JÓGA
Harmonizační cvičení


¢Jóga – věda o životě?!
¢
¢Jóga bývá nazývána vědou, životním stylem, uměním, pohledem na svět, filozofií, náboženstvím,
fanatismem…
¢Jóga – v původním konkrétním významu znamená jho, (nejbližší český překlad spojení) znamená
obnovení spojení individuálního Já (átman) s universálním Bytím (paramátman). Sanskrtský výraz
jóga, odvozený od slovního kořenu judž, má mnoho různých významů, z nichž nejužívanější jsou:
připoutat, spojit, sjednotit nebo ovládnout
¢

¢Spojení (sjednocení) a současně spoutání a sjednocení i ukáznění (jho) je jedinou možností, jak
realizovat poznání a dojít k osvobození. Má-li lidská duše ( vnitřní JÁ, puruša-átman) zažít trvalé
spojení s univerzem (vesmírem, bohem), musí se vymanit z pout stále se opakujících znovuzrození.
¢
¢

¢Jóga v západním pojetí – hledání efektivních pozic pro tělo, kompenzační cvičení, prevence event.
terapie bolestí zad, zbavení se stresu, napětí a únavy.
¢Jóga – způsob, jak se naučit komunikovat sám se sebou a jak zvládnout sebe v současné době.
¢Jedinou možností jak poznat sám sebe (vnitřní JÁ) je naučit zastavit stále roztěkanou a pulzující
mysl.
¢Cestou sebepoznání lze dojít k cíli – ke štěstí s klidu.

¢Cestou jógy je možné překonat nepravé ego (ahankára). Toto falešné ego zastírá pohled na pravou
podstatu bytí a činí nás nešťastnými, neboť se upínáme na dočasnou hmotnou existenci v podobě
našeho hmotného těla a hmotného světa, které jsou zdroji utrpení (duhkha). Podle filosofie jógy je
pravou podstatou života věčné bytí (sat), vědomí (čit) a blaho (ánanda). S touto podstatou se jogín
na konci své cesty trvale ztotožní, což se nazývá osvícení nebo osvobození (mókša).

¢Vzhledem k tomu, jak jsme každý jiný, existuje i celá řada cest jógy, které se od sebe více či
méně liší, všechny ale vedou ke společnému cíli - poznání pravého Já. Některé cesty využívají více
fyzické cvičení, jiné meditaci, mantry a další techniky.
¢
images.jpg joga 3.jpg

HISTORIE
¢Védy – soubor spisů, první dochovaný materiál starého indického písemnictví. Vše mělo základ v
mytologii. Mezi základní bohy Indie patří Višua, Šiva, bohyně Déví, bůh ohně Ágní aj. Nejcennější
knihou – Upanišády (tajné nauky).
¢Upanišády se zabývají popisem stěhování duší a vysbozováním.
¢

565f34cf4e_32980054_o2.jpg

Bůh Šiva – ničitel, divoký tanečník. Rukama metá blesky a nohama drtí lebky. Jeho kosmický tanec
rozbíjí strachy, při cvičení jógy v sobě strach objevujeme, pohyb nás strachu zbavuje. Šiva pomáhá
rozloučit se s minulosti, ukončit vše, co tíží, trápí a brání novému štěstí, novým lepším vztahům a
nekonečným možnostem. Šiva pomáhá zbavit se negativních stránek osobnosti, trápení a utrpení.

¢Bhagavadgíta - "Píseň Vznešeného", je jednou z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu. Je
součástí rozsáhlého staroindického eposu Mahábhárata. Mahábhárata vznikala postupným přidáváním a
rozšiřováním v letech 800 až 400 př. n. l. a Bhagavadgíta byla pravděpodobně dokončena v období
kolem roku 200 př. n.
¢Shrnuje 4 základní cesty jógy: Bhaktijóga, Džňánajóga, Karmajóga, Radžajóga.

