Vztah mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem

Zobecněné rozdíly kvalitativního a kvantitativního výzkumu

                      K. Vlčková, Základy pedagogické metodologie, JS 2004/05



                                       kvantitativní výzkum

                                        kvalitativní výzkum

filozofický zdroj

pozitivizmus

fenomenologie, antropologie, hermeneutika

cíl

získání objektivního důkazu, ověření teorie/ hypotéz

porozumění chování lidí  v přirozeném prostředí

charakter

objektivní

subjektivní

vztah k teorii

potvrzení či vyvrácení teorie

tvorba teorie

myšlenkový postup

dedukce

indukce

východisko/ začátek výzkumu

vychází z teorie a hypotéz

začíná vstupem do terénu

plánování výzkumu

pečlivě se připravuje na začátku, písemný projekt podle dané struktury

plán vzniká v průběhu práce, mohou se měnit zkoumané otázky, a metody => je pružnější

průběh výzkumu

plánovitě ověřuje hypotézy, zjišťuje kauzální vztahy

shromažďuje obrovské množství údajů o konkrétním chování lidí a o jeho kontextu, zaznamenává se a
interpretuje, v průběhu výzkumu se vynořují hypotézy

počet zkoumaných osob

reprezentativní vzorek, velké množství (většinou)

žák, třída, škola

techniky, metody

experiment  (manipulace s proměnnými), dotazník, testy, standardizované pozorování aj.

dlouhodobý terénní výzkum, pozorování s různou mírou zúčastněnosti, spolupráce výzkumníka
s informanty při sběru údajů, bez zasahování do dějů

zpracování dat

kvantitativní, počítačové, statistické, interpretace dat

kvalitativní kódování, analýza,  interpretace

spolehlivosti

výsledků

zajišťuje se standardními postupy,  zjišťuje se statisticky (validita, reliabilita); výzkum lze
zopakovat


problematická - výsledky jsou subjektivní;  zajištění pomocí triangualce dat, metod, výzkumníků,
teorie (interpretace údajů několika výzkumníky, porovnání podobných výzkumů, podobných jedinců
v podobném kontextu, použití více metod, schválením závěrečné zprávy účastníky)

výsledky

podoba závěrečné zprávy


zobecnění výsledků na populaci, zjištění zákonitostí;

stručná, výstižná výzkumná zpráva,  dle zažité struktury: 1/ výzkumný problém, 2/ metodologie, 3/
analýza dat, 4/ diskuse výsledků

vysvětlování chování lidí v určitém kontextu;  detailní, interpretativní či jen deskriptivní
zpráva, hluboké vyprávění


platnost výsledků

snaha o platnost pro celou populaci

platnost pro danou třídu, žáka, školu

význam

predikce, zákonitosti,

deskripce, porozumění, smysl


Více, včetně příkladů viz:  GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. ISBN
80-85931-79-6. (s. 31 – 45)