Ústavněprávní principy zdravotnictví Základní ústavněprávní a lidskoprávní principy v zdravotnictví * Právo na přístup ke zdravotní péče je jedním ze základních lidských práv a naopak zajištění tohoto práva je jednou ze základních povinností moderního státu * Toto právo je zakotveno v celé řade úmluv, které jsou součástí našeho právního řádu. Zde budou zmíněny, jen ty nejdůležitější z nich. Úmluva o lidských právech a biomedicíně * pravděpodobně nejdůležitější úmluva v oblasti zdravotnictví * byla sepsána členskými státy Rady Evropy v roce 1997 * doplněna Dodatkové protokoly o zákazu klonování lidských bytostí a o transplantacích * věnuje se právu na rovnocenný přístup k ke kvalitní zdravotní péči, zdůrazňuje nutnost informovaného souhlasu a ochrany soukromí pacienta * Věnuje se také stavům nouze, tedy situacím, kdy nelze informovaný souhlas získat a také stanovuje že je nezbytné brát zřetel na dříve projevená přání pacientů * zabývá se otázkami ochrany lidského genomu, odebírání orgánů a tkání a podobně Úmluva o právech dítěte * podepsána v roce 1989 v New Yorku * za účelem zakotvit a jednotit právní ochranu dětí a mládeže od 18 let * jejím hlavní cílem je oblast odlišná, otázce zdravotnictví s věnuje v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb nezletilým, kdy zdůrazňuje, že s ohledem na rozumovou vyspělost dítěte je nutné jej o prováděných úkonech informovat a umožnit mu se k nim vyjádřit. Evropská Úmluva o ochraně lidských práv a svobod * podepsána členy Rady Evropy v Říme roku 1950 * věnuje se všeobecné ochraně lidských práv * Na úpravu těchto základních lidských práv pak navazuje Úmluva o lidových právech a biomedicíně Listina základních práv a svobod (LZPS) * součástí ústavního pořádku České Republiky * v čl. 31 zakotvuje právo na ochranu zdraví a právo na bezplatnou zdravotní péči za podmínek, které stanoví zákon. Lékařské tajemství * Mlčenlivost lékaře je základním stavebním prvkem ve vztahu pacient-lékař * Pacient si vyhledá lékaře, kterému důvěřuje a sděluje mu intimní informace o své osobě, které mohou být nejen povahy fyzické, ale také duševní či sociální * Tuto důležitost si uvědomovali již autoři starých lékařských kodexů, slib mlčenlivosti nalezneme také v Hippokratově přísaze. * Na významu nabývá lékařské tajemství převážně v posledních desetiletích, kdy se medicína přesouvá z jednoduchého vztahu pacient-lékař mezi další odborné lékaře specialisty a lékařské i nelékařské pracovníky (laboranti, farmaceuti atd.) Informovaný souhlas * V rámci principu autonomie nemocného by měl být pacient „partnerem“ lékaře, který spolurozhoduje o dalším průběhu léčby * Projevem toho „partnerství“ je institut tzv. informovaného souhlasu * zakotven v Úmluvě o lidských právech a biomedicíně, která stanoví pravidlo, že jakýkoliv zákrok smí být proveden pouze se souhlasem pacienta, který byl o jeho účelu a povaze předem řádně informován * Při poskytování informací pacientovi je nutné zvážit rozsah v jakém mu informace budou poskytovány * potřeba zohlednit skutečnost že pacientem je zpravidla laik a údaje mu musí být sděleny takovým způsobem aby podstatu svého onemocnění a nabízeného zákroku ale aby nebyl zahlcen odbornostmi * Pacient má právo tento svůj souhlas dle svého uvážení odvolat * Problémové může být převážně v oblasti výzkumu Právo odmítnout léčbu * neboli tzv. reverz * úzce souvisí s informovaným souhlasem * Je projevem principu svobodného rozhodování v oblasti práva na tělesnou integritu * V případě že pacient nesouhlasí s léčbou, má právo tuto léčbu odmítnout * Také v tomto případě je lékař povinen pacienta informovat jaké možné důsledky může odmítnutí léčby mít * Právem lékaře je vyžádat si toto odmítnutí péče do pacienta písemně Jehovisté a transfúze krve * Jehovisté jsou známí tím, že odmítají i v případech ohrožení svého života transfúzi krve, nebo některé z jejich složek. Pokud se jedná o odmítnutí krve při vlastní léčbě, zákon toho umožňuje v rámci tzv. negativního