za mřížemi.jpg žCharakteristika kriminologie, předmět, pojem a význam žStav, struktura a dynamika kriminality žVznik kriminologie, historické směry žUveďte jednotlivé kriminologické školy, jejich charakteristiku žVznik čsl. Kriminologie, prameny žFaktory kriminality, příčiny a podmínky kriminality žSpeciální a obecná prevence žOsobnost pachatele trestných činů, pojem a struktura osobnosti žKriminogenní faktory formování pachatele, typologie pachatelů žRecidiva, pojem, vývoj názorů na recidivu žPříčiny recidivy, prevence žViktimologie, pojem, předmět zkoumání žVýznam viktimologie pro trestní právo žProces viktimizace, pojem viktimnosti žKriminalita mládeže, fenomenologie a etiologie kriminality mládeže žPrevence a profylaxe kriminality mládeže žNávykové látky, alkoholová a nealkoholová toxikománie žOrganizovaná kriminalita, pojem, význam, druhy žStav, prognosa a prevence organizované kriminality, mezinárodní aspekt ž žRecidiva - opakování něčeho, co již minulo žKriminální recidiva (tr.právo) – stav pachatele, který po předchozím odsouzení k trestu pravomocným rozsudkem spáchá nový trestný čin (x kriminologické, penologické pojetí) žV anglosas. lit.: chronický pachatel (chronic offender), zločinec ze zvyku (habitual offender), kriminální životní styl (criminal lifestyle), kriminální kariéra (criminal career) žObecná kr. recidiva – opakování trestné činnosti jako takové žSpeciální – opakování konkrétního trestného činu nebo alespoň druhově shodného ›Sériový pachatel – řada shodných trestných činů bezprostředně za sebou ž žKriminální recidiva může být důvodem uložení vyšší sankce (agravace trestu) ›Trvalá a dočasná recidiva žRecidivismus ›Kriminologicko-statisticky: míra opětovných odsouzení pachatelů po propuštění z „péče“ ›Kriminologicko-behaviorálně: synonymum pojmu recidiva › žTrestněprávní (obecná a speciální) žPřiměřenost sankcí (trvalá a dočasná) žKriminální specializace pachatele (Yoshimasu): ›Monotropní – opakovaně tentýž delikt (loupež) ›Homotropní – několik stejnorodých trestných činů, např. násilných (loupež, ublížení na zdraví, vražda) ›Ditropní (amfitropní) – trestné činy ze dvou skupin např. majetkové a násilné (krádeže, vraždy) ›Polytropní trestné činy spadající do více než dvou kategorií žEngel : kriminogram ›Obdoba při posuzování prognózy resocializace obviněného či odsouzeného (soudní znalec – psycholog) žEngel : typy kriminální kariéry ›Kriminální exces – ojedinělá trestná činnost (např. nedbalostní) jinak prosociálně orientované osoby, nejedná se o kr. kariéru ›Kriminální epizoda – krátké období kriminální činnosti (max 3 roky), která se může opakovat ›Kriminální perseverace relativně dlouhé období páchání trestné činnosti (do 10 let) ›Kriminální kontinuita – prakticky trvalá kriminální recidiva ž žRaná k.k. - dětská delikvence, poruchy chování v dětství ›záškoláctví, excesivní lhavost, drobné krádeže, útěky z domova, tuláctví, vzdornost, členství v antisociálně orientovaných skupinách terorizujících okolí (šikany) ›Brzy zahájení pohlavního života s promiskuitou (13-14let) ›Abúzus alkoholu, kouření, někdy drog ›Někdy hospitalizace na dětské psychiatrii, uložení ústavní výchovy ›Často dg syndrom deficitu pozornosti a hyperaktivity, disharmonický vývoj ›Neúspěšnost ve škole, vyloučení, střídání škol žRozvinutá kriminální kariéra ›Počátek - první trestní stíhání v mladistvém věku (15-17) ›Vysoká frekvence trestných činů se s dospělostí mírně snižuje* ›Dobu recidivy ovlivňuje: dosažené vzdělání a rodinný stav ›Kriminální eskalace a specializace nepotvrzena ›K počátku k.k. (West) se výrazně váže: nízký rodinný příjem, početná rodina, kriminalita rodičů, nízká inteligence dítěte, špatné výchovné postupy rodičů › 65%recidivistů poprvé trestaných v mladistvém věku zrecidivuje do půl roku po propuštění, 31% do jednoho roku žČetnost a vývoj k.r. může sloužit jako kritérium účinnosti intervenčních aktivit společnosti - zpravidla 2roky po propuštění žTrvale vysoký podíl na kriminalitě žRezistence recidivistů vůči intervencím žNegativní vliv recidivistů na ostatní (hl. mladé, začínající delikventy – především ve výkonu trestu) žProgramy zaměřit na vytváření pozitivní motivace ke změně, techniky rozbíjející mechanizmy racionalizace a neutralizace (Sykes a Matza: drift theory) ›Odmítnutí oběti ›Odmítnutí odpovědnosti ›Odmítnutí poškození ›Odsouzení odsuzujících ›Odvolání k vyšší loajalitě, které zdůvodňuje porušení společenských norem nutností dodržovat pravidla např. gangu apod. žYochelson a Samenow: ›příčinou kriminálního jednání nejsou podmínky ale jedinec sám ›Recidivní pachatel je racionální, kalkulující a zvažující své činy. Velmi dobře