¢Bhaktijóga – je cestou lásky. Vše, co je řečeno, se řeší s láskou k lidem, přírodě, zvířatům.
¢Džňánajóga – je cesta rozumového poznání, cesta filosofická. Studium, cvičení a rozumové
zkušenosti vedou k sebepoznání a rozlišování mezi skutečností a klamem.
¢Karmajóga – se zabývá činy,jejich příčinami a následky.
¢Radžajóga – královská cesta, 8 stupňová cesta jógy – etické a morální zásady, pozice, řízení
dechu.
¢

¢Rádžajóga bývá označována ze královskou cestu. U jejího vzniku stál mudrc Pataňdžali, který ve 3.
století př. n. l.
¢
¢Pataňdžali je autorem osmistupňové cesty jógy.
¢
¢„Pokud ovládnete tělo a zastavíte změny v mysli, dosáhnete osvícení a věčného klidu“
¢

1.Jama - zákazy
2.Nijama - příkazy
3.Ásana  - pozice
4.Pránájáma – ovládání dechu
5.Pratjáhára  - ovládnutí smyslů
6.Dháraná - koncetrace
7.Dhjána - meditace
8.Samádhi- dokonalé poznání
¢
óm.jpg

¢1. Jama
¢ Zahrnuje pět činností, kterých bychom se měli vyvarovat. N U všech pěti činností platí, že bychom
je neměli dělat jak ve vztahu k druhým lidem, tak i k sobě.
¢Ahinsa – neubližování. Je zaměřeno nejen vůči druhým, ale také vůči sobě, a to jak konáním, tak
myslí.
¢Satja – nelhaní. Nelhaní nejen ostatním, ale hlavně také sobě.
¢Astéja – nepřivlastňování, nekradení. Opět se obrací jak vůči okolí, tak vůči sobě. Lze chápat jak
na materiální úrovni, tak i na mentální (citové vydírání).
¢Aparigraha – nepřipoutanost, neulpívání, nehrabivost. Staví se proti současnému konzumnímu životu.
Ulpívat lze nejen na majetku a věcech, ale také např. na postavení, vzhledu, blízkých apod. Odvádí
nás to od "tady a teď". Člověk by měl dělat správné věci a bez ohledu na výsledek, tzn. například
přijímat nebo dávat dary bez očekávání.
¢Brahmačarja – zdrženlivost. Jedná se o čistotu mysli a jednání. Na západě bývá často vztahováno
pouze k sexuální oblasti. Jedná se ale obecně o střídmost.
¢

¢2. Nijama
¢
¢ Pět činností, které bychom měli dělat.
¢Sauča – čistota těla i duše.  Je třeba se zbavit negativních myšlenek, emocí a předsudků.
¢Santóša – spokojenost. Pokud je člověk spokojený, je vyrovnaný a bez negativních myšlenek, proto
je třeba na vnitřní harmonii aktivně pracovat.
¢Tapas – sebekázeň. Tapas nabádá k vyvarování se lenosti a pohodlnosti. Je třeba se naučit přijímat
skutečnosti a být pánem sám nad sebou.
¢Svadhjája – sebepoznání. Člověk by měl věnovat všemu pozornost a studiem a životními situacemi
poznávat sám sebe.
¢Íšvarapranidhána – uctívání nejvyššího principu. Jedná se o určitou pokoru, o uctívání svého
vlastního boha, respektování toho, co nás převyšuje.
¢

¢ 3. Ásany
¢Jógové tělesné pozice. Většinou bývají statické.  Cvičení ásan neboli jógových pozic patří dnes v
naší k nejrozšířenější praxi jógy. Každá z ásan má hluboký význam. Působí na různé orgány v těle,
pracuje s určitou skupinou svalů, ale také pracuje s energií a čakrami. Cvičit bychom měli vždy v
souladu s dechem a s plnou koncentrací.
¢Sanskrtský název ásana znamená "pohodlná pozice". Přestože některé z pozic jsou zpočátku
nepříjemné nebo přímo nemožné, postupným nácvikem se můžeme dobrat k tomu, že se v každé pozici
dokážeme uvolnit.
¢!!! Nejčastější chyby při cvičení: rychlost, urputnost, překonávání, velké úsilí, soutěžení,
zadržování dechu
¢

