Terapeutická a
protetická technika
Magnetoterapie
Magnetoterapie
 působení umělého magnetického pole
určitých parametrů na lidský
organismus
 fyzikální terapie, při které je
generováno velkoplošně pulsující
magnetické pole nízké frekvence
 elektrické proudy vyvolané pulsním
magnetickým polem mírně zvýší
teplotu exponované tkáně, a to o
0,5 až 1 °C.
Magnetoterapie
 Umělé magnetické pole vzniká průchodem
elektrického proudu vodičem nebo cívkou.
 Kolem vodiče vznikají prstencové siločáry
magnetického pole.
 Protéká-li vodičem pulsní elektrický proud,
vzniká v jeho okolí pulsní magnetické pole.
 Působí-li nějaké proměnné magnetické pole
na vodič, ale i na živou nervovou, svalovou
či jinou buňku, objeví se zde protékající
elektrický proud.
ELEKTROMAGNETICKÁ INDUKCE
Historie
magnetoterapie
 Regenerační a léčebné účinky magnetického
pole jsou lidem známy více než 2000 let.
 Primitivní magnetoterapie byla používána
již před mnoha sty lety na evropském i
africkém kontinentu
 Naši předkové znali účinky magnetického
pole tvořeného jediným přirozeným magnetem
– minerálem, kterým je magnetovec (Fe3O4).
 Destičky magnetovce přikládali na rány a
bolestivá zranění s cílem urychlit hojení a
odstranit bolest.
Magnetická pole
 Z hlediska vzniku a účinků je
možné magnetická pole dělit na
pole:
 biomagnetická v rozsahu 10-14 - 10-8 T,
 geomagnetická v rozsahu 10-10 – 10-4 T,
 technická v rozsahu 10-6 – 102 T.
 Interakce magnetických poli s
biologickými objekty je náplní
vědní disciplíny magnetobiologie.
magnetická pole
 prostorové rozložení
 pole homogenní a nehomogenní,
 závislost na čase
 pole stejnosměrná, střídavá, impulsní,
 frekvence
 pole nízkofrekvenční a vysokofrekvenční,
 velikost intenzity (indukce)
 pole slabá, střední a silná,
 vznik
 pole přirozeně nebo uměle vytvořená.
Působení magnetického
pole
 pulsní nízkofrekvenční magnetické pole pozitivně
ovlivňuje biochemické a biofyzikální reakce v
buňkách, mezi buňkami a rovněž zlepšuje
průchodnost buněčných membrán. Výsledkem tohoto
procesu je skutečnost, že buňky jsou ve zvýšené
míře zásobovány kyslíkem a ostatními důležitými
látkami, čímž se zlepšuje proces látkové výměny.
 kvalitativní hodnocení účinků magnetických polí,
 kvantitativní popis a měření.
 Je známo, že slabá magnetická pole jsou vitální
složkou fyziologie člověka.
Účinky implulsního
magnetického pole
 vazodilatace, která nastupuje rychle již po prvních
minutách aplikace. Nejdříve se rozšiřují artérie, potom
kapiláry a konečně vény exponované oblasti. Vazodilatace
přetrvává několik hodin se současným přechodným zvýšením
teploty v oblasti;
 analgetickém působení, kdy dochází k tišení či potlačeni
bolesti v exponované oblasti. Analgezie je navozena během
několika prvních aplikací magnetického pole a ústup bolesti
je registrován po několik týdnů či měsíců;
 protizánětlivém efektu, který byl prokázán u akutních i
chronických zánětů a vysvětluje se lepším prokrvením tkáně;
 spasmolytickém účinku, protože myorelaxace a spasmolytický
účinek jsou významné zvláště u paravertebrálních kontraktur
(zkrácení svalů podél páteře);
 akceleraci hojení, způsobovaného zlepšeným prokrvením
poraněné tkáně;
 protiedémové působení, vyvolaném zřejmě zlepšenou drenáží a
úpravou osmotických poměrů v postižených tkáních
Srovnání účinků různě velkých
střídavých a impulsních
magnetických polí
 zde značí  = I/S indukovanou hustotu
proudu.
