}Věda zabývající se optimalizací lidské činnosti.
}
}Dle definice se jedná o mezioborovou disciplínu jejímž cílem je dosáhnout přizpůsobení pracovních
podmínek výkonnostním možnostem člověka

}Cílem disciplíny ergonomie je, aby používané předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídaly
pohybovým možnostem případně rozměrům lidského těla.


}
◦Fyzická ergonomie (se zabývá vlivem pracovního prostředí na lidské zdraví)
◦Kognitivní ergonomie (je zaměřena na psychologické aspekty pracovní činnosti – psychická zátěž,
procesy rozhodování, pracovní stres, interakce člověk – počítač
◦Organizační ergonomie (je zaměřena na optimalizaci sociotechnických systémů včetně jejich
organizačních struktur)
}
◦

}
◦Myoskeletální ergonomie (zabývá se prevencí profesionálně podmíněných onemocnění pohybového
aparátu)
◦Psychosociální ergonomie (zabývá se psychologickými požadavky práce a stresovými faktory)
◦Participační ergonomie (podstatou je spoluúčast zaměstnanců na úpravě pracovního místa)
◦Rehabilitační ergonomie (zaměřuje se na profesní přípravu handicapovaných osob)
◦

}Ergonomické požadavky a doporučení jsou předmětem řady právních ustanovení. Jsou to zejména normy
ČSN, ISO, EN


}Pracovní systém
◦Systém skládající se z osob a pracovního zařízení, jejichž součinností v rámci pracovního procesu
je plněn určitý pracovní úkol na pracovním místě.

}Podlahová plocha pro jednoho pracovníka
◦Při denním osvětlení: min. nezastavěná plocha 2 m2 v umělém osvětlení a ovzduší: 5 m2
}
}Světlá výška pracoviště
◦Minimální světlá výška při denním osvětlení je 2,5 m až 3,25 m podle velikosti plochy. Při umělém
osvětlení a ovzduší je to 3,0 až 4,5 m.
}
}Vzdušný prostor
◦Minimální vzdušný prostor na jednoho pracovníka při denním osvětlení je 12m3 až 18 m3  podle typu
pracovní pozice, při umělém osvětlení a ovzduší to je 20 m3  až 30 m3
}
}Pracovní prostor
◦Rozměry pracovního místa musí odpovídat tělesným rozměrům pracovníků, pracovní poloze, typům
stojů, Vzdálenosti mezi používanými technickými zařízeními a stěnami, chodbami, dveřmi musí
umožňovat bezpečný pohyb, popř. únik.

}Pracovní (manipulační) rovina
◦Výška pracovní roviny nad podlahou při práci vsedě a vstoje by měla být přibližně stejná jako je
výška lokte nad podlahou. Pro českou populaci je při práci vstoje rozpětí 95 – 120 cm, při práci
vsedě 20 – 35 cm nad sedadlem
}Prostor pro dolní končetiny
◦Minimální výška prostoru pro nohy je  60 cm nad podlahou, šířka i hloubka 50 cm. Optimum hloubky
je 70 cm
}Pracovní poloha
◦Fyziologicky nejvhodnější pracovní poloha je střídání sedu a stoje. Pokud je pracovní poloha
nefyziologická, je třeba ji střídat s fyziologickou a nebo s přestávkami
}Pracovní pohyby
◦By měly odpovídat fyziologickým pohybovým stereotypům, s nízkým podílem statické práce
}

}Fyzická namáhavost práce
◦Hodnotí se pomocí energetického výdeje. Jednotkou je megajoul. U mužů je průměrný en. Výdej 4,5 MJ
– 6,8 MJ. U žen od 3,4 MJ – 4,5 MJ
}Manipulace s břemeny
◦Limity hmotnosti břemen při jejich manipulaci jsou závislé na dráze břemene, vzdálenosti od
těžiště těla, pracovní poloze, vzdálenosti přenášení, pohlaví a věku.
}Zrakové podmínky
◦Hodnoty osvětlení nesmí být na trvalém pracovišti nižší než 200 lx, v místnostech bez denního
osvětlení alespoň 300 lx.

