z Til KMC iii. 1 nt. 4, CTP l J /óspec. nespec. # Z TH Základní M 10~l'» 2'í0 290 LO '+80 Ví 00 O 55 /*5 20 Speciální I. 15-16 260 360 J5 570 '+5 00 11 60 'JO J-5 Specielni ix. 17-18 280 'i 20 23 670 '»850 \h 65 35 15 Vrcholová I. jun. 2 90 '»70 25 750 5700 16 65 35 10 ■Vrcholová II. muži 300 510 35 850 8'(00 20 70 30 10 Zá kladní Z" 10-14 230 2 90 10 '«60 2800 9 55 '*5 20 Speciální i 15-16 250 320 15 530 3100 10 60 40 15 Speciální II. 17-13 270 350 20 590 3700 12 65 35 15 Vrcholová I. jun. 285 'lOO 25 650 '1500 \h 65 30 10 Vrcholová II. ženy 2 00 '*30 30 700 5700 16 70 30 10 M= muži TD = počet trén. dn*-1 TT - počet trén.jednotek Z = počet závoď" Ž= ženy TH = počet tréninkových hodin KMC = kilometrA čolkem III int. =s objemy km nejvySší intenzity CTP = cyklické tr.prostřodky NTP = necyklické tr.prostčedkj spoc. =: specifické trén,prostředky nospe. = nespecifické tr.prostředky 77 ■ Pro budoucí výkonnost je rozhodující vhodná volba činnosti ve správný čas. ■ Nevhodné a nepřesné určení typu za může potlačit talentové předpoklady ■ Výběr talentů pro specifickou tělesnou aktivitu před pubertou je vždy rizikem mělo by se k němu přistupovat pouze výjimečně (sekundární selekce) 78 Schéma dynamiky nácviku pohybových činností Činnost Počátek tréninku Optimální doba nácviku Vrcholná výkonnost Výkonnostní Dokles vytrvalost 10-12 let 14-18 let 20 - 30 let 25 - 35 let rychlost 8-11 let 12-15 let 17 - 21 ženy 23 ženy 18 - 22 muži 24 muži obratnost 8-11 let 10-13 let 14-22 let 30 let síla 13 -16 ženy 13 -16 ženy 20 - 30 let 30 - 40 let 14-17 muži 14 -17 muži 79 Dorostový věk, adolescence (starší školní věk) Ukončení povinné školní docházky -18 let Bez omezení pohybových aktivit Tvorba a fixace stereotypu potřeby pohybu při kompenzac denního zatížení Návyk na pohyb musí být v této věkové kategorii součástí celého procesu výchovy, zaměstnání i odpočinku (změ životního stylu po ukončení povinné školní docházky - pokl pohybové aktivity + problém hypomobility) Ukončení procesu růstu a vývoje, vyrovnání rozdílů výkonnosti všech orgánů Duševní rozvoj, abstraktní a logické myšlení, potřeba realizace, emoční složka, uvědomělost ■ Potřeba motivace (důležité jsou pro tento věk atraktivní formy pohybu) pohybu) ■ Rychle rostoucí výkonnost ■ 80 Trenérský přístup Diferencovaná příprava mužů a žen ■ Individualizace intenzity zatížení, tréninkových prostředků, přístupu trenéra atd. prostředku, přístupu trenéra atd. Silový trénink se mUže stát základem přípravy ■ Rozvoj vytrvalosti v anaerobním pásm ■ Změna poměru mezi specializov Změna poměru mezi specializovanou všeobecnou přípravo Zdokonalování techniky a důraz na taktiku Rozvoj schopnosti sebekritiky samost ■ ■ ■ 81 Význam pohybu u dospělého důležitý pro udržování těchto funkcí i struktur. ■ Nadále se podílí na udržení stálosti vnitřního nrostředí stimnliiie činnost orgánů i 0rganizmu jako celku. V tomto období se předcházející výchova i způsob života. ■ Již v dětství se proto rozhoduje o pohybových projevech v dospělosti n Autonomní nervový systém!!! 82 Fyzická aktivita dospělého musí respektovat: ■ věk a zdravotní st ■ pohlaví ■ způsob života předcházejících generací ■ pohybovou aktivitu v období dětství a dospíván' vrozené předpoklady k pohybu včetně typologi svalů rostředí, v němž jedinec vyrůstal a žije charakter povolání (podíl fyzické práce 83 Organizmus se přizpůsobuje tomu, jak je stimulován. Typ regenerace musí být volen dle převažujícího typu stimulace. Tzn. že fyzicky pracující by měl i v době odpočinku vykonávat určitou fyzickou činnost. I u druhého typu zaměstnání (sedavého) musíme podobné adaptační mechanismy respektovat. I zde by měl aktivní odpočinek korelovat se zátěží určitého typu i intenzity. abstinenční příznaky (narušení neurogenní i rmonální rovnováhy, vznik vegetativn syndromu lability - sportovci, manuálně pra ■ 84 Zvláštnosti sportovního tréninku žen: ■ Sociální úloha ve společnosti (mat výchova dětí, domácnost, ...) ■ Zdravotní (kompenzace pracovního vy ■ Seberealizace ■ Estetické důvody ■ Ekonomické důvody Nárůst zájmu žen o sportovní aktivity 85 ■ Absolutní svalová síla S -20-30% ■ Podíl svalstva na celkové stavbě těla S -30% vé trénovanosti za stejné období S - 40% ■ Akcelerace vývoje ve srovnání s mu ■ Větší tendence k nadváze ■ Menší transportní kapacita pro kyslí" Větší rozsah pohybu p ní >ohybu, smysl pro 86 Rozvinutější koordinace p rytmus, estetické vnímání Psychicky stabilnější, vyrovnanější, klidnější Častěji dominují city Trenérský přístup: Stejné zatížení jako u mužů vyvolává u žen menší odezvu (krátkodobě i dlouhodobě) Výkonnost má stabilnější charakter Větší podíl všeobecně rozvíjejících tréninkových prostředků, rozvoje kondičních motorických schopností (síla, rychlost, vytrvalost) Nižší intenzitu tréninku nahrazuje větší objem Výrazné odlišnosti v silové přípravě (nižší zátěž s větším počtem opakování) Realizace maximálního silového rozvoje v oblasti submaximálních zátěží Vhodnější rozvoj frekvenční rychlosti před silovou Důležitost rozvoje a udržování obecné vytrvalosti dravotní hlediska tréninku (vzhledem k mateřství atd., např. kick ětší potřeba motivace než u mu Důležitá emocionalita tréninkové jednotky i celé přípravy Důležitost psychologické složky přípravy Menstruační cyklus (30% j výkonnost, 30% <-> výkonnost, 35% | výkonnost) ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ 87 Stáří a pohyb Úloha pohybu v primární i sekundární prevenci Oddalování vzniku regresivních procesů při adekvátním zatěžování (nebezpečí lokálního přetížení stejně jako nedostatečné stimulace), správná výživa, životní podmínky apod. Psychický nebo mentální věk je opět individuální ukazatel (sociální věk) Zhodnocením všech výše uvedených faktorů vznikne tzv. funkční či výkonnostní věk. Rozdíly mohou být velké - až desítky let. Prakticky od 46 let se mění regulační mechanism dochází k prvním poruchám systé hypotalamohypofyzárního, ale i pohlavního. Ty se promítají do funkcí řady dalších orgánů. 88 Tab. 6. Věkové kategorie podle WHO Věková kategorie Věkové vymezení Mládí (mladá dospělost) < 30 let Zralost 31 -45 let Střední věk (přestavba) 46 - 60 let Starší věk 61 -75 let Stáří 76 - 90 let Velmi vysoký věk >91 let 89 ■Regresivní změny (tkáně kloubů, svalů, stavba cév) ■Výkonnostní sport a věk: nástup středního věku již v období zralosti (od 31 let) ■Výrazný pokles maximální výkonnosti (stejně jako doba nástupu vrcholné výkonnosti není ani doba jejího snížení pro všechny činnosti ani jedince fixní Hodnocení dynamiky maximální výkonnosti: 1. omezení pohyblivosti (po 20. roku) 2. pokles rychlosti (p poklesu mezi 30.-50 O 22.-24. ku, maximum síly 30.-40. rok) . vytrvalost (po 30. roce) . pokles obratnosti a sta 90 Hlavní zásady cvičení starších: ■ technické zvládnutí činnosti 1 správná metodika provádění činnosti 1 posloupnost navozování činností ■ regenerační fáze po činnosti ■ ukončení vrcholového sportu 40. rokem života (individuální analýza výkonnostníh věku) 91 Trenérský přístup: Rozvoj vytrvalosti a síly (v této době nejdéle udržují poměrně vysokou výkonnostní úroveň) Omezujeme maximální zátěže pro riziko sel" organizmu vit Snížení rychlostních a Udržování obratnostních aktivit (pokud nepůsobí psychické problémy) Jediněčnost vytrvalostních forem p. aktivit (u nejstarších jedinečné ) 92 myokardu Absolutní kontraindikace sportu starších 60 let: poruchy srdeční funkce organického původu angína pectoris plicní choroby s velkou zátěží malého oběhu krevní tlak nad 200/120 mm Hg poruchy srdečního rytmu a dráždivosti my všechny akutní choroby aktivizace chronických onemocnění chronická jaterní nedostatečnost ledvinová insuficience prodělané mozkové krvácení akutní poruchy pohybového systému artróza vyšší stupeň osteoporózy listézy kloubní instability oběhová insufici ■ ■ ■ ■ ■ ■ 93 ■ Literární zdroje Vojta, V.: Vojtův princip Kolář, P.: Rehabilitace v klinické praxi Dovalil: Výkon a trénink ve sportu 94