Inovace studijního oboru
Regenerace a výživa ve sportu
(CZ.107/2.2.00/15.0209) 1
Vliv prostředí na výkonnost
MUDr.Kateřina Kapounková
Skoro každá veličina zevního prostředí může nabýt
extrémních hodnot
Vliv prostředí může být hlavním faktorem
ovlivňujícím výkonnost
extrémní
podmínky
Stádia odpovědi na extrémní
expozici
 Akutní reakce
 Adaptace
 Vyčerpání
 "Vývojové" přizpůsobení
Akutní ("poplachová") reakce
 Maximální využití rezerv, nespecifická
stresová odpověď
např. pád do ledové vody
 Nebývá trvale udržitelná
 Příliš dlouhá/silná expozice – vyčerpání
 ( Titanic )
Adaptace (odolnost)
 Selektivní rozvoj nejvhodnějších
specifických způsobů ochrany
např. otužilci ve Vltavě
 Má meze
např. ani otužilci by nepřežili
ztroskotání Titanicu
”Evoluční" přizpůsobení
 Druh (populace) po mnoho generací
např. Eskymáci
(odolnější k zimě)
Nízký parciální tlak O2
• Vysoká nadmořská výška
• Plicní a srdeční nemoci
• Letadla
 Dekomprese
 V kabině normálně tlak ~1800-2500 m
Nadmořská výška % na tlak u hladiny moře
1000 m 89%
2000 m 79 %
3000 m 69%
 Výška do 2 500 m:
- postižena vytrvalost ( limitace oxidativní produkce energie)
- výkony do 1 min ( hody, sprinty) nejsou ovlivněny( ATP,CP)
 Velehory
2 500 - 5 300 m
- prahová výška pro aklimatizaci
je 2 500 m
- výskyt AHN : v 3 000 m je asi 20%
v 3 500 m 40%
- nejvýše položené trvale obývané
místo v Peru 5 100 m
 Extrémní výška
> 5 300 m
Nelze se přizpůsobit
Další faktory ve velehorách
 teplota vzduchu - chlad (~1oC na 150 m)
  vlhkost ( zvyšuje dehydrataci)
 sluneční záření (hlavně UV)
 menší část odfiltrována vzduchem
 odraz od sněhu
 Koncentrace bakterií a alergenů  s výškou
(sterilní vzduch )
Akutní reakce na výšku
od 3 500 m:
 svalová únava
 malátnost
 mentální výkonnost 
(úsudek, paměť, jemná motorika)
• přispívá k mortalitě ve velehorách
• pomalu reversibilní
(kognitivní abnormality rok po Everestu)
 nauzea
 euforie
 bolesti hlavy
 tachykardie, hyperventilace, námahová dyspnoe, noční
probouzení, zvýšená diuréza, respirační alkalóza
Akutní reakce na výšku
> 5 500 m:
 křeče
> 7 000 m:
 koma
(při SaO2
~ 40-50 %)
Průběh aklimatizace
= stupňovitě po etapách
1.hyperventilace
2. erytropoeza - erytropoetin
3.  difuse plynů do krve
4.vaskularizace tkání
Nadmořská výška Délka aklimatizace
3 000 m 2 – 3 dny
4 000 m 3 – 6 dní
5 000 m 2 – 3 týdny
nad 5 300 m nelze
Poruchy adaptace
 Akutní výšková nemoc (AHN)- selhání aklimatizace
 Výškový edém mozku ( HACE)- mozková forma AHN
 Výškový plicní edém (HAPE)- plicní forma AHN
 Chronická výšková choroba
Akutní horská nemoc ( AHN)
 Aklimatizace pomalejší než výstup
 Častá, zejména po náhlém výstupu do výšky
• 15-25 % lidí v 2000-3000 m
• až 67% lidí v 4300 m
 Asi mírný edém mozku (a plic a nohouvazodilatace
díky hypoxii)
 Také oligurie nejasného původu - retence Na+ a
vody
Akutní horská nemoc:
příznaky
 Nástup obvykle do 6 hod, ale často až po
12-24 hod
 Vrcholí 2-3 den
Akutní horská nemoc:
příznaky (alespoň 3)
lehká benigní forma
 cefalea
 nespavost
 neúměrná únava
 vertigo
 nechutenství
 nausea, zvracení
těžká maligní forma
 extrémní únava
 ataxie
 desorientace
 nesoustředěnost
 centrální cyanóza ( rty)
 klidová dyspnoe
 kašel
 tlak na hrudníku
 tachykardie
 palpitace
 edém nohou
Akutní horská nemoc:
léčba
 Obvykle spontánní ústup za 3-4 dny
 O2 moc nepomáhá
 Diuretika
 Klid
 Zastavit výstup do odeznění!!!