}Barevné řešení prostředí a technických zařízení
◦Při volbě barevných odstínů je nutno uvážit tyto okolnosti: druh převládající činnosti, velikost a
tvar prostoru, mikroklimatické podmínky. Barevné řešení strojů musí odpovídat bezpečnostnímu
významu barev. Odrazivost stropu: 70 – 90%, stěn a pracovní desky 50 – 60%, podlahy 10 – 30%
}Akustické podmínky
◦Nejvyšší přípustná hladina pro fyzickou práci s ohledem na škodlivý účinek na sluch je 85dB. Při
koncepční práci s převahou tvořivého myšlení je limit 40dB. Intenzita akustických informací
(havárie) musí být min. o 10dB vyšší než hluk pozadí . Význam jednotlivých stavů musí být
rozlišitelný kolísáním frekvencí
}Mikroklimatické podmínky
◦Optimální teplota v létě: 23st. a neměla by překročit 26st. V zimním období je optimální teplota
20 – 24 st. Relativní vlhkost vzduchu je nejvhodnější mezi 40 a 60%
}Psychosociální podmínky
◦Hodnotí se potenciální příčiny stresorů a mikrostresorů, které nepříznivě ovlivňují pracovní
pohodu.

}Pracovní výkon kromě fyzické zdatnosti závisí na schopnosti přizpůsobit se podmínkám práce a
prostředí
}Schopnost adaptace, ať fyziologické, či sociálně – psychologické je generalizovaná reakce týkající
se různých systémů organismu. Selhání adaptačního procesu zejména v souvislosti s nezvládnutím
nároků na psychické funkce může být příčinou vzniku různých únavových projevů, neurotických potíží
a psychosomatických onemocnění

}Stresem se obecně označuje reakce či odezva organismu na působení určitého činitele (stresoru).
}Pracovní zátěž je dána mírou vyváženosti mezi výkonovou kapacitou člověka na jedné straně a
požadavky úkolů a podmínkami na straně druhé
}Pracovní stres = nepřiměřená pracovní zátěž
}Zátěžová tolerance = adaptace na stresory či způsobilost překonávat stres

}Jedním z důležitých kritérií při ergonomickém hodnocení pracovního místa je typ pracovní polohy.
Za nejvýhodnější pracovní polohy se považuje stoj a sed. Za optimální se považuje jejich střídání.


}Stoj je vedle sedu nejčastěji se vyskytující pracovní polohou. Ta bývá často provázena vznikem
nejrůznějších bolestivých stavů pohybového aparátu
}Biomechanicky je stoj ve srovnání se sedem polohou labilnější. Ideální stoj nazýváme vzpřímený
stoj – těžiště prochází středem kloubů
}Pracovní činnosti pro které je poloha vstoje typická nemohou být vykonávány v ideálním vzpřímeném
stoji, dochází tak k zhroucení a zaujetí tzv. zátěžového držení těla, které se projevuje různými
patologickými odchylkami od  fyziologické normy

}Anteverze pánve (hyperlordotizace L páteře)
}Retroverze pánve (kyfotický zvrat L páteře)
}Rotace a torze pánve (blokáda SI skloubení)
}Asymetrický stoj (skoliotické držení, skolióza)
}Degenerativní změny kyčelního kloubu
}Svalové bolesti a dysbalance
}Hyperkyfóza hrudní páteře
}Impingement syndrom
}Horní zkřížený syndrom
}Dolní zkřížený syndrom
}Pokles klenby nožní, halux valgus
}Vyšší srdeční rytmus, varixy, otoky DK
}

