ANALÝZA DAT V KVALITATIVNÍM VÝZKUMU Mgr. Kateřina Lojdová, Ph.D. lojdova@ped.muni.cz ¢Naše výzkumné projekty KVALITATIVNÍ VÝZKUM ¢Ukázka textu ¢ ¢ ¢Jak se pozná kvalitativní výzkum? ¢Co „umí a co neumí“ kvalitativní výzkum? KVALITATIVNÍ VÝZKUM „NENÍ JEDEN“ ¢Designy kvalitativního výzkumu —Případová studie — Hackl, Hummel: Velikonoční prázdniny: co se lze ve škole naučit z řeči těla — http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/126/228 —Etnografie — Bittnerová: Rvačka jako kulturní forma — http://userweb.pedf.cuni.cz/~www_kpsp/etnografie/vyzkum/7/bittner.pdf —Biografie — Pol. et al.: Profesní dráha ředitelů základních škol: od fáze profesní jistoty k novým výzvám — http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/99/202 —Zakotvená teorie — Klára Šeďová: Možnosti uplatnění zakotvené teorie v pedagogickém výzkumu: Rodinná socializace dětského televizního diváctví. — http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/416/572 — ¢ DATA V KVALITATIVNÍM VÝZKUMU ¢Jaké podoby mají data v kvalitativním výzkumu? ¢ Verbální a vizuální. Verbální data získáváme především prostřednictvím rozhovorů, vyprávění, písemných artefaktů; vizuální data získáváme prostřednictvím pozorování, fotografií, videonahrávek. ¢ ¢ukázka dat ¢ ¢Co jsou hloubková data? CESTA K DATŮM: VÝZKUMNÁ OTÁZKA ¢Výzkumná otázka v kvantitativním x kvalitativním výzkumu ¢Reformulace výzkumných otázek CESTA K DATŮM: OD VÝZKUMNÉHO NÁSTROJE KE VSTUPU DO TERÉNU ¢Techniky sběru dat v kvalitativním výzkumu ¢Konstrukce vzorku -kritéria volby vzorku -sněhová koule ¢Vstup do terénu -role výzkumníka (cizinec, návštěvník, zasvěcený, domorodec) -místo a čas výzkumu -gatekeeper -„jak do terénu vstoupím, taková data budu mít“ - ANALÝZA DAT ¢Co je analýza? ¢Kvalitativní analýza dat je uměním zpracovat data smyslupným způsobem a nalézt odpověď na položenou výzkumnou otázku (Hendl, 2012) ¢ ALFA A OMEGA: OTEVŘENÉ KÓDOVÁNÍ ¢ ¢Otevřené kódování je technika, která byla vyvinuta v rámci analytického aparátu zakotvené teorie, avšak díky své jednoduchosti a zároveň účinnosti je používaná a použitelná ve velmi široké škále kvalitativních projektů. ¢ ¢Kódování obecně představuje operace, pomocí nichž jsou údaje rozebrány, konceptualizovány a složeny novým způsobem. Při otevřeném kódování je text jako sekvence rozbit na jednotky, těmto jednotkám jsou přidělena jména a s takto nově pojmenovanými (označenými) fragmenty textu potom výzkumník dále pracuje. NÁVODNÉ OTÁZKY KE KÓDOVÁNÍ ¢ ¢Co? Co je tématem promluvy? O jakém fenoménu se vypovídá? O čem to je? ¢Kdo? O koho jde? V jakých rolích vystupují? ¢Jak? Které vlastnosti jevu jsou zmiňované nebo naopak zamlčované? ¢Kdy? Jak dlouho? Jaký je čas a trvání? ¢Kde? V jakém prostoru je dění lokalizováno? ¢Jak moc? Jak silně? Jaká je intenzita jevů? ¢Proč? Jaké jsou příčiny? ¢Kvůli čemu? S jakým záměrem aktéři jednají? ¢Pomocí čeho? Jaké jsou strategie k dosažení