indiaca
sportovni hra sit'oveho typu
Dve peticlennd druzstva (mohou byt i smisend) odbijeji rukou pfes sit' opereny
micek na stranu soupefe tak, aby nemohl byt vrdcen.
• zakladni pravidla
Hriste a dalsi vybaveni
Obdelnfkovite hriste ma rozmery 16x6,1 metru. Stfedovou carou je rozdeleno
na dve poloviny. Soubezne se stfedovou carou, ve vzdalenosti 3 metry od
ni, jsou na kazde polovine hriste cary vymezujici utocny prostor. Vsechny cary
by mely byt 3 az 5 centimetru siroke a patri do prostoru, ktery ohranicuji. Nad
stfedovou carou je natazena sit'. Jeji horni okraj je pro muze ve vysce 2,35 metru,
pro smfsena druzstva 2,25 metru a pro zeny 2,15 metru. Kolem hriste by
mel byt po vsech stranach volny prostor, nejmene dva metry siroky. »
Hracf nacini indiaca je bile nebo zlute kotoucovite teleso ^ a ® ^ ^
o prumeru 7 az 8 centimetru, ktere je vyrobeno vetsinou z pryze
a vyplneno penovitou latkou. Je spojeno s cernym nosicem per, ^i^P
ktera jsou cervena a vymenitelna. Vyska indiacy je 25 centimetru \
ahmotnost 45 az 65 gramu.
91
acorn
Hraci a dalsi zucastnene osoby
Druzstvo tvoff 5 hracu a 2 nahradnici. U smisenych druzstev musi byt
kazde pohlavi zastoupeno nejmene dvema osobami. V kazdem setu mohou
stfidat dva hraci, vystridany hrac muze znovu nastoupit az v dalsim setu. Pfi
kazdem podani musi hraci (podobne jako ve volejbalu) zaujmout sve zakladni
postaveni. Pfi kazdem znovuzfskani podani se hraci ve smeru pohybu hodinovych
rucicek o jedno postaveni posouvaji. Hraci v postaveni I a V jsou obranci.
Mohou sice vstoupit do utocneho pasma, ale nesmi blokovat. Hraci ve zbyvajicich
pozicich (II, III, IV) jsou oznacovani jako sifovi.
Utkani ridi jeden rozhodci, kteremu mohou pomahat dva carovi rozhodci
a zapisovatel.
Hraci doba a vysledek utkani
Podle propozic souteze se hraje bud' na sety, nebo na cas. Pfi hfe na sety
vitezi druzstvo, ktere vyhralo dva sety. K vyhre v jednom setu je zapotfebi
dosahnout 25 bodu, pricemz rozdil musi byt nejmene dvoubodovy. Po kazdem
setu si druzstva meni strany. Jestlize je za stavu 1:1 na sety potreba hrat treti
rozhodujici set, dochazi k vymene stran, jakmile jedno druzstvo dosahlo 13
bodu. V utkani hranem na sety je mozno pozadat dvakrat o oddechovy cas v trvani
30 sekund.
V utkani hranem na cas je delka stretnuti 2x 10 minut (hruby cas).
Kazda polovina zacina a konci hvizdem rozhodciho a jeji vysledek se hodnoti
zvlast'. Druzstvo tak muze za jedno utkani ziskat celkem dva body (vyhralo obe
poloviny) jeden a pul bodu (jednu polovinu vyhralo a v jedne remizovalo), jeden
bod, pul bodu nebo zadny bod. Je-li zapotrebi utkani rozhodnout (vyfazovaci
podoba souteze), muze se prodlouzit, a to nejmene o 2x 2,5 minuty.
Druzstvo ziskava bod, jestlize se jeho souper dopusti nasledujicich
chyb: indiaca se dotkne zeme na jeho vlastni polovine, neni dopravena povolenym
zpusobem do opacne poloviny, dotkne se stropu, dotkne se pri podani site,
druzstvo ji odrazi vice nez trikrat za sebou, je chycena, hozena nebo odrazena
se znacnym zpomalenim, je zasazena jinou casti tela nez ruka a pfedlokti.
Body se ziskaji rovnez tehdy, kdyz se protihrac dotkne site nebo tyci, pfesahne
sit' a stredovou caru (to neni povoleno ani pfi bloku) a vstoupi do poloviny
soupefe. Jestlize se obe strany provini soucasne (napf. dotek site), nezapocitava
se bod zadnemu druzstvu a podani se opakuje.
92
Ovldddni indiacy
Indiaca je ovladana udery jednou rukou (od lokte dolu), nejcasteji dlan
Jako uder je pocftan kazdy dotek indiacy, s vyjimkou bloku. Na polovinu sou
pefe se musi indiaca dopravit nejvyse tfemi udery, spoluhraci se musi v ud
rech, stejne jako ve volejbale, stridat.
Standardni situace
Jedinou standardni situaci je podani. Provadi ho hrac, kteremu prav
pfislusi postaveni I. Stoji za koncovou carou ve 3 metry sirokem prostoru p
podani. Drzi pfitom indiacu v jedne ruce pod urovnf pasu a druhou rukou
odrazi na polovinu soupefe.
• historie a organizace
Vroce 1936 se nemecky ucitel K. H. Krohn sezndmit na pldzich v Rio d
Janeiru s rekreacni hrou s opefenym micem. Puvodne to bylo hraci ndci
brazilskych Indidnu. Diky propagacnimu usili Krohna se indiaca v Nemec
uchytila a postupne byla, vedle ciste zdbavnych forem, vytvdfena take spo
tovni pravidla a system soutezi. V roce 2000 se konala v Berime ustavuji
konference mezindrodni asociace pro indiacu - International Indiac
Association (HA). Zucastnili seji zdstupci Brazilie, Japonska (udajne tem
milion hracu) a ctyf evropskych zemi. Mezi zaklddajici ucastniky patfil ro
nez pfedseda Slovenskeho zvazu indiacy. V Cesku zatim vdzny pokus o spo
tovni uplatneni indiacy zaznamendn nebyl.
www.indiaca.host.sk
93