}pracovní poloha vsedě stále považuje za výhodnou ve srovnání s pracovní polohou vstoje. Je
charakterizována nižším energetickým výdejem, nižší únavností, nižším zatížením dolních končetin,
klade menší nároky na oběhový soustava, zvláště na srdce
}
}Pro správné pochopení ergonomické, zdravotní a rehabilitační problematiky sezení je třeba
zdůraznit změny držení těla při tzv. uvolněném sedu.
◦Retroverze pánve, mění se úhel v kyčelním kloubu z 180° ve stoji na 90° v sedu (z toho je 60°
připisováno flexi v kyčelních kloubech, zbývajících 30° je v důsledku vyrovnání, resp. oploštění
bederní lordózy)
◦Dochází k oploštění bederního úseku páteře
◦V hrudním úseku se páteř vyklenuje dozadu (zvětšená hrudní kyfóza)
◦Krční páteř se přesunuje dopředu (až kyfotický zvrat)
◦
}Toto typicky nesprávné, uvolněné, držení těla se dále vyznačuje předsunutým držením ramen a
přetížením svalové soustavy, jakožto i omezeným dýcháním a stlačením břišních orgánů. V důsledku
nedostatečné aktivity při dlouhodobém sezení obecně dochází k oslabování řady svalových skupin a
s tím souvisejícímu snížení fyzické zdatnosti
}

}Cervikokraniální syndrom
}Cervikobrachiální syndrom
}Bolesti hlavy, migrény
}Zkrácení prsního a oslabení mezilopatkového svalstva, hyperkyfóza
}Oslabení hlubokého stabilizačního systému
}Výhřez meziobratlových disků L páteře (především u řidičů z povolání)
}Křečové žíly
}Osteoporosa

akt



}Aktivní Brüggerův sed a jeho aplikační vztah k ergonomické konstrukci židle popř. práci vsedě
}Sed vzpřímený, temeno hlavy nejvyšším bodem těla. Hlava s krkem svírá úhel 90°. Dolní končetiny
mírně abdukované, plosky nohou leží celou svojí plochou na zemi. Úhel v kyčelním, kolenním a
hlezenním kloubu je 90°. Břišní a gluteální svalstvo relaxované, pánev se překlápí vpřed. Udržuje
se tak fyziologické lordotické zakřivené bederní páteře. Hrudní a krční páteř se dostává do
statické rovnováhy.
}

smart-velky



}Na gymnastickém míči
}Na klekátku
}Střídání různých typů židlí
}

}Práce s počítačem se zobrazovacím terminálem (VDT) se stala jednou z nejstudovanějších profesí z
hlediska ergonomie, pracovního lékařství a dalších klinických oborů
}V 60 a 70 letech se objevily první zprávy zabývající se vlivem PC na zdraví (řešil se především
vliv záření na ženskou plodnost, různá kožní onemocnění, zrak ) tato podezření se nepovedlo
prokázat.

}Bolesti muskuloskeletální soustavy
}Poškození nervové soustavy
}Poškození smyslů
}Vliv na reprodukci
}Vliv na kožní soustavu
}Vliv na psychiku člověka
}Vliv na oběhový systém člověka
}Nepřímo vliv na metabolismus člověka

}Pracovní místo musí mít takové rozměry, aby umožňovalo snadný přístup, změny pracovní polohy a
vykonávání pohybů
}Je žádoucí používat handsfree pro dlouhotrvající či časté telefonování. Telefon by měl být umístěn
na straně nedominantní ruky. Často užívané předměty by měly být umístěné přímo před pracovníkem
}

sezení 2 upr



}A-nastavitelná výška sedadla
}B-nastavitelná zádová opěrka
}C-pohyblivý držák monitoru
}D-relaxované lokty podpořené loketní opěrkou
}E-zápěstí v neutrální pozici podpořené zápěstní opěrkou
}F-klávesnice ve stejné rovině se zápěstím
}G-nožní podložka, nutná, jestliže nohy nespočívají celou svojí délkou na podlaze
}H-držák dokumentů
}

}Nastavitelný nábytek je nezbytný k vyhovění individuálním potřebám pracovníka. Pracovní plocha by
měla být uspořádána tak, že často užívané předměty jsou v blízkosti uživatele aby se vyhnul
nadměrnému natahování. Pracovní povrch by měl být opatřen matným nátěrem, tak aby se minimalizovala
možnost oslnění či odrazu světla. Další ergonomické doplňky by měly být použity jako například
přihrádka pro klávesnici, podložka pod nohy nebo držák na dokumenty. Nezbytným ergonomickým
doplňkem je podložka zápěstí