cíle? JAK KÓDOVÁNÍ REALIZOVAT TECHNICKY 1)Metoda papír tužka 2)Ve wordu 3)V softwaru k tomu určeném (Atlas.ti) PŘÍKLADY KÓDOVÁNÍ ¢In vivo kódy ¢„Máme napsanej nějakej ŠVP. My ho jedeme v prvních, šestejch třídách, ostatní jakoby dobíhají. Ale když začínám chemii v osmičce, tak ignoruji současný osnovy a myslím, že bych si to před inspekcí obhájil, a už jedu podle toho, co máme napsaný, a narážím na to, když jsem to psal, tak člověk byl v nějakým rozpoložení, nějak jsme to tvořili s partou lidí dohromady, mysleli jsme si, že to bude fungovat. V praxi se zjišťuje, že je to ze 30%-40% špatně, je to třeba předělat, přepracovávat. Takže souběžně s tím měním ty kritéria, je s tím hrozně moc práce. Je to takovej pokus omyl.“ (učitel Petr) ¢ ¢„nazveme to sběračstvím“ (Jiří) ¢„hrajou svalama“ (Standa) PŘÍKLADY KÓDOVÁNÍ ¢Deskriptivní kódy ¢Jedná se o kódy s nízkou mírou indukce, které slouží spíše k organizaci dat a pojmenování identifikačních charakteristik. ¢Například: politická orientace, veganství ¢Dle Švaříčka a Šeďové (2007) je to typ kódů zatížený vysokou neproduktivností. Výzkumník nejde hlouběji pod povrch sdělení. DESKRIPTIVNÍ KÓDY NEJSOU PODSTATOU ANALÝZY PŘÍKLADY KÓDOVÁNÍ ¢ induktivní kódy ¢Induktivní kódy výrok jen nereprodukují, nýbrž mu přidělují „přidanou hodnotu“. K tvoření takových kódů pomáhají otázky: Co?, Kdo? Proč? Jak? Kde? Kdy? Pomocí čeho? ¢ ¢Příklady ¢„A prostě tím pádem jsem to roznesl vlastně do ¢našeho okolí“ (Petr) ¢Já jako hlásná trouba ¢„Když můžu, tak na ten problém upozorním.“ (Standa) ¢Zviditelňovatel problémů ¢„Na tom táboře jsme se dohodli, že do školy ¢půjdeme jako skinheadi“ (Franta) ¢Vyjednaná identita ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ PROBLÉMY V KÓDOVÁNÍ ¢Reprodukce versus interpretace ¢ ¢„Školu jsem nedodělal, výučňák nemám. Ale naši zato nemůžou.“ ¢ ¢„Než jsem nastoupil, tak tady žádný management nefungoval.“ ¢ ¢X Nadinterpretace -když v datech vidíme i to, co v nich není -v kódování jde o vystižení toho, co se objevuje v datech, nikoliv toho, co si myslíme my sami ¢ MĚJTE ODSTUP ¢ ¢T: A cítila jsi, že má vyloženě jiný přístup k těm dětem než ty? ¢Učitelka Aneta: Mně se moc na tom jeho přístupu... teď to nekritizuju. Jsou dva různý přístupy a záleží na člověku. On je přesně takový ten autoritářskej typ, který přijde do tý třídy, zařve a tam musí být ticho a hotovo. Já to spíš s těma děckama řeším… ¢-jiný rozhovor- ¢T: A kolikrát ti přišel do hodiny? ¢U: No, … (pomlka)… když na to teď vzpomínám, tak vlastně u mě ani jednou nebyl… A já jsem u něj taky nikdy nebyla… KDYŽ V DATECH JE I TO, CO V NICH NENÍ ¢ ¢Jak vysokoškolští studenti vnímají podporu svých rodičů při studiu? ¢ Neuvědomovaná podpora OD KÓDOVÁNÍ KE KATEGORIZACI ¢Kategorizace je procesem seskupování pojmů, které se zdají příslušet stejnému jevu (Strauss & Corbinová, 1999). ¢Kolik kategorií? ¢Co pak s nimi? ¢ technika vyložení karet DALŠÍ ANALYTICKÉ STRATEGIE ¢Analytická indukce začíná hrubou definicí výzkumné otázky, pokračuje hledáním hypotetického vysvětlení a prověřováním hypotézy na jednotlivých případech. Je založena na principu opakování. Opakované případy ospravedlňují k přijetí určitého pravidla (Švaříček & Šeďová, 2007). Výzkumník přirozeně vytváří hypotézy o zkoumaném jevu, musí však ověřit, zda odpovídají všem případům. DALŠÍ ANALYTICKÉ STRATEGIE ¢Konstantní komparace znamená neustálé porovnávání, hledání podobností a rozdílů, a to na všech rovinách práce s daty (Švaříček & Šeďová, 2007). V porovnávání můžeme zahrnout jak jevy blízké, tak i jevy vzdálené. Zatímco porovnávání blízkých jevů (v datech) je nezbytné, k porovnávání vzdálených jevů nemusí vždy dojít. Strauss a Corbinová (1999) uvádějí jako příklad porovnávání vzdálených jevů hru na housle a kulturistiku. PŘÍKLAD KONSTANTÍ KOMPARACE ¢Vzdělávací působení subkultur x vzdělávací působení školy: ¢ ¢– legitimizace role v edukační realitě ¢– „guerillová pedagogika“ ¢– autenticita ¢– paradox kritičnosti ¢– obrácené mezigenerační učení ¢– řetězení prvků edukační reality OD KATEGORIÍ K TEORII ¢ ¢Kostra analytického příběhu: jednoduchý popis kategorií a vztahů mezi nimi. Účelem kostry je formulovat klíčová tvrzení, na která výzkumník přišel a to tak, aby byla soustředěna kolem ústředního jevu, který byl zkoumán. Jde obvykle o několik poměrně strohých oznamovacích vět. Kostru lze také zobrazit graficky v podobě schématu. ¢Kvalitativní výzkum může sloužit k prohloubení dosavadní teorie nebo k vytvoření teorie nové. ¢V kvalitativním výzkumu vzniká teorie, která popisuje v termínech vědy to, o čem informanti hovoří svým jazykem. ¢Vytváříme vlastní sociální konstrukci reality, která je ovlivněna podobou dosavadního vědění výzkumníka. WORKSHOP ¢Téma: Výzkum sexuální výchovy v rodině očima rodičů ¢ ¢HVO: Jak rodiče dětí mladšího školního věku vnímají sexuální výchovu svých dětí? ¢ ¢SVO1: Jak rodiče vnímají pojem SV v kontextu jejich původní rodiny? ¢SVO2: Jaké mají rodiče preference v oblasti SV jejich dětí? ¢SVO3: Jakým způsobem rodiče zprostředkovávají sexuální výchovu svým dětem? ¢ WORKSHOP ¢kódování WORKSHOP Kategorie KOSTRA ANALYTICKÉHO PŘÍBĚHU ¢ Na podobě rodinné sexuální výchovy se podílí mnoho vlivů. Ty mohou vycházet z uvědomované potřeby rodiče intencionálního působení na svoje děti, podmíněné vlastními prioritami či představami o náplni sexuální výchovy, které si rodiče utváří v průběhu života. Důležitou roli zde hraje kontext původní rodiny. Vlivem absentující SV v původní rodině se může projevit touha rodičů něco změnit a působit na svoje děti v oblasti sexuality jinak, než tomu bylo ze strany jejich rodičů. Při předávání informací hraje svoji úlohu věk dítěte. U dětí mladšího školního věku je patrný zájem o sexuální tématiku, proto jsou otázky dětí častým podnětem k zahájení přímého působení. Konkrétní realizace SV v rodině je většinou