reversu. Složitější je ale otázka, zda mohou rodiče rozhodovat o transfúzi krve u jejich dítěte v situacích kdy toto odmítnutí ohrozí dítě na životě.Tuto situaci řešil Ústavní soud v roce 2004 kdy rodiče 7letého onkologicky nemocného chlapce odmítali jeho léčbu, jejíž součástí byly pravidelné transfúze krve. Okresní soudu proto předal dítě do péče Onkologické kliniky FN Brno a ustanovil mu opatrovníka. Rodiče proti tomuto postupu podali ústavní stížnost, kde namítali, že soud tímto postupem porušil jejich právo na rodičovskou péči zakotvené v č. 32 LZPS a v čl. 8 Evropské úmluvy. Ústavní soud stížnost zamítl a konstatoval, že právo dítěte na život, zdraví a poskytnutí lékařské péče je relevantním důvodem pro omezení rodičovských práv, nebo ochrana života a zdraví je prioritou v systému základních práv člověka * Očkování * V našem právním řádu je zakotvena povinnost podrobit děti preventivnímu očkování ve stanoveném schématu. Trendem poslední doby ale je, že řada rodičů očkování svých dětí odmítá a následně nesouhlasí s pokutami, které jim ukládají příslušné krajské hygienické stanice z důvodu porušení povinnosti. Tuto otázku již řešil Ústavní soud v několika případech stížností, kdy bylo stěžovateli namítáno zpravidla porušení podmínky stanovené Úmluvou o biomedicíně, že každý lékařský zákrok může být učiněn pouze se souhlasem pacienta. Ústavní soud si vyžádal stanovisko Veřejného ochránce práv a Výboru pro lidská práva a biomedicínu. Ve svém nálezu rozhodl, že není oprávněn zkoumat ústavnost povinného očkování, ale judikoval, že uložením pokuty za porušení povinnosti očkování je zásahem do práva stěžovatele Právo na smrt-potrestání * Právní rámec zdravotnictví * Výše uvedené úmluvy stanovují principy, kterými by se mělo zdravotnictví řídit, samotný rámec zdravotnictví pak stanovuje řada zákon * Klíčovým je zákon č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), který je doplněn řadou dalších zákonů a vyhlášek * Úzce s právním rámcem zdravotnictví souvisí také Nový občanský zákoník, účinný od 1.1.2014, který zavádí nový smluvní typ tzv. péče o zdraví * Tím dochází k posunu chápání z mocenského základu poskytování na základ soukromoprávní. * Úprava v novém občanském zákoníku je však širšího charakteru, než jen poskytování zdravotní péče za podmínek zákona o zdravotních službách, zahrnuje totiž také např. léčitele a jiné poskytovatele tzv. alternativní medicíny Veřejné zdravotní pojištění * Poskytnutá zdravotní služba může být uhrazena buď prostřednictvím přímé platby pacienta, který si službu zaplatí ze svých prostředků a nebo prostřednictvím prostředků z účelového zdravotního pojištění * Z veřejného zdravotního pojištění může být lékařská péče hrazena dvěma způsoby * První variantou, která je aplikována na území České Republiky je tzv. platba třetí stranou, kdy poskytnutou zdravotní péči hradí zdravotní pojišťovna přímo poskytovateli. * Druhou možností je tzv. odškodnění pacienta, který si poskytnutou zdravotní péči uhradil Principy ZP * V České republice je veřejné zdravotní pojištění povinné a je vybudováno na principu sociální solidarity pojištěnců, která se skládá ze dvou složek * Prvním projevem solidarity je, že lidé s vyššími příjmy přispívají na zdravotní péči vyšším pojistným, než lidé s nižšími příjmy * A dále se jedná o solidaritu „zdravých s nemocnými“ kdy každý občan čerpá nižší či vyšší prostředky v závislosti na svém zdravotním stavu * Dalším základním principem veřejného zdravotního pojištění je sdílení rizika, díky kterému se lze prostřednictvím pravidelných a relativně malých plateb vyhnout velkým výdajům, které by způsobila nepředvídaná událost Zdravotní pojišťovny * jsou nositeli veřejného zdravotního pojištění * Jsou povinny zajistit svým pojištěncům místně a časově dostupnou zdravotní péči * Tuto povinnost plní prostřednictvím uzavírání smluv s poskytovateli zdravotní péče * Zvláštní postavení má Všeobecná pojišťovna, která je jako jediná zdravotní