}Židle by měla mít nastavitelnou výšku tak, aby ramena mohla být pohodlně podepřena zadním
opěradlem (ramena by se měla zadního opěradla dotýkat). Bederní opěrka by měla zajistit přirozené
lordotické zakřivení bederní páteře. Opěrky pro předloktí by měly být odstranitelné a jejich
vzájemná vzdálenost nastavitelná tak aby dovolovaly uživateli relaxovat oblast paží a ramen během
práce s klávesnicí. Lokty a předloktí by měly být po celé své délce položené na opěrce, tak aby
nedošlo k poškození oběhové či nervové soustavy v dané oblasti. Hrudník se stehny by měl svírat
úhel v rozmezí 90 až 115 stupňů. Stehna by měla být paralelně s podlahou a kolena ve stejné výši
jako kyčle. Nastavitelná výška židle je doporučena tak, aby nohy mohly spočinout celou svou délkou
na podlaze.

pilot230 židle upr pilotbig02



}Monitor počítače by měl být umístěn přímo před uživatelem a nastaven takovým způsobem, aby horní
část obrazovky byla těsně pod nebo na úrovni očí. Toto platí pokud uživatel zaujímá správný aktivní
sed Obrazovka by měla být čistá s vhodně zvoleným jasem/kontrastem a umístěna ve vhodném úhlu od
okna (nejlépe 90 st.) tak aby nedocházelo k oslňování pracujícího
}Velmi důležité je rozlišení monitoru
}V dnešní době jsou standardní otočné LCD displeje s nastavitelnou výškou a náklonem
}

}Vysunovací přihrádka pro klávesnici je obvykle nutná k přizpůsobení se vhodným pracovním
vzdálenostem. Klávesnice by měla být též umístěna přímo před uživatelem v těsné blízkosti tak, aby
se zamezilo opakovanému natahování. Předloktí by mělo být paralelně s podlahou, paže flektovaná v
lokti přibližně v devadesáti stupňovém úhlu. Zápěstí by mělo být podloženo zápěstní opěrkou
v neutrální pozici. U ergonomicky řešené klávesnice (obr.3) by neměl chybět držák dokumentů,
integrovaný touch pad (zastupuje myš) a integrovaná zápěstní opěrka. Nevýhodou takto řešeného
hardware je nutná znalost psaní všemi deseti prsty.
}

}
klávesnice 1 upr


}Myš by měla být umístěna v uživatelově bezprostřední dosahové zóně  tak, aby nabídla přirozené
pohodlí a zprostředkovala nejlepší koordinaci ruka-oko. Je důležité, aby si každý uživatel nejdříve
vyzkoušel různé modely vstupních zařízení proto, aby mohl zhodnotit tvar, velikost, zda-li vyhovuje
ruce či jednoduchost práce se zařízením. Další speciální rysy, jako například citlivost tlačítek
(tlak prstů ovlivňuje tonus svalů), týkající se požadavků pracovních úkolů či limitů by měly být
zahrnuty.
}

}Zápěstní opěrka (není li integrována)
}Držák dokumentů
}Podložka pod nohy
}

}Světelný zdroj by měl být nastaven v 90 stupňovém úhlu od pracovního místa s nižšími watty.
Dodatečná stolní lampa je vhodnější než hlavní světlo. Pokud nepracujeme s LCD monitorem, je
doporučeno používat ochranný kryt monitoru za účelem zamezení ozáření pracovníka. Monitor by měl
být umístěn v devadesátistupňovém úhlu od okna též proto, aby nedocházelo k oslňování. Zdi by měly
být opatřeny matným nátěrem.
}