 Nepomůže-li, sestoupit
Dexamethason (4 mg po 6 h)
Akutní horská nemoc:
prevence
 Pomalý výstup
• (následující noc max 600 m výš)
 Hodně pít, ne alkohol
 Inhibitor karboanhydrázy
acetazolamid
(250 mg 2x/d, začít předem)
  exkrece bikarbonátu
  pH (~metabolická acidosa)
  dýchání
 Dexamethason (8 mg/d)
 Antioxidační vitamíny
0
10
20
30
40
50
60
70
Placebo Acetazolamide250mg
2x/d
AMS score24hr at 3630m (%at 0hr)
HAPE- plícní forma AHN
 Nekardiogenní plicní edém
 Velmi odlišný od jiných typů
 V prvních 2-4 dnech výstupu (obvykle rychlého)
nad ~2500 m,
nejčastěji 2. noc,
 Incidence max.15%, asi víc u mužů
 Bez léčby fatální během hodin (výjimečně i s ní;
nejčastější příčina smrti ve výšce), jinak kompletní
uzdravení bez následků
 Projevy : extrémní únava, slabost, kašel, dyspnoe
v klidu
HACE- Mozková forma AHN
 edém mozku
 vzácný, někdy společně s HAPE
 Po pokračování ve výstupu s akutní horskou nemocí
 Projevy : připomínají hypotermii (snadná záměna)
• silná bolest hlavy
• iracionalita, zmatenost, letargie
• halucinace
• cerebelární ataxie (chaotické pohyby jako při opici)
Výškový edém mozku
 Léčba:
• Okamžitý sestup!!!
• O2
• Dexametason
 Prognóza:
• Bez léčby
fatální během hodin
• S léčbou obvykle
uzdravení bez následků
Další zdravotní problémy
 periferní výškové otoky
v 4 200 m z 18% ( ženy 28%, muži 14%)
 výšková retinopatie ( krvácení do sítnice)
nad 4 000 m 50 - 90% ( v oblasti žluté skvrny – trvalá ztráta zraku )
 trombózy
 embolie
 sněžná slepota ( keratitis solaris)
Vysoký tlak: potápění
Jak dlouho vydrží pod vodou:
 Vorvani a delfíni: 2 hod
 Velryby a tuleni: 18 min
 Bobr, kachna: 15 min
 Krysa, králík, kočka, pes: 2-4 min
 Člověk: ~1 min
 Akvabely: PaO2 30-35 mmHg
 Korejské lovkyně perel: 2 min
(20-30 m, 20x za hodinu)
 Free divers: 8 min. 6 sec.
Pod vodou
 Tlak  o 1 atm na každých 10 m
 Aby plíce nekolabovaly, musí vdechovaná
směs přicházet pod  tlakem
Dekompresní (kesonová) nemoc
 vzniká expanzí plynů v dutinách a tvorbou bublin
 při vynořování tvorba bublinek v krvi a tkáních
supersaturovaných plynem rozpuštěným během
expozice  tlaku
 povrch bublinek je thrombogenní -> vznik
komplexů bublinky-proteiny-destičky
 problémy, až když to plicní cirkulace nestačí
odfiltrovat (PAP  o ~20 mmHg)
Projevy :bolesti svalů, kloubů; až i paralýza, kolaps,
bezvědomí; dyspnea (často předchází vážnější
problémy), plicní edém, embolie
Dekompresní nemoc
 Až po delší expozici
 dusíku to trvá dlouho, než saturuje tělesné tekutiny
(špatná rozpustnost)
 zejména málo vaskularizovaný tuk (N2 se v něm
rozpouští nejvíc)
 Pohyb to zhoršuje
 He se hůř rozpouští než N2
Dekompresní nemoc
 Léčba:
 Rekomprese a pomalá dekomprese v
hyperbarické komoře
 Lze zrychlit hyperbarickým O2
• nedodává se žádný další N2
•  difuse O2 do ucpaných oblastí
 Prevence
 pomalé vynořování
 dny/týdny v přetlakové nádrži
Vysokotlakový nervový
syndrom (HPNS)
 Pod 130 m
 Hyperexcitace nervů tlakem
 třes rukou
 nausea, závratě
 Horší při rychlejším ponořování
 Omezují to tlumivé účinky N2 (“Trimix”)
Hloubka
potopení
s různými
plyny
Barotrauma
= patologické změny vznikající přetlakem
plynů v tělních dutinách
 nosní dutiny
 zubní kazy
 střední ucho (při ucpání Eustachovy trubice)
 střevní plyny
 alveoly (pokud se při vynořování
nevydechuje)