Teorie reflexní masáže
(zaměřená na sestavu zádovou a pro šíji a hlavu)
Fyzikální terapie II

Dagmar Králová
2. 3. 2011                             Fyzioterapie, FSpS MU


Definice reflexní masáže:
n„ Manuální léčebný zásah na povrchu těla aplikovaný v místech druhotných, onemocněním reflexně
vyvolaných změn.“
n
n                                                  Karel Žaloudek

Vývoj reflexní masáže:
nkonec 19. století H. Head (změna kožní citlivosti při onemocnění ve vnitřních orgánech – dle
inervace z míšního segmentu – Headovy zóny – maximální body s nejvyšší kož.citlivostí);
npočátek 20. stol. refl. zm. ve svalstvu (Mackenzie – ochranné opatření);
npolovina 20. stol. periostová masáž – bodový tlak;
nvazivová masáž (Dickeová, Teirichová-Leubeová);
n

Cíl:
nOvlivnit onemocnělý orgán z povrchu těla cestou nervových spojů.
n??? Zánik reflexně vzniklých změn v povrchové části segmentu při zlepšení stavu onemocnělého
orgánu???
BackMassage[1]

Anatomie a fyziologie NS
ndůležitá pro pochopení ovlivnění útrobních orgánů zásahem na povrchu těla;
nNS zajišťuje vztah mezi organizmem a zevním prostředím a všemi částmi uvnitř (vzájemné fční a
morfologické vztahy);
npodněty dráždí výběžky n bb či receptory (extero, intero);
nreceptor – nb či skupina nbb – efektor = REFLEX;
npři účasti mnoha nbb a opakování vzruchů vznik nových spojů – úprava činnosti NS dle nácviku a
zkušenosti;
nreflex okuloradiální (pokles TF a TK) x reflex patelární;
núčinek reflexní masáže ovlivnění vegetativní sféry.

Schéma rozdělení nervové soustavy:
skenovat002


VEGETATIVNÍ NERVY
npéče o nerušený běh životně důležitých fcí;
nvůlí neovládáme;
nvlákna vedoucí ke žlázám, hl. sv. útrob i povrchu těla, srd. sv., cévám;
njejich průběh přerušen ggl, končí ve stěnách orgánů, kde může být opět přerušn ggl – „autonomie“
orgánu;
nřízení v hypothalamu, strop III. MK, C šedá hmota stř. mozku;
ndůležitá jejich ROVNOVÁHA.
skenovat003

Sympatikus
nz míšních kořenů C8 – L3;
nzačátek v postranních rozích míšních, myel. pochva – rami communicantes albi do 1.ggl:
nprobíhají skrz a končí u dalších ggl u jednotlivých orgánů;
nkončí zde;
nrami comm. grisei (obsahují senz. nervy) bez myelin. pochvy – míšní nervy – hl.sv, kůže, kožní
žlázky;
nggl tvar provazového žebříku v průběhu celé páteře, spoje v celém těle;
nparaggl – zvyšují TK;
nrozš. zornice, zpomalení motility střev, vazodilatace AC, vazokonstrikce cév, katabolismus, „husí
kůže“, urychluje životní děje;
ndrážděn kyselými ionty.
sympatikus sympatikus

Parasympatikus
nzvláštní systém – neprobíhají sympatickým kmenem;
nggl vzdálena od místa vzniku v CNS (u orgánů);
nmozkové nervy (III., VII., IX., X.) či sakrální kořeny (S2 – S4) - hlavová a sakrální část;
nparaggl snižují TK (po celý život x sympatikus);
nopak sympatiku.

Mediátory
npřenos vzruchů vegetativního NS  působením chem. látek, kt. jsou uvolňovány vegetativními vlákny –
NEUROSEKRECE;
nhistamin – zčervenání, bělavý val, červený dvorec, hladina stoupá po poškození bb a tkk + dráždění
nervů;
nacetylcholin (mediátor parasympatiku – rozšíř. cév, pokles TK a TF, spavost);
nadrenalin a NA (účinky dráždění S, efekt i v krvi na vzdálených místech x PS).

CEREBROSPINÁLNÍ NERVY
nareae radiculares (kořeny nervů, př.: L4, L5):
ndermatomy;
nmyotomy;
nenterotomy;
n
nareae nervinae (konkrétní nervy, př.: n. ischiadicus).
ischiadicus

Headovy zóny:
nneboli areae radiculares;
nnejsou ostře ohraničené (překrytí v důsledku kombinování vláken jednotlivých kořenů – plexus
lumbalis a sacralis);
nsměrem od povrchu se hranice posouvá kraniálně.
headovy-dermatomy

Reflexní projevy
nsdělovací fce PNS odstředivá i dostředivá (dle směru vznik či výsledek podráždění);
npodráždění v útrobách – projev i ve vzdálené tkáni, dráždění povrchu těla – rce v útrobách;
nviscerokutánní r. (přepojení na parasympatická odstředivá vlákna – k periferii);
nvisceromotorický r. (-//-);
nvisceroviscerální r. (-//-);
nkutoviscerální r. (vysvětluje léčebný efekt);
ndráha pocitu bolesti (dráha sympatiku do míchy, dráha do hypothalamu a thalamu, kůra mozková,
NEOHRANIČENÁ bolest x spinání senzitivní nervy, intenzita – SUMACE).

