NEKONDIČNÍ SLOŽKY SPORTOVNÍHO TRÉNINKU
David Zahradník, PhD.
Projekt: Zvyšování jazykových kompetencí pracovníků FSpS MU a inovace výuky v oblasti
kinantropologie, reg.č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0199

Technická příprava
Cílem technické přípravy je vytvářet a zdokonalovat sportovní dovednosti.
Technika představuje optimální způsob řešení pohybové dovednosti
Styl představuje individuální přizpůsobení techniky
Proces osvojování motorických dovedností vychází z poznatků o motorickém učení

Fáze technické přípravy
Dosažení cílů je podmíněno:

chápáním techniky jako jednoty její vnitřní a vnější stránky,
etapovitým průběhem procesu jejího osvojování,
stabilizací techniky,
ucelenou koncepcí (uspořádání obsahu),
uvědomělou aktivitou sportovce a trenéra.
Rozlišujeme fáze:
Nácviku
Zdokonalování
stabilizace

Nácvik
Úkoly:
seznámení s požadavky zvoleného sportovního odvětví,
nácvik základů techniky příslušných sportovních dovedností.
Tato fáze probíhá v ose:
seznámení (pravidla, pocit vody, míče atd.),
vymezení úkolu (výklad trenéra, sportovec se musí s představou ztotožnit),
vytvoření představy,
první pokusy (ověření představy ve zjednodušených podmínkách)

Zdokonalování
Úkoly:
zpevňování, zdokonalování a s tím spojené přizpůsobování techniky v příslušných specializacích,
postupné propojování techniky s kondičními požadavky a fyziologickými funkcemi sportovce,
zaměření fáze usiluje o další formování představy.
Zpevňování a zdokonalování probíhá promyšleným opakováním příslušných cvičení směřujících
k automatizaci.
Hlavním cílem této fáze technické přípravy je definitivní zpevnění a stabilizace techniky.

Stabilizace
Úkoly:
zpevnění a stabilizace komplexů sportovních dovedností jako celků schopných uplatnit se
v programech pro činnost sportovce v soutěžích,
vzájemné spojování, kombinování a přizpůsobování těchto celků i nejsložitějším podmínkám, v nichž
se sportovní činnost realizuje,
snaha o zpevnění a stabilizaci směřuje k dalšímu, hlubšímu propojení techniky s kondicí, psychikou
a taktikou ve vysoce funkční celky.
Metody technické přípravy:
Metody: analytické, analyticko – syntetické, koncentrace, disperze.
Postupy: vcelku, od celku k částem, od části k celku.

Taktická příprava
Strategie se chápe jako předem připravený plán jednání v konkrétní soutěži
Taktika dále rozpracovává a ukazuje možnosti řešení jednotlivých soutěžních situací (konfliktních
situací) a zaměřuje se na praktickou realizaci těchto situací v rámci daného plánu (strategie)
Realizace taktického jednání probíhá v ose:
vnímání a analýza (vznik situace – rozpoznání situace – rozbor situace),
myšlenkové řešení (návrh řešení – výběr řešení),
pohybové řešení (provedení řešení, zpětná vazba).

Praktické řešení situací vychází ze stupně nacvičenosti v tréninku a míry jejich neurčitosti
Algoritmizaci (standardní situace I.) sportovec vybírá řešení z několika předem připravených řešení
(varianta A, B, C). Míra neurčitosti je střední.
Vzorce (standardní situace II.) všichni vědí, co mají v dané situaci dělat, jak já, tak ostatní
členové týmu (např. volný přímý kop, útočná kombinace, podání ve volejbale). Míra neurčitosti je
minimální.
Improvizace představuje okamžité řešení, které není předem připraveno. Důležitá je zde tvořivost
(kreativita). Míra neurčitosti je vysoká.

Psychologická příprava
Cílem psychologické přípravy sportovce je na základě psychologických poznatků zvýšit účinnost
ostatních složek sportovního tréninku a v soutěži stabilizovat výkonnost na úrovni dosaženého stavu
trénovanosti.
Psychologická příprava se ve svých přístupech zabývá:
modelovaným tréninkem,
regulací aktuálních psychických stavů,
regulací meziosobních vztahů,
ovlivňováním osobnosti sportovců.

Modelovaný trénink
Jako adaptační podněty zde působí situační vlivy, které svými psychogenními účinky nepříznivě
působí na činnost sportovce.
Od trenéra se vyžaduje vynalézavost, herecká a režisérská tvořivost a schopnost sugestivního
působení na svěřence

Regulace aktuálních psychických vztahů
Aktuální psychické stavy dělíme na:
předstartovní,
soutěžní
posoutěžní.

Předstartovní stavy – se dostavují, když si sportovec uvědomí svou účast ve významné soutěži. Tyto
stavy postupně přecházejí do stavů v průběhu soutěže.
Posoutěžní stavy jsou vyvolány subjektivním hodnocením průběhu soutěže a trvají několik hodin a
vycházejí z úspěchu či neúspěchu
Podle výšky aktivace a jejího směru rozlišujeme:
nadměrně vysokou aktivační úroveň (startovní horečka) – negativní (aversivní tréma), pozitivní
(dychtivá tréma).
nízká aktivační úroveň (startovní apatie, lhostejnost, apatie).
Regulační prostředky můžeme rozdělit podle účelu do 4 skupin:
snížení aktivace,
zvýšení aktivace,
snížení negativních prožitků neúspěchu,
odstranění psychologických důsledků únavy.

Regulace meziosobních stavů
konkurence X spolupráce


Děkuji za pozornost