}I když současný civilizační trend, charakterizovaný mechanizací a automatizací podstatně snížil
těžkou fyzickou práci  spojenou s manipulací s břemeny je poškození především páteře vlivem
manipulace s břemeny stále aktuální (např. zdravotnictví)
}Jedná se především o:
◦Poškození páteře (spondyloartróza)
◦Poškození svalů (ruptury)
◦Poškození ligament (mikrotraumata děložních vazů)
◦Poškození periferních kloubů (chondropatie)
◦
◦

}Pravidlo vertikální roviny
◦Těžiště těla a těžiště břemene co nejblíže k sobě
}Pravidlo horizontální roviny
◦Během přepravy přenášíme břemena ve stejné výšce (krátké vzdálenosti)
}Mentální přístup
◦Objektivně zhodnotit vlastní sílu a dráhu po které se budeme pohybovat
}Správná poloha dolních končetin
◦Nutná pro zajištění stability, DK mírně rozkročené (cca 30 cm) s nakročeným jedním chodidlem ve
směru pohybu
}Poloha paží
◦Paže co nejblíže k trupu, pokud možno natažené – opření  břemene o stehna a zlepšení stability

}Správné uchopení břemene
◦Uchopujeme celými dlaněmi, využíváme zvedací kleště, magnety, rukavice
}Nitrobřišní a nitrohrudní tlak
◦Při zvedání těžkých břemen před zvednutím nadechnout, zatajit dech a držet jej po celou dobu
zvedání ( zpevnění břišního svalstva) , při zvedání běžných předmětů stačí pouze zatnout břišní
svalstvo a dech nezatajovat
}Dráha a doba manipulace
◦Co nejkratší dráha manipulace ve svislé i vodorovné rovině
}Využití hmotnosti vlastního těla
◦Využití kinetické energie vlastního těla, např. pomoc stehnem při zvedání břemene na stůl
}

}V zásadě lze rozlišit různé typy poškození lidského těla na základě tří základních mechanizmů
}Poškození v důsledku úrazů
}Poškození v důsledku přetížení
}Poškození v důsledku kumulativní zátěže

}Bolesti krční i bederní páteře
◦Svalové bolesti (95% všech případů)
◦Vazivové bolesti
◦Degenerativní změny
◦Kořenové útlaky
◦Blokády
◦Prolaps disku

}Rameno
◦Syndrom rotátorové manžety
◦Syndrom zmrzlého ramene
◦burzi
◦Kalcifikace a poškození pouzdra, luxace subluxace
}Koleno
◦Chondropatie
◦Gonarthrosa
}Kyčel
◦Coxartrosa
◦

}Záněty šlach (tendovaginitídy)
}Entézopatie (Tenisový loket, oštěpařský loket)
}Útlakové syndromy nervů (syndrom karpálního tunelu)
}Komprese ulnárního nervu
}Lupavý palec

}Chronický únavový syndrom
◦Je charakterizován alespoň půl roku trvajícími, nepřetržitými nebo vracejícími se únavovými
příznaky a vyčerpáním. Spouštěcím mechanismem je nejčastěji kombinace stresu a oslabení imunitního
systému s následným virovým nebo bakteriálním onemocněním.
}Syndrom vyhoření
◦Se označuje emocionální vyčerpání, odcizení, ztráta zájmu o práci, trvalá nespokojenost. Příčinou
je nadměrná psychická zátěž, související s vysokými nároky na odpovědnost za kvalitu práce při
omezených možnostech rozhodovat o tempu práce, způsobech řešení úkolů.
}

}Onemocnění zraku
◦Snížená akomodace čočky
◦Pálení očí, chronický zánět spojivek
◦šilhavost
}Onemocnění sluchu
◦Poškození sluchu nadměrným hlukem, tlakem,
◦Poškození statokinetického ústrojí
}Cit
◦Brnění rukou v návaznosti na nervové poškození z opakovaných vibrací

}Dříve diskutovány u žen vzhledem k záření
}Nyní ženy: poškození vazů pánevního dna při zvedání těžkých břemen
}Muži: snížení kvality ejakulátu z důvodu dlouhodobého sezení