Schéma vegetativní inervace a průběh vegetativních vláken v míšních kořenech
skenovat004


Účinek reflexní masáže:
nzásah do patogenního oblouku;
nodstranění všech reflexně vzniklých změn ve tkáních;
nnejen nervová cesta, ale i humorální a hormonální;
nmístní a vzdálené (viz periostová technika).

Techniky reflexní masáže:
nsegmentová (citlivé a dávkované propracování ve všech vrstvách povrchních tkání, podmínky viz
klasická masáž, na SUCHO,POMALÉ tempo, stojí se většinou VLEVO, poloha, vyšetření – variabilita
nálezu, znalost KOŘENOVÉ INERVACE, teorie – zrak (aspekce) – hmat (palpace), rozlišovat vrstvy –
tlak, ženy citlivější, intenzita nejvyšší 20 – 30 let, intenzita dle somatotypu, dle typu práce, 20
minut sestava, obden, ve stejnou denní dobu a stejný sled procedur);
nvazivová (dráždění nerv. zakonč. ve tkáni kožní, podkožním vazivu a svalových septech, dráždění
tahem, prstem ruky s měnlivým úhlem, směrem, zánik POSUNLIVOSTI mezi vrstvami, vyšetření, mělká
technika vazivová, tech. tření);
nperiostová (svérázná, odlišná od předchozích technik, bodový, rytmický tlak na periostu vhodných
ploch kostí, účinek místní (trofika), vzdálený (proliferativní projevy a trofika v místech společné
in., bolest), 3-5 min.1místo,20-30 minut celkem, NE na trnech obr., lebce až na výjimky, patella,
clavicula, nemožnost kolmého tlaku, vysoká vrstva tuku na kostech.
n
trp

Hmaty segmentové techniky:
npůsobící na kůži a podkožní vazivo:
nmezitrnový, pilový, přerušovaný tah vidličkou, všechna tření;
npůsobící na fascii a sval:
npřísuvná spirála, mezitrnový, pilový, přerušovaný tah vidličkou, masáž okrajů lopatky a zadní
plochy svalu trapézového, masáž infraspinatu a supraspinatu, podlopatkový hmat, vytírání a hnětení;
npůsobící na periost:
nmasáž linea nuchae terminalis, masáž čela a klenby lební, hluboká hnětení na kostních ploškách.

Zásady segmentové techniky:
nzahajujeme podél páteře (koř. obl.), pak periferie;
nod povrchu do hloubky;
nmaximální okrsky a body masírujeme až na ně přijde řada dle segmentů (volba užitého tlaku, druh
hmatu);
npodélné hmaty začínají od lumbálních (sakrálních) segmentů a jdou kraniálně;
nsegmenty trupové masírujeme anteroposteriorně;
nna končetinách směrem k srdci (nejdříve proximální části).

I a KI
nfční a chronická organická onemocnění vnitřních orgánů;
nporuchy prokrvení;
nfční, deg. a některá chr. revm. onemocnění páteře a kloubů;
npoúrazové a pooperační stavy;
ndysregulace vegetativní a endokrinní.
nakutní záněty tkání či orgánů (chir. řešení);
nstavy vyžadující klid na lůžku;
nhorečnatá a infekční onemocnění;
npovrchní tkáně s akutním zánětem;
nokolí nádoru či refl. změny v důsl. nádoru, pán. sestava při těh. či menses…

Masážní sestavy a příslušný sled hmatů:
nSestava zádová (pacient leží na břiše):
npřísuvná spirála;
nmezitrnový hmat;
npilový hmat;
nposuvné chvění;
npřerušovaný tah vidličkou;
nmasáž okrajů lopatky a zadní plochy svalu trapézového;
nmasáž subskapulární;
nmasáž infraspinatu a supraspinatu;
nplošná vibrace zad.
nSestava pro šíji a hlavu (pacient sedí):
npřísuvná spirála;
nmasáž okrajů lopatky a zadní plochy svalu trapézového;
nmasáž subskapulární;
nmasáž infraspinatu a supraspinatu;
ntrapézový hmat;
nmasáž šíjového svalstva;
nmasáž linea nuchae terminalis;
nmasáž čela s výtěrem přes oči;
nmasáž klenby lební;
nvýtěr od nadočnice po ramena.
pilovity hmat mezitrnový hmat

Doporučená literatura
nŽaloudek, Karel [MUDr.]. Masáž : příručka pro střední zdravotnické pracovníky. Vyd. 1. Praha :
Státní zdravotnické nakladatelství, 1965. 270 s.

Massage veverky