pojišťovna zřízena zákonem a to zákonem č. 551/1991 Sb. o Všeobecné zdravotní pojišťovně Pojistné na zdravotním pojištění * upravuje zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění v kombinaci s zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. * Plátci pojistného mohou být pojištěnec, zaměstnavatel a stát. * * Pojištěnec je plátcem pojistného za předpokladu že je zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou a také v případech kdy není ani jedním z výše uvedených, ale neplatí za něj pojištění stát * Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance * stát platí pojištění za osoby, které se nacházejí v neproduktivním období. Těmito osobami mohou být studenti a nezaopatřené děti, důchodci, osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené a uchazeči o zaměstnání hlášení na úřadu práce * Výše pojistného je v souladu s výše uvedeným principem solidarity stanovena na jednotné procentní sazbě * a to 13,5% z přijmu osoby za daný měsíc * Osoba samostatně výdělečně činná si hradí celou částku sama * za zaměstnance platí 4.5% zaměstnavatel a 9% si hradí sám zaměstnanec * Pojistné se odvádí přímo pojišťovně u které je pojištěnec pojištěn přerozdělování * Každá zdravotní pojišťovna má různé složení pojištěnců, tedy na jedné straně různě vysoké příchozí platby pojistného a na straně různě vysoké náklady na pacienty * Tyto ekonomické rozdíly kompenzuje tzv. přerozdělování pojistného * Pro účely přerozdělování pojistného vede Všeobecná zdravotní pojišťovna zvláštní účet přerozdělování * V současnosti je přerozdělováno 100% vybraného pojistného * hlavním kriteriem je počet všech pojištěnců a jejich nákladovost * rozděleno podle věku a pohlaví do 36 nákladových indexů * zvláštní postavení mají tzv. nákladní pacienti * Nákladový index se stanoví jako podíl průměrných nákladů na pojištěnce v dané skupině * Pojišťovny vždy na konci měsíce sdělí VZP počty pojištěnců rozdělených dle nákladových indexů * VZP na základě těchto informací vypočítá, kolik peněz na pojišťovnu připadá * V případě že pojišťovna vybrala na pojistném částku vyšší, přeplatek převede na zvláštní účet * Naopak pokud vybrala částku nižší, ze zvláštního účtu obdrží finanční dorovnání Úhrada zdravotní péče * Zdravotní péče, kterou poskytovatele zdravotních služeb pacientům poskytnou je hrazena na základě Smlouvy o úhradě a poskytování zdravotní péče, kterou mají uzavřenou s pojišťovnami * Tato smlouva vychází z rámcové smlouvy, která je výsledkem tzv. Dohodovacího řízení, které probíhá každý rok mezi zástupci svazu pojišťoven, poskytovatelů zdravotních služeb a dalších * Součástí smlouvy mezi poskytovatelem a pojišťovnou bývá dohoda o způsobu úhrady péče, zda paušálně s následným vyúčtováním, nebo zda na základě měsíčního vyúčtování apod. * Platba za jednotlivé úkony je pak oceněna na základě bodového systému. * Ve smlouvě mají pojišťovna a poskytovatel dohodnutou výši bodu a každý lékařský úkon je v tabulkách ohodnocen určitým množstvím bodů * Na základě výše uvedeného se pak dopočítá výše úhrady za daný úkon. * Na úhradě zdravotní péče se pacienti podílejí prostřednictvím tzv. regulačních poplatků. * Výše poplatků je stanovena na 30,- Kč v případě návštěvy u poskytovatele specializované ambulantní péče, u praktického lékaře a za návštěvu jejíž součástí bylo provedení klinického vyšetření pacienta * 30,- Kč se platí také za recept, na jehož základě byl vydán hrazený lék. * V případě využití pohotovosti se hradí poplatek ve výši 90,- Kč * v případě hospitalizace pacienta, pacient hradí 100,- Kč za každý den pobytu. * Poplatek nehradí děti do dovršení 18 let včetně a v dalších případech stanovených zákonem * Mezi tyto případy patří například preventivní prohlídky, laboratorní a diagnostické vyšetření vyžádané ošetřujícím lékařem, hemodialýza a podobně * Pokud pojištěnec v průběhu roku zaplatí na regulačních poplatcích více jak 5.000,- Kč, zdravotní pojišťovna mu překročenou částku vrátí zpět