Martina Bernaciková Jan Novotný Fyziologie sportovních disciplín logo •Zátěžové testy • •Zátěžové testy jsou prováděny především v laboratoři za standardních podmínek, aby se daly kdykoliv opakovat a porovnat •Nemalý význam mají ale i vyšetření, které se provádí přímo v prostředí, kde se pohybová aktivita odehrává (terénní) • •Nejčastěji je organismus při zátěžových testech zatížen pohybem: dynamickým a nebo statickým • •Při testování sportovců sledujeme dle Cinglové (2002) dva cíle: •Zjistit zdravotní způsobilost k prováděnému sportu •Posoudit úroveň trénovanosti, podle které se má ověřit kvalita tréninkového procesu a předpovědět úspěšnost v závodu. • • •Vybavení laboratoře: • •ergometr (bicyklový, běžecký, klikový, veslařský, plavecký apod.) •analyzátor dýchacích plynů – pro měření respiračních funkcí či metabolických pochodů •přístroje pro měření a grafické znázornění oběhových funkcí (sport-testry, EKG, tonometry) •spirometry (na měření ventilačních funkcí) •dynamometry (izometrické, izokinetické) – pro měření svalové síly •váha, výškoměr, antropometry (torakometr, pelvimetr, krejčovský metr apod.), kaliper •kalibrační plyny • •Z hlediska trvání může být zátěž: • •krátkodobá (od několika s po 2min) •dlouhodobá (minuty až hodiny) •nepřerušovaná, kontinuální setrvalý stav •přerušovaná, s pauzami (např. na měření různých parametrů či krevních vzorků) nebo na odpočinek • • • • •Pohybová činnost z hlediska svého průběhu může mít: • •konstantní intenzitu zatížení •stupňovanou intenzitu zatížení • •Z hlediska intenzity zatížení rozlišujeme: • •submaximální zatížení (nedosahuje max. hodnot funkčních ukazatelů, je méně rizikové, vhodné pro průměrnou populaci) • •maximální zatížení (do vita maxima, tj. do stavu subjektivního vyčerpání – vhodné jen pro zdravé jedince) • •supramaximální zatížení (tj. zatížení, které převyšuje intenzitu odpovídající „vita maxima“, resp. VO2max – je pouze krátkodobé s velmi vysokou intenzitou, vhodné jen pro zdravé a zdatné jedince • •Terénní zátěžové testy • •Testy rychlostních schopností: •testy reakční rychlosti (podněty akustické, vizuální, taktilní) •běh na 50m, 60m s pevným starte (maximální rychlost) •běh na 20m, 30m s letmým startem (maximální rychlost) • •Testy silových schopností: •testy výbušné síly: •skok daleký z místa •vertikální výskok • •Testy vytrvalostních schopností: •Cooperův test (12min běh) •distanční běh (800m, 1000m, 1500m, 2000m apod.) • •Testy koordinačních schopností: •testy obratnosti: •přeskoky přes tyč •testy pohyblivosti: •dotyk prstů za zády •hluboký předklon v sedu • •Laboratorní zátěžové testy • • Laboratorní testy rozdělujeme podle diagnostiky pohybových schopností na aerobní a anaerobní • • Zatímco aerobní testování má dlouholetou tradici, provádění anaerobních testů není tak rutinní • •Nejvíce používané anaerobní testy: • •Wingate test – anaerobní test s maximálním úsilím na izokinetickém bicyklovém ergometru s délkou trvání 30s, hodnotí se vykonaná práce, maximální výkon a index únavy •Výskoková ergometrie (Boscuv test) • •Force-Velocity test – anaerobní test, stávající se z několika 7mi sekundových sprintů na bicyklovém ergometru •Izokinetický test – tento test nám umožňuje testovat základní svalové charakteristiky (sílu, rychlost) a vztah mezi výkonem rychlostí •Měření kyslíkového deficitu a kyslíkového dluhu při spiroergometrii (EPOC = post exercise conspution) – analýza vydechovaného a vdechovaného vzduchu – měření koncentrace kyslíku • •Wingate test •provádí se na izokinetickém bicyklovém ergometru •během 30s testu se sportovec snaží překonávat odpor (7,5 N/kg) maximálním úsilím •v průběhu testu se zpravidla výkon postupně snižuje •hlavními ukazateli funkční („anaerobní“) zdatnosti jsou: –práce vykonaná za 30 s –nejvyšší dosažený výkon –průměrný výkonindex únavy (poměr nejnižšího výkonu na konci testu proti nejvyššímu výkonu) • • • obrázek •Wingate test obrázek •Výskoková ergometrie (Boscův test) • •skáče se na výskokovém ergometru (1, 2, 3 skoky, 10s, 30s, 60s), ruce v bok •delší test již přesahuje do testování anaerobního glykolitického systému •při měření je potřeba uvést hmotnost, výšku sportovce; z primárních dat se výpočte výška výskoku, výkon, zrychlení. Jejichž velikost koreluje s kapacitou anaerobního systému • • obrázek •Výskoková ergometrie obrázek •z posbíraných dat se dá vypočítat například zrychlení při odraze, rychlost v okamžiku odrazu a výkon v aktivní fázi odrazu • •měří se vlastně schopnost odrazit se co nejintenzivněji v co nejkratším čase, tj. schopnost svalových vláken kontrahovat se co nejintenzivněji a nejrychleji • •Bosco a spol. 1981, ukázali, že právě tato schopnost je do značné míry podmíněná podílem rychlých svalových vláken (FG) • •tudíž se tohoto testu dá využít pro zjištění podílu rychlých svalových vláken ve svalech dolních končetin • Výskokový ergometr • •Podle autorů je nejvhodnějším test opakovaných výskoků v 10-sekundových periodách vykonávaných maximální frekvencí s rukami fixovanými v bocích • •Testovaný má skákat tak, aby byl co nejkratší dobu na zemi a co nejdelší dobu ve vzduchu • •Doporučuje se vykonat alespoň tři měření a vyhodnotit průměrný výsledek