Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Regenerace ve sportu – biologické veličiny zatížení MUDr.Kateřina Kapounková Biologické veličiny pro řízení zatížení  Pomocí smyslů pozorovatele  Měřící přístroje  Analyzátory  Testy Pozorování prostřednictvím smyslů  Barva kůže  Pocení  Pocit zátěže  Míra dušnosti  Bolest Odhad intenzity zatížení podle vnímaného úsilí Borgova škála Srdeční frekvence  reaguje velmi rychle na změny při zatížení / nejcitlivěji na zvýšení intenzity a zvýšení odporu/  Faktory ovlivňující SF: věk a pohlaví velikost srdce sportovní výkonnost zdravotní stav 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 70 130 190 250 310 370 Výkon /W/ SF rekreační sportovec výkonnostní sportovec vrcholový sportovec  Klidová SF  Odpovídá obecné nebo speciální trénovanosti  K porovnání klidových SF se doporučuje měřit ráno vleže po probuzení.  Pomocí denního měření klidové SF lze získat přehled o reakci organismu na jednotlivá tréninková zatížení (běžné výkyvy 4 -6 tepů ). Pokud stoupne o 8 tepů přetížení, začínající zdravotní problém Při onemocnění vzrůstá SF o více než 10 tepů. Zvýšení SF + teplota 38°C sportovec by neměl trénovat Variabilita srdeční frekvence  Periodické kolísání SR v průběhu času  Založeno na měření času, který uběhne mezi 2 kmity R-R na EKG  Hlavní ukazatele : spektrální výkon ( P) a spektrální výkonová hustota (PSD) Analýza aktivity ANS sympatikus Akutní únava, sympatikotonická fáze chronické únavy, onemocnění TK  Neočekávané snížení TK při zátěži – známka přetížení myokardu - schvácení Spotřeba kyslíku  maximální spotřeba kyslíku VO2max = schopnost organismu kyslík přijímat, transportovat a využívat  rozvoj VO2max závisí na intenzitě a na objemu zátěže  špičkové výkony : muži 78 ml/kg.min ženy 68ml/kg.min  pokud dlouhodobého pohledu VO2max klesá je chyba v celkovém dávkování a účinnosti tréninku  další ukazatel je % vyjádření Biochemické ukazatele krve  v těle se neustále vytváří malé množství La=klidový La/ 0,5–1,5 mmol/l/, mohou být stejné jako při aerobním zatížení  nejvydatnější získávání energie anaerobním způsobem při intenzivních zatíženích mezi 15-60 s, VO2max 70%  koncentrace La ve svalech vždy vyšší než v krvi/ do krve se zpožděním /- 2 - 3 min  orgány které odbourávají La/ játra- 50%, nezatěžované svalstvo-30%, srdce- 10%, ledviny- 10%/  hromadění nastane u krátkodobých výkonů, u vytrvalostních se stačí odbourávat / rovnováha / Laktát  rychlost odbourávání La: netrénovaný 0,3 mmol /l za min trénovaný 0,5 mmol / za min - měření- ušní lalůček / kapilární krev /  hodnocení intenzity zatížení  aerobní : do 2 mmol / l La ( některé disciplíny, ale mají daleko vyšší- běh na lyžích )  aerobně- anaerobní :3 – 7 mmol/l La  anaerobní : nad 7 mmol /l la u vytrvalostních zatížení, kde je La přes 7, zcela potlačeno spalování tuků- energie zcela ze sacharidů/ Maximální koncentrace La jsou 16 – 24 mmol/l. Výrazné snížení – projev únavy ( součást syndromu přetrénování)  konečný produkt odbourávání bílkovin / játra /- rychlejší odbourávání =lepší regenerační schopnosti – organismus pomocí ní vylučuje dusík  dlouhodobé výkony – odbourávání AMK / i 15% potřebné energie /  vyšší produkce močoviny v játrech až několik dní  v praxi se koncentrace v krvi určuje brzy ráno před tréninkem a podle hodnoty lze usoudit na účinnost tréninkového zatížení z minulého dne  běžný trénink v krvi : 5 – 7 mmol /l  stoupne-li koncentrace nad 9 (ženy 10) více dnů za sebou = musí se snížit intenzita tréninku , nebo ho přerušit ( hrozí přetížení )  dlouhodobé výkony = nárůst urey, závisí na trénovanosti / čím trénovanější , tím menší nárůst koncentrace /  ureu v krvi mohou i ovlivnit extrémy ve výživě (zvýšení příjmu bílkovin nad 2g/kg může zvýšit hladinu urey o 2 mmol/l) • velikost odbourávání a přeměny bílkovin • schopnost snášet zatížení • schopnost regenerace • nedostatek sacharidů podle vztahu hladiny urey a vytrvalostního zatížení lze hodnotit i regenerační schopnosti sportovce Močovina  buněčný enzym zajišťující přeměnu ADP na ATP( energetického metabolizmu myocytů)  normálně v nepatrném množství v krvi  při destrukci svalových buněk nebo při nepřiměřeném zatížení v krvi vyšší hladiny / za 6 – 8 hod /- lymfatickými cestami  Po zatížení : vyšší než 5 ( maraton až 50 )  při řízení tréninku hlídat aby dlouhodobě nevzrostla nad 15 přetížení  Délka zatížení není sama o sobě příčinou vzestupu, musí to doprovázet mechanické zatížení ( došlapy na podložku při běhu – mikrotraumata )  Ke zvýšení u dlouhých i krátkodobých výkonů • neobvyklé svalové zatížení • intenzivní svalové zatížení • dlouhodobé svalové zatížení • svalová ztuhlost nebo zranění v klidu : ženy 2,0 µmol/l muži 3,4 µmol/l nutno snížit objem a intenzitu tréninku Kreatinkináza  3,9 – 7,8 µmol/l  zvýšení je známkou rabdomyolýzy  Podobný ukazatel jako kreatinkináza Laktát-dehydrogenáza Rabdomyolýza • závažné poškození kosterního svalstva vzniklé fyzickou zátěží • dědičná predispozice • jiné příčiny : kokain, alkohol, těžký úraz • Následkem - selhání ledvin, porucha krevní srážlivosti, poruchy iontového hospodářství ( hyperkaliémie, hyperfosfatémie. hypokalcémie)  meziprodukt látkové výměny vznikající při nedostatku energie  vzniká při intenzivních krátkodobých zatíženích, kdy se glykolytickou cestou nemůže tvořit dostatek ATP ( AMP se mění na amoniak)  vzniká u zatížení, kde se objevuje La  po zatížení se odbourává rychleji než laktát  rychlá svalová vlákna produkují více amoniaku než pomalá Amoniak Vztah mezi nárůstem amoniaku a laktátu při rostoucí intenzitě zatížení 0 100 200 300 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 vztah mezi laktátem a amoniakem - dlouhodobé výkony  může vést k odhalení nedostatku tekutin  do popředí od zneužívání erytropoetinu jako dopingu výrazný nárůst hemoglobinu nebo hematokritu – dopingová kontrola / krevní odběr žilní před závodem/ překročení hodnot hemoglobinu nad 18,5 g/dl muži a 16,5g/dl ženy = zákaz startu na 14 dní Hematokrit a hemoglobin Adaptace na zatížení  Delší dobu trvající vytrvalostní aerobní trénink vede ke zvětšení množství krve : 1. nejprve objem plazmy 2. po 2 až 3 týdnech erytrocyty a hemoglobin Zvýšení objemu plazmy je však výraznější ( to se projeví snížením hematokritu a snížením viskozity krve (cirkulace)  Za adaptační změnu považujeme i zvýšení množství červených krvinek, při pobytu ve vysokohorském prostředí ( 2300 m 4 týdny, po 8 týdnů)  Zvyšování počtu erytrocytů zlepšuje podmínky pro transport kyslíku z plic  koncentrace v krvi je řízena hormonálně  při zatížení vzrůstá potřeba G ve svalech  v klidu kolísá hladina 4 – 5,5 mmol/l  intenzivní výkony do 60 min – nárůst hladiny G( adrenalin )- bezprostředně po až 10 mmol /l  pokud po výkonu hladina G nestoupá , znamená to, že zásoby glykogenu jsou vyčerpány / po 90 min /  při nedostatečném množství glykogenu se při zatížení hladina dostane pod 3,5 mmol /l - zhoršení motoriky pozátěžová hyperglykémie hypoglykémie Glukóza Minerály  četné funkce závislé na dodávce minerálů  během tréninku některé ve vyšší míře vylučovány ( Fe, Mg) - čtvrtý nejčastější kationt ( 60% skelet, 30% svaly, 1% ECT) - pod 0,75 – doplnit - svalové křeče, ztuhlost, chvění svalů, únava, snížení výkonnosti Fe: - hladina feritinu v krvi / odběry nedělat bezprostředně po výkonu/ - Optimální hladina 40 – 90 µmol/l - pod 30 nutno doplnit- denně po několik týdnů, koncentrace Fe často klesá po infekci, toto není důvod ke zvýšenému příjmu železa, tělo se takto brání infekci – snížení Fe vede k zabránění množení bakterií / Mg : 0,75 – 1,1 µmol/l Imunologické ukazatele  Vyšší u rabdomyolýzy  Vytvářen v játrech  Zvýšen u akutní infekce  Snížen – imunosupresivním následkem opakovaného přetížení, přetrénování sedimentace C-reaktivní protein