indiaca sportovni hra sit'oveho typu Dve peticlennd druzstva (mohou byt i smisend) odbijeji rukou pfes sit' opereny micek na stranu soupefe tak, aby nemohl byt vrdcen. • zakladni pravidla Hriste a dalsi vybaveni Obdelnfkovite hriste ma rozmery 16x6,1 metru. Stfedovou carou je rozdeleno na dve poloviny. Soubezne se stfedovou carou, ve vzdalenosti 3 metry od ni, jsou na kazde polovine hriste cary vymezujici utocny prostor. Vsechny cary by mely byt 3 az 5 centimetru siroke a patri do prostoru, ktery ohranicuji. Nad stfedovou carou je natazena sit'. Jeji horni okraj je pro muze ve vysce 2,35 metru, pro smfsena druzstva 2,25 metru a pro zeny 2,15 metru. Kolem hriste by mel byt po vsech stranach volny prostor, nejmene dva metry siroky. » Hracf nacini indiaca je bile nebo zlute kotoucovite teleso ^ a ® ^ ^ o prumeru 7 az 8 centimetru, ktere je vyrobeno vetsinou z pryze a vyplneno penovitou latkou. Je spojeno s cernym nosicem per, ^i^P ktera jsou cervena a vymenitelna. Vyska indiacy je 25 centimetru \ ahmotnost 45 az 65 gramu. 91 acorn Hraci a dalsi zucastnene osoby Druzstvo tvoff 5 hracu a 2 nahradnici. U smisenych druzstev musi byt kazde pohlavi zastoupeno nejmene dvema osobami. V kazdem setu mohou stfidat dva hraci, vystridany hrac muze znovu nastoupit az v dalsim setu. Pfi kazdem podani musi hraci (podobne jako ve volejbalu) zaujmout sve zakladni postaveni. Pfi kazdem znovuzfskani podani se hraci ve smeru pohybu hodinovych rucicek o jedno postaveni posouvaji. Hraci v postaveni I a V jsou obranci. Mohou sice vstoupit do utocneho pasma, ale nesmi blokovat. Hraci ve zbyvajicich pozicich (II, III, IV) jsou oznacovani jako sifovi. Utkani ridi jeden rozhodci, kteremu mohou pomahat dva carovi rozhodci a zapisovatel. Hraci doba a vysledek utkani Podle propozic souteze se hraje bud' na sety, nebo na cas. Pfi hfe na sety vitezi druzstvo, ktere vyhralo dva sety. K vyhre v jednom setu je zapotfebi dosahnout 25 bodu, pricemz rozdil musi byt nejmene dvoubodovy. Po kazdem setu si druzstva meni strany. Jestlize je za stavu 1:1 na sety potreba hrat treti rozhodujici set, dochazi k vymene stran, jakmile jedno druzstvo dosahlo 13 bodu. V utkani hranem na sety je mozno pozadat dvakrat o oddechovy cas v trvani 30 sekund. V utkani hranem na cas je delka stretnuti 2x 10 minut (hruby cas). Kazda polovina zacina a konci hvizdem rozhodciho a jeji vysledek se hodnoti zvlast'. Druzstvo tak muze za jedno utkani ziskat celkem dva body (vyhralo obe poloviny) jeden a pul bodu (jednu polovinu vyhralo a v jedne remizovalo), jeden bod, pul bodu nebo zadny bod. Je-li zapotrebi utkani rozhodnout (vyfazovaci podoba souteze), muze se prodlouzit, a to nejmene o 2x 2,5 minuty. Druzstvo ziskava bod, jestlize se jeho souper dopusti nasledujicich chyb: indiaca se dotkne zeme na jeho vlastni polovine, neni dopravena povolenym zpusobem do opacne poloviny, dotkne se stropu, dotkne se pri podani site, druzstvo ji odrazi vice nez trikrat za sebou, je chycena, hozena nebo odrazena se znacnym zpomalenim, je zasazena jinou casti tela nez ruka a pfedlokti. Body se ziskaji rovnez tehdy, kdyz se protihrac dotkne site nebo tyci, pfesahne sit' a stredovou caru (to neni povoleno ani pfi bloku) a vstoupi do poloviny soupefe. Jestlize se obe strany provini soucasne (napf. dotek site), nezapocitava se bod zadnemu druzstvu a podani se opakuje. 92 Ovldddni indiacy Indiaca je ovladana udery jednou rukou (od lokte dolu), nejcasteji dlan Jako uder je pocftan kazdy dotek indiacy, s vyjimkou bloku. Na polovinu sou pefe se musi indiaca dopravit nejvyse tfemi udery, spoluhraci se musi v ud rech, stejne jako ve volejbale, stridat. Standardni situace Jedinou standardni situaci je podani. Provadi ho hrac, kteremu prav pfislusi postaveni I. Stoji za koncovou carou ve 3 metry sirokem prostoru p podani. Drzi pfitom indiacu v jedne ruce pod urovnf pasu a druhou rukou odrazi na polovinu soupefe. • historie a organizace Vroce 1936 se nemecky ucitel K. H. Krohn sezndmit na pldzich v Rio d Janeiru s rekreacni hrou s opefenym micem. Puvodne to bylo hraci ndci brazilskych Indidnu. Diky propagacnimu usili Krohna se indiaca v Nemec uchytila a postupne byla, vedle ciste zdbavnych forem, vytvdfena take spo tovni pravidla a system soutezi. V roce 2000 se konala v Berime ustavuji konference mezindrodni asociace pro indiacu - International Indiac Association (HA). Zucastnili seji zdstupci Brazilie, Japonska (udajne tem milion hracu) a ctyf evropskych zemi. Mezi zaklddajici ucastniky patfil ro nez pfedseda Slovenskeho zvazu indiacy. V Cesku zatim vdzny pokus o spo tovni uplatneni indiacy zaznamendn nebyl. www.indiaca.host.sk 93