Dechové techniky Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání – svalstvo, polohy Dýchání (respirace, ventilace) •Pohybovou osu dýchání tvoří – pánev – páteř – hlava. •Dýchací pohyby slouží k ventilaci plic a současně mají vliv na posturální funkci a držení těla. •Pozitivně působí i na úrovni CNS (rytmus dýchání může ovlivnit i rytmus funkce některých orgánů – srdeční funkce) •Klidné, rovnoměrné a hluboké dýchání harmonizuje a zklidňuje tělo i mysl x rychlý povrchní dech působí negativně - může zvyšovat nervozitu, stres, napětí i bolesti. • • •Dýchací pohyby můžeme pozorovat ve třech trupových sektorech: •dolní – břišní (abdominální) - od bránice po pánevní dno • •střední – dolní hrudní (kostální)- mezi bránicí a 5. hrudním obratlem • •horní – horní hrudní (klavikulární) - od Th5 až k dolní krční páteři • •Při dýchacích pohybech pozorujeme odlišný pohyb dolních a horních žeber, který je určen osou rotace žeber: •dolní žebra se pohybují převážně do stran •horní žebra charakteristický pohyb horizontálně • •Dýchací pohyby se opakují rytmicky ve dvou fázích – inspirium (nádech) a expirium (výdech), které jsou odděleny preinspiriem a preexpiriem. Preinspirium je krátká pauza na konci výdechu a před nádechem. S výdechem je spojen inhibiční vliv na svalovou aktivitu posturálně-lokomočního systému, je obecně spojován s podporou relaxace a uvolněním svalového napětí. Nádech má excitační vliv na svalovou aktivitu posturálně-lokomočního systému a využívá se pro facilitaci pohybové aktivity. • •Frekvence dýchání (12-16; hypo-, hyperventilace). •Poměr mezi inspiriem (nádechem) a expiriem (výdechem) 1:2 • • • • N V N V Zvýšení aktivace organismu Zklidňující účinek N V Účinky harmonizační Anatomie a fyziologie dýchání • •Dýchání ovlivňuje •Pasivně: •tvar a elasticita hrudního koše (Th obratle, žebra, sternum) a břicha •odpor horních a dolních dýchacích cest •náplň dutých orgánů dutiny břišní •plicní parenchym • •Aktivně: •bránice a další vdechové a výdechové svaly (hlavní, vedlejší a auxiliární ) • Dechová vlna •nádech začíná v oblasti břicha a postupuje směrem nahoru •dochází k laterálnímu rozvoji spodních žeber, horní žebra se vyklenují směrem dopředu •nádech poté končí v hrudníku, kde by měl dojít až do podklíčkové oblasti •při výdechu dochází k opačnému ději dech_a • •Dýchací svaly inspirační: • •elevují žebra a sternum •Hlavní svaly inspirační: •Diafragma •Mm. intercostales externi •Mm. levatores costarum • • Vedlejší svaly inspirační: •m. sternocleidomastoideus • Mm. scaleni (je–li krční páteř fixována jinými svaly) •M. pectoralis major et minor • M. serratus anterior – spodní •M. latissimus dorsi •M. serratus posterior •M. iliocostalis cervicis • • • Hlavní svaly expirační •Mm. intercostales interni • • Vedlejší expirační svaly •břišní svaly •m. rectus abdominis •m. obliquus externus abdominis •m. obliquus internus abdominis •m. iliocostalis thoracis •M. longissimus •M. serratus posterior inferior •M. quadratus lumborum • • •Biomechanika dýchání: •vdech je vždy aktivní děj (aktivita vdechových svalů) • • •výdech je převážně pasivní děj (dán elasticitou měkkých tkání hrudníku a plic, tlakovými poměry) • • • Dýchání a pohybová soustava • • Diaphragma = hlavní dýchací sval: •kontrakce v inspiriu (posunuje se kaudálně) •relaxace v expiriu (pohybuje se kraniálně) •pracuje v kokontrakci s abominální muskulaturou • •Dýchací svaly zajišťují současně 3 funkce: •respirační (zajištění dýchacích pohybů) •posturální •dynamické • Polohy těla a jejich vliv na dýchání •Stoj – nejvýhodnější poloha, hrudník a páteř volná všemi směry. • •Sed – omezeno brániční dýchání (tlakem břišních orgánů). • •Leh na zádech - omezeno dýchání do zadní strany hrudníku, • částečně i do stran, hrudník v inspiračním postavení, • bránice tlačena břišními orgány kraniálním směrem. • •Leh na břiše – je omezeno dýchání přední hrudní a částečně i do stran, bránice uložena výše, ztížen a omezen nádech. Vliv poloh těla na dýchání (jóga) • • •Vliv pozice prstů a ruky na dýchání A- facilitace dolního sektoru, B – střední sektor, C – horní sektor, D - stranové