Vyšetření svalové síly – úvod do svalového testu

Pro hodnocení svalové síly se v klinické praxi nejčastěji používá svalový test. V ČR je
nejrozšířenější funkční svalový test dle Jandy. V zahraniční je často využíváno testování svalové
síly dle Kendalla a kol.

Poprvé začal manuální metody pro zjištění svalové síly využívat dr. R. W. Lovett ve 40. letech 20.
století.

Vyšetření svalové síly je analytická metoda ke stanovení svalové síly jednotlivých svalových
skupin. Základním principem svalového testu je hodnocení schopnosti pacienta překonat odpor
pohybového segmentu proti gravitaci. Důležitý je fakt, že by terapeuta neměla zajímat pouze svalová
síla a pohyb z hlediska kvantity (zda pohyb testovaný provede v celém rozsahu pohybu), ale také
z pohledu kvality provedení daného pohybu (jak jej testovaný provádí). Je nutné posoudit i způsob
provedení pohybu, koordinaci mezi svalovými skupinami, které se na dané pohybu podílejí.

Je třeba si uvědomit, že jednotlivé pohyby neprovádí pouze jeden hlavní sval, ale pro provedení
pohybu je nezbytná automatická aktivita ve svalech značně vzdálených. Ve vztahu k určitému pohybu
tedy rozeznáváme svaly hlavní (agonisté), svaly pomocné (synergisté), antagonistické svalové
skupiny, stabilizační a neutralizační svaly.

Svalový test je tedy pomocná vyšetřovací metoda ve fyzioterapii, která informuje o síle
jednotlivých svalových skupin tvořící funkční jednotku, pomáhá při určení rozsahu a lokalizace léze
motorických periferních nervů a stanovení postupu regenerace, pomáhá při analýze jednoduchých
hybných stereotypů. Není ovšem vhodnou metodou pro hodnocení rozsahu postižení při centrální
(spastické) obrně ani pro vyšetření primárních svalových onemocnění (myopatií). Hlavní indikací
k provedení svalového testu je tedy postižení periferního neuronu jakékoli etiologie.

Provedení svalového testu by nemělo být provázeno bolestí, která by mohla způsobit omezení rozsahu
pohybu. Plný pasivní rozsah pohybu v kloubu je nezbytnou podmínkou pro správné testování.

Funkční svalový test dle Jandy hodnotí svalovou sílu svalstva trupu (krk, trup, pánev), končetin,
mimických a žvýkacích svalů do šesti stupňů (0-5).

Funkční testy využitelné pro hodnocení svalové síly:

Pro hodnocení svalové síly lze využít i tzv. funkčních testů. Na rozdíl od svalového testu
netestujeme jednotlivé svalové skupiny, ale vyšetřujeme dovednosti potřebné pro běžné denní
činnosti jako samostatnost při oblékání, příjmu potravy, osobní hygieně, lokomoci, přesunech atd.

Mezi nejčastěji užívané testy patří Barthel Index (BI) nebo Functional Independence Measure (FIM),
které se používají pro hodnocení funkční zdatnosti a míry soběstačnosti, např. u pacientů po CMP.