ÁSANY – ZÁSADY PROVÁDĚNÍ
¢Vždy provádíme v souladu s dechem – při rozpínání hrudníku a dutiny břišní nádech, při jejich
stlačení výdech
¢Nejprve bez větší výdrže – sladit s dechem, poté delší výdrž s koncentrací na tělo a dech
¢Poté provést vždy protipozici
¢
¢Účinky dle Mahéšvaránanndy:
•Zvyšuje pružnost páteře
•Zlepšuje pohyblivost kloubů
•Napomáhá uvolnění, posílení a prokrvení svalů
•Povzbuzuje a harmonizuje činnost orgánů a žláz
•Podporuje látkovou výměnu a funkci lymfatického systému
•Posiluje imunitní systém
•Normalizuje krevní oběh a krevní tlak
•Zklidňuje a posiluje nervy
•Pročišťuje a osvěžuje pokožku
¢

¢4. Pránájáma -  práce s pránou (životní energií).  obecně pránájáma - jako dechová cvičení
¢
¢5. Prátjáhára - stažení pozornosti od smyslových vjemů a její obrácení dovnitř.
¢
¢6. Dhárana – vnitřní koncentrace.
¢
¢7. Dhjána – meditace. Na rozdíl od dhárany si představujeme vnější věci a přemýšlíme o nich.
¢
¢8. Samádhi - stažení pozornosti od smyslových vjemů a její obrácení dovnitř. Koncentrace na
nejvyšší princip.
¢

¢Vedle těchto cest existuje celá řada dalších, které z nich vychází (Hathajóga, Kundaliní jóga,
Tantrajóga, Iyengar Yoga, Mantrajóga).
¢
¢V dnešní době se lze potkat také s řadou názvů, které nepatří mezi klasické cesty jógy, ale jedná
se více o fyzické cvičení, které z jógy vychází, je sestaveno různými učitelé. Často se jedná o
styly, které jsou přizpůsobeny západní společnosti ( Aštangajóga, Powerjóga, Vinyasa flow jóga,
Gravidjóga, Dancejóga, Bikramjóga)
¢
¢
¢
¢

FILOSOFIE JOGY
¢Karma (karmán) je to, co vzniká z naší činnosti. Vztahuje se jak na vlastní činnost, tak i na
mluvu a myšlenky. Karmánový zákon je zákon příčiny a následku.
¢
¢To, co uděláme, se nám po čase vrátí. Ať dobré nebo špatné. Měli bychom tedy dělat vše, co
nejlépe, v nejlepším případě přijmout naši dharmu. Zároveň je třeba přijmout i následky našich
předchozích činů, tzn. pokud se nám děje něco špatného, nehledat viníka někde jinde, ale vnímat to
jako následek našich činů. V žádném případě ale nejde o pasivitu, o to, že bychom měli odevzdaně
všechno přijmout a nesnažit se s věcmi něco dělat. Vždy je třeba se chovat co nejlépe, podle naší
dharmy. Proto je důležité čistit a zklidňovat svoji mysl i tělo pomocí praktik jógy, protože jenom
tak poznáme, jak máme konat.
¢
¢

¢ Existují tři typy karmy:
¢prarábdha karma - karma,  která se nashromáždila v minulosti a právě teď ji realizujeme,
¢saňčita karma - karma, která se v minulosti nashromáždila, ale realizovat se teprve bude,
¢agámí karma - karma, kterou svojí činností právě vytváříme a projevovat se bude v budoucnu.
¢

¢Dharma je jeden z cílů života. Je to zákon, který říká, že máme přijmout to, co je nám určeno,
svůj úkol. Každý máme ve svém životě nějakou funkci, kterou bychom měli plnit co nejlépe.
¢Dharma je v podstatě nejvyšší vesmírný řád, který drží společnost pohromadě. Všechny problémy,
které máme, vyplývají z toho, že většina lidí neplní svoji dharmu. Tak dochází k disharmonii.
¢Problémem ovšem je, že ne každý svoji dharmu zná, což je první předpoklad k tomu, abychom ji mohli
začít plnit. Často se stavíme do rolí, které nám nepřísluší. Nejsme pak spokojení ani my, ani naše
okolí. Základním problémem v této věci jsou různé společenské normy, zvyky, ale také reklamy.
¢Přijetím dharmy dosáhneme svobody a klidu, vyčerpáme karmu a můžeme se vysvobodit z koloběhu
životů.
¢