Účinky magnetoterapie
 Terapie:
 pole stejnosměrná,
 střídavá (zpravidla 50 Hz)
 impulsní.
 Nejvýraznější léčebný účinek při stejných
hodnotách indukci a dobách expozice mají právě
pole impulsní.
 Stejnosměrná magnetická pole vyvolávají
výhradně aktivaci vagu (bloudivý nerv).
nervus vagus – lat. X. hlavový nerv, nerv bloudivý.
Patří k tzv. postrannímu smíšenému systému. Nerv
inervující především útroby, a to od oblasti krku až
po břišní dutinu.
 Časově proměnné pole však vyvolává také
aktivaci sympatiku (část autonomního nervstva).
Biologická odpověď' organismu jako reakce
na aplikaci střídavých nebo impulsních
magnetických polí je závislá na těchto
faktorech:
 indukci magnetického pole
- kdy pole na úrovni geomagnetického pole nemají
téměř žádný léčebný efekt.
- optimální účinky byly pozorovány při B=1-10mT.
- při dlouhodobých aplikacích hodnot nad 50 mT
mohou být vyvolány ireverzibilní změny;
 frekvenci změn magnetického pole
aplikují se převážně nízkofrekvenční sinusová
nebo impulsní magnetická pole s opakovací
frekvencí 1-100 Hz.
 nejnižší frekvence polí mají analgetické a
protizánětlivé účinky
 střední frekvence jsou využívány k navození
vazodilatace a spasmolytických účinků k léčení
degenerativních změn a edémů.
 nejvyšší frekvence tohoto rozsahu jsou vhodné
pro špatně se hojicí rány a popáleniny;
Biologická odpověď' organismu jako reakce
na aplikaci střídavých nebo impulsních
magnetických polí je závislá na těchto
faktorech:
 tvaru a šířce impulsu
optimální - obdélníkový tvar se šířkou 5-15 ms;
 doba expozice
závislá na charakteru onemocnění.
aplikace mag. pole s vyšší indukcí - kratší expoziční
časy (optimální doba 15-30 minut.
Výrazně delší expozice se aplikují při špatně se
hojících zlomeninách, otevřených ranách a
popáleninách;
 počtu aplikací
podle objektivních nálezů a subjektivních pocitů
pacienta, průměrně jde o 8-12 aplikací;
 reakcí pacienta
citlivost na působení magnetických polí je silně
individuální.
Chronická stadia chorob vyžadují delší dobu aplikací.
TECHNICKÉ ŘEŠENÍ ZAŘÍZENÍ
PRO MAGNETOTERAPII
 Aplikátory: cívky
 nejrůznějších tvarů a velikostí,
 vzduchové i se železným jádrem.
homogenita magnetického pole …
Cívky s feromagnetickým jádrem se užívají pro
zesílení a odpovídající směrování
magnetického indukčního toku.
Vzduchové cívky naproti tomu generují
magnetické pole s větším množstvím
harmonických složek.
Aplikátory
 solenoidové
mají slabší, ale homogennější magnetické pole,
aplikuji se na končetiny i tělo, jejich rozměr je
20-60 cm;
 prstencové
se silnějším, ale méně homogenním magnetickým polem,
jež mají průměr 30-50 cm;
 ploché
různých tvarů i rozměrů s jednou nebo více plochými
cívkami. Silné magnetické pole je nehomogenní a má
malou hloubku vniku. Magnetické pole je samozřejmě
po obou stranách aplikátoru;
 vícedílné aplikátory
přikládací (dvojdeky) nebo stojanové s relativně
homogenním magnetickým polem a dobrou hlouhkou vniku
(pronikavostí). Důležitá je správná polarita dílů
(odlišná u přivrácených ploch).
Magnetické
pole
Poděbradský J, Vařeka I:
Fyzikální terapie I, Grada,1998
Dávkování
Generátor pulsů R2010 -
Renaissance