odlišuje správné a špatné. Řada zná velmi dobře právo. ›Vzorce chování se vyvíjejí už od předškolního věku (není motivován úspěchem, touží po vzrušení, lhavost, instrumentální chování k ostatním, neschopen hlubších emocionálních vazeb) ž žKognitivní model kriminality jako životního stylu (Walters a White): 8 kognitivních vzorců „chyb myšlení“ ›Zmírňování (přesun viny – oběť, soudce, policii) ›Odblokování (k překonání úzkosti z následků, užití drog, hudba, agresivní verbální obrat) ›Oprávnění (odráží pocit privilegovanosti) ›Orientace na moc (zjednodušené vidění světa: lidé se dělí na silné a slabé) ›Sentimentalita (povrchní citovost, umění, chovatelství) ›Superoptimismus (vyhnutí se následkům) ›Kognitivní tupost (intelektuální lenost, neschopnost snášet nudu, vyvíjet dlouhodobě Intelektuální úsilí) ›Diskontinuita (neschopnost udržet zaměření…) žSklon k porušování sociálních norem ›zmírňování + odblokování, potřeba autonomie – zloba, vzpoura žBezohlednost ›Oprávnění + orientace na moc, potřeba moci žNezdrženlivost ›Sentimentalita + superoptimismus, potřeba vzrušení a př.pocitů uspok. trestnou činností žNezodpovědnost ›Kognitivní tupost + diskontinuita, potřeba výkonu a zvládnutí deformovaná chtivostí a leností ž žNetík a kol. (1986) empirická typologie * ›Socializovaný - 1 ›Nesocializovaný agresor ›Konformní moron - r ›Nezdrženlivý, nezvladatelně puzený - r ›Neurotický - 1 ›Hostilní ›Podrobivý - r ›Úzkostný manipulátor – 1 › ›*1 – prvověznění, r - recidivisté *opírající se o vícerozměrné modální pojetí typu a využívající multivariační statistické postupy (faktorovou a trsovou analýzu) 210 prvovězněných a 210 recidivních pachatelů majetkové, násilné a sexuální trestné činnosti žDisociální porucha osobnosti, do 18 let disharmonický vývoj žv raném věku tzv. poruchy chování: záškoláctví, útěky z domova, pohlavní promiskuita, nadměrné kouření apod., závislost na drogách, poruchy profesionálního vývoje (fluktuace), prekriminalita (krádeže a drobné přestupky) a následná kriminální recidiva. žPříčiny vzniku neznámy. Dorenova integrativní teorie - psychopatie = trvalá výzva k získání kontroly nad prostředím. základní příčinou biol. podmíněná nízká úroveň aktivace mozkové kůry a inadekvátní reakce na chování dítěte predisponovány zejména děti s ADHD, které jsou nedůsledně vedeny (vychovávány). Trest pak dítě pokládá pouze za překážku, kterou je potřeba překonat. žu recidivistů 70 – 100 %, u obecné (nepsychiatrické) populace 1% žen a 3-8% mužů. žkvalifikovaný odhad dalšího chování pachatele, zejména pak posouzení pravděpodobnosti, jestli se bude trestných činů dopouštět i v budoucnu, tj. zda zrecidivuje žRizikové faktory ›Statické – věk, počet TČ ›Dynamické - existující vazby, spojení a kontakty na kriminální společníky, ztráta zaměstnání, abúzus návykových látek nebo prokriminální (asociální) postoje, hodnoty či iracionální styly myšlení pachatele žStatistická - vychází z poznatků o stavu a příčinách současné kriminality a o osobách pachatelů, včetně poznatků z kriminologických analýz a výzkumů trestně stíhaných a vězněných osob. Základem souhrn rizikových faktorů - tzv. predikční tabulky. žKlinická - uplatňována v rámci zkoumání osobnosti pachatele při zpracování expertizy pro trestní řízení a slouží především pro rozhodování soudu o trestech a ochranných opatřeních. žIntuitivní - individuální odhad dalšího chování (kriminálního jednání) osoby prováděný zkušeným odborníkem (např. soudcem, psychiatrem, policejním či vězeňským psychologem) při stanovení druhu trestu a jeho výměry či jiného opatření, způsobů dalšího zacházení s pachatelem (např. ve vězení při navrhování přerušení či předčasného ukončení trestu odnětí svobody, při individualizaci výkonu trestu a výběru léčebných postupů). Založena na „vhledu do osobnosti pachatele“, na znalosti jeho životních podmínek, na míře empatie u posuzovatele a na dosavadních zkušenostech, které s pachatelem posuzovatel má. ž žVyhledávání rizikových rodin s jedinci postupně se rozvíjející poruchou osobnosti dissociálního typu žTerciární – eliminace nepříznivých vlivů výkonu trestu, motivace ke změně chování, zvýšení konkurenceschopnosti na trhu práce žDostatečně dlouhá detence vysoce nebezpečných pachatelů po výkonu trestu ž žStatistika kriminální recidivy (2008, 2009, 2010, 2011) ›Obecně ›Dle druhů trestné činnosti ›Dle regionů ›Statistiky probační a mediační služby › žMarešová A., et. al (2011). Kriminální recidiva a recidivisté: charakteristika, projevy, možnosti trestní justice. Praha: IKSP. žSuchý, O. (1984). Příčiny a prevence recidivy. Praha: VÚK. žBlatníková, Š. & Netík, K. (2008). Predikce vývoje pachatele. Praha: IKSP