neplánovaná, probíhá na základě přicházejících impulsů, které je potřeba průběžně řešit. Šíře témat a hloubka probírané tematiky se pak odvíjí od zvolených taktik či strategií rodičů. ¢ DALŠÍ ANALYTICKÉ POSTUPY: ZAKOTVENÁ TEORIE ¢Glaser a Strauss - ustavit kvalitativní výzkum jako skutečně vědeckou metodologii, posunout jej za hranice deskripce jevů směrem k vytváření teoretických rámců ¢Kódování v zakotvené teorii představuje proces stádii, jimiž jsou: otevřené kódování – axiální kódování – selektivní kódování. ¢Cílem axiálního kódování je vytváření spojení mezi kategoriemi a subkategoriemi. Za tímto účelem se používá tzv. paradigmatický model: (A) PŘÍČINNÉ PODMÍNKY => (B) JEV => (C) KONTEXT => (D) INTERVENUJÍCÍ PODMÍNKY => (E) STRATEGIE JEDNÁNÍ A INTER AKCE => (F) NÁSLEDKY ¢Axiální kódování funguje jako pomůcka při třídění dat, nikoli jako závazný model výkladu zkoumaných jevů. Ve fázi selektivního kódování jsou kategorie dále uspořádávány a přeskupovány Selektivní kódování zahrnuje výběr jedné klíčové kategorie, kolem které je organizován základní analytický příběh. Součástí procesu selektivního kódování je i samotné zakotvení teorie (Strauss, Corbinová, 1999), jež probíhá tak, že se formulované hypotézy a výroky o vztazích zpětně ověřují podle dat. ¢ PŘÍKLAD ZAKOTVENÉ TEORIE ¢K. Šeďová: Dětské televizní diváctví ¢ ¢ ¢ ¢ DALŠÍ ANALYTICKÉ POSTUPY ¢Narativní analýza -metoda určená k interpretaci textů, jež mají formu příběhu - Riessmanová (2008) rozlišuje mezi tematickou a strukturální analýzou, kdy se tematická analýza koncentruje především na to, co je řečeno, zatímco strukturální analýza více na to, jak je to řečeno, tedy na způsob organizace vyprávění -zahrnuje řadu technik známých i z jiných kvalitativních přístupů, například otevřené kódování či kategorizace, rozdíl však spočívá v tom, že jednotlivé příběhy jsou udržovány souvislé a neporušené, není prováděna segmentace napříč případy ¢Příklad: K. Šeďová: Žáci se smějí učitelům: podoby a funkce školního humoru zaměřeného na učitele ¢ http://www.ped.muni.cz/pedor/archiv/2012/PedOr12_1_Podoby_Sedova.pdf DALŠÍ ANALYTICKÉ POSTUPY ¢Kvalitativní obsahová analýza ¢(Kritická) diskurzivní analýza ¢(Interpretativní) fenomenologická analýza ¢ KDE SE DOČÍST VÍCE http://image.srovname.cz/cz/500/1350721/jan-hendl-kvalitativni-vyzkum.jpg http://knihomol.phil.muni.cz/files/pic431/bib431820-book090126220104.jpg http://knihy.abz.cz/imgs/products/img_227855_orig.jpg zavřít DOMÁCÍ ÚKOL J -Ve skupině 4 – 5 osob zakódujte rozhovory, vytvořte kategorizaci a kostru analytického příběhu. Napište krátkou výzkumnou zprávu. -Zadané téma —Téma: Vysokoškolské kombinované studium z pohledu studentů. —Vzorek: Studenti KS ve věku 25-45, s partnerem, zaměstnaní na plný úvazek. —HVO: Jak studenti KS prožívají studium při zaměstnání? -Domácí úkol zašlete do konce semestru mailem (lojdova@ped.muni.cz). K úkolu můžete také využít